Technika - 11 12 2013 PDF
Technika - 11 12 2013 PDF
Technika - 11 12 2013 PDF
Rocnk XI.
Cena: 3 6
0
1
1
-
1
2
/
2
1
3
w
.
e
h
r
k
w
w
t
c
p
a
.
s
k
MeIaest| 6|a|kehe e6pectc c|tratcke)ch mera6|e| tep|a 0|IkkklkI
Maqaet|ck eake6r pre t|ait aepr|ata| prestre6|e
!|e6eaa| eaerq|| p||aai| prekatate|a sa|Iea| aak|a6
UL7RAHA7 typ 7230
"
UL7RAHA7 typ7350
ultrazvukove merace tepla
a chladu s modernou kon-
strukclou prletokomerne[
castl z plastu zosllneneho
sklenenyml vlaknaml
kompaktne ultrazvukove
merace tepla typ T350 pre
male kompaktne stanlce,
rodlnne domy a byty
PocitadIo UItraheat/CoId typ 7550
pocitadlo s lmpulznym vstu-
pom urcene na prlpo[enle
k prletokomeru na meranle
spotreby tepla, chladu
v sustavach s vodou
a zmesl vody s glykolom.
"
UL7RAHA7 typ7550
komblnovane ultrazvukove
merace tepla/chladu
a prletokomery typ T550
UH50 na meranle spotreby
tepla v systemoch dlalkoveho
a[ lokalneho vykurovanla
!ert|meat pre6ckte a s|cI|e| f|rm |aa6|s+6r
Landis+Cyr s.r.o., organizacn zIozka
Ing. 1anette krutkov
MIynske Nivy 43, 821 09 ratisIava
teI.: +421 258 267 113, mobiI: +421 903 539 680,
janette.krutakova@Iandisgyr.com
www.Iandisgyr.cz
u
typ Tl50 s volne programova-
telnym lmpulznym vystupom
pre prlpo[enle k lubovolnemu
kalorlmetrlckemu pocitadlu.
ltrazvukove prletokomery
"
UL7RAHA7 typ7150
0bsah
Trl ridlci systemy parnich turbin v[ednom mesicl ..................................... 4
Polovlca z nas pracu[ena dlalku - kedy sa prlda zvysok!........................ 5
Unlkatna technologlavKra[nom posuva Slovensko
o krok dopredu oprotl ostatnym kra[lnam LU............................................ 5
Svlatokrobotlky vTrencinesa blizl ................................................................. 6
NovelaserovepoplsovaceL|NX ...................................................................... 7
Por Llectron 20l3prlneseradu novlnek ....................................................... 8
Kamera Pllr serleLx ............................................................................................. 9
|nfotherma 20l4............................................................................................... l0
Zdravesvetlo ...................................................................................................... ll
Moznostl dlalkoveho odpoctu ultrazvukovych
meradlel tepla ULTPAHLAT ..................................................................... l2, l3
AQUATHLPM20l4............................................................................................ l4
Pomerovemereni tepla uspori az 30%naklad na vytapeni ............. l5
Magnetlckeenkodery prezvlast neprlaznlveprostredle....... l6, l7, l8
Skladovani lehkych dil rychlea efektlvne............................................... l9
Koaxlalnekablevsletach kablove[ televizle............................... 20, 2l, 22
vysoka spolahllvost a uzltkova hodnota
nabi[acovakumulatorovMean well ..................................................... 22, 23
Hydraullckevyregulovanlerozvodov
teple[ pltne[ vody vbytovych domoch ................................................ 24, 25
Sledovani energli prlnasi
prokazatelnesnizeni naklad ................................................................ 26, 27
Llectron 20l3..................................................................................................... 28
Lnergetlckeaudlty a [lnedokumenty
voblastl vere[neho osvetlovani ...................................................... 29, 30, 3l
MLA ziskalal00%podil veflrmePONNDraln ......................................... 3l
Optlmalni osvetleni vcentru Helslnek ................................................. 32, 33
Svetelnezdro[ez pohledu technologlckeho reseni ........................ 34, 35
Dlstrelec ............................................................................................................... 35
Porldtesl vhodny radlator ....................................................................... 36, 37
Nova technologlevyzadu[enovekomponenty ............................... 39, 40
SOL|DwOPKS vyssi produktlvltavevsech odvetvich ..................... 40, 4l
Amper 20l4........................................................................................................ 42
NovefrekvencnemenlcePowerXL............................................................. 43
Obsluha vykurovanla[ednoducho
prlamo z vasho kresla ................................................................................ 44, 45
vyuzlti elektromagnetlckerezonance
voblastl elektrlckeho ohrevu ........................................................................ 45
Plrmy plytva[i penezl prl recyklacl
vyslouzllych osvetlovacich zarizeni ............................................................ 46
LLDtrublcea [e[lch dlezltost zapo[eni ..................................................... 47
Tvrdost vody a vodni kamen ......................................................................... 48
Nezavlslost bytoveho domu
od centralnehovykurovanla ......................................................................... 49
8udoucnost seskryva vllstach ..................................................................... 50
8uducnost patri [adrove[ fuzll ....................................................................... 5l
vseo vytapeni a usporach energli ............................................................... 52
Kotlovesestavy - prilezltost pro ma[ltele
malych a strednich flrem ................................................................................ 52
Provozni naklady tepelneho cerpadla ....................................................... 53
Optlmallzaclanakladovna vykurovanle
prostrednictvom,Zonove[ regulacl ........................................................... 55
Solar Praha .................................................................................................... 56, 57
Tlraz ....................................................................................................................... 58
Technlcl ZAT tak zaznamenall hned trl mllni- hydraullcke castl (okruhy regulacnich ole[). parni turbine Doosan SKODA POwLP v ne-
ky: v rekordnim case navrhll a vypro[ektovall ,Teplarne Opatovlce garantu[eme dlouho- meckem Stendalu.
