Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Ugo Betti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ugo Betti
Narození4. února 1892
Camerino
Úmrtí9. června 1953 (ve věku 61 let) nebo 6. června 1953 (ve věku 61 let)
Řím
Alma materParmská univerzita
Povoláníbásník, spisovatel, dramatik a soudce
PříbuzníEmilio Betti (sourozenec)
Funkcesoudce
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ugo Betti (4. února 1892 Camerino - 9. června 1953 Řím) byl italský básník, prozaik, soudce a spolu s Luigi Pirandellou významný dramatik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 4. února 1892 v italském městě Camerino. Během studii práv v Parmě, vypukla první světová válka, jejímž se stal dobrovolným účastníkem. V letech 1917-1918 byl v německém zajetí ve kterém napsal své první dílo Il re pensieroso, které vyšlo v roce 1922. V roce 1920 se stal soudcem, ale této činnosti se nevěnoval a napsal další dva svazky poezie, tři knihy povídek, román a 26 her. První hra La Padrona v roce 1927, přinesla smíšené reakce, přesto se začal věnovat psaní divadelních her, kvůli čemuž se v roce 1931 přestěhoval z Parmy do Říma. V roce 1938 byl obviněn nacisty, že je Židem a antifašistou, po ukončení druhé světové války byl všech těchto obvinění zbaven.

Literární tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Jeho díla zkoumají povahu zla a existenciální vinu zažívanou protagonisty. Objevilo se u něho téma vykoupení, soudnictví a trestního práva. Někdy byl označován jako „italský Kafka“, protože trestní vyšetřování bylo charakteristickým motivem v jeho hrách. Jeho nejznámější hrou byla Corruzione al Palazzo di Giustizia (Korupce v Justičním paláci), která pojednávala o vyšetřování a možnosti korupce v soudnictví. Hlavní hrdina vyšetřovatel zjistil, že za korupci může stále více lidí. Čím více propadal pocitům beznaděje a zoufalství a tím byl veden k řešení své vlastní viny.

V pozdějších letech pracoval v knihovně Ministerstva spravedlnosti. Nejvíce hodnoceným se stal v závěrečném období své kariéry, od roku 1940 až do své smrti.

  • Il re pensieroso (Obratnost, 1922)
  • La Padrona (Paní domu, 1926)
  •  L'isola meravigliosa (Nádherný ostrov, 1929)
  •  Una bella domenica di settembre (Krásná neděle v září, 1935)
  •  I nostri sogni (Naše sny, 1936)
  •  Frana allo scalo nord (Pozemek na severní straně, 1936)
  •  Il paese delle vacanze (Léto, 1937)
  •  Favola di Natale (Vánoční pohádka, 1937)
  • Il cacciatore di anitre (Kachna lovec, 1940)
  •  Il diluvio (Povodeň, 1943)
  •  Spiritismo nell'antica casa (Spiritismus ve starém domě, 1944)
  • Corruzione al Palazzo di Giustizia (Korupce v Justičním paláci, 1944-1945)
  • Delitto all'isola delle capre (Zločin na ostrově koz, 1946)
  • Ispezione (Inspekce, 1947)
  • Aque turbate (Problémy s vodou, 1948)
  • La regina e lgli insorti (Královna a povstalci, 1949)
  •  L'aiuola Bruciata (Hořlavý květináč, 1952)
  • La Fuggitiva (Útěk, 1953)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ugo Betti na anglické Wikipedii.

  • Ottova všeobecná encyklopedie : ve dvou svazcích.. Praha: Ottovo nakl., 2003. ISBN 80-7181-959-X. S. 135. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]