Abstrakty/Abstracts Katharina Rebay-Salisbury, Doris Pany-Kucera, Michaela Slannalg-Steiner, Fabian Kanz, et al. Motherhood and society at Unterhautzenthal, Lower Austria. This paper utilises skeletal evidence (n=57) from settlement features and graves at Unterhautzenthal, Lower Austria, to outline our methodological approach of researching motherhood in prehistory. Unterhautzenthal includes the grave of a pregnant teenager, a triple grave of a woman with two children and a family grave of a man, woman and baby; additional women’s graves include remains of neonates and young children. Comparing archaeological context information with osteo-biographical data lets us infer conclusions about the social status of women and how Bronze Age motherhood was conceptualised. The archaeological approach includes a gender and age analysis of material culture and Social Index calculations. The osteological analysis includes age, sex, body height, health indicators and pathologies, with an emphasis on pelvic changes. Physical traces that may relate to strain through pregnancy and childbirth were explored in detail. In addition to morphological assessment of the entire skeletal collection, we apply tooth cementum annulation analysis, 14C dating, DNA analysis and δ13C/δ15N isotope analysis to selected individuals. These data, in conjunction with demographic modelling, enables us to draw conclusions about women’s age at first pregnancy and the average number of children per woman, as well as the cultural and social context of motherhood. Ludmila Kaňáková, Josef Bátora Lithic projectiles and other chipped stone industry of Nitra Culture. Gender and technology. The roots of socially stratified society of advanced Bronze Age in Central Europe arise from turbulent changes at the end of Eneolithic and in the Early Bronze Age. Nitra Culture is an important element in this process. The significance of lithic industry in these exceptional periods is somewhat unjustly outshined by the attractiveness of copper and bronze objects and their inborn potential to reflect social status of their owners. Lithic industry, which was found in large cemeteries of Nitra Culture in the past century, is now re-analysed using a combination of modern methods and approaches. New information is available regarding the treatment of lithic raw materials in various phases of their life cycle, in connection with age and sex of buried individuals. Previously unclassified types of tools or whole toolkits, as well as a wide range of semi-finished products reflecting production processes and distribution of this knowledge and experiences within population, are newly identified. Analysis of the most attractive lithic tool of Nitra Culture – the projectiles – is included in our multifocal research. Two largest lithic collections of Nitra Culture, i.e. Mýtna Nová Ves and Holešov – Zdražilovska, are compared. This comparison brings new information on regional differences in reflections of social structure, traditions and production practices. Kořeny sociálně stratifikované společnosti rozvinuté doby bronzové střední Evropy vychází z turbulentního vývoje závěru eneolitu a časné doby bronzové. Nitranská kultura je významným elementem v tomto procesu. Význam kamenné štípané industrie je v těchto mimořádných obdobích poněkud neprávem zastíněn rozvíjejícím se uplatněním nejprve měděných a vzápětí bronzových výrobků a jejich apriorního potenciálu reflektovat společenské postavení svých nositelů. Kamenná industrie pocházející z rozsáhlých pohřebišť nitranské kultury zkoumaných v minulém století je nyní znovu analyzována pomocí kombinace moderních metod a přístupů. Nové vyhodnocení přináší nové informace o zacházení s kamennou surovinou v různých fázích jejího životního cyklu, v souvislostech s věkovými skupinami i pohlavím zemřelých. Jsou identifikovány dříve nerozpoznané typy i celé soupravy nástrojů, stejně jako řada polotovarů, které svědčí o výrobních postupech i rozšíření těchto znalostí a zkušeností v populaci. Součástí komplexního výzkumu je i nové studium nejatraktivnějšího morfotypu kamenné industrie nitranské kultury – kamenného projektilu a jeho praktického uplatnění. Porovnávány jsou dva nejrozsáhlejší soubory z pohřebišť nitranské kultury, tj. Mýtna Nová Ves a Holešov – Zdražilovska. Tato komparace skýtá další informace o regionálních odlišnostech odrazů sociální struktury, tradic i výrobních praxí. Alexandra Krenn-Leeb: Identitäten und Mentalitäten der Wieselburg-Kultur. Die Wieselburg-Kultur als nordwestlichste Kulturerscheinung der karpatenländischen Kulturen der Frühbronzezeit repräsentiert eine Grenz- und Übergangskultur in kultureller, ökonomischer, politischer, gesellschaftlicher und sozialer Hinsicht. Welche Identitäten und welche Mentalitäten können aus Praktiken, Handlungsprozessen, Kontexten und der materiellen Kultur abgeleitet werden? Welche Merkmale charakterisieren das Siedlungs-, Bestattungs- und Kultwesen? Der Beitrag wird einige Facetten davon beleuchten und das Potenzial der bisher vernachlässigten Kulturerscheinung aufzeigen. Věra Klontza-Jaklová Symposial” drinking rituals of the European Bronze Age elite. Importance of drinking and feasting activities in early hierarchical societies were intensively studied and discussed by many authors. There are not only customs but also special vessels which were part of shared symbolic behaviour, as the previous research has pointed out. The goal of my paper is to document that similarities of particular parts of material culture may not mean just the stylistic influence of one region on another when we usually tend to direct the influences from more developed regions into the less developed ones. It can be argued, too, that some of the similarities are independent; they could develop from traditional local elements when the same customs led to emergence of similar material culture. I present this issue on the example of a ceramic hoard from Lozorno (SW Slovakia), dated to the final phases of Tumulus Culture (Bartík et al. 2013; Bartík and Hajnalová 2004). One of the drinking vessels (Bartík and Hajnalová 2004, Obr. 3.2, 5.3) represents very close parallel to LM II/LH IIB kylixes (e.g. Ephyrean cups) in Aegean which makes both vessel types contemporary. It was a period of multiple changes within the local and cross-continental scope. Not only the Lozorno ceramic hoard but the entire Middle Bronze Age (in the Central European concept) must be interpreted with extreme severity due to their enormous complexity. Bartík, J. and Hajnalová, M. 2004: Hromadný nález keramiky z Lozorna. Príspevok ku keramickým depotom stredodunajskej mohylovej kultury na západním Slovensku. Zborník Sl. N. M. Archeológia. XCVIII, 9 – 42. Bartík, J. Elschek, K. and Varsik, V. 2013: Praveké sídlisko v Lozorne-Širokých dieloch (západné Slovensko). Výskumy v rokoch 1999 – 2009. Bratislava. Jan Petřík, Tomáš Chmela, Daniel Hlásek, Miroslav Daňhel, Peter Tóth, Tomáš Nováček, Jozef Bátora Local traditions of pottery making and regional exchange in the Early Bronze Age (Strawberry tarts and cutlet with dumplings). / Lokální hrnčířské tradice a regionální výměna ve starší době bronzové (Jahodové koláčky i řízek s knedlíkem). At the end of the Early Bronze Age in Central Europe, in the area between the Bohemian Massif and the lowland around Carpathians, a mosaic of fortified hills and open settlements was populated by communities more or less involved in long-distance trade and metallurgy. The vast amount of preserved pottery of typical shapes, sometimes found as ceramic hoards and often with a polished surface and a very fine composition, inspired scholars to presume a high level of pottery production and the establishment of a specialized craft. The aim of this work is a comparative study of provenance and technological characteristics of individual pottery collections and mainly an illustration and evaluation of different technological traditions. Basic methods used were ceramic micropetrography combined with low or nondestructive portable XRF analysis supplemented by X-ray diffraction for mineral determination and comparison with potential raw materials. Archaeometry-based indirect evidence indicates that tableware could be a result of intensified production. It could be a reflection of hierarchical and centralised regional economies. Spatial distribution of technological features shows multiple parallel levels of technological traditions existing beside ceramic styles. Some important technological features, such as addition of grog, formed spatial macro-structures. David Parma Metal detectors and common Bronze Age settlements. / Detektory kovů a běžná sídliště