zmeny vovladacich algorltmech, prvnenasa- dobou, ne[mene dvacetlletou technlckou ,Slo o apllkacl ridlciho systemu na platforme
dlll novy ridlci system SandPA Z200 na rizeni udrzltelnost a mlnlmalni naroky na udrzbu. S|LMLNS PCS. Pozsah dodavek byl pro nas
turbiny a ucastnlll se zprovozneni turbiny na
zelenelouce.
0patovickou turbnu rd SandRA od
ZA7u
Technlcl ze ZATu se dlouhodobe podile[i na
obnove [edne z ne[vetsich tepelnych elek-
traren v Cesku - Opatovlce. Nechybell anl prl
rekonstrukcl stava[ici turbiny, kterou od ri[na
ridi system ZAT - ne[nove[si generace
SandPA Z200, navazu[ici na svetove uznava-
Nova SandPA [e plne kompatlbllni se stava[i- vyznamny, nebot zahrnoval dodavky ridlci- nou znacku ZAT PP|M|S.
ci archltekturou ridlciho systemu, neni take ho a ochranneho systemu turbiny S|LMLNS ,Opet senam potvrdlla nasedlouholetastra-
nutne preskolovat pracovniky na [lne rese- S7-400 a kompletni zarizeni polni lnstru- tegle, zema smysl rozvi[et know-how, na kte-
ni," rika Zdenek Sedlvy, vedouci Useku mentace a kabelaze. Soucasti dodavky byla
Klaslcka energetlka.
ReaIizace v rekordnm case v ioceI
Paskov
Modernlzovana turbina pomze v rozvo[l
predniho ceskeho vyrobcevlskozovebunlcl-
ny 8locel Paskov. | zde se na modernlzacl po-
dilela flrma ZAT. Lnergetlcke centrum 8locel
Paskov provozu[e dve parni turbiny s noml-
nalnim vykonem 2x20Mw od vyrobce SGP
Pakousko. v mlnulostl zde technlcl ZAT reall-
zovall vymenu ridlcich system a [e[lch
naslednou modlflkacl, pred sestl lety dodall
ridlci system S|LMLNS S7-400. v letosnim ro-
ce 8locel Paskov prlstoupll k vymene tech-
nologlcke castl parni turbiny od spolecnostl
S|LMLNS 8rno se zmenou ovladani turbiny
a zasadni zmenou ovladani noveho rychlo-
zaverneho okruhu. Upravou ridicich a regu-
lacnich obvod byla poverena spolecnost
ZAT. ,v rekordnim case [eden a pl mesice
[sme navrhll a vypro[ektovall zmeny v ovla-
dacich algorltmech vcetne nezbytne upravy
elektrlckych ridlcich, ochrannych l elektro-
hydraullckych obvod," doplnll Zdenek Sedl-
rem stavime uz padesat let. Kazdy rok lnves- vy.
tu[eme do lnovaci 40 mlllon korun. 1en do
vyvo[e ridlciho systemu SandPA [sme v pos- SpoIuprce s Doosan Sk0DA P0WR
lednich letech lnvestovall temer sto mlllon | diky temto schopnostem ceskych technlk
korun. | diky tomu se se nam dari byt stale ZAT dlouhodobe spolupracu[e s prednim
mezl svetovou splckou v oboru," vysvetlu[e svetovym vyrobcem turbin - plzenskou spo-
komunlkace na nadrazeny blokovy DCS sys- clen predstavenstva ZAT |vo Tlchy. lecnosti Doosan SKODA POwLP. Po spo-
temspolecnostl MLTSO," upresnll |vo Tlchy. Prl generalni oprave technologle turbiny lupracl na pro[ektech v |talll, 8osne, Cesku,
Text: Denlsa Panochova spolecnost ZAT provedla rekonstrukcl ridlci- Pumunsku a Madarsku zprovoznll ZAT letos
Poto: ZAT a. s. ho a ochranneho systemu turbiny vcetne [e[i v ri[nu dalsi ridici system, tentokrat na nove
ZAT [e tradlcnim dodavatelem ridlcich syste-
m, zarizeni polni lnstrumentacel hydraullc-
kych regulacnich casti parnich turbin
4
technlka
||||ramska spe|ecaest lkI a. s. cpea||a pet|c| aa trhc s ||6|c|m| sstm para|ch tcr||a a ap||kac| sstm
e6 p|e6a|ch ste)ch )re|c. V [e6aem ms|c| tpreeta||a t|| tcr||a 8|ece|c |aske, e|ektrara
0pate|cea ameckm !tea6a|c ce|kehe6aet1 m|||ea kerca.
