Sociedade Esportiva Palmeiras
| Palmeiras | |
|---|---|
 | |
| Název | Sociedade Esportiva Palmeiras |
| Přezdívka | Alviverde (Bílozelení) O Verdão |
| Země |  Brazílie |
| Město | São Paulo |
| Založen | 26. srpna 1914 |
| Soutěž | Campeonato Brasileiro Série A |
| 2019 2020 | Série A, 3. místo Paulista, 1. místo |
| Stadion | Allianz Parque |
| Souřadnice | 23°31′39,64″ j. š., 46°40′41,96″ z. d. |
| Kapacita | 43 600 diváků[1] |
| Vedení | |
| Trenér | Abel Ferreira (od 2020) |
| Oficiální webová stránka | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sociedade Esportiva Palmeiras je brazilský fotbalový klub, sídlící ve městě São Paulo. Byl založen v roce 1914 italskými přistěhovalci pod názvem Palestra Italia.[2] V roce 1942 se musel přejmenovat na Palmeiras, protože Itálie byla nepřátelským státem. Palmeiras je devítinásobným mistrem Brazílie, což je nejvíc v historii Campeonato Brasileiro Série A. V roce 2013 se po ročním pobytu v druhé lize vrátil do nejvyšší soutěže. Palmeiras mají údajně více než 12 milionů příznivců.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Klub Palmeiras byl založen jako Palestra Italia italskými přistěhovalci dne 26. srpna 1914. U jeho zrodu stáli Luigi Cervo, Luigi Marzo, Vicente Ragognetti a Ezequiel Simone, kteří netoužili přidat se ke stávajícím celkům, a tak založili svůj vlastní. V lednu 1915 sehráli první utkání s týmem Savoia a vyhráli 2–0. O rok později byl klub přijat mezi ligové týmy brazilské fotbalové soutěže Paulistão.
Druhá světová válka a nepřátelství mezi státy Itálie a Argentiny donutily klub změnit název na stávající Sociedade Esportiva Palmeiras v roce 1942. Na konci 40. let se Palmeiras pyšnily 12 domácími tituly, další dekádu ale opanoval rival ze Santosu. V roce 1951 opanovali Palmeiras mezinárodní šampionát (Copa Rio), když ve finálovém dvojzápase zdolali italský Juventus Turín po výsledcích 1–0 a 2–2. Roku 1959 ukončil tým devítileté čekání na domácí trofej. Od roku 1962 se přestalo klubu dařit, hvězdy José Altafini a Chinesinho odešli do Itálie a peníze z jejich prodeje šly na zaplacení renovace stadionu. Objevila se však jiná hvězda – Ademir da Guia, který nastupoval za Palmeiras v letech 1962–1977, přičemž s týmem zvítězil v brazilské lize v roce 1972 a roce 1973 a celkově přispěl k zisku 11 pohárů. Palmeiras dostali přezdívku Akademie (A Academia). Avšak 60. léta patřila hlavně Pelému a Santosu.
Po úspěchu v roce 1976 (domácí titul v Campeonato Paulista) si klub musel na další trofej počkat celých 17 let. Roku 1993 čekání skončilo, v rozhodujícím klání zdolali Palmeiras rivala Corinthians. V tomto období za Palmeiras nastupovali hráči jako Roberto Carlos, César Sampaio, Mazinho, Zinho, Edílson, Edmundo nebo Evair. Roku 1994 tým doplnil Rivaldo a pomohl k oběma pohárům v tomto roce. Finálovou obětí se stali opět Corinthians. Campeonato Paulista byla opanována též roku 1996, roku 1997 následoval příchod trenéra Luize Felipe Scolariho a tým okolo plejmejkra Alexe a útočníka Paula Nunese nejen vyhrál domácí soutěž, ale také Copu Libertadores v roce 1999.[2]
Rivalita s Corinthians
[editovat | editovat zdroj]Palmeiras, ve svých začátcích nazývané Palestra Itália, se poprvé utkalo s Corinthians 6. května 1917. Ačkoliv byl jejich soupeř aktuálním mistrem, zkušenější, a držel sérii 25 duelů za sebou bez porážky, díky hattricku Caetana doma Palmeiras zvítězilo 3:0. Se svým soupeřem a budoucím rivalem prohráli fotbalisté Palmeiras až napošesté, a to 3. května 1919. Od té doby se tyto kluby střetly více než 330krát. Nejlepším střelcem v zápasech proti Corinthians je Hector se 14 góly.[3]
Jednou z nejvyšších výher jednoho klubu nad druhým byla výhra Palmeiras nad Corinthians 8:0 dne 5. listopadu 1933, která se připočetla do série Palmeiras v derby bez prohry. Mezi květnem 1930 a srpnem 1934 totiž Palmeiras s Corinthians neprohrálo a Corinthians tento počin nevyrovnali. V dubnu 1937 se napříč třemi duely mělo přímo rozhodnout o mistrovi São Paula a jako vítězové z toho vzešlo Palmeiras. V roce 1954 město slavilo 400 let od svého založení a již tak sledované klání nabralo další úroveň. Corinthians potřebovali dne 5. února 1955 pouhou remízu, aby dosáhli titulu (título do quarto centenário). Po trefě Luizinha (Palmeiras) stačil vyrovnat na 1:1 Nei (Corinthians), skóre se poté již neměnilo. Pro Corinthians to byl ale poslední titul mistra po následujících 22 let.[3]
Pro Corinthians neslavné období ztížilo Palmeiras venkovní výhrou 22. prosince 1974 za účasti 120 tisíc diváků na Estadio Morumbi. Ročník 1982 už opanovali São Paulo zase Corinthians a na své cestě zdolali Palmeiras poměrem 5:1, pod čímž se třemi góly podepsal Walter Casagrande. V roce 1993 došlo na další přímou dvojzápasovou konfrontaci o prvenství v São Paulu. Corinthians zásluhou gólu Violy vyhráli 1:0, v domácí odvetě tak Palmeiras s hráči jako Edmundo, Evair, Edílson nebo Zinho potřebovalo jakkoliv vyhrát (bez ohledu na skóre), aby se prodlužovalo. Palmeiras ukončili takřka 17 let trvající éru bez trofejí (od titulu v roce 1976) výhrou 3:0 v základní hrací době zásluhou gólů Zinha, Evaira a Edílsona, v prodloužení pak dokonal úspěch Evair druhým gólem z penalty. Následující rok (1994) pak Palmeiras vyhrálo celobrazilskou ligu, ve finále hraném na dvě utkání se třemi góly předvedl Rivaldo.[3]
Oba celky na sebe narazily ve čtvrtfinále Poháru osvoboditelů v roce 1999. Corinthians vypadli po penaltovém rozstřelu, zatímco Palmeiras dosáhlo finále. V tom přehrálo kolumbijský klub América de Cali a poprvé v této soutěži triumfovalo. Obdobný scénář se posléze opakoval v dalším ročníku, v semifinále. Palmeiras opět uspělo v penaltách, poté co Marcelinho Carioca svůj kop proti Marcosovi neproměnil. Ve finále ale Palmeiras neobhájilo a padlo s argentinským celkem Boca Juniors.[3]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Domácí
[editovat | editovat zdroj]- Campeonato Brasileiro Série A (12): 1960, 1967, 1967, 1969, 1972, 1973, 1993, 1994, 2016, 2018, 2022, 2023
- Brazilský pohár (4): 1998, 2012, 2015, 2020
- Copa dos Campeões (1): 2000
- Supercopa do Brasil (1): 2023
- Torneio Rio-São Paulo (5): 1933, 1951, 1965, 1993, 2000
- Campeonato Paulista (25): 1920, 1926, 1927, 1932, 1933, 1934, 1936, 1940, 1942, 1944, 1947, 1950, 1959, 1963, 1966, 1972, 1974, 1976, 1993, 1994, 1996, 2008, 2020, 2022, 2023, 2024
Mezinárodní
[editovat | editovat zdroj]- Pohár osvoboditelů (3): 1999, 2020, 2021
- Copa Rio (1): 1951
- Copa Mercosur (1): 1998
- Recopa Sudamericana (1): 2022
Známí hráči
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Transfermarkt, cit. 2020-11-17
- ↑ a b c Archivovaná kopie. www.fifa.com [online]. [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-08.
- ↑ a b c d Sao Paulo's historic tussle. FIFA.com [online]. 2010-10-21 [cit. 2020-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-24. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sociedade Esportiva Palmeiras na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky klubu (portugalsky)
- Profil klubu na Transfermarkt.com (anglicky) (německy)
