Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Ota Hofman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ota Hofman
Narození10. dubna 1928
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí17. května 1989 (ve věku 61 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, scenárista, dramatik, autor sci-fi, dramaturg a textař
Oceněnínárodní umělec (1989)
Manžel(ka)Irena Hofmanová
PodpisPodpis
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ota Hofman (10. dubna 1928 Praha – 17. května 1989 Praha) byl český spisovatel a scenárista, autor zejména knížek pro děti a scénářů k filmům pro děti a mládež. Nejznámějšími byly filmy a seriály o panu Tau, Návštěvníci či sci-fi film Odysseus a hvězdy.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Své dětství strávil jednak v rodné Praze na Žižkově a také u dědečka v Bohdašíně v Podkrkonoší. Později vystudoval obchodní akademii (otec byl obchodním cestujícím), maturoval v roce 1948. První jeho práce otiskl časopis Středoškolák v roce 1945 a psal do něj řadu let. Zkusil pokračovat rok na právech, pak přestoupil na studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění, zvolil si obory scenáristika a dramaturgie. Po ukončení studií se pustil do filmování, byl scenáristou Filmového studia Barrandov, později zde působil jako dramaturg skupiny filmů pro děti a mládež.[1] Mnohá z jeho děl se stala velmi populární i ve světě, zejména seriál o panu Tau. Jeho knihy byly přeloženy do 15 jazyků. Při filmové tvorbě spolupracoval zejména s Jindřichem Polákem. Byl scenáristou více než 30 celovečerních filmů a řady televizních seriálů. Mnohé z filmů získaly řadu mezinárodních ocenění. Řada jeho pohádek se prolíná s žánrem sci-fi. Pod pseudonymem Ota Dvorský mu vyšly dvě detektivky.[2]

Od 1988 byl předsedou Československé národní sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu (IBBY).[2]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 se oženil (manželka Irena[3]), narodila se jim dcera Irena a později syn Otto.

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1979 mu byl udělen titul zasloužilý umělec,[4] v roce 1989 i titul národní umělec.[5] Za tvůrčí činnost mu bylo v roce 1978 uděleno čestné občanství města Ostrova. V roce 2004 při příležitosti oslav 650 let obce Kostelní Lhota obdržel také její čestné občanství (in memoriam); v obci často pobýval u rodičů a krátkou dobu i chodil do školy.[3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Scénáře filmů

[editovat | editovat zdroj]

Televizní scénáře

[editovat | editovat zdroj]

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Pohádky

[editovat | editovat zdroj]

Sci-fi

[editovat | editovat zdroj]

Ostatní díla

[editovat | editovat zdroj]
  • Králíci ve vysoké trávě, 1962
  • Útěk, 1966
  • Cesta na planetu Mikymaus, 1969
  • Červená kůlna, 1974

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. 349 s. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Hofman, Ota, s. 93. 
  2. ↑ a b Ota Hofman ve Slovníku české literatury po roce 1945
  3. ↑ a b Oslavy 650 let obce
  4. ↑ BLAHYNKA, Milan, ed. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. Kapitola Ota Hofman, s. 178. 
  5. ↑ Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i. > Česká literární bibliografie – Literární ceny > Národní umělec > Laureáti

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ota_Hofman&oldid=24142430“