vybouchnout

Czech

Etymology

From vy- +‎ bouchnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪbou̯xnou̯t]

Verb

vybouchnout pf (imperfective vybuchovat)

1. to explode

   Synonym: vybuchnout

2. to flop, fail, flunk
3. to lose one's temper

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vybouchnout, vybouchnouti	Active adjective	vybouchnuvší
Verbal noun	vybouchnutí	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vybouchnu	vybouchneme	—	vybouchněme
2nd person	vybouchneš	vybouchnete	vybouchni	vybouchněte
3rd person	vybouchne	vybouchnou	—	—

The verb vybouchnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vybouchl, vybouchnul	vybouchli, vybouchnuli	—	—
masculine inanimate		vybouchly, vybouchnuly		—
feminine	vybouchla, vybouchnula		—
neuter	vybouchlo, vybouchnulo	vybouchla, vybouchnula	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vybouchnuv
feminine + neuter singular	—	vybouchnuvši
plural	—	vybouchnuvše

Further reading

• “vybouchnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vybouchnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vybouchnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)