I|| ||a|c| ..tem j+ra|c| tar||a . jeaaem m.|c|
5rrejevnn rurbegenerdreru, 5renJnl
RezvdJc riJicihe sysremu, 5renJnl
RiJici sysrem 5nnJRAZ200
MeJernizevnnd rurbinn, 8iecel Pnskev
7eelnd elekrrdrnn 0nrevice
Klucovezlstenla na Slovensku: dlalnlclach, prl kladeni kola[nic, ale a[ prl
|e|e|cat aas pracc[e aa 6|a|kc - ke6
52 % pracovnikov odpracu[e na dlalku hlukove[ lzolacll [ednotllvych konstrukcli
sa pr|6a tiek!
polovlcu tyzdna, pripadnevlac, bytov, ako podlahy, prlecky a pod.," vysvetlll
27 %respondentov tvrdi, ze dokonale rla- 1. Plesnik.
PrieskumspoIocnosti Regus, ktor je gIo-
denle na dlalku [e doslahnutelny clel, ale Dale[ poukazal na to, ze konstrukcny mate-
bInym poskytovateIom pracovnych
len ak rladlacl pracovnicl absolvu[u spe- rlal obsahu[e textllne materlaly osobltne
priestorov ukazuje, ze poIovica svetovej
clalneskolenle, vyvlnute pre narocne potreby automobllo-
pracovnej siIy dnes produktvne vyuzva
pre 59 % respondentov [e vyznamnym veho prlemyslu, kde sa kladu vysoke naroky
vyhody fIexibiInej prce.
faktorom dvera, na lch zvukove, tepelne a vlbracne lzolacne
35 % flrlem vyuziva na monltorovanle vlastnostl, ako napr. odolnost protl vlhkostl,
Podla prleskumu globalnych hospodar-
efektivnostl mobllnych zamestnancov plesnlam, znizena horlavost, vysoka mecha-
skych ukazovatelov spolocnostl Pegus z ro-
reportlngovesystemy, nlcka odolnost a hyglenlcka nezavadnost.
ku 20l3 budu odborni zamestnancl, ktori su
49%flrlem vyuziva na komunlkaclu medzl Aby boll fyzlkalne a chemlcke vlastnostl
rladlaclml pracovnikml a zamestnancaml latok stabllne, vyraba[u sa zo syntetlckych
vldeohovory, vlaklen, na[ma polypropylenu, polyamldu
l9%respondentovveri, zemanazment na a polyesteru. vsetky speclflcke vlastnostl
dlalku umoznu[evytvorlt sl so zamestnan- pvodneho materlalu, z ktoreho sa stal
caml profeslonalne[si vztah. odpad, ziskal novy konstrukcny materlal.
Smernlca LP a Pady LU2000/53LS stanovu[e 1ana Cenefelsova
pre vsetky clenske staty LU zavazok do roku
20l5 zhodnotlt az 95 % hmotnostl stareho
0a|kataa techae|q|a Kra[aem prlkovani k svo[e[ stollckevkancelarll, cosko-
vozldla. K doslahnutlu stanovene[ mlery
ro tvorlt menslnu. Podla prleskumu spoloc-
pesa !|eeaske e krek 6epre6c zhodnotenla ma SP este rezervy (plni sa
nostl Pegus, ktoreho sa zucastnllo 26 000
zatlal prlbllzne na 87 %). 1ednu zo spomina-
epret| estata)m kra[|aam l0
obchodnych manazerov z 90 kra[in, 48 %
nych rezervpredstavovall, az doposlal, prave
z nlch v sucasnostl mlnlmalne polovlcu pra-
textllne castl v automoblloch, lebo nlelen na
k upIatovaniu mysIienok trvaIo udrza-
covneho tyzdna odpracu[e na dlalku. Na
Slovensku nebol spracovatel tohto druhu
teIneho rozvoja v praxi prispeje nov
Slovensku vyse polovlca (52 %) pracovnikov
odpadu. Kedze ten tvori cca 2,5 % z hmot-
technoIogick Iinka spoIocnosti PR
vo vykonnych funkclach pracu[e flexlbllne
nostl vozldla, vybudovanle a sprevadzkova-
krajne, na materiIove zhodnocovanie
mlnlmalnepolovlcu tyzdna.
nle recyklacne[ llnky v Kra[nom vyraznou
zmiesanych textiInych odpadov z vyroby
Nlektori vykonni rladlacl pracovnicl by sa
mlerou prlspe[e k tomu, aby SP, ako [edna
autodieIov a zo spracovania vozidieI po
mohll obavat, cl svo[lch zamestnancovdoka-
z prvych kra[in LU, mohla doslahnut narocny
skoncen zivotnosti, ktoru oficiIne
zu motlvovat a rladlt na dlalku. v prleskume
clel a stala sa vyznamnym europskym hra-
uviedIi do prevdzky zaciatkom novem-
spolocnostl Pegus vsak 27 % slovenskych
com prl ekologlckom spracovani textilli
bra 2013 v krajnom.
respondentov (celosvetovoaz 55 %) vy[adrl-
z aut, ktoredosluzlll. Podla 1. Plesnika vostat-
lo presvedcenle, ze rladenle pracovnikov
Pro[ekt nadvlazal na rozvo[ automoblloveho
na dlalku [e bez problemov zvladnutelne,
prl emysl u na Sl ovensku, ako a[ na
a vyznamna cast podnlkov prlstupu[e k rla-
nevyhnutnost plnlt zavazky SP, ktore vyply-
denlu zamestnancovna dlalku prisne[sle.