doby bronzové. Systematic collecting of artefacts from surface layers of the Bronze Age sites with the help of metal detectors makes it possible to acquire whole sets of finds interesting from typological, technological and economic points of view. Comparing the finds from different sites, periods and regions can identify wider trends in the amount of metal used and the way of its distribution and processing. In this way we can illustrate significant differences between Early and Late Bronze Age, as exemplified by selected localities in South Moravia. Systematické shromažďování artefaktů z povrchových vrstev lokalit doby bronzové s pomocí detektorů kovů umožňuje získat kolekce nálezů zajímavých jak z typologického, tak i technologického a ekonomického hlediska. Srovnáním nálezových spekter různých lokalit, období a regionů je možné identifikovat širší trendy v množství využívaného kovu, způsobu jeho distribuce a zpracování. Tímto způsobem lze na příkladu vybraných lokalit z jižní Moravy ilustrovat výrazné rozdíly mezi starší a mladší dobou bronzovou. Ondřej Chvojka, Jan John, Tereza Šálková Metallhorte von Opalice (Bez. České Budějovice). Zur Problematik der Deponierung von Metallartefakten in Burgwällen der Frühbronzezeit und frühen Mittelbronzezeit. / Depoty z Opalic (okr. České Budějovice). K problematice deponování kovových artefaktů v areálech hradišť starší a počátku střední doby bronzové. Ungefähr 10 km südwestlich von der Bezirksstadt České Budějovice (Südböhmen) befindet sich beim Dorf Opalice ein Burgwall, der erst im Jahre 2003 entdeckt wurde. Die ersten vorgeschichtlichen Funde erschienen hier einige Jahre später und im Jahre 2008 wurde die Fundstelle zum ersten Mal publiziert. Grundlegende Informationen lieferten dann die in den Jahren 2013 und 2014 unternommenen Oberflächenprospektionen, bei denen neben mehreren Einzelfunden der Bronze- oder Kupfergegenstände auch 4 Hortfunde entdeckt wurden. Sämtliche gewonnene Metallartefakte lassen sich in die Frühbronzezeit (Bz A) einordnen, was auch das bisher einzige Radiokarbondatum vom Hortfund Nr. 2 bestätigte. Während der Hortfund Nr. 1 als monotypologisch bezeichnet sein kann (es enthielt drei analogische Spiralarmringe), bestanden die anderen drei Horte aus mehreren Gegenstandtypen. Von den Horten Nr. 1 und 2 wurden auch interessante archäobotanische sowie archäozoologische (z.B. Fischschuppen) Daten gewonnen. Mit der Zahl von 4 Hortfunden findet der Burgwall von Opalice in Südböhmen bisher keine Parallelen. Wegen der bisherigen Absenz der Untersuchung seiner Fortifikation ist es jedoch unklar, ob die Horte an der damals schon befestigten und besiedelten Stelle deponiert wurden. Im Fall der Gleichzeitigkeit des Burgwalls und der Horte würde die Fundstelle bei Opalice einen der reichsten Burgwälle der Frühbronzezeit und der frühen Mittelbronzezeit auch im ganzen mitteleuropäischen Raum repräsentieren. In Böhmen wurden 4 Metallhorte nur im Burgwall Slánská hora bei Slaný gefunden, während die anderen Burgwälle oder Höhenfundstellen nur höchstens je 2 Horte (z. B. Mříč–Dívčí Kámen, Hrdlořezy–Předliška) geliefert haben. In unserem Beitrag werden wir das Phänomen der Metalldeponierungen an Höhenfundstellen der Epoche Bz A – A2/B1 im breiteren mitteleuropäischen Kontext auswerten und dieses Phänomen auch mit den urnenfelderzeitlichen Höhenfundstellen vergleichen. Hradiště u Opalic, nacházející se cca 10 km JZ od centra Českých Budějovic, bylo objeveno až v roce 2003. První pravěké nálezy byly odtud získány o několik let později a v r. 2008 byla lokalita poprvé publikována. Zásadní informace pak přineslo několik povrchových prospekcí v letech 2013 a 2014, které poskytly, vedle řady solitérních bronzových či měděných artefaktů, rovněž čtyři hromadné nálezy. Všechny získané kovové artefakty je možné zařadit do starší doby bronzové, což potvrdilo i zatím první radiokarbonové datum získané z depotu č. 2. Zatímco depot č. 1 je možné označit za monotypový (obsahoval tři analogické masivní spirálovité nápažníky), další tři depoty byly tvořeny předměty více typů. Depoty č. 1 a 2 přinesly i zajímavá archeobotanická a archeozoologická zjištění (např. přítomnost rybích šupin). Svým počtem čtyř depotů nemá hradiště u Opalic dosud v jižních Čechách obdobu, vzhledem k dosavadní absenci výzkumu fortifikace této lokality však není jisté, jestli byly depoty uloženy na tehdy již opevněném a osídleném místě. V případě časové současnosti hradiště a depotů by lokalita u Opalic představovala i ve středoevropském kontextu jedno z nejbohatších hradišť starší a počátku střední doby bronzové. V Čechách pouze hradiště na Slánské hoře u Slaného poskytlo rovněž čtyři depoty z tohoto období, na dalších pak byly nalezeny maximálně dva depoty (např. Mříč – Dívčí Kámen, Hrdlořezy – Předliška). V příspěvku bude zmapován fenomén ukládání depotů na výšinných lokalitách období Br A – A2/B1 v širším středoevropském kontextu a bude porovnán s fenoménem ukládání kovových depotů na výšinných lokalitách epochy popelnicových polí. Jan John, Ondřej Chvojka Notes on X-ray fluorescence analyses of metal hoards from South Bohemia. / Poznámky k rentgen-fluorescenčním analýzám kovových depotů z jižních Čech. South Bohemia is a region with the largest concentration of Early Bronze Age so-called "raw material" hoards within the Czech Republic. The term “raw material hoard” is generally used with collective finds of ingots of various shapes (ring ingots, rib ingots, plano-convex ingots), however, some of them (for example the so-called ring ingots – Ösenringe) may not have been intended for further remelting. The paper is based on recent X-ray fluorescence analyses of such hoards from different sites (Hluboká nad Vltavou, Kájov, Mýto u Hořic Nová Ves 3, Přídolí, Rychnov nad Malší, Zlatá Koruna, etc.). Attention will be paid to the issues of terminology, sampling and interpretation of results. The analysed samples mostly represented the so-called copper ribs with a relatively high alloy variability, including specimens with a high lead or tin content. Peter Pavúk Modes of cultural contact and cultural change: Acculturation, Colonization and Hybridisation. The mechanisms of cultural change and cultural contacts have long been discussed in European prehistory. There were two main models: autochthonous development and migrations. This was also the case with Mediterranean Archaeology, where we already have some “historical” information for the Bronze Age. However, more advanced studies, influenced also by Post-colonial Theory, opened a whole set of median positions, which involve movement of people, but not necessarily processes of colonization or even migration. The paper will attempt to outline some of the currently used models in the Aegean and East Mediterranean Archaeology and to open a discussion on the extent to which Central European prehistory could also profit from these models. The Early and Middle Bronze Age on the Middle Danube, and especially the appearance of Únětice elements in SW Slovakia, actually call for new modes of explanation going beyond the arrival of new stock of people. Elisabeth Rammer Ein Abbild der Bronzezeit - Quantitative Analysen der Aunjetitzkultur mit Hilfe der Bilddatenbank Montelius. “Montelius” is an image database. By using the programs „MonteliusEditor“, „Winserion“ and „SPS2Serion“ its datasets can be used for quantitative analyses, like seration or correspondence analyses. Such kind of research is actually done in the form of a cooperation between MAMUZ-Asparn, the Natural History Museum Vienna and the Danube University Krems. 