Jaromír Mrňka leads the Prague Branch of the German Historical Institute Warsaw. His research primarily centers on the evolution of values, social consensus, and the legitimacy of social orders within crucial reversals of the twentieth-century history of Czech society. Driven by a focus on social mechanisms, he has extensively studied denunciation, collective violence, and conflict-related acts of sexual violence in the Czech Lands during World War II and its aftermath. His current research project investigates power dynamics in late socialist urban spaces, emphasizing the concept of the "underworld" inhabited by marginalized groups. It examines state tolerance of certain behaviors and participation in gray areas, revealing tensions between official ideology and societal realities in late socialist societies. Supervisors: Matěj Spurný, Martin Schulze Wessel, and Eduard Kubů Address: Czech Republic
Studie zasazuje vznik a vývoj kárných pracovních táborů z doby druhé republiky a Protektorátu Čec... more Studie zasazuje vznik a vývoj kárných pracovních táborů z doby druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava do kontextu preventivních policejních opatření, jež se na poli dobové kriminalistiky či kriminologie utvářela od počátku 20. století. Záměrně je přitom klade do souvislosti s kriminalizací „cikánů“ jakožto zvláštní součásti širšího obrazu „práce se štítících“. Právě proticikánský diskurz byl klíčový za druhé republiky při formulaci legislativních opatření k pronásledování „práce se štítících“, spolu s požadavky na vytvoření a fungování internačních institucí (táborů). Analýza rozmanitých pramenů úřední a policejní provenience naznačuje, že až do přelomu let 1941 a 1942 okupační orgány do procesu formulace opatření proti „cikánům“ prakticky vůbec nevstupovaly. Jejich formulace a uplatňování zůstávala v rukou protektorátní vlády a policejních úřadů. Pod povrchem dobové administrativní terminologie a žargonu policejních hlášení autoři studie odkrývají konflikty a napětí, které p...
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a ... more Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická kons...
and key words Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944-1946 Doc... more and key words Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944-1946 Doctoral Thesis Jaromír Mrňka, Charles University, Prague, 2017. The thesis is focused on the acts of collective violence that took place in the territory of the Bohemian lands in the period between years 1944 and 1946. Despite the traditional interpretation of the May 1945 as a crucial reversal, the general explanation focuses on the collective violence as a phenomenon overlapping traditional turning points. Remaining high amount of violent interactions is an element connecting the final war operations with the first weeks and months after. Applying concepts of political sociology (Charles Tilly), social psychology (Philip Zimbardo) and microsociology (Randall Collins) the thesis strive to capture interdependent nature of collective violence between its structural preconditions and situational dynamics. Based on the quantitative evaluation of the acts of collective violence, the first step...
Studie umisťuje československé události z let 1938 až 1939 do širšího analytického srovnání. Auto... more Studie umisťuje československé události z let 1938 až 1939 do širšího analytického srovnání. Autor používá typologii kolektivního násilí Charlese Tillyho, aby odhalil obecnější propojení mezi oslabováním státní moci a eskalací násilí. Zachycuje obecné vlastnosti a konstruuje ideální typy násilných interakcí, k nimž ve sledovaném období došlo v českých zemích. Autor ve své analýze dochází k závěru, že činy kolektivního násilí se od jara 1938 do léta 1939 objevovaly nejčastěji ve formě, kterou Tilly typologicky označuje za selhavší vyjednávání a náhodné útoky. Násilné činy se primárně vztahovaly k obdobím mocenské nestability. Klíčové bylo působení specialistů na násilí, které bylo koordinováno politickými vůdci, mobilizujícími veřejnost proti údajnému akutně hrozícímu nebezpečí. Politici zároveň využívali pomluv, které se v atmosféře nejistoty rozšiřovaly velmi rychle. Političtí vůdci používali kolektivní násilí jako nástroj politického boje a získávali pro své politické úmysly širok...
The paper focuses on the violent interactions that occurred in the Czech lands at the end of Worl... more The paper focuses on the violent interactions that occurred in the Czech lands at the end of World War II. By analyzing the structure, forms and causes of acts of collective violence, the author attempts to answer to what extent they were the result of either spontaneous popular anger or targeted state policies. This study is a response to the conventional thesis of Czech historiography about the so-called "wild expulsions," which has misleadingly stated that, from the immediate post-war days until long into the summer of 1945, spontaneous acts of violence were persisting, for which, however, the Czechoslovak state did not bear responsibility. Unlike most previous studies, therefore, it focuses not only on the period following the liberation of Czechoslovakia, but also in more detail on the links between the waning Nazi terror, the final war operations and the outrageous post-war retaliation. Based on concrete cases of the anti-Nazi uprising and post-war Czech cleansing...