va[u z lmplementacle prislusnych europ-
vo svo[om stanovlsku k prleskumu general-
skych smernic do narodne[ leglslativy a lch
ny rladltel spolocnostl Pegus Mark Dlxon
clelom [e ochrana zlvotneho prostredla
hovori: ,Pod vedenim timu rladlaclch pra-
a zdravla obyvatelov.
covnikov [e flexlbllna praca vyhrou pre vset-
,Naslm zamerombolo vyuzlt nove poznatky
kych zucastnenych. Z rozhovorov s podnlka-
v oblastl recyklacle automobllovych textilli
telml sa dozvedame, zeklucovu ulohu prl rla-
a zacat zhodnocovat a[ textllne odpady,
deni na dlalku zohrava dvera a volnost. Ked
ktore konclll nevyuzlte na skladkach. Casto
su tleto na mleste, vyhody su vsetkym z[av-
nych kra[lnach LU neexlstu[e takyto kom- a[ na clernych. Peallzaclu pro[ektu podporll
ne: vyssla produktlvlta, lepsla udrzatelnost
plexny pristup k spracovanlu vyseparova- Pecyklacny fond a na kapacltne rozsirenle
zamestnancov a nlzsle prevadzkove nakla-
nych textllnych dlelov zo starych vozldlel, technologlcke[ llnky ziskala spolocnost PP
dy."
anl k spracovanlu technologlckych odpadov Kra[ne a[ podporu zo strukturalnych fondov
Podlaprleskumu spolocnostl Pegus 35%slo- z vyroby novych automobllov. LU v ramcl Operacneho programu zlvotne
venskych flrlem (v celosvetovom meradle povedal 1. Plesnik ,Treba dodat, ze flnalne produkty recyklacle prostredle," , konatel PP
37 %) vyuziva speclalne systemy na monlto- a dodal: ,Technologla mechanlcke[ textllnych odpadov mzu vyrazne prlsplet Kra[ne
rovanle efektivnostl zamestnancov a poda- recyklacle syntetlckychtextilli k naplnanlu Smernlce LU 2003/l0 LC o hlu- [e vysledkom
vanle sprav a 49 % manazerov, ktori svo[e ku. Dobrou spravou [e, ze uz onedlho bude- vlastneho slovenskeho vyskumu a vyvo[a
timy rladla na dlalku, vyuziva na komunlka- me mct ocenlt zvukopohltlve kvallty a z velke[ castl l slovenske[ vyroby samotne-
clu s nlml vldeohovory (43%celosvetovo). STLPLDu v novych protlhlukovych rlese- ho zarladenla. Llnka umoznu[e spracovat
nlach na novych usekoch dlalnic, cl uz vo zmlesanetextllneodpady az zo l00000auto- Plexlbllnu pracu mzu obzvlast ocenlt
forme protlhlukovych stlen, pohltlvych stlen vrakov rocne a zaroven dalsich mlnlmalne na[ma mladsi pracovnicl. Avsak len l6 %
z kamennych gablonov, alebo nizkych pro- 2500 ton clstych textllnych odpadov z vyro- respondentov na Slovensku zastava nazor,
tlhlukovych barler okolo modernlzovanych by novych automobllov. zemladsi zamestnancl sa vdaka pracl na dlal-
zeleznic trati. Samozre[mostou bude nizka ku ucla vacse[ zodpovednostl. Okrem toho ,Plnalnym vyrobkom [e novy konstrukcny
uhlikova stopa, nakolko energetlcka naroc- celosvetovo prevlada nazor, ze flexlbllna materlal STLPLD, ktoreho vyborne zvukovo-
nost na vyrobu novych vyrobkov STLPLD [e praca formu[e novy druh lnterakcle medzl lzolacne a tepelno-lzolacne vlastnostl
3az 5-krat energetlcky usporne[sla, ako vyro- manazerml usekov a clenml timov, ktore rla- predurcu[u na vlacere moznostl apllkacli, co
ba tradlcnych lzolacnych materlalov," dla. Na Slovensku sl vsak len l9 % respon- potvrdlll a[ potrebne testy a skusky. Uspel
konstatoval 1. Plesnik. dentov sl mysli, ze rladenle na dlalku poma- v konkurencll lnych lzolacnych materlalov
-red- ha vytvarat profeslonalne[slevztahy. prl budovani zvukovolzolacnych stlen poprl
aktuallty
5
technlka
6
0e|at reca|k Ireac|aaskehe re|et|ckhe 6a sa |c6e keaat 1. a 1. apr||a 114. 0rqaa|tater| chc
pr|t|ahact ietkqeaerac|e|c6| ster|)mtac[mem e re|et|kc a actemat|tac|c.
