opracovat

Czech

Etymology

From o- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈoprat͡sovat]

Verb

opracovat pf (imperfective opracovávat)

1. (transitive) to work, shape, form (material)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	opracovat, opracovati	Active adjective	opracovavší
Verbal noun	opracování	Passive adjective	opracovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	opracuji, opracuju (coll.)	opracujeme	—	opracujme
2nd person	opracuješ	opracujete	opracuj	opracujte
3rd person	opracuje	opracují, opracujou (coll.)	—	—

The verb opracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	opracoval	opracovali	opracován	opracováni
masculine inanimate		opracovaly		opracovány
feminine	opracovala		opracována
neuter	opracovalo	opracovala	opracováno	opracována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	opracovav
feminine + neuter singular	—	opracovavši
plural	—	opracovavše

Related terms

• pracovat

 

Further reading

• “opracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “opracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “opracovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)