Lockheed T-33 Shooting Star
T-33 Shooting Star | |
---|---|
Určení | cvičný letoun |
Výrobce | Lockheed |
Šéfkonstruktér | Clarence Johnson |
První let | 22. března 1948 |
Vyřazeno | 2017 (Bolívie) |
Charakter | vyřazen ze služby |
Uživatel | USAF US Navy Viz |
Výroba | 1948–1959 |
Vyrobeno kusů | 6557 |
Vyvinuto z typu | Lockheed P-80 Shooting Star |
Varianty | Lockheed T2V SeaStar Canadair CT-133 Silver Star |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lockheed T-33 Shooting Star je americký proudový cvičný letoun. Byl vyvinut firmou Lockheed na konci 40. let 20. století a poprvé zalétnut v roce 1948 pilotem Tony LeVierem. Typ je variantou stíhacího letounu Lockheed P-80 Shooting Star. Původně byl označován jako TP-80C/TF-80C, ale později byl definitivně přeznačen na T-33. Jeden z nejrozšířenějších cvičných letounů byl přes svůj věk dlouho provozován řadou letectev.
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]T-33 vznikl úpravou stíhacího letounu P-80, oproti kterému má prodloužený trup s druhým sedadlem a ovládacími prvky. Prototyp poprvé vzlétl 22. března 1948. Ještě v témže roce byl přijat do služby a začala sériová výroba. Americké námořnictvo od roku 1949 používalo stroje T-33 jako cvičné letouny při provozu z pozemních základen. Později byla vyvinuta i varianta Lockheed T2V-1/T-1A SeaStar, schopná plného provozu z palub letadlových lodí, nebyla ale sériově vyráběna.[zdroj?!]
T-33 sloužil především jako cvičný letoun pro pokračovací výcvik, jako letoun pro řízení bezpilotních cílů a také pro vlekání cvičných cílů. Některé letouny byly vybaveny dvojicí kulometů ráže 12,7 mm pro cvičné střelby. Řada zahraničních uživatelů letoun používá jako bojový. Varianta RT-33A byla vyvinuta jako průzkumný letoun pro zahraniční uživatele.
Zahraničních uživatelů T-33 je přibližně 30 a v mnoha malých letectvech letoun stále létá.[zdroj?!] V Kanadě bylo postaveno 656 licenčních letounů Canadair CT-133 Silver Star a v Japonsku dalších 210 ve firmě Kawasaki.
V 80. letech vznikl projekt na komplexní přestavbu a modernizaci letounu. O modernizovaný letoun, označený jako Boeing Skyfox, však nebyl velký zájem a projekt byl proto zrušen.
Poslední exempláře typu T-33 v aktivní vojenské službě se nacházely u Bolivijského letectva, které je definitivně vyřadilo až 31. července 2017.[1]
Varianty
[editovat | editovat zdroj]USAF
[editovat | editovat zdroj]- T-33A: Dvoumístný cvičný letoun.
- AT-33A: Dvoumístný cvičný letoun pro cvičné střelby, modifikace T-33A.
- DT-33A: T-33A upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
- NT-33A: Letouny verze T-33A různě přestavované pro výzkumné účely.
- QT-33A: Letouny verze T-33A přestavěné na cvičné terče.
- RT-33A: Dvoumístný průzkumný letoun. Přestavba z verze AT-33A.
US Navy
[editovat | editovat zdroj]- TO-1/TV-1: Označení, které US Navy používalo pro cvičné stroje Lockheed P-80C, jež od roku 1949 používalo v počtu 50 kusů pro výcvik. Technicky vzato se nejednalo o T-33 Shooting Star.
- TO-2: Dvoumístný cvičný letoun pro lety z pozemních základen. Tato verze T-33A byla později přeznačena na TV-2.
- TV-2KD: Letouny varianty TV-2 upravené pro řízení bezpilotních cvičných terčů.
- T-33B Nové označení, které bylo variantě TV-2 přiděleno v roce 1962.
- DT-33B Novější označení pro variantu TV-2KD.
Kanada
[editovat | editovat zdroj]- CT-133 Silver Star: dvoumístný cvičný letoun kanadského letectva
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]- Myanmar (Barma)
- Belgie
- Bolívie
- Brazílie
- Dánsko
- Ekvádor
- Filipíny
- Francie
- Guatemala
- Nizozemsko
- Chile
- Indonésie
- Írán
- Itálie
- Japonsko
- Jižní Korea
- Jugoslávie
- Kolumbie
- Kuba
- Libye
- Mexiko
- Německo – Luftwaffe
- Nikaragua
- Norsko
- Pákistán
- Paraguay
- Peru
- Portugalsko
- Řecko
- Salvador
- Saúdská Arábie
- Singapur
- Španělsko
- Thajsko
- Tchaj-wan
- Turecko
- Uruguay
- USA – USAF, US Navy
- Venezuela
Specifikace
[editovat | editovat zdroj]Technické údaje
[editovat | editovat zdroj]- Posádka: 2 (instruktor, žák)
- Rozpětí: 11,5 m
- Délka: 11,2 m
- Výška: 3,3 m
- Hmotnost prázdného letounu: 3775 kg
- Max. vzletová hmotnost: 6865 kg
- Pohonná jednotka: 1 × proudový motor Allison J33-A-35
- Tah motoru: 23 kN
Výkony
[editovat | editovat zdroj]- Nejvyšší rychlost: 970 km/h
- Dostup: 14 600 m
- Dolet: 2050 km
Výzbroj
[editovat | editovat zdroj]- 2 × 12,7mm kulomet Browning M3 u varianty AT-33. Zásoba střeliva 350 nábojů na hlaveň.
- Až 907 kg užitečného zatížení či raket a pum na dvou podkřídelních závěsnících.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku T-33 Shooting Star na anglické Wikipedii.
- ↑ CICALESI, Juan Carlos. Final military T-33s retired in Bolivia. AirForces Monthly. Září 2017, čís. 355, s. 6. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lockheed T-33 Shooting Star na Wikimedia Commons
- Galerie Lockheed T-33 Shooting Star na Wikimedia Commons
- Fotogalerie T-33 Archivováno 21. 3. 2008 na Wayback Machine.