!|atek re|et|k Ireac|ae sa |||I|
Hocl sa Strednaodborna skola, Pod Sokollcaml l4, Trencin prlpravu- nlky so zameranim hlavne na robotlku a automatlzacnu technlku,"
[e na dalsi rocnik robotlckeho dna nlekolko meslacov vopred, vzdy vysvetlu[e rladltel s tym, ze lde hlavne o popularlzaclu vedy a tech-
lde do urclte[ mlery o prekvapenle. ,Do posledne[ chvile nevleme,
s cim na sutaz mladi robotlcl z celeho Slovenska l zahranlcni hostla
pridu. Chcu sa ukazat, a tak nlet dlvu, ze o svo[om vyrobku az do
prezentacle na sutazl zaryto mlcla," hovori rladltel skoly Lubos
Chochlik.
Medzl na[vacsle prekvapenla dotera[sich rocnikov patrlll napriklad
elektromoblly, vyrobna cokolady, ekologlcka clstlcka kovoveho
odpadu, cl pocitacova mys ovladana ludskym okom. Pravldelnyml
navstevnikml Trenclanskeho robotlckeho dna su nlekolkonasobni
ma[strl sveta v robotlckom futbalez koslcke[ unlverzlty, k nlm sa prl-
dall a[ vysokoskolacl z 8ratlslavy, zo Zlllny, z Trencina a 8rna.
Sprlevodny program doplna[u prednasky vedcov zo Slovenske[
akademle vled, Pansophla, n. o. prlspela zabezpecenim ucastl
|ng. LadlslavaLmanuela Potha,M.Sc., Dr.h.c., amerlckeho vedca slo-
nlky medzl mladyml ludml. To vsak neznamena, ze senlorl, ktori
s rovnakou radostou doma nleco ma[stru[u, su vyluceni. Pozvanle
na robotlcky den plati a[ pre nlch.
Devlaty rocnik medzlnarodne[ sutazne[ prehlladky sa bude konat
dva dnl. Organlzatorom [e Stredna odborna skola, Pod Sokoll-
caml l4, Trencin. vyhlasovatelom sutaze [e Mlnlsterstvo skolstva,
vedy, vyskumu a sportu Slovenske[ republlky.
Podrobne lnformacle s pravldlaml sutaze a reglstracny formular su
na: www.sostn.sk.
Text a foto: |ng. Mllena Kollarova
venskeho pvodu, ktory pracoval v NASA, a svo[lml pristro[ml
a programaml sa podlelal na pro[ektoch Apollo, Marlner, vlklng,
Magellan a Cassldy.
,vyhodou podu[atla [e [eho otvorenost. Ponukame sancu vsetkym,
ktori chcu predvlest vysledky svo[e[ tvorlvostl v oblastl vedy a tech-
0taaceaa|e)re|ke pemecec |aseree[ techae|q|e[eaa[ca|erta|ae[i|m
a aa[ekeaem|cke[i|m r|eiea|m taacea|a e )re|e. kaq||cka spe|ecaest ||NK
|r|at|aq techae|eq|es pr|cha6ta teate rek aa trh s aeec ra6ec |asere)ch
pep|seace ||NK !|11 a !|11. I|ete tar|a6ea|a pesktc[ epret| se[|m
pre6che6cem ci|c ar|a||||tc, ka||tae[i|e taacea|e a ii| kemfert pr|
e|a6aa| a aastaeaa| spra.
Ne |asere
pep|seace ||NK
zlvotnost tuby prltom dosahu[e az UniverzInost
45000hodin. LaserovepoplsovaceL|NX umoznu[u vel-
ml kvalltne kodovanletextu, graflky a 3D
kodov na takmer akykolvek materlal. Su 1ednoduche ovIdanie
vhodne pre vysokorychlostne kodova- vybavenle laserov ovladacou [ednotkou
nle napriklad v napo[ovom prlemysle s farebnym l0,l" dotykovym dlsple[om
a potravlnarstve, ako a[ pre pomalsle s rozhranim Llnxvlslon dodalo ovlada-
nlu laserov L|NX lny rozmer. vdaka pre-
hladnemu uzivatelskemu prostredlu [e
priprava a vyber sprav velml [ednoducha
a umoznu[e rychlu upravu alebo zmenu
spravy prl prechode medzl [ednotllvyml
vyrobkaml. Pozhranle Llnxvlslon umoz-
nu[e nastavenle rznych uzivatelskych
urovni a vytvorenle samostatnych pri-
stupov pre [ednotllvych pracovnikov,
cim sa da zamedzlt vznlku chyb prl
vyrobne llnky, kde sa vyzadu[e znacenle nastavovani sprav.
zlozlte[sich kodov alebo oznaceni, napri- S vyuzltim softveru LlnxQuadMark [e
klad na sklo alebo kov. |nstalacla do mozne z [edlneho mlesta pomocou [ed-
vyrobne[ llnky [e velml [ednoducha. ne[ ovladace[ [ednotky ovladat az 4 lase-
Zarladenla nle su narocne na prlestor rove zarladenla. v tom pripade nle [e
a umoznu[u kodovanle v ake[kolvek potrebne programovat a nastavovat
orlentacll. spravy pre kazde zarladenle zvlast.
