spáchat
čeština
výslovnost
- IPA: [ˈspaːxat]
varianty
- (archaicky) spáchati
sloveso
- dokonavé
- tranzitivní
časování
| osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
| budoucí čas | spáchám | spácháš | spáchá | spácháme | spácháte | spáchají |
| osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
|---|---|---|---|
| 2. | 1. | 2. | |
| spáchej | spáchejme | spáchejte | |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
| činné | spáchal | spáchala | spáchalo | spáchali | spáchaly | spáchala |
| trpné | spáchán | spáchána | spácháno | spácháni | spáchány | spáchána |
| rod | číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|---|
| mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
| minulý | spáchav | spáchavši | spáchavše |
význam
- provést, vykonat (něco odsouzení nebo politování hodného)
- Tato dohoda nebude v ničem na újmu ustanovením daným moskevskou deklarací o návratu válečných zločinců do zemí, kde spáchali své zločiny.[1]
- Kterýmž příkladem posileni jsouc jiní, lecos hrozného, co spáchali, vyčítali: tento, že co nejvíc mohl, lidské krve vylil; jiný, že nové rouhání, jak by se Bohu zlořečiti mělo, vymyslil; jiný, že Boha na smrt odsoudil; jiný, že Slunce z oblohy strhna, do prostřed propasti pohřížil; jiný, že nové tovaryšstvo paličů a mordéřů, skrze něž lidské pokolení tříbeno bude, začal etc., a byli všickni napořád zhůru pouštíni; což, pravím, velmi mi se nelíbilo.[2]