449 archaeological sites from Lower Austria, Czech Republic, Slovakia, Germany and Hungary – all of them dating from Únětice Culture - are being analysed. Martin Bača – Jozef Bátora Social cohesion in the Early Bronze Age. Santovka as case study. / Sociálna kohézia v dobe bronzovej. Santovka ako príkladová štúdia. No social group can exist without any social cohesion. The same is true of the Early Bronze Age communities who were also dependent on the processes necessary to maintain the sustainable level of healthy social communication within the group. The already finished excavation project at Santovka (Southwest Slovakia), a medium-sized (tell-like) fortified site with an exceptionally high number of prestigious artefacts of exotic origin and clear evidence of extensive metalworking activities, provides an interesting case study. The site is surrounded by thermal springs which are famous for their salubrious qualities. The character of uncovered finds as well as geographical position of the site suggest that Santovka was a place where social entities were able to merge, transform as well as maintain their distinctive character. These processes were obviously dependent on proper social cohesion. We suppose that the local thermal springs were a natural place of healing (solidarity) as well as of religious (social integration) qualities and therefore of a supra- regional importance. If we accept the feasting as a background for social cohesion on subconscious level, then the other shared (often, but not necessarily ritualized) activities are not so different. Metalworking, pottery production, hunting and grain storage could play a similar role. Methodology and theoretical models used in this discourse are based on the philosophy/sociology of R K. Merton and his followers as well as J. Habermas and B. Latour. Lenka Horáková, Pavol Jelínek Symbolism of birch tree in the Bronze Age/Symbolika brezy v staršej dobe bronzovej. The authors of this paper try to interpret the artefacts made of birch bark, which were found in the famous well of Otomani Culture dug out in a travertine mound in Gánovce. The discovered birch bark imitations of bronze lock-rings and cylindrical vessels are the only finds of this type in Slovakia. Based on the presence of bronze lock-rings in burials of the OtomaniFüzesaboni cultural complex, birch bark vessels and their ceramic imitations in a wider region of Central Europe, birch tree and artefacts made of birch bark are interpreted as associated with feminine sphere of the gender-divided ideology of the Early Bronze Age. Autori v článku interpretujú artefakty z brezovej kôry pochádzajúce zo známeho nálezu studne otomanskej kultúry, vyhĺbenej do travertínovej kopy v Gánovciach. Ide o napodobeniny bronzových záušníc a torzá valcovitých nádob. Z územia Slovenska ide o jediné nálezy tohto typu. Na základe prítomnosti bronzových záušníc v hroboch otomanskofüzesabonyského kultúrneho komplexu a brezových nádob a ich keramických napodobenín v širšej stredoeurópskej oblasti interpretujú brezu a artefakty z nej ako ženskú súčasť bipolárne rozdeleného „mužského“ a „ženského“ sveta ideológie staršej doby bronzovej. Klára Pusztainé Fischl Siedlungsnetzwerke des Otomani-Füzesabony-Kulturkreises. Vorstellung eines neuen Forschungsprojektes. Das bronzezeitliche Siedlungssystem des sog. Otomani-Füzesabony-Komplexes wurde in den letzten paar Jahren in Ungarn intensiv erforscht. Die Ergebnisse des BORBAS-Projekts zeigen ein sehr dichtes Siedlungssystem mit einem ähnlich organisierten inneren Siedlungsaufbau in der Südborsoder Ebene, der Fußzone des Bükk-Gebirges und im HornádTal. Die wohlbekannten slowakischen Siedlungen im Košice-Becken und weiter nördlich entlang des Hornád zeigen auf den ersten Blick ein anderes Bild: ein viel lockeres Siedlungssystem, Befestigungen und eine andere Ebene der Organisation. Mit Hilfe der Humboldt-Stiftung und des Nationalen Stipendienprogramms der Slowakischen Republik habe ich die Möglichkeit, die an den beiden Seiten der Grenze existierenden bronzezeitlichen Siedlungssysteme miteinander zu verbinden und die Siedlungsstrategien der ehemaligen Gemeinschaften zu untersuchen. Der Beitrag stellt kurz die bisherigen Ergebnisse aus der Borsoder Ebene, das Forschungskonzept und die Fragestellungen des neuen Projekts sowie die Pilotprojektergebnisse aus der Slowakei vor. Mirosław Furmanek Early Bronze Age enclosures in SW Poland. The aim of the paper is to present the current state of research on Early Bronze Age enclosures in SW Poland. Until recently, this area in general was pointed out as having a low number of known enclosures. Only three, interpreted as Early Bronze Age fortified settlements, were known thanks to more or less limited excavation: Jędrychowice (Opole province), Nowa Cerekiew (Opole province) and Radłowice (Lower Silesia province). Over recent years there has been a significant growth in the number of newly discovered sites. This was possible through the application of non-invasive prospection (e.g. aerial photography, geophysical survey) as a fundamental element of the applied research methodology. The surveys were followed by small-scale excavations, exploring the archaeological features and obtaining various material samples for a wide spectrum of specialised post-excavation analyses (e.g. radiocarbon dating, anthropology, archaeobotany, archaeozoology, soil/sediment micromorphology, aDNA, artefact studies etc.). An exceptional circular structure was located near Pietrowice Wielkie (Silesia province). The enclosure can be dating between the second half of the nineteen century BC and the first half of the seventeen century BC. Magnetic survey revealed that the structure consisted of two concentric ditches, the outer one with a diameter of 190 m and the inner one of about 120 m in diameter. The ditches had a width ranging from 8 m to 10 m. A large number of diverse magnetic anomalies, other than ditches, were also detected inside and outside the area enclosed by the ditches. Most of them are oval or circular in shape and possess a diameter of approximately 1-3 m. Excavations revealed that they emerged from trapezoidal pits that may be interpreted as relics of storage pits, which were subsequently turned into places of ritual activity involving animal sacrifices. The current state of research does not allow for an unambiguous interpretation of functions and forms, but the accumulation of storage pits, especially their concentration in the space between the ditches, is extremely interesting. This may suggest the existence of a centralized system for the storage of agricultural produce, which was common at that time in different parts of Europe and was linked to the origins of social complexity, stratified society, a structured settlement system and division of labour. The Pietrowice Wielkie structure most likely had a defensive function, but its main aim was associated with centralized control over agriculture and craft production. This does not preclude symbolic, social or ritual activities taking place there. Another circular enclosure located near Przyłęgów (Lower Silesia province) was identified during a 2014 aerial survey and verified by a magnetic survey and small excavation. The enclosure consists of a single ditch about 80 m in diameter. There was no evidence of inner buildings or of an inner palisade. The structure can probably be dated back to the seventeen century BC. New and extremely promising information was also obtained for the enclosure in Radłowice (Lower Silesia province). The site’s form was probably much larger and more complex than previously thought and it covered an area of more than 100 ha. Acknowledgements The research was funded by the National Science Centre, Poland, within the scope of the Sonata-Bis project DEC-2013/10/E/HS3/0141. Martin Neumann Early Bronze Age settlement structure north of the Middle Danube. / Sídlisková štruktúra v oblasti severne od stredného Dunaja v staršej dobe bronzovej. The reconstruction of settlement structure has long been one of the main goals of every prehistoric archaeologist. In the most cases, such reconstructions are only limited to mapping of all known sites from particular periods or archaeological cultures. Their geographical position is a basis for another spatial values (altitude, proximity analysis etc.), which are used for subsequent analysis. The result is a reconstructed settlement structure, which anticipates parallel existence of settlements with uncertain chronological position. The problem also consists in assigning values to individual attributes according to the present state. In our contribution we will try to reconstruct the development of settlement structure of the Early Bronze Age societies in the area north of the Middle Danube. We will not only describe the settlement structure itself, but also present the possible impact of social habits and ideas on the Early Bronze Age settlement forms in the area concerned. Rekonštrukcia sídliskovej štruktúry patrí už dlhší čas k základným cieľom archeológov skúmajúcich všetky obdobia, dobu bronzovú nevynímajúc. Vo väčšine prípadov sa však takéto rekonštrukcie obmedzujú len na zmapovanie všetkých zistených lokalít danej kultúry či obdobia. Z ich konkrétnej polohy v krajine sa získavajú hodnoty pre ďalšie priestorové údaje (nadmorská výška, vzdialenosť od vodného toku, vzdialenosť od najbližšieho sídliska, atď.), ktoré sa ďalej analyzujú. Výsledkom je obraz osídlenia, ktorý predpokladá súčasnú existenciu sídlisk s neistým chronologickým postavením. Problémom je aj priraďovanie hodnôt k jednotlivým atribútom na základe súčasného stavu. V našom príspevku sa pokúsime na príklade rôznych archeologických kultúr z viacerých oblastí severne