Pobustna konstrukcla z antlkorove[ oce- Spravy [e mozne zdlelat s dalsiml zarla-
le s ochranou |P 54 alebo |P 65 umoznu[e denlaml prostrednictvom exportu a lm-
vyuzltle tychto zarladeni a[ v narocnych portu sprav pomocou pamatoveho za-
prevadzkach. v porovnani s lnyml zarla- rladenlaUS8.
denlaml nepotrebu[u tleto zarladenla Znacenlelaserovyml poplsovacml mze-
drahy chladlacl vzduch a vdaka tomu te vyskusat na vlastnych vyrobkoch, pri-
dosahu[u nlzsleprevadzkovenaklady. padne otestovat zarladenle prlamo vo
Slroky vyber laserovych hlav a sosovlek vase[ llnke. v pripadezau[mumzetekon-
umoznu[e konflguraclu laseru pre specl- taktovat spolocnost Printing, s. r. o.,
flckepotreby a tym a[ lepslevyuzltlelase- ktora dodava technologle L|NX na slo-
ru a vacslu zlvotnost tuby. Prlemerna vensky trh.
technlka
8
Met|aare6a| e|etrh e|ektretecha|k, e|ektrea|k a eaerqet|k - |0k l|lCIk0N 111 se |c6e keaat
19. - 11. ||stepa6c 111 |Vk lK|0|kkkk |etaa. !ec|Ias a|m se|c6ec keaat e|etrh|0kl|lCIk0N
M0I|0N - 1. e|etrh e|ektreme|||a|ch, h|r|6a|ch 6epraa|ch prest|e6k a |afrastrcktcr, |0k lNlk60 -
1. met|aare6a| e|etrh )re| a rete6c e|ektr|ck eaerq|e a |0k k0I0MkI|0N - 1. met|aare6a| e|etrh
actemat|taca|, reqc|aca| a m||c| techa|k.
Nove se take k soubehu prlda mezlnarodni odborny veletrh tech- Doprovodn program
nlckeho zarizeni sluzeb-vODA - KL|MA - vTAPLN|. Pecllve [e take prlpravovan doprovodny program soubeznych
veletrh ve spolupracl s odborniky a medlalniml partnery. v ramcl
veletrhu POP LLLCTPONse uskutecni napriklad konference,Prenos
a dlstrlbuceelektrlckeenergle" od spolecnostl b.l.d. servlce, ktera se
na oblast konferenci primo speclallzu[e. Take spolecnost Sdelovaci
technlka pro vas prlpravlla konferencl, a to hned dvoudenni.
1ednim z temat [e, PP|Da NPCPuture", kteresebudevenovat rozvo[l
techto technologli a [e[lch apllkaci v rade oblasti. v druhem pripade
se[edna o tema ,Zelena elektronlka", kterebudepo[ednavat o vllvu
apllkaci elektronlky na zlvotni prostredi. Za[imavostl v oboru
robotlky pak predstavi spolecnost Trade Medla |nternatlonal.
Na teto konferencl se budou prezentovat nabidky robot
a predvedena bude take nazorna ukazka robota v praxl. vice
o doprovodnem programu naleznete na webovych strankach
veletrhu POP LLLCTPON a soubeznych. Nebudou samozre[me
chybet veletrzni souteze pro navstevniky, anl souteze o ne[-
lnovatlvne[si vyrobek GPAND PP|X a o ne[zdarlle[si expozlcl TOP
LXPO pro vystavovatele. v tuto chvill [e stale mozne se na veletrh
prlhlaslt. Kompletni prlhlaskovou dokumentacl vcetne cen na[dou
za[emcl na strankach veletrh: www.electron.cz.
Dva nove soubezne veIetrhy
Novlnkou pro rok 20l3 [e speclallzovany veletrh na tema
elektromoblllty - POP LLLCTPON MOT|ON a mezlnarodni odborny
veletrh technlckeho zarizeni sluzeb - vODA - KL|MA - vTAPLN|.
veletrh POP LLLCTPON MOT|ON nabidne [edlnecnou prehlidku
elektrlckych, hybrldnich dopravnich prostredk a lnfrastruktury.
Navstevniky ceka[i testovaci [izdy s elektromoblly a hybrldy, pred-
staveni technologli a vlzi budoucnostl v ekologlcke doprave,
doprovodny programza ucastl odbornik z oblastl elektromoblllty
a takepraktlckezkusenostl s provozem elektromobll.
AreI PVAXP0 PRAHALetany
Dne l2. l0. 20l2 byl zaha[en provoz dvou nove vybudovanych hal
2
3 a 4 o celkove plose 8 200 m . v soucasne dobe se [edna o ne[mo-
derne[si veletrzni prostory v Praze. Haly [sou vybaveny modernim
plynovym vytapenim s clrkulaci tepleho vzduchu, normovanym
osvetlenim a ne[moderne[siml prvky protlpozarni ochrany. Nosne
ocelove ramy [sou dlmenzovany na pretizeni az l00 kg na l metr
delky a umoznu[i tak bezproblemove zavesovani rznych kon-
strukci podlepotrebvystavovatel.
Zstitu nad veIetrhemprevzaIa i Ceskomoravsk eIektrotech-
nick asociace
Zastltu nad veletrhem prevzall opet Mlnlsterstvo prmyslu a ob-
chodunebo Svazprmyslu a dopravy Ceskerepubllky. Noveveletrh
ziskal zastltu od Ceskomoravske elektrotechnlcke asoclace, ktera
sdruzu[e pravnlcke l fyzlcke osoby z elektronlckeho a elektro-
technlckeho prmyslu, zdravotnlcke technlky, lnformacnich sluzeb
a dalsi flrmy s pribuznou vyrobni orlentaci cl obchodniml za[my.
|0k l|lCIk0N 111 p||aese |a6c ae|aek
Na[dlezlte[sou vlastnostou [e Dalsiml meraciml funkclaml [e nakreslenle nacrtku samostatne,ale
panetovana lnovativna funkcla a[ prlamo do termogramov alebo vlzualnych snimkov, zobrazenle
MSX - Multl Sprectra Dynamlc mln./max. teploty, farebny alarm a funkcla obraz v obraze P|P (plc-
|maglng, ktora poskytu[e vynl- ture-ln-plcture), ktora kvll lepse[ orlentacll vlozi termograflcky
mocne vysoku kvalltu termosnim- snimok do vlzualneho. Cely rad PL|P serle Lx ponuka tepelnu kvalltu
ku v kazdom detalle v realnom case. obrazu od 80 x 60 az po 320 x 240 plxelov a schopnost zmerat mlnl-
vysledkom [e lepsla prehladnost malne teplotne odchylky az 0,06 C.
a rychle[sla orlentacla v snimku, co sa Pretoze termovizne kamery PL|P serle Lx su urcene a[ pre uplnych
doslahne vdaka zvyraznenym konturam. novaclkov, su uzivatelsky velml [ednoduche. Ma[u kontlnualne
Doteraz bola funkcla MSX k dlspozicll lba prl automatlcke zaostrovanle bez ob[ektivu a nevyzadu[u zladne lne
modeloch kamler PL|P T a vyssich trled, teraz [e nastavenle. Staci zamerat kontrolovany ob[ekt, stlaclt spust a ter-
vsak dostupna vo vsetkych styroch novych mosnimok daneho mlesta [e okamzlte k dlspozicll. vsetky
kamerach PL|P zakladneho radu Lx. pozadovane uda[e o teplote az do vysky 250 C sa automatlcky
vstavany dlgltalny fotoaparat umoznu[e [ednodu- vlozla na obrazku, ktory [e vo formate 1PLG. Pre vsetkych uzivatelov
chu vlzualnu kontrolu prl referencnych snimkoch. kamler PL|P radu LX [edlspozicll na stlahnutlePL|P Tools Software.
vdaka novemu systemu PL|P Multl Spectral |mage Nove termokamery poskytu[u uzivatelovl nlelen neocenltelne sluz-
storage na komblnovane ukladanle snimkov sa mzu by, ale su navyse so svo[lml 575 gramaml velml lahke, ako vsetky
ulozlt termosnimky MSX kontrolovaneho ob[ektu spolu m od ely, ktore ma[u za clel stat sa kazdodennym dobrym, dostup-
s klaslckou fotograflou vo formate1PLG. nym, uzltocnym a pohodlnym pomocnikom.
technlka
9
Ne terma|ae kamer tak|a6ahe ra6c |||k sr|e lx )taamae pre6c|a maeh)ch smerech meIaest|
kam|er |a)ch taac|ek. |6ee kamerte|ratc[cetep|etapemere|[ektc a a|e||a [e6ae6cchaastre[e
sa|ma[ce tep|etc [e6ahe m|esta a|e|e cI|a[ce kem||aeaa techa|k. 0krem tehe s
|aeamaeIstem fcakc||, kter)m| ae|e|| a|k6|aeakamerte[te kateqr||.
Na[spe|e[i| tak|a6a)
ra6 terme|tach kam|er
nosti, ze pro dosazeni vysokeho P zari l na a postupy pro [e[lch dosazeni. Soucasti HLS
a
okra[ich vldltelneho spektra (barvy flalova, [sou: rozsirena elektrlcka bezpecnost (LvD+)
hluboka cervena), ktere podle krlvky v(\) a elektromagnetlcka kompatlblllta (LMC+),
prlspiva[i kesvetlenemu toku [en malo. svetlo a [eho kvallta (QL|+) a nevlzualni ucln-
Svetelne zdro[e spolu s vldltelnym svetlem ky svetla (NvL+).
[sou pro cloveka [estedaleuzltecne- aktlvu[i Pozbiha[ici seplnospektralni svetelnestudlo
nervovou soustavu a psobi na clrkadlanni navrhu[e osvetleni podle koncepce zdrave-
rytmus. Mira tohoto uzltku se prltom nl[ak ho svetla pro byty, kancelare l vyrobni
nepromita do [e[lch energetlckeho hodno- prostory se svitldly a svetelnyml zdro[l
ceni.
Psobenim svetla se v tele kazdy den meni Svetlo pro odpoclnek a zklldneni pred span-
kem by melo obsahovat co ne[meneaktlvu[i- hladlna hormon, zastoupeni krvlnek, teles-
cich slozek. Napriklad A tepleho zarovkove-
c na teplota l nalada a bdelost (clrkadlanni
ho svetla [eprlbllzne30a prl nizkych osvetle-
rytmus). Modra slozka svetla [e pro tyto
nostech ve vecernich hodlnach nebrani
pochody ridlcim slgnalem. 1e tedy zadouci,
nastupu melatonlnu. v nocl by clovek
aby umele svetlo urcene pro aktlvni cast dne
nemel byt rusen svetlem, nebot spankovy
obsahovalo teto aktlvu[ici modre slozky
hormon melatonln ma mnoho regeneratlv-
aspon tollk [ako denni svetlo, tedy A l00
c
nich a ochrannych funkci.
(deflnlce Ac vlz www.nasll.net/Ac). velky
Svetelne zdro[e zdraveho svetla nachaze[i
obsah modre slozky [de ruku v ruce s vyso-
pouzlti take prl leceni depresi pomoci svetla
kou teplotou chromatlcnostl: T 6 500 K. (fototeraple). v nekterych pripadech uclnku-
cp
[e svetlo ste[ne dobre [ako antldepreslva.
Takove svetlo [e vsak prl ,beznem" P 80
a
Svetlo nastesti neni na predpls, takze sl lze
casto hodnoceno [ako malo pri[emne.
od ,depky" ulevlt ne[lepe prochazkou na slu-
Prl vybornem podani barev P > 90 a ze[-
a
nicku nebo aspon pohledem do [asneho -
mena velml dobrem podani syte cervene
alepri[emneho - umeleho svetla.
P > 80hodnoti respondentl pracovlsteauto-
9
vyvo[ova laborator NASL| nabizi spektralni
ra svetlo [ako pri[emne, lehke a psobici
mereni svetelnych zdro[ a charakterlstlk
do[mem, ze se v prostoru nesviti a pronlka NASL|. Krome novych osvetlovacich soustav
dlfuzor svitldel monochromatorovym
navrhu[e take upravy exlstu[icich syste-
m pro pouzlti svetelnych zdro[ s vysokym
A a P . Povnez provadi terenni mereni.
c a
Vybrane reference
Pestauratorske atellery AvU, Ceske dra-
hy, a. s., Senat Parlamentu CP, Slovenske
narodne muzeum - Muzeum 8o[nlce, Stro[-
nicka fakulta STU, 8ratlslava, volkswagen
Slovakla, a. s.
|ng. Antonin Puksa, vyvo[oveoddeleni NASL|
Prevzatoz casoplsu Svetlo (www.svetlo.lnfo
do ne[ denni svetlo. Na zaklade sub[ektlv- spektrometrem, testovani bezpecnostl svitl-
del pred autorlzovanyml zkouskaml a odha- nich hodnoceni tak vznlka technlcka deflnl-
lovani a snlzovani ruseni spektralnim ceplnospektralnihoumeleho svetla.
analyzatorem. Popsane svetelne zdro[e miva[i oprotl ne[-
Pozvi[i koncepcl celostniho osvetlovani - rozsirene[sim zdro[m (P > 80) nlzsi merny
a
HLS, [e[imz cilem [e speclflkovat opomi[ene
vykon. 1e to dano [ednak nlzsi uclnnosti slro-
vlastnostl svetelnych zdro[ a svitldel
kopasmovych lumlnofor, [ednak skutec-
technlka
11
Keacepce t6rahe st|a chat| t ae6aa)ch petaatk e ae|tca|a|m c|akc
crc|t)ch |ae)ch 6|ek st|a aa akt|ac| ||6sk aere secsta a sachrea|-
tac| ||e|eq|ck)ch he6|a.
lar+.e ..t|e
100
Ra
68
87
97
D50
x
0,25 0,45
0,25
0,5
CE
1931
y
OJovlJojlcl osuny ootev vzotlu ouzlvonch
i| voctu k
o
Pomtne selttlnl
slozenl svtlo ll0
moJulu s tuznm
oJnlm ootev
i| stejnem svtel-
nem tolu
5rmivnrelne sviriJle Acris , 1 75 54/28 w,
7 = 500 K, R = 93, A = 95
c n c
NASL| spol. s r. o.
1lnonlcka 80
l58 00 Praha 5, CP
e-mall: nasllQnasll.net
tel.: +420 775 990 808
www.nasIi.net
technlka
Z meracov ULTPAHLAT typ T550 (UH50) K dlspozicll su nasledu[uce ud a[e: aktualna Rozhranie poctadIa
a z pocitadla UC50 ako a[ z meraca tepla energla, aktualny ob[em, aktualny vykon, Ultrazvukove merace tepla a chladu typu
alebo chladu ULTPAHLAT T230 s wM-8us aktualny prletok, aktualna ,privodna" a ,vrat- T550 (UH50) a pocitadlo UC50 su standard-
(wZU-PP) mzeme vycitat uda[e pomocou na" teplota, chyba. ne vybavene optlckym rozhranim podla LN
mobllneho pochdzkoveho systemu alebo 62056-2l:2002. Uda[e z meradlel [e mozne
pouzltim koncentratora dat, s ktorym vycitat pomocou softveru UltraAsslst, ktory DSMR-vystupudajov
nasledne komunlku[e automatlzovany [e vhodny prevsetky verzle operacnych sys- K dlspozicll su nasledu[uce uda[e: aktualna
system zberu dat. temov Mlcrosoft wlndows. PC a merac energla, aktualny ob[em, energla za celu
tepla komunlku[u cez optlcku snimaclu hodlnu, ob[em za celu hodlnu.
hlavu s konektorom US8. Tento typspo[enla Rdiovy moduI WZU-RF
[e urceny pre vycitanle, skusanle a para- Padlovy modul sluzl k bezdrtove[ ko- MobiIny pochdzkovy system:
metrlzaclu meradlel. Na ucely dