Petar Hektorović
Petar Hektorović | |
---|---|
Busta P. Hektoroviće před jeho vilou Tvrdalj ve Starem Gradu | |
Rodné jméno | Petar Hektorović |
Narození | 1487 Stari Grad |
Úmrtí | 13. března 1572 (ve věku 84–85 let) Stari Grad |
Povolání | spisovatel a básník |
Významná díla | Fishing and Fishermen's Talk |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petar Hektorović (italsky Pietro Ettoreo nebo Piero Hettoreo, 1487 ostrov Hvar – 13. března 1572 Stari Grad) byl chorvatský šlechtic, básník a překladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v šlechtické rodině ve Hvaru nebo ve Starim Gradu. V rodinném prostředí se naučil italsky a latinsky. Studoval na universitě ve Splitu. Tam se seznámil s dalšími chorvatskými renesančními vzdělanci, např. s Markem Marulićem. V roce 1539 musel před tureckou invazí na ostrov Hvar uprchnout do Benátek. Domů se vrátil koncem roku 1540. V roce 1557 navštívil Dubrovník, kde se setkal se svými přáteli Mavro Vetranovićem, Nikolou Dimitrovićem a Nikolou Nalješkovićem.
Dlouhá léta budoval opevněnou vilu – tvrz Tvrdalj v přístavu Stari Grad. Těsně před smrtí zažil druhou tureckou invazi na ostrov Hvar, kdy byla tato jeho tvrz poničena.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- 1556 Ribanje i ribarsko prigovaranje (Rybaření a rybářské rozhovory) vydáno v Benátkách 1569 a 1638. Dílo popisuje třídenní rybářskou cestu na ostrovy Brač a Šolta ve společnosti rybářů Paskoje a Nikoly. V knize jsou mimo jiné zaznamenány i tři rybářské písně včetně notového záznamu (píseň o kraleviči Markovi, píseň o záhubě severinského vojvody Radoslava a píseň ve formě přípitku).
Korespondence přátelům
[editovat | editovat zdroj]- 1541 dopisy Nikolovi Nalješkovićovi
- 1550 dopisy Mavro Vetranovićovi
- 1552 dopisy Jeronimu Bartučevićovi
Překlady
[editovat | editovat zdroj]- Publius Ovidius Naso: Knjige Ovidijeve od lika ljuvenoga (Remedia Amoris, před rokem 1525, překlad ztracen, jednalo se ale o teprve třetí překlad Ovidiova díla do jiného jazyka).
Hudba
[editovat | editovat zdroj]Složil hudbu (a údajně i text) k duchovnímu dramatu Prikazanje Zivota Svetog Lovrinca Mucenika. Jsou mu připisovány i některé duchovní písně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- heslo Petar Hektorović, básník dalmatský. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. ISBN 80-7185-057-8. Svazek 11. S. 45–46.
- NEDVĚDOVÁ, Milada. Hektorović, Petar. In: kolektiv autorů. Slovník spisovatelů Jugoslávie. Praha: Odeon, 1979. S. 203.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Petar Hektorović
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petar Hektorović na Wikimedia Commons
- (chorvatsky) HEKTOROVIĆ, Petar v Hrvatskim biografskim leksikonu.