od Dunaja predostrieť možný vývoj sídliskovej štruktúry v staršej dobe bronzovej. Neobmedzíme sa len na opis samotnej sídliskovej štruktúry, no predstavíme aj možný vplyv spoločenských zvyklostí a predstáv na podobu sídliskových foriem v staršej dobe bronzovej na skúmanom území. Aleš Navrátil Continuity of Early Bronze Age settlement areas – a case study from Pálava region. There are numbers of settlements in Moravia where both Únětice and Věteřov cultures are present and share the same settlement area or site. What was the relation between these components? Was the occupation of these areas and sites continuous? How can these traces be interpreted in terms of living societies? I will try to enquire about these questions from a perspective of settlement archaeology in a couple of case studies from the Pálava micro-region. Michaela Langová Jungbunzlauer Gebiet in der Frühbronzezeit. / Mladoboleslavsko ve starší době bronzové. Das Jungbunzlauer Gebiet spielt im Rahmen der Aunjetitzer Kultur eine spezifische Rolle. Es befindet sich auf dem rechten Ufer der Elbe, ganz am Rand der mittelböhmischen Aunjetitzer Siedlungskammer. Dieses Gebiet unterscheidet sich von den anderen mittelböhmischen Regionen in mehreren Aspekten. Der Hauptunterschied ist vor allem in der allmählichen Besiedlung merkbar – während die Protoaunjetitz hier völlig fehlt und von der älteren Aunjetitzer Kultur nur Einzelfunde bekannt sind, ist mit der klassischen Phase ein massiver Siedlungszuwachs merkbar, der bis in die nachklassische Phase dauerte. Dieses Gebiet unterscheidet sich vom linken Ufer der Elbe, das schon seit der Protoaunjetitz dicht besiedelt wurde, nicht nur durch diese eindeutliche Siedlungsentwicklung, sondern auch durch den Charakter der Funde. Einige der zahlreichen Funde (Bernstein, Hortfunde usw.), die auf dem linken Elbeufer fast fehlen, weisen der Jungbunzlauer Siedlungskammer eine spezifische Rolle zu, die mit einem Fernweg verbunden werden kann. Zuzana Litviaková, Michal Felcan, Roman Pašteka First concept and then research: good idea? A case study of the fortified settlement Hoste and its dynamic development at the end of the Early Bronze Age. The contribution presents results of survey, excavation and archaeological (and other) analyses from the fortified settlement in Hoste. The paper deals with chronological development of the settlement based on specific finds, absolute dating and stratigraphic aspects as well as with spatial relationships, the use of the fortified area and fortification itself. However, it is also focused on the question whether the large amount of finds from this settlement have any potential for further research, as the preliminary studies have already been published. The paper therefore contains a comparison of newly obtained data, results of rescue excavation carried out in the 20th century, and the already published interpretations. Our aim is to present that the excavation method and the post-processing of data from a small systematic excavation can provide more information than thousands of finds from large uncovered and excavated areas. Jozef Bátora, Knut Rassmann Vráble – an Early Bronze Age central settlement in SW Slovakia (excavations in 20072017). / Vráble – centrálne sídlisko zo staršej doby bronzovej na JZ Slovensku (výskum v rokoch 2007-2017). Fortified settlements represent one of the most important sources of knowledge about the economic and social relations in the Early Bronze Age. The archaeological site in Vráble has a prominent position among them. Thanks to a combination of non-invasive methods, archaeological excavation and interdisciplinary cooperation, a huge settlement complex was discovered, in the centre of which there is a fortified settlement enclosed by three ditches. In its inner area, but also outside the fortification, almost 160 house plans were detected, which were deliberately arranged to form radial rows. Analogies to such architecture can be found in Eastern Mediterranean and in the Eastern Urals region of Russia and North-Western Kazakhstan. East and west of the fortification in Vráble there is an economic background composed of batteries of storage pits. South of the settlement, a burial ground is situated with high density of graves. The location of the fortified settlement on a junction of trade routes, distribution of non-ferrous metal ores and goods made from them were the main preconditions for the formation of this central site. The accumulation of goods and emergence of social elite were closely connected with the site. Jozef Bátora, Knut Rassmann, Peter Tóth Results of archaeological excavation in Rybník (2004-2017). / Výsledky archeologického výskumu v Rybníku. The fortified settlement in Rybník (Levice Dist.) lies in the corridor of the so-called “Slovakian Gate”. It is an area where the river Hron leaves the mountains and flows into the Danube Lowland. This corridor had a strategic importance throughout the whole prehistory and the Early Middle Ages, as it is evident from a large number of fortified settlements and hillforts. An archaeological excavation for research and documentation purposes was taking place here since 2004 (2004-2009 Institute of Archaeology of Slovak Academy of Sciences in cooperation with Romano-Germanic Commission of the German Archaeological Institute, 2010-2017 Institute of Archaeology of Slovak Academy of Sciences in cooperation with Department of Archaeology, Faculty of Arts, Comenius University). 14 excavation seasons revealed, that strategically positioned fortified settlement from the Early Bronze Age in Rybník represented cultural and trade center. It controlled communities heading towards volcanic mountain ranges in Middle Slovakia, where were located deposits of non-ferrous metals. Furthermore, the settlement was involved in the distribution of the raw material and final products, as well. Paper will present the main results of archaeological excavation in a broader middle European context, focusing on specific contexts and find collections. Jozef Bátora – Martin Bača The last excavation season in the Early Bronze Age fortified settlement in Santovka. Current situation and future perspectives. / Posledná sezóna výskumu na opevnenom sídlisku zo staršej doby bronzovej v Santovke. Rekapitulovanie a perspektíva do budúcnosti. This year we conducted the last excavation season in the well-known fortified settlement in Santovka (formerly Maďarovce), Southwest Slovakia. Nine full excavation seasons yielded an extraordinary amount of valuable archaeological material. What was left from this site, already partially destroyed, is now mostly excavated. Now it is time to summarise what we already know and what needs to be done with such a huge number of acquired data. We are already sure that these data will provide answers to some particular questions concerning the end of the Early Bronze Age in the Carpathian Basin and shed some new light on certain aspects of life of prehistoric populations in this period. We will talk about what was found as well as on future perspectives of research. Dominika Oravkinová, Jozef Vladár, Július Jakab, Zora Bielichová Ritual pit from Spišský Štvrtok. / Kultový objekt zo Spišského Štvrtka. Fenomén ukladania ľudských skeletov do sídliskových objektov je v dobe bronzovej, ako aj v celom období praveku, pomerne bežným a často vyskytujúcim sa javom. Vo všeobecnosti sa hroby na sídliskách vyznačujú pomerne vysokou variabilitou a rovnako rôznorodé boli zrejme aj dôvody a príčiny "neregulárnych" manipulácií s kostrovými pozostatkami. V príspevku sa zameriame na vyhodnotenie masového hrobu deviatich ľudských jedincov z objektu 40/74, ktorý bol preskúmaný v areáli opevneného sídliska v Spišskom Štvrtku, ktoré kultúrne prislúcha otomansko-füzesabonyskému kultúrnemu komplexu a je datované do prelomu staršej a strednej doby bronzovej. Pre interpretáciu objektu zo Spišského Štvrtka je ťažiskové predovšetkým vyhodnotenie nálezovej situácie, ktorú dokumentuje pôvodná kresbová a fotografická dokumentácia. Vertikálna stratigrafia v spojení s analýzou technologických, morfologických a tafonomických aspektov archeologických nálezov významne prispieva k poznaniu procesov spojených so vznikom, depozíciou a postdepozičnými vplyvmi. Vyhodnotenie uvedených aspektov je rovnako elementárne aj pre interpretáciu možných príčin vzniku objektu a definíciu jeho významu pre lokálnu komunitu. Tieto sú taktiež podporené výsledkami komplexného rozboru, somatickej charakteristiky a patológií antropologického materiálu. Informačné spektrum v neposlednom rade významne rozširuje aj predbežné zoologické určenie osteologického materiálu. S ohľadom na výsledky vyššie uvedených analýz možno objekt 40/74 označiť prívlastkom kultový alebo rituálny, ktorý nám aspoň čiastočne umožňuje nahliadnuť do zložitých duchovných predstáv súvekej spoločnosti. Súčasťou duchovnej kultúry boli rituálne praktiky a úkony zahŕňajúce ľudské obety, pričom nemožno vylúčiť ani parciálne "obetovanie" zvierat, príp. symbolické depozície artefaktov a sídliskového odpadu (keramika, drobné predmety). Tieto aspekty možno bližšie interpretovať s využitím poznatkov religionistiky, etnológie a archeológie v kontexte analogických nálezov z chronologického úseku staršej a strednej doby bronzovej. The phenomenon of depositing human remains in settlement features is relatively common and frequent in the Bronze Age, as well as throughout the whole prehistory. Settlement burials are generally characterized by a relatively high variability. Equally diverse also were probable reasons and causes of "unusual" manipulation of skeletal remains. In our contribution we will focus on evaluation of a collective burial consisting of nine human individuals found at the bottom of pit 40/74. It is situated in the area of a fortified settlement in Spišský Štvrtok, which is dated to the end of the Early Bronze Age and belongs culturally to the Otomani-Füzesabony complex. Of crucial importance for the interpretation of the pit from Spišský Štvrtok is a reconstruction of stratigraphy, which is well-documented by original drawings and photographs. Vertical stratigraphy, in conjunction with the analysis of technological, morphological and taphonomic aspects of archaeological finds, contributes significantly to the knowledge of processes associated with formation, deposition and post-depositional transformations. Assessment of these aspects is also elementary for interpretation of possible causes of emergence of the feature, as well as for definition of its hypothetical meaning to local community. These are also supported by the results of a complex anthropological analysis of human remains. Moreover, the information spectrum available is significantly extended by preliminary zoological determination of osteological material. Considering the results of analysis, pit 40/74 can be classified as a cult or ritual place, which allows an at least partial insight into hardly reconstitutable religious beliefs of the then people. Religious practices and rituals involving human sacrifices along with possible partial "offerings" of animals, symbolic deposition of artefacts or settlement refuse (pottery, single finds) may have probably been part of the spiritual sphere. These particulars can be further interpreted using the knowledge of religious studies, ethnology and archaeology, as well as in the context of analogous findings from the Early and Middle Bronze Age. Stanislav Stuchlík Die Aunjetitzer Siedlung in Brno - Černá Pole. / Únětické sídliště v Brně - Černých Polích. Die ersten Funde der Aunjetitzer Kultur wurden in Černá Pole bereits am Ende des 19. Jahrhunderts entdeckt. In den Jahren 1926 und 1927 untersuchte K. Schirmeisen die Ansiedlung der Hügelgräberkultur und erfasste dabei auch einige Funde der Aunjetitzer Kultur. Von 1948 bis 1951 hat K. Tihelka zusammen mit V. Hank im Rahmen der Erweiterung des Kinderkrankenhauses eine Rettungsgrabung durchgeführt. Es handelt sich um eine typische Höhenlage, die hoch über das umliegende Gelände herausragt. Erforscht wurden hier etwa 30 Siedlungsgruben der Aunjetitzer Kultur und einige Gruben der Hügelgräberkultur. Einen häufigen Fund repräsentierten die Körperbestattungen in Siedlungsgruben. Die Aunjetitzer Siedlung lieferte eine große Menge an keramischem Material. In der vorläufigen Publikation wurden jedoch nur die vollständigen oder fast kompletten Gefäβe veröffentlicht. Die Fundstelle wurde anhand der Keramik und des Vorkommens von Siedlungsbestattungen in die jüngere Entwicklungsphase der Aunjetitzer Kultur eingeordnet. Als wichtige Datierungsmerkmale erwiesen sich niedrige Tassen mit randständigem Henkel, Töpfe mit 2 Henkeln am Hals, doppelkonische Gefäβe mit Bauchhenkeln oder die Ritzverzierung auf Keramik. Ebenso wichtig sind die hohen schmalen Töpfe mit Schulterhenkeln, zu denen wir Analogien in der Nagyrév-Kultur finden können. Die obengenannten Funde datieren die Siedlung in Černá Pole in die ältere Stufe der Aunjetitzer Kultur. První nálezy únětické kultury byly v Černých Polích zjištěny již na konci 19. století. V letech 1926-1927 zkoumal K. Schirmeisen sídliště mohylové kultury a získal i nečetné nálezy únětické kultury. V letech 1948 až 1951 prováděl při rozšiřování dětské nemocnice záchranný výzkum K. Tihelka společně s V. Hankem. Jde o typické výšinné naleziště, které se výrazně zvedá nad okolní terén. Prozkoumali asi 30 sídlištních jam únětické kultury a několik jam mohylové kultury. Častým objevem byly kostrové pohřby v sídlištních jámách. Z únětického sídliště získali velké množství keramického materiálu. V předběžné publikaci zveřejnili však jen celé nebo téměř celé nádoby. Naleziště zařadili na základě keramiky a výskytu pohřbů v sídlištních jámách do mladšího vývoje únětické kultury. Pro datování jsou zvláště důležité nízké šálky s uchem na okraji, hrnce se 2 uchy na hrdle, dvojkónické nádoby s uchem na výduti nebo rytá výzdoba keramiky. Neméně důležité jsou i vysoké štíhlé hrnce s uchem na plecích, pro které najdeme analogie v nagyrévské kultuře. Uvedené nálezy dovolují datovat sídliště v Černých Polích do staršího stupně únětické kultury. Mária Novotná, Marián Soják Besonderheiten des frühbronzezeitlichen Gräberfeldes aus der Gemeinde Spišské Podhradie. Der Beitrag konzentriert sich auf einige Besonderheiten des im Jahr 2009 freigelegten frühbronzezeitlichen Gräberfeldes im Katasterbezirk der Gemeinde Spišské Podhradie. In seiner Nähe befanden sich zeitgenössische Siedlungsobjekte, die im gegebenen zeitlichen und kulturellen Raum in der Ost- und Nordostslowakei zum ersten Mal festgestellt wurden. Die Ausgrabung wurde unter der Führung von Dr. M. Soják, PhD., Mitautor des Beitrages, durchgeführt. Es handelt sich um 247 Körpergräber von Einzelpersonen, nur ausnahmsweise von zwei bis drei Verstorbenen. Trotz Ausplünderung und Zerstreuung eines großen Teils der Gräber ist es bei einigen von ihnen gelungen, die ursprüngliche Lage des Verstorbenen und der Funde zu identifizieren und das Geschlecht von 128 Bestatteten anthropologisch zu bestimmen. Aus einer ganzen Reihe von Besonderheiten haben wir für den Beitrag die wesentlichsten ausgewählt: einen absoluten Mangel an Keramik und drei Grabdepots am Rand des Gräberfeldes. Aus dem ganzen Gräberfeld stammen nur drei keramische Gefäße, zwei aus Gräbern und das dritte aus der Fläche des Gräberfeldes. In einem weiteren Grab waren kleine Scherben mit Besenstrich in ein Häufchen angehäuft. Die ungewöhnliche Abwesenheit der Keramik kann nicht der Beschädigung der Gräber, sondern den Gewohnheiten zugeschrieben werden, die in der jüngeren Entwicklung der MierzanowiceKultur und in ihrer lokalen Samborzec-Gruppe vorkommen. Die Grabdepots stellen ihr ältestes Vorkommen in der Slowakei dar. Im Unterschied zu der Grabausstattung kommen in ihnen die Erzeugnisse aus Bein, Geweih, Fayence oder Perlmutter nicht vor. Alle – anhand der Analyse – sind aus Kupfer hergestellt. Sie bestehen aus weiblichen Ziergegenständen, wie Lockenringen vom siebenbürgischen Typ und vollständigen sowie zerbrochenen Spiralröhrchen. In einem der Depots befand sich eine Nadel, in einem anderen ausnahmsweise eine Metall- und Fayence-Perle. Die kulturelle Einordnung des Gräberfeldes und der Grabdepots ist nur vorläufig. Durch den Bestattungsritus und die Ausstattung, in der auch der Schmuck in Form eines Weidenblattes nicht fehlt, welcher seit der zweiten Stufe der Mierzanowice-Kultur bis zu ihrem Ende überdauerte, wird eine enge Beziehung zum angegebenen Kulturmilieu auf der Nordseite der Karpaten angedeutet. Michal Ernée Neues aus Mikulovice – Frühbronzezeit in Ostböhmen. Das Gräberfeld der Aunjetitzer Kultur in Mikulovice bei Pardubice (Ostböhmen) gehört zu den größten und reichsten Nekropolen der böhmischen Frühbronzezeit. Insgesamt 96 Flachgräber mit 102 Skeletten, weitere fünf Hocker in drei Siedlungsgruben und drei Brandbestattungen umrahmen das ganze Spektrum. Die üblichen Fundarten (Gefäße, Bronzeartefakte wie Nadeln, Dolchklingen, Beil, Spiralröllchen, Knochen- bzw. Steinartefakte usw.) vervollständigen auch Exotika wie Meeresmuscheln oder Bernstein. Vor allem die etwa 850 Bernsteinperlen aus insgesamt 26 Gräbern stellen eine außergewöhnliche Kollektion dar. Das Grab 2 mit mehr als 420 Bernsteinartefakten gehört dabei zu den an Bernstein allerreichsten Bestattungen der europäischen Frühbronzezeit überhaupt. Die Befunde und Funde aus der Nekropole in Mikulovice werden derzeit im Rahmen eines internationalen Projektes erforscht. Violetta Reiter Die Gräber von Leithaprodersdorf, Flur Kreuzäcker. Zwischen 2005 und 2015 wurden 110 Gräber freigelegt, die gerade aufgearbeitet werden. Sie können der letzten Phase des Endneolithikums „Ragelsdorf-Oggau“, der frühesten Frühbronzezeit der Gruppe „Leithaprodersdorf und der Wieselburger-Kulturgruppe zugeordnet werden. In dem Vortrag werden das Gräberfeld und charakteristische Gräber vorgestellt. fex-Frauenfragen im archäologischen Kontext Franz Pieler Roggendorf – Steinleiten: Neues zu einem „klassischen“ Fundort der Aunjetitzer Kultur in NÖ. Das frühbronzezeitliche Gräberfeld auf der nördlich der Ortschaft Roggendorf nahe Eggenburg gelegenen Flur „Steinleiten“ gilt seit der Publikation durch Franz Scheibenreiter als eines der „klassischen“ Aunjetitzer Gräberfelder in Ostösterreich (Scheibenreiter 1958). Auch ist es mit seinen 37 Bestattungen bis heute eines der größten Aunjetitzer Gräberfeld Österreichs. Bei der großangelegten Revision der Sammlungen anlässlich der Neuordnung des Depots und der Neuaufstellung der Schausammlung des Krahuletz-Museums Eggenburg, wo die Funde aus Roggendorf verwahrt werden und einem Vergleich mit dem Katalog Scheibenreiters kamen zahlreiche Abweichungen bei der Nummerierung und Lokalisierung der Gräber, der Zusammensetzung der Grabinventare sowie bislang verschollen geglaubte Objekte und unbekannte Dokumentationsunterlagen zutage, die ein gänzlich anderes Licht auf Roggendorf-Steinleiten werfen. Tatsächlich waren es Verwechslungen und (vorübergehender) Verlust von Funden, die bei Scheibenreiter den Eindruck eines einheitlichen Bestattungsplatzes mit zwar stilistisch unterschiedlichen, aber chronologisch nicht aussagekräftigen Grabbeigaben erweckten. Durch die Neubearbeitung zeichnet sich eine chronologische Abfolge der Gräber von der Stufe Bz A1a bis zum Übergang zur Mittelbronzezeit ab. Im Beitrag werden die publizierten Inventare den nun rekonstruierten, ursprünglichen Beigabenkombinationen gegenübergestellt, um die Implikationen zur Neubewertung von Roggendorf-Steinleiten zu verdeutlichen. Abschließend wird eine Horizontalstratigraphie vorgeschlagen, sowie Rückschlüsse auf die soziale Struktur der bestatteten Individuen diskutiert. Darüber hinaus wird versucht die publizierten Gräber exakt zu verorten und der Frage nach der ursprünglichen Ausdehnung des Bestattungsplatzes nachgegangen. Klára Šabatová, David Parma The onset of the Middle Bronze Age as exemplified by Moravia./ Na sklonku starší doby bronzové, příklad Moravy. The existing chronological systems of (not only) the Early Bronze Age are based on an arbitrary division of attributes which have been associated with chronological specifics. Among them are not only the properties of artefacts, but also individual forms of burial rites and settlements. The present research, on the other hand, strives to define more robust phases and follow up the continuity of individual phenomena. Systematic recording and rescue excavations enable to get an idea of quantity and types of archaeological evidence, both settlements and burial grounds, and of periods when they gradually vanished. These trends are evident with burial rites, where they lead to only minimal archaeological recordability of burials since the end of the Early Bronze Age. Settlements, on the other hand, were evidently continuous. The Early Bronze Age hilltop sites gradually declined, but flatland settlements continued. This paper is focused on burial rites at the end of the Early Bronze Age; on the possibility of archaeological recording of burials, above all on the problem with the end of burial grounds of Únětice Culture in Moravia and their transformation into burials on the ground surface under barrows; on attributes, which have been considered chronological but which are in fact distributed over a longer period of time; and on absolute dates, which can verify these trends. The paper wants to answer three questions based on known radiocarbon dates: Are burials in settlement pits typical for the end of the Early Bronze Age?, When do the Únětice burial sites end? and Where are the graves of the final horizon of the Early Bronze Age in Moravia? Současné chronologie (nejen) starší doby jsou založeny na arbitrárním dělení znaků, kterým jsou přisuzovány chronologické vlastnosti. Jedná se nejen o vlastnosti artefaktů, ale také podoby pohřebního ritu a sídel. Současný výzkum naopak směřuje k definici robustnějších stupňů a sledování průběžnosti jevů. Systematické evidence a záchranné výzkumy umožňují vytvořit si představu o početnosti a podobě archeologických pramenů, ať už sídlišť či pohřebišť, ale i o obdobích, kdy se jejich archeologické evidence vytrácí. Zřejmé jsou tyto trendy v oblasti pohřebního ritu, které vedou k minimální archeologické zachytitelnosti pohřbů od závěru starší doby bronzové. Naproti tomu jsou zřejmé kontinuity sídlišť. Výšinné polohy starší doby bronzové sice doznívají, ale pokračují sídliště rovinná. Tento příspěvek se zaměřuje na podoby pohřebního ritu v závěru starší doby bronzové. Na možnosti archeologického pozorování pohřbů, především otázku konce únětických pohřebišť na Moravě a přesunu pohřbívání na úroveň povrch pod mohylový násep, na znaky, které bývaly považovány za chronologické, ale mají dlouhodobější rozptyl a absolutní data, kterými můžeme tyto trendy podložit. Příspěvek chce na základě známých radiokarbonových dat odpovědět na trojici otázek: Jsou pro závěr doby bronzové typické pohřby v sídlištních jámách? Kdy končí únětická pohřebiště? a Kde jsou hroby závěrečného horizontu starší doby bronzové na Moravě? Florian Schneider Die věteřovzeitliche Siedlung Böheimkirchen “Hochfeld” (p.B. St. Pölten-Land, Niederösterreich): Stand der Aufarbeitung. Die věteřovzeitliche Siedlung von Böheimkirchen liegt auf dem “Hochfeld”, einem Sporn oberhalb vom Mistelbach und Perschling. Die Siedlung wurde von den 1920er Jahren an in mehreren Kampagnen ausgegraben, von denen die bislang letzte größere 1980 stattfand. Doch obgleich die Funde der Altgrabungen durch J.-W. Neugebauer bereits 1977 publiziert wurden, begann die Aufarbeitung der Funde und Befunde aus den großen Grabungskampagnen aus den Jahren zwischen 1973 und 1980 erst vor wenigen Jahren. Im vorliegenden Vortrag soll nun ein Überblick über die Ergebnisse dieser aktuellen Aufarbeitungen gegeben werden. Dabei wird es zum einen um die Frage nach der Datierung der Siedlung (insbesondere der Wallstrukturen) gehen; und zum anderen sollen Aspekte der Siedlungsfunktionen näher beleuchtet werden. Hierbei wird, ausgehend vom Hüttenlehm aus Böheimkirchen, auch die Frage der věteřovzeitlichen Bebauung auf dem Hochfeld eine Rolle spielen. Postery/Posters: Markéta Augustýnová Aussage der Quellen über die frühbronzezeitliche Bronzemetallurgie in Böhmen. / Výpověď pramenů o metalurgii bronzu starší doby bronzové v Čechách. Die Belege für Bronzemetallurgie repräsentieren eine nicht sehr häufig vorkommende archäologische Quelle, oft haben sie auch kein hübsches Aussehen und sind mit verschiedenen, von ihrem Charakter ausgehenden Interpretationsschwierigkeiten verbunden. Trotzdem stellen sie eine wertvolle Informationsquelle über die Subsistenz der Gemeinschaften auf einzelnen Fundorten oder in ganzen Regionen dar. Das Poster präsentiert das Spektrum der bekannten frühbronzezeitlichen Belege, die in die Landschaft Böhmens eingesetzt wurden. Auf ihrem Grund wurden die Fragen des metallurgischen Organisierungssystems gelöst. Doklady metalurgie bronzu netvoří příliš hojně nalézaný archeologický pramen, často nenabývají ani příliš pohledného vzezření a pojí se s nimi různé interpretační nesnáze vycházející z jejich povahy, přesto představují cenný zdroj informací o subsistenci komunit na lokalitách či v celých regionech. Poster prezentuje spektrum známých pramenů ze starší doby bronzové, které byly zasazeny do krajinného rámce oblasti Čech, jehož prostřednictvím byly řešeny otázky systému organizace metalurgie. Martin Bača, Jozef Bátora, Matúš Sládok The Early Bronze Age halberd from the Váh River. / Ojedinelý nález stabdolchu z Váhu. An exceptional discovery of a halberd was made in the former riverbed of Váh near Hlohovec town (southwest Slovakia) in the summer of 2017. Also known as „Stabdolch“ in German, the artefact is almost 24.5 cm long with a weight of almost 300 grams and is very well preserved with triangular ornamentation. Beside the artefact alone, the find location also is important and the artefact can be included in the collection of so-called „water finds“ which are of special archaeological interest for some time. In this poster we will provide further information regarding the halberd as well as perspectives for further analyses. Peter Barta Radiocarbon dating of Bronze Age in Slovakia: status and perspectives. The presentation will summarize 14C chronometry of the Bronze Age in Slovakia spanning from the Reinecke BA Nitra Culture to the Urnfield Period of Reinecke HB. The aim is to present the roots of 14C dating of the Bronze Age in former Czechoslovakia along with current work done in Slovakia. The paper will give a review of chronology and chorology of dated contexts, variety of material samples and archaeological priors used for Bayesian modeling. On the backdrop of current research (APVV-0598-10, APVV-14-0550), the needs and foci of future investigations will be shown. Juraj Bartík, Tomáš Zachar Schmuckschild der Aunjetitzer Kultur aus Gajary. Das verzierte Blech wurde auf einer Erhöhung im Überschwemmungsgebiet der March gefunden. Das zungenförmig geformte Blech hat eine Fläche glatt und die andere durch ein graviertes und eingemeißeltes Ornament verziert. Der Fund aus Gajary entspricht zwei verzierten Schilden aus Starý Bydžov und Opolany in Mittelböhmen, die mit der Aunjetitzer Kultur verbunden sind. In Gegenwart kennen wir vom Raum zwischen dem deutschen Bundesland Schleswig-Holstein und der Westslowakei 19 Blech- und gegossene verzierte Schilde von vierzehn Fundstellen. Sie stammen aus zehn Hortfunden, drei Stücke sind wahrscheinlich Einzelfunde. Fast alle wurden vom Verbreitungsgebiet der Aunjetitzer Kultur im Flussgebiet von Elbe und Oder gewonnen, eine Ausnahme bildet der Schild aus Gajary im Flussgebiet der March, der die Südgrenze ihres Vorkommens begrenzt. Die chemische Materialzusammensetzung des verzierten Schildes aus Gajary ist ähnlich wie bei den typologisch und geographisch verwandten Gegenständen aus Starý Bydžov und Opolany. Den Schild aus Gajary können wir auf Grund der chemischen Zusammensetzung der Klasse des tetraedrischen Kupfers mit Nickelsubstanz zuordnen, das in der Fachliteratur auch als Kupfer vom Typ Singen bezeichnet wird. Jakub Godiš Middle Bronze Age settlement in Bohatá - Pavlov dvor (SW Slovakia). The aim of the paper is to present the preliminary results of systematic excavation on Bohatá – Pavlov dvor (Hurbanovo District) site which took place in summer 1971 and was led by A. Točík (Institute of Archaeology of the Slovak Academy of Sciences in Nitra) and P. Ratimorská (Museum of Danube Region in Komárno). The importance of the site lies in the fact that it is one of the largest known settlements of Tumulus Culture in the eastern part of Danubian Lowland in Slovakia. The excavation yielded 14 archaeological features and dense cultural layers containing thousands of finds (more than 5500 pottery fragments and many different types of other artefacts). This material is very diverse and offers a wide range of options for analyses and interpretation. It also constitutes a fundamental basis for distinguishing specific patterns among various pottery styles of Tumulus Culture groups in the Carpathian Basin. The processing of this material represents a necessary and significant step in the stagnant research into the Tumulus Period (BB-BC period) in the area of what is now Southwest Slovakia and North-Central Hungary. Věra Klontza-Jaklová, Peter Tóth The criteria of chronological and historical synchronisation of the Central European and Aegean Bronze Age? Our poster presents an overview of the contemporary chronological systems synchronizing archaeological phases of Central-European Early and Middle Bronze Age with their counterparts in the Aegean region trying to harmonize traditional and archaeological evidence with some hindsight to radiocarbon dates. We discuss the possible methodologies of how to criticize or verify the validity of each of the chronological systems, their synchronisation, and if some events in any of those regions could initiate changes in the other. We challenge these problems through the interregional comparison of the settlement structure changes (spatio-temporal modelling), absolute chronology (summed probability distribution), and changes in economy, long-distance trade, spiritual life and climate changes. Similarities and differences in the culture-historical development of Central Europe and Eastern Mediterranean are pointed out. Eszter Melis Nordwestliches Transdanubien vom Ende der Frühbronzezeit bis zur Koszider-Periode Die zweite Hälfte der Frühbronzezeit und die Mittelbronzezeit nach der ungarischen relativen Chronologie sind gleichzeitig mit der zentraleuropäischen Frühbronzezeit. Das Forschungsgebiet grenzt direkt an die Südwestslowakei und an Niederösterreich, und auch in der Bronzezeit war es ein Grenzraum von verschiedenen Identitätsgemeinschaften des Karpatenbeckens (inkrustierte Keramik, Gáta-Wieselburg-Kultur) und die südöstlichen Gruppen des Aunjetitzer Komplexes. Deswegen spielt diese Region eine Schlüsselrolle im Verständnis des Wandels in der Früh- und Mittelbronzezeit und in der Interpretation der zunehmenden zentraleuropäischen Einflüsse. Jana Mellnerová Šuteková, Pavol Jelínek Wieselburg settlement feature in Bratislava-Rusovce. The problems of cultural dating on the example of Late Eneolithic/Early Bronze Age pottery/ Wieselburský sídliskový objekt z Bratislavy-Rusoviec. Problém kultúrneho zaradenia na príklade keramiky z neskorého eneolitu/staršej doby bronzovej The authors present on the example of an Early Bronze Age feature from south-western Slovakia the problem of relative-chronological dating, which is relevant to the paradigm of archaeological culture. A few pottery assemblages are known containing only a small amount of „culturally datable“ potsherds, while the remaining part bears mixed inter-/multicultural elements which go back to Final or Late Eneolithic and are distributed over adjacent territories of the Middle Danube region. A question arises: what is the dating of the feature based on? The authors deal with the problem of archaeological culture, (post-)deposition processes and thick-walled and fine ware as well. Autori prezentujú na príklade objektu zo staršej doby bronzovej na juhozápadnom Slovensku problém relatívno-chronologického datovania s ohľadom na paradigmu archeologickej kultúry. Poznáme niekoľko nálezových celkov, ktoré obsahujú len malé množstvo „datovateľnej“ keramiky, pričom zvyšné nesú prvky umožňujúce len všeobecné zaradenie, a to spätne až k mlado- a neskoroeneolitickému obdobiu a taktiež inter-/multikultúrne elementy rozšírené v susedných regiónoch stredodunajskej oblasti. To prináša otázku: na základe čoho je možné objekt datovať? Autori sa venujú problému archeologickej kultúry, (post-)depozičných procesov ako aj stolovej a tzv. kuchynskej keramike. Kamil Nowak, Katarzyna Sielicka Das Gräberfeld in Paszowice, Niederschlesien. Neue Funde einer Hügelgräberkultur in Südwestpolen Die archäologischen Ausgrabungen in der Ortschaft Paszowice wurden im Zeitraum vom 16. 05. bis 14.11.2016 durchgeführt. Die Fundstelle befindet sich in der Chojnowska-Ebene im Lausitzer Heideland in Niederschlesien. Das Gräberfeld liegt auf einer exponierten Geländeerhebung, die sich südwärts zum Fluss Nysa Mała neigt. Es wurden 210 Ar der Oberfläche ergraben. Während der Ausgrabungen wurden insgesamt 1082 archäologische Befunde erforscht. Dank chronologischer Verifikationen konnte man zwei Nutzungsphasen der Fundstelle Paszowice 23 definieren. Die erste Phase ist mit dem Zeitraum der Vorlausitzer Kultur verbunden. Die zweite Nutzungsphase umfasst den Zeitraum der Lausitzer Kultur. Auf dem Gräberfeld Paszowice 23 wurden in der Anfangsanalyse der Materialien 21 "Vorlausitzer" Gräber unterschieden. Drei Gräber (Nr. 95, 282 und 1049) hatten die Form einer Grabgrube, in die Knochen, Metall- und Keramikgegenstände gelegt wurden. Im Grab Nr. 95 befanden sich 5 Metallgegenstände, unter anderem eine bronzene Nackenscheibenaxt. Im Loch, das zur Befestigung des Stieles diente, wurden Holzreste gefunden. Diese Reste dienten zur Vorbereitung der 14C-Probe. Eines der Gräber ist von großen Steinen umgeben. Zwischen den Steinen befanden sich drei Nadeln und Knochen. Die übrigen 17 Gräber sind Hügelgräber. Dieser Gräbertyp erhält seine Form durch eine äußere kreisförmige Vertiefung, die zum Teil eine rechteckige Grube in der Mitte aufweist. Die neuen Funde, die aus dem Gräberfeld Paszowice 23 stammen, sind zurzeit in der wissenschaftlichen Bearbeitung. Die hier präsentierten Ergebnisse haben nur einen einleitenden Charakter. Weitere Untersuchungen folgen. Katarína Petriščáková, Petr Limburský Radiocarbon analysis of human remains from the Únětice Culture burial ground at Prague-Nové Butovice / Radiokarbonové datování antropologických pozůstatků z hrobů únětické kultury v Praze Nových Butovicích. This paper presents the results of radiocarbon dating from the Early Bronze Age graves at Prague-Nové Butovice, excavated in 1985. These 29 graves contained typical finds of the Classical and Postclassical Phases of the Únětice Culture. The results of the subsequent CRL and AMS methods of human remains dating are discussed in further considerations associated with traditional dating of individual phases of Únětice Culture. Mutual comparison with radiocarbon dating from the other burial grounds of Únětice Culture brings new knowledge in this field. Tento příspěvek prezentuje výsledky radiokarbonového datování z únětického pohřebiště v Praze – Nových Butovicích, prozkoumaného v roce 1985. Těchto 29 hrobů obsahovalo typickou výbavu klasické a poklasické fáze únětické kultury. Výsledky následné CRL a AMS metody datování lidských pozůstatků diskutují další úvahy spojené s tradičním datováním jednotlivých fází únětické kultury. Vzájemná komparace dat z pohřebiště v Praze-Nových Butovicích s dalšími únětickými pohřebišti přináší v této oblasti nové poznatky. Lubor Smejtek A palstave from Libeř (Prague-West District) and other bronze finds from the Lower Sázava River region. A contribution to the genesis of Middle Bronze Age palstaves. In 2016 a bronze palstave with a trapezoidal flanged recess was found with the help of a metal detector in the cadastral district of Libeř (Prague-West District). The artefact is relatively unusual from the typological viewpoint and lacks exact analogies in Bohemian material. The palstave can roughly be classified as of Early to Middle Bronze Age date (Br A2/B1) when new palstave types with heart-shaped and especially pointed flanged recesses started to develop. At the close of the Middle Bronze Age and at the beginning of the Late Bronze Age (Br C2/D), they changed into relatively massive palstaves with a pointed lobe. However, the Libeř palstave seems to stand out from the main development line. This new find also originates from an area where practically no traces of settlement or funerary activities during the Early or Middle Bronze Age are known and the only relevant evidence for the presence of man is represented by isolated finds of bronze objects. From among earlier finds made in the broader area of the Lower Sázava River region we can name three bronze axes of Únětice Culture (Jílové u Prahy, Blažim). More recent metal detector finds from 2010–2013 also included the discovery of three bronze artefacts datable to the time of the Middle Bronze Age Tumulus Culture. It is a palstave with an elongated, pointed flanged recess, a decorated disc-head of a two-piece pin (Slapy) and a sickle with a perpendicular side tang (Březová). The discoveries of these bronze objects in an agriculturally not very suitable area which was probably predominantly forested, without any evidence for contemporary settlement, indicate their intentional deposition during some unspecific activities in the region (a "traveller's" or "propitiating" thanksgiving offering?) rather than a mere unintentional loss suffered on the way or during work in the forest. Teilnehmerliste: Mgr. Markéta Augustýnová Západočeská univerzita v Plzni Katedra archeologie Plzeň augustynovam@seznam.cz Mgr. Martin Bača Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava martin.baca@uniba.sk Mgr. Peter Barta, PhD. Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava peter.barta@uniba.sk PhDr. Juraj Bartík, PhD. Slovenské národné múzeum Archeologické múzeum Bratislava bartik@snm.sk prof. PhDr. Jozef Bátora, DrSc. Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Archeologický ústav SAV Bratislava - Nitra jozef.batora@uniba.sk Mgr. Michal Ernée, Ph.D. Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. Praha ernee@arup.cas.cz Mgr. Michal Felcan Archeologický ústav SAV Nitra michal.felcan@gmail.com Dr. Klára Fischl Pusztainé Universität Miskolc Miskolc fklari@gmail.com Dr. Miroslaw Furmánek Uniwersytet Wroclawski Instytut Archeologii Wroclaw miroslaw.furmanek@uwr.edu.pl Mgr. Jakub Godiš Univerita Konštantína Filozofa Ústav archeológie Nitra jakub.godis@ukf.sk Dr. Karl Großschmidt Medizinische Universität Institut für Histologie Wien karl.grossschmidt@meduniwien.ac.at Mgr. Lenka Horáková Via Magna s.r.o. Vrútky horakova.lenka@gmail.com doc. Mgr. Ondřej Chvojka, Ph.D. Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích České Budějovice chvojka@muzeumcb.cz Mgr. Pavol Jelínek, PhD. Slovenské národné múzeum Archeologické múzeum Bratislava pavol.jelinek@gmail.com PhDr. Jan John, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích České Budějovice jjohn@jcu.cz Mgr. Ludmila Kaňáková, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno ludmila@kanakova.cz Mgr. Věra Klontza-Jaklová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno verakj@mail.muni.cz Martin Košťál Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno 462845@mail.muni.cz Ass.-Prof. Mag. Dr. Alexandra Krenn-Leeb Universität Wien Institut für Urgeschichte und Historische Archäologie Wien alexandra.krenn-leeb@univie.ac.at Mgr. et Mgr. Alica Křápková Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno 210734@mail.muni.cz Mgr. Michaela Langová Archeologický ústav AVČR, Praha, v.v.i. Praha langova@arup.cas.cz Dr. Ernst Lauermann Landessammlungen Niederösterreich Ur- und Frühgeschichte und Mittelalterarchäologie MAMUZ Asparn/Zaya ernst.lauermann@noel.gv.at Mgr. Zuzana Litviaková Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava litviakova.z@gmail.com Mag. Eszter Melis Ungarischen Akademie der Wissenschaften Archäologisches Institut Forschungszentrum für Humanwissenschaften der Budapest melis.eszter@btk.mta.hu Mgr. Jana Mellnerová Šuteková, PhD. Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava jana.mellnerova@uniba.sk Bc. Alexandra Mičianová Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava alexandra.micianova@gmail.com Mgr. Aleš Navrátil Muzeum města Brna Brno navratil@spilberk.cz Mgr. et Mgr. Martin Neumann Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava neumann.martin44@gmail.com Prof. PhDr. Mária Novotná, DrSc. Trnavská univerzita v Trnave Katedra klasickej archeológie Trnava novotna.mar@gmail.com Mgr. Kamil Nowak Uniwersytet Wrocławski Instytut Archeologii Wroclaw akinakesy@gmail.com Mgr. Dominika Oravkinová Archeologický ústav SAV Nitra dominikasykorjakova@gmail.com Dr. Doris Pany-Kucera Austrian Academy of Sciences, Institute for Oriental and European Archaeology Wien Doris.pany-kucera@oeaw.ac.at Mgr. David Parma, Ph.D. Ústav archeologické památkové péče Brno parma@uapp.cz doc. Dr. Peter Pavuk Univerzita Karlova Ústav pro klasickou archeologii Praha peter.pavuk@ff.cuni.cz doc. PhDr. Jaroslav Peška, Ph.D. Archeologické centrum Univerzita Palackého v Olomouci Olomouc peska@ac-olomouc.cz Mgr. Katarína Petriščáková Muzeum hlavního města Prahy Univerzita Karlova Ústav pro archeologii Praha petriscakova@muzeumprahy.cz Mgr. Jan Petřík Masarykova univerzita Ústav geologických věd Brno jpazourek@email.cz Mag. Dr. Franz Pieler Landessammlungen Niederösterreich, Ur- und Frühgeschichte und Mittelalterarchäologie MAMUZ Asparn/Zaya franz.pieler@noel.gv.at Mgr. Elisabeth Rammer Donau-Universität Krems Krems elisabeth.rammer@donau-uni.ac.at Mag. Violetta Reiter Universität Wien Institut für Urgeschichte und Historische Archäologie Wien violetta.reiter@zonk.at Mgr. Eva Schimerová Univerzita Karlova Ústav pro archeologii Praha evasch@seznam.cz Dr. Florian Schneider Friedrich-Schiller-Universität Institut für Orientalistik, Indogermanistik und Ur- und Frühgeschichtliche Archäologie Jena f.n.schneider@uni-jena.de Alena Slámová Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno 449334@mail.muni.cz PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. Ústav archeologické památkové péče středních Čech Praha smejtek@volny.cz Prof. PhDr. Stanislav Stuchlík, DSc. Slezská univerzita Ústav archeologie FPF Opava s.stuchlik@seznam.cz Mgr. Klára Šabatová, Ph.D. Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Brno sabatova@phil.muni.cz Mgr. Peter Tóth, PhD. Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava peter.toth@uniba.sk Dr. Peter Trebsche Donau-Universität Krems Zentrum für Museale Sammlungswissenschaften Krems peter.trebsche@donau-uni.ac.at Prof. Gerhard Trnka Universität Wien Institut für Urgeschichte und Historische Archäologie Wien gerhard.trnka@univie.ac.at Mgr. Roman Vávra Univerzita Komenského v Bratislave Katedra archeológie Bratislava vavra.roman@gmail.com