The Czech economic a social historian Jaromír Mrňka’s book “Svéhlavá periferie” [The Stubborn Per... more The Czech economic a social historian Jaromír Mrňka’s book “Svéhlavá periferie” [The Stubborn Periphery] deals with an extremely important phase of Czech contemporary history — the period of 1945–1960. The subtitle “The Everydayness of the Communist party dictatorship in the Years 1945–1960 on the examples of Šumperk and Zábřeh districts” [Každodennost diktatury KSČ na příkladech Šumperska a Zábřežska v letech 1945–1956] shows how the author made his research on the given period — it is an analysis of regional development in two Moravian districts of thattime Czechoslovakia. The greatest benefit of the book lies in the method the author uses and the sources he draws from. He tries to capture the everyday reality of the Communist Party of Czechoslovakia (CPC) rule and the transformations of this reality. If we can say that we understand the given period of Czechoslovak history, it concerns mostly the topdown view, the overall character and the crucial events. These including basic po...
Interview with Regina Mühlhäuser about sexual violence in armed conflicts and its historical rese... more Interview with Regina Mühlhäuser about sexual violence in armed conflicts and its historical research. Published in Czech journal Securitas Imperii. Rozhovor s Reginou Mühlhäuser o historickém výzkumu násilí v ozbrojených konfliktech. Securitas Imperii, 34, 01, 2019.
An article in Czech Newspapers about the problem of denying the genocide of Czech Roma and Sinti ... more An article in Czech Newspapers about the problem of denying the genocide of Czech Roma and Sinti by Czech right-wing politicians whose party is represented in the parliament. Článek v LN výrokům poslanců Okamury a Roznera, jejich nepřípustnosti a selhání české veřejné debaty. "Rozlišovat oběti umučené, popravené a zahynulé v důsledku epidemie tyfu od zavražděných v plynových komorách je srovnávání sice teoreticky možné, ale nesmyslné a má jediný cíl – zamést stopy pro hledání vlastní odpovědnosti."
World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was c... more World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was caused by the actual fighting. Against the background of a looming unconditional, total German defeat at the end of the war, German occupation in many cases degenerated into brutal physical violence against civilians. Immediately after the end of the war, societies in nearly all formerly occupied countries were drowning in a wave of more or less spontaneous violence. People in the liberated countries directed their wrath not only against former Nazis and against ethnic Germans in general, but also attacked domestic " collaborators " and national " traitors. " The complex phenomenon of Endphasegewalt involved transitional violence, violent rituals, extermination campaigns, national cleansing, rage, retribution, rape and other forms of opportunism. Endphasegewalt infused the everyday experience of millions of Europeans at the time. In the course of the last few decades, historians and other researchers have published many studies concentrating on different cases of violence during the period. Mostly, they sought explanations for political decision making or proposed models and descriptions of the social practices connected with violent behavior. These macrosocial perspectives left out the very important performative aspect of violence: people were putting their conceptions of the ideal postwar society into practice through violence. Was violence a meaningful act meant to empower new collective identities, or was it only the coincidental product of accumulated frustration and rage? To answer these questions, the conference will adopt a micro-and local-historical perspective. It will compare events in selected regions of several occupied countries that were affected by German occupation policies.
During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would... more During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would like to consider individual layers of reception, commemoration, and performance of revolutionary thoughts, images, and practices in the area of the Central and Eastern Europe.
Ve svém příspěvku bych se rád věnoval souvislostem proměn obrazů kolektivní identifikace se vzest... more Ve svém příspěvku bych se rád věnoval souvislostem proměn obrazů kolektivní identifikace se vzestupem extrémních státních politik kolektivního násilí v tzv. dlouhých 40. letech 20. století v Evropě – tzn. od dolehnutí důsledků velké hospodářské krize počátkem 30. let přes druhou světovou válku až po proces destalinizace ve východní Evropě v polovině 50. let 20. století. V tomto období došlo ke vzestupu představ ohrožení společností a s ním souvisejícími radikálními představami jejich ozdravení skrze uzavírání hranic společenství. Z nich měly být za pomoci státních politik identifikace a kolektivního násilí moderního byrokratického státu vyloučeny všechny cizorodé elementy za současného zajištění sociálního blahobytu pro společenství většinové. Fašistické myšlenkové systémy a politická hnutí přitom představovaly jen jeden z možných projevů komplexu radikálního sociálního inženýrství, ekonomického plánování a extrémních politik násilí – které by bylo možno vysledovat jak ve státních politikách liberálně demokratických, sovětských nebo pozdějších státně socialistických. Rád bych se tedy zamyslel nad specifiky vztahu fašismu k politikám sociálního vyloučení a kolektivního násilí v podmínkách moderního byrokratického státu a radikálních proměn představ národního společenství.
During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would... more During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would like to consider individual layers of reception, commemo¬ration, and performance of revolutionary thoughts, images, and practices in the area of the Central and Eastern Europe. We would like to render the Russian revolution in its ambiguity between the event itself, medium-term so¬cial and economic transformations, and a long-term reconfiguration of the spaces of power and politics.
Studie zasazuje vznik a vývoj kárných pracovních táborů z doby druhé republiky a Protektorátu Čec... more Studie zasazuje vznik a vývoj kárných pracovních táborů z doby druhé republiky a Protektorátu Čechy a Morava do kontextu preventivních policejních opatření, jež se na poli dobové kriminalistiky či kriminologie utvářela od počátku 20. století. Záměrně je přitom klade do souvislosti s kriminalizací „cikánů“ jakožto zvláštní součásti širšího obrazu „práce se štítících“. Právě proticikánský diskurz byl klíčový za druhé republiky při formulaci legislativních opatření k pronásledování „práce se štítících“, spolu s požadavky na vytvoření a fungování internačních institucí (táborů). Analýza rozmanitých pramenů úřední a policejní provenience naznačuje, že až do přelomu let 1941 a 1942 okupační orgány do procesu formulace opatření proti „cikánům“ prakticky vůbec nevstupovaly. Jejich formulace a uplatňování zůstávala v rukou protektorátní vlády a policejních úřadů. Pod povrchem dobové administrativní terminologie a žargonu policejních hlášení autoři studie odkrývají konflikty a napětí, které p...
Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a ... more Diplomová práce "Proměny společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu okresů Šumperku a Zábřeh 1945-1960" na základě výzkumu regionálních souvislostí přispívá k hlubšímu poznání souvislostí procesu konstituování nové společnosti v pohraničí českých zemí. Výzkumné pole je na jedné straně vymezeno strukturálními aspekty demografických proměn následujících po druhé světové válce (nucené vysídlení německého obyvatelstva, vliv a důsledky neorganizovaného a organizovaného osídlovacího procesu), na straně druhé potom souvislostmi ustavování a proměn panství komunistické diktatury, včetně jejích krizí v letech 1953 až 1957. Sledováním proměn dominantních a autoritativních diskursů na straně jedné a jazyka aktérů na straně druhé, jsou zde odhaleny základní hodnoty a obrazy, které přispívaly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství. Sdílenou představou umožňující mobilizaci společnosti byl proměňující se obraz nepřítele. Jeho poválečná nacionalistická kons...
and key words Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944-1946 Doc... more and key words Politics and Social Practice of Collective Violence in Bohemian Lands 1944-1946 Doctoral Thesis Jaromír Mrňka, Charles University, Prague, 2017. The thesis is focused on the acts of collective violence that took place in the territory of the Bohemian lands in the period between years 1944 and 1946. Despite the traditional interpretation of the May 1945 as a crucial reversal, the general explanation focuses on the collective violence as a phenomenon overlapping traditional turning points. Remaining high amount of violent interactions is an element connecting the final war operations with the first weeks and months after. Applying concepts of political sociology (Charles Tilly), social psychology (Philip Zimbardo) and microsociology (Randall Collins) the thesis strive to capture interdependent nature of collective violence between its structural preconditions and situational dynamics. Based on the quantitative evaluation of the acts of collective violence, the first step...
Studie umisťuje československé události z let 1938 až 1939 do širšího analytického srovnání. Auto... more Studie umisťuje československé události z let 1938 až 1939 do širšího analytického srovnání. Autor používá typologii kolektivního násilí Charlese Tillyho, aby odhalil obecnější propojení mezi oslabováním státní moci a eskalací násilí. Zachycuje obecné vlastnosti a konstruuje ideální typy násilných interakcí, k nimž ve sledovaném období došlo v českých zemích. Autor ve své analýze dochází k závěru, že činy kolektivního násilí se od jara 1938 do léta 1939 objevovaly nejčastěji ve formě, kterou Tilly typologicky označuje za selhavší vyjednávání a náhodné útoky. Násilné činy se primárně vztahovaly k obdobím mocenské nestability. Klíčové bylo působení specialistů na násilí, které bylo koordinováno politickými vůdci, mobilizujícími veřejnost proti údajnému akutně hrozícímu nebezpečí. Politici zároveň využívali pomluv, které se v atmosféře nejistoty rozšiřovaly velmi rychle. Političtí vůdci používali kolektivní násilí jako nástroj politického boje a získávali pro své politické úmysly širok...
The paper focuses on the violent interactions that occurred in the Czech lands at the end of Worl... more The paper focuses on the violent interactions that occurred in the Czech lands at the end of World War II. By analyzing the structure, forms and causes of acts of collective violence, the author attempts to answer to what extent they were the result of either spontaneous popular anger or targeted state policies. This study is a response to the conventional thesis of Czech historiography about the so-called "wild expulsions," which has misleadingly stated that, from the immediate post-war days until long into the summer of 1945, spontaneous acts of violence were persisting, for which, however, the Czechoslovak state did not bear responsibility. Unlike most previous studies, therefore, it focuses not only on the period following the liberation of Czechoslovakia, but also in more detail on the links between the waning Nazi terror, the final war operations and the outrageous post-war retaliation. Based on concrete cases of the anti-Nazi uprising and post-war Czech cleansing...
The Czech economic a social historian Jaromír Mrňka’s book “Svéhlavá periferie” [The Stubborn Per... more The Czech economic a social historian Jaromír Mrňka’s book “Svéhlavá periferie” [The Stubborn Periphery] deals with an extremely important phase of Czech contemporary history — the period of 1945–1960. The subtitle “The Everydayness of the Communist party dictatorship in the Years 1945–1960 on the examples of Šumperk and Zábřeh districts” [Každodennost diktatury KSČ na příkladech Šumperska a Zábřežska v letech 1945–1956] shows how the author made his research on the given period — it is an analysis of regional development in two Moravian districts of thattime Czechoslovakia. The greatest benefit of the book lies in the method the author uses and the sources he draws from. He tries to capture the everyday reality of the Communist Party of Czechoslovakia (CPC) rule and the transformations of this reality. If we can say that we understand the given period of Czechoslovak history, it concerns mostly the topdown view, the overall character and the crucial events. These including basic po...
Interview with Regina Mühlhäuser about sexual violence in armed conflicts and its historical rese... more Interview with Regina Mühlhäuser about sexual violence in armed conflicts and its historical research. Published in Czech journal Securitas Imperii. Rozhovor s Reginou Mühlhäuser o historickém výzkumu násilí v ozbrojených konfliktech. Securitas Imperii, 34, 01, 2019.
An article in Czech Newspapers about the problem of denying the genocide of Czech Roma and Sinti ... more An article in Czech Newspapers about the problem of denying the genocide of Czech Roma and Sinti by Czech right-wing politicians whose party is represented in the parliament. Článek v LN výrokům poslanců Okamury a Roznera, jejich nepřípustnosti a selhání české veřejné debaty. "Rozlišovat oběti umučené, popravené a zahynulé v důsledku epidemie tyfu od zavražděných v plynových komorách je srovnávání sice teoreticky možné, ale nesmyslné a má jediný cíl – zamést stopy pro hledání vlastní odpovědnosti."
World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was c... more World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was caused by the actual fighting. Against the background of a looming unconditional, total German defeat at the end of the war, German occupation in many cases degenerated into brutal physical violence against civilians. Immediately after the end of the war, societies in nearly all formerly occupied countries were drowning in a wave of more or less spontaneous violence. People in the liberated countries directed their wrath not only against former Nazis and against ethnic Germans in general, but also attacked domestic " collaborators " and national " traitors. " The complex phenomenon of Endphasegewalt involved transitional violence, violent rituals, extermination campaigns, national cleansing, rage, retribution, rape and other forms of opportunism. Endphasegewalt infused the everyday experience of millions of Europeans at the time. In the course of the last few decades, historians and other researchers have published many studies concentrating on different cases of violence during the period. Mostly, they sought explanations for political decision making or proposed models and descriptions of the social practices connected with violent behavior. These macrosocial perspectives left out the very important performative aspect of violence: people were putting their conceptions of the ideal postwar society into practice through violence. Was violence a meaningful act meant to empower new collective identities, or was it only the coincidental product of accumulated frustration and rage? To answer these questions, the conference will adopt a micro-and local-historical perspective. It will compare events in selected regions of several occupied countries that were affected by German occupation policies.
During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would... more During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would like to consider individual layers of reception, commemoration, and performance of revolutionary thoughts, images, and practices in the area of the Central and Eastern Europe.
Ve svém příspěvku bych se rád věnoval souvislostem proměn obrazů kolektivní identifikace se vzest... more Ve svém příspěvku bych se rád věnoval souvislostem proměn obrazů kolektivní identifikace se vzestupem extrémních státních politik kolektivního násilí v tzv. dlouhých 40. letech 20. století v Evropě – tzn. od dolehnutí důsledků velké hospodářské krize počátkem 30. let přes druhou světovou válku až po proces destalinizace ve východní Evropě v polovině 50. let 20. století. V tomto období došlo ke vzestupu představ ohrožení společností a s ním souvisejícími radikálními představami jejich ozdravení skrze uzavírání hranic společenství. Z nich měly být za pomoci státních politik identifikace a kolektivního násilí moderního byrokratického státu vyloučeny všechny cizorodé elementy za současného zajištění sociálního blahobytu pro společenství většinové. Fašistické myšlenkové systémy a politická hnutí přitom představovaly jen jeden z možných projevů komplexu radikálního sociálního inženýrství, ekonomického plánování a extrémních politik násilí – které by bylo možno vysledovat jak ve státních politikách liberálně demokratických, sovětských nebo pozdějších státně socialistických. Rád bych se tedy zamyslel nad specifiky vztahu fašismu k politikám sociálního vyloučení a kolektivního násilí v podmínkách moderního byrokratického státu a radikálních proměn představ národního společenství.
During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would... more During the conference, on the occasion of the 100th anniversary of the events in Russia, we would like to consider individual layers of reception, commemo¬ration, and performance of revolutionary thoughts, images, and practices in the area of the Central and Eastern Europe. We would like to render the Russian revolution in its ambiguity between the event itself, medium-term so¬cial and economic transformations, and a long-term reconfiguration of the spaces of power and politics.
Review of: LUKÁŠ FASORA, Stáří k poradě, mládí k boji: radikalizace mladé generace českých social... more Review of: LUKÁŠ FASORA, Stáří k poradě, mládí k boji: radikalizace mladé generace českých socialistů 1900–1920, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury 2015, 242 s. In Czech language. Kniha Lukáše Fasory představuje sice limitovanou, ale v českém prostředí přesto pionýrskou aplikaci generační metody a zajímavý příspěvek k moderním českým dějinám. Obzvláště důležité je zachycení obrazu neklidné doby, plné revolučních myšlenek a příklonů k radikální akci. Analýzou tématu mládeže obrací autor naši pozornost zpět k dnes již opomíjeným souvislostem stabilizace první československé republiky po první světové válce.
Předkládaná kniha je přísně vědeckou analytickou studií, které její čtenáři jistě rádi odpustí mí... more Předkládaná kniha je přísně vědeckou analytickou studií, které její čtenáři jistě rádi odpustí místy patrnou odbornou strohost a menší čtivost. Jedná se totiž o vynikající příspěvek nejen k problematice protektorátního zemědělství, ale k tematice nacistické okupace a moderních dějin českých zemí jako celku. V budoucnu ji tak jistě nebude moci opomenout nikdo, kdo se o zmiňovaná témata zajímá.
The book is a strictly scientific analytical study that its readers will love to forgive sometimes apparent expertise austerity and lower readability. It is a great contribution not only to the issue of the agriculture under the Nazi Protectorate, but also to the topic of the Nazi occupation and the modern history of the Czech lands as a whole. In the future, it will surely not be able to miss anyone who is interested about the mentioned topics.
Kaškas Arbeit bildet einen hervorragenden Beitrag zur Geschichte der stalinistischen Tschechoslow... more Kaškas Arbeit bildet einen hervorragenden Beitrag zur Geschichte der stalinistischen Tschechoslowakei und zu der Entwicklung hin zu differenzierteren und nüchterneren Ansätzen, die sich in der tschechischen Auseinandersetzung mit der sozialistischen Diktatur derzeit vollzieht. Bereits der Titel des Buches scheint ein Fragezeichen hinter die bisher dominante Interpretation zu setzen, womit sich der Band deutlich – und vielleicht ironisch – von der Produktion einer der beiden herausgebenden Institutionen, des Ústav pro studium totalitní režimů (Institut für das Studium totalitärer Regime), abhebt. Das Buch ist gut geschrieben und wird sicher auch eine breitere Öffentlichkeit erreichen.
Review of the book: Jaroslav Kučera, Jaromír Balcar, Von der Rüstkammer des Reiches zum Maschinen... more Review of the book: Jaroslav Kučera, Jaromír Balcar, Von der Rüstkammer des Reiches zum Maschinenwerk des Sozialismus. Wirtschaftslenkung in Böhmen und Mähren 1938 bis 1953. The book is a rigorous analytical work on the phenomenon of economic planning in the background of economic development in the territory of Bohemia and Moravia in the bustling tomes of changing social orders. It undoubtedly ranks among the core publications on this issue in economic history inspiring for further research.
Dvořáks Buch über den „Inneren Abschub“ bringt ohne Zweifel viel Neues auf einem bisher nur wenig... more Dvořáks Buch über den „Inneren Abschub“ bringt ohne Zweifel viel Neues auf einem bisher nur wenig bearbeiteten Themenfeld. Das Verdienst des Autors liegt vor allem in der empirischen Aufarbeitung der Umsiedlungsmaßnahmen innerhalb des Landes, die nach dem Abschluss der Vertreibung der Deutschen aus der Tschechoslowakei ein zentrales Element der „Deutschenpolitik“ der KSČ darstellte und auch in der zeitgenössischen Propaganda eine wichtige Rolle einnahm. Dvořák rekonstruiert diese Vorgänge sauber und erfüllt die dokumentarischen Ziele der Arbeit im vollen Umfang, geht aber in seiner Analyse nicht über konservative empirische Deskriptivität hinaus. Auch halte ich es nicht für besonders glücklich, dass er die längst ausgehandelte Terminologie für die Zwangsaussiedlung der deutschsprachigen Bevölkerung aufgibt und den Begriff „odsun“ (Abschub) zumindest partiell rehabilitiert. Damit, und mit der mangelnden Rezeption aktueller methodologischer Impulse erweckt die Publikation den Eindruck von Verschlossenheit – so, als weigere sich die tschechische Geschichtsschreibung, sich der Welt zu öffnen.
Das Buch fokussiert auf Akte der kollektiven Gewalt, die im Raum der böhmischen Länder in den Jah... more Das Buch fokussiert auf Akte der kollektiven Gewalt, die im Raum der böhmischen Länder in den Jahren 1944–1946 auftraten. Die andauernde hohe Frequenz gewalttägiger Interaktionen ist dabei das grundsätzliche Element, das Abschlussoperationen des Zweiten Weltkrieges mit den darauffolgenden Wochen und Monaten verbindet.
The book focuses on acts of collective violence that occurred in the Bohemian Lands from 1944 to ... more The book focuses on acts of collective violence that occurred in the Bohemian Lands from 1944 to 1946. For the author, the consistent high level of occurrence of violent interactions is the crucial element linking the final operations of World War II with the subsequent weeks and months.
Jaromír Mrňka unternimmt mit der „eigensinnigen Peripherie“ den Versuch, zwei wichtige Themenfeld... more Jaromír Mrňka unternimmt mit der „eigensinnigen Peripherie“ den Versuch, zwei wichtige Themenfelder zusammenzubringen: das tschechische Grenzland zwischen Aus- und Neubesiedlung, das von der Forschung relativ gut erschlossen ist, und die kommunistische Machtdurchsetzung und Regimestabilisierung, über die wir weitaus weniger wissen. Jaromír Mrňka hat sich mit seinem Buch viel vorgenommen, den großangelegten Grundriss der Arbeit kann er nicht durchgängig füllen, dafür fehlen ihm die Quellen und die konzeptionelle Stringenz. Die großen Pläne sprechen aber keineswegs gegen den Autor, der sich an etwas gewagt hat, was in der tschechischen Historiografie bisher fehlt. Auf der Grundlage, die er gelegt hat, lässt sich sehr gut diskutieren und weiterforschen.
Obě publikace vycházející z diplomových prací poměrně přesvědčivě ukazují, že přes všechnu záplav... more Obě publikace vycházející z diplomových prací poměrně přesvědčivě ukazují, že přes všechnu záplavu nepoužitelného balastu i nyní vznikají magisterské práce, které dokazují vysokou míru talentu a představují i cenný příspěvek k české historiografi i. Najdeme v nich sice některé nedostatky či chyby, ale již nyní se vyrovnají dílům mnoha zkušenějších a různými tituly ověnčených autorů.
Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na p... more Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce a proměny komunistické diktatury, včetně její hluboké krize v letech 1953 až 1956. Srovnáním dominantních diskursů a každodenního jazyka aktérů odhaluje základní hodnoty a obrazy, které vedly ke stabilizaci nebo naopak destabilizaci komunistického panství.
Das Buch beiträgt zu einem tieferen Verständnis der neuen Gesellschaftsbildung und den zusammenhä... more Das Buch beiträgt zu einem tieferen Verständnis der neuen Gesellschaftsbildung und den zusammenhängenden Vorgänge im tschechischen Grenzgebiet am Beispiel der Bezirke Zábřeh und Šumperk in den Jahren 1945 bis 1960. Es konzentriert sich auf die strukturellen Aspekte der demografischen Entwicklung nach dem zweiten Weltkrieg und auf die Transformation der kommunistischen Diktatur, einschließlich der tiefen Krise im Jahre 1953 bis 1956. Durch den Vergleich den dominanten Diskurse und dem Alltagssprache der Akteure rekonstruiert das Buch die Grundwerte und Bilder, die zu einer Stabilisierung führten oder umgekehrt der kommunistischen Herrschaft destabilisieren konnten.
The book contributes to a deeper understanding of the process of the new formation of society in ... more The book contributes to a deeper understanding of the process of the new formation of society in the Czech borderlands, which is illustrated by an example of districts Zábřeh and Šumperk in the years 1945 to 1960. It focuses on the structural aspects of demographic trends after the Second World War and the transformation of communist dictatorship, including its deep crisis in 1953 and the 1956th. Comparing the dominant discourse and everyday language of actors, it reveals the fundamental values and images that lead to the stabilization or vice versa to the destabilization of communist rule.
Vorstellung des Buches Svéhlavá periferie" / Eigensinnige Peripherie am Sommerfest der Graduierte... more Vorstellung des Buches Svéhlavá periferie" / Eigensinnige Peripherie am Sommerfest der Graduiertenschule für Ost- und Südosteuropastudien in München am 15. 7. 2016.
Die tschechische Gesellschaft griff spätestens seit Mai 1945 zu radikalen Mitteln, um die Nachkri... more Die tschechische Gesellschaft griff spätestens seit Mai 1945 zu radikalen Mitteln, um die Nachkriegsrepublik zu stabilisieren. Meist geschah dies in der Form von Ausschaltung aller Elemente, die als feindlich und potenziell ge-fährlich erachtet worden, wodurch eine fast zehn Jahre dauernde Periode der ethnischen, politischen und sozia-len Säuberung eröffnet wurde. Es wird davon ausgegangen, dass diese Entwicklung ein Ergebnis langfristiger ge-sellschaftlicher Wandlungsprozesse war, wobei die Erfahrungen der Menschen auf einer Seite, und die staatlichen Politiken auf der anderen, eine zentrale Rolle spielten: Die Erfahrung der extremen Gewalt während des Zweiten Weltkrieges diente als Katalysator für die " Radikalisierung " der Gesellschaft, für die bereits die Weltwirtschaftskrise der Zwischenkriegszeit und das Gefühl der gesellschaftlichen Desintegration in der zweiten Hälfte der dreißiger Jahre auslösende Momente gewesen sein könnten. Das Ziel der Arbeit ist die Rekonstruktion des Zusammenhangs zwischen den extremen aber trotzdem als legitim interpretierten Formen des gesellschaftlichen Handelns auf ei-ner Seite und – auf der anderen Seite – der Erforschung der tschechischen Erfahrungen im " Zeitalter der Extreme ".
While over the past forty years, historiography has addressed sexual violence, in Czech historiog... more While over the past forty years, historiography has addressed sexual violence, in Czech historiography, the topic remains largely a lacuna. This workshop seeks to amend it. Building on Susan Brownmiller's maxim in which rape is a statement of power rather than lust, our workshop offers a methodological primer combined with networking. The one-day event, featuring leading experts Regina Mühlhäuser and Anna Hájková, will combine an introductory lecture, two panels of talks, and close work with primary sources. We are seeking submissions for participation with abstract (up to 300 words, including discussion of sources, and a short bio, up to 100 words). We are interested in the history of Second World War defined widely, that is people working on Czech and Slovak 1930s and 1940s, ethnic minorities, Holocaust, expulsion etc. Selected participants (three to four) will present their work in one of the panels. Participants can apply for reimbursement of travel and accommodation costs. Following this event, we aim to continue the workshop in further, more research oriented, seminars. We expect participants to read background literature in English. Please don't hesitate to contact us if you have any questions.
World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was c... more World War II entailed an unprecedented amount of violence and suffering, only part of which was caused by the actual fighting. Against the background of a looming unconditional, total German defeat at the end of the war, German occupation in many cases degenerated into brutal physical violence against civilians. Immediately after the end of the war, societies in nearly all formerly occupied countries were drowning in a wave of more or less spontaneous violence. People in the liberated countries directed their wrath not only against former Nazis and against ethnic Germans in general, but also attacked domestic " collaborators " and national " traitors. " The complex phenomenon of Endphasegewalt involved transitional violence, violent rituals, extermination campaigns, national cleansing, rage, retribution, rape and other forms of opportunism. Endphasegewalt infused the everyday experience of millions of Europeans at the time. In the course of the last few decades, historians and other researchers have published many studies concentrating on different cases of violence during the period. Mostly, they sought explanations for political decision making or proposed models and descriptions of the social practices connected with violent behavior. These macrosocial perspectives left out the very important performative aspect of violence: people were putting their conceptions of the ideal postwar society into practice through violence. Was violence a meaningful act meant to empower new collective identities, or was it only the coincidental product of accumulated frustration and rage? To answer these questions, the conference will adopt a micro-and local-historical perspective. It will compare events in selected regions of several occupied countries that were affected by German occupation policies.
Uploads
Papers by Jaromír Mrňka
Rozhovor s Reginou Mühlhäuser o historickém výzkumu násilí v ozbrojených konfliktech. Securitas Imperii, 34, 01, 2019.
Článek v LN výrokům poslanců Okamury a Roznera, jejich nepřípustnosti a selhání české veřejné debaty.
"Rozlišovat oběti umučené, popravené a zahynulé v důsledku epidemie tyfu od zavražděných v plynových komorách je srovnávání sice teoreticky možné, ale nesmyslné a má jediný cíl – zamést stopy pro hledání vlastní odpovědnosti."
We would like to render the Russian revolution in its ambiguity between the event itself, medium-term so¬cial and economic transformations, and a long-term reconfiguration of the spaces of power and politics.
Rozhovor s Reginou Mühlhäuser o historickém výzkumu násilí v ozbrojených konfliktech. Securitas Imperii, 34, 01, 2019.
Článek v LN výrokům poslanců Okamury a Roznera, jejich nepřípustnosti a selhání české veřejné debaty.
"Rozlišovat oběti umučené, popravené a zahynulé v důsledku epidemie tyfu od zavražděných v plynových komorách je srovnávání sice teoreticky možné, ale nesmyslné a má jediný cíl – zamést stopy pro hledání vlastní odpovědnosti."
We would like to render the Russian revolution in its ambiguity between the event itself, medium-term so¬cial and economic transformations, and a long-term reconfiguration of the spaces of power and politics.
In Czech language.
Kniha Lukáše Fasory představuje sice limitovanou, ale v českém prostředí přesto pionýrskou aplikaci generační metody a zajímavý příspěvek k moderním českým dějinám. Obzvláště důležité je zachycení obrazu neklidné doby, plné revolučních myšlenek a příklonů k radikální akci. Analýzou tématu mládeže obrací autor naši pozornost zpět k dnes již opomíjeným souvislostem stabilizace první československé republiky po první světové válce.
The book is a strictly scientific analytical study that its readers will love to forgive sometimes apparent expertise austerity and lower readability. It is a great contribution not only to the issue of the agriculture under the Nazi Protectorate, but also to the topic of the Nazi occupation and the modern history of the Czech lands as a whole. In the future, it will surely not be able to miss anyone who is interested about the mentioned topics.
Element, das Abschlussoperationen des Zweiten Weltkrieges mit den darauffolgenden Wochen und Monaten verbindet.
Jaromír Mrňka hat sich mit seinem Buch viel vorgenommen, den großangelegten Grundriss der Arbeit kann er nicht durchgängig füllen, dafür fehlen ihm die Quellen und die konzeptionelle Stringenz. Die großen Pläne sprechen aber keineswegs gegen den Autor, der sich an etwas gewagt hat, was in der tschechischen Historiografie bisher fehlt. Auf der Grundlage, die er gelegt hat, lässt sich sehr gut diskutieren und
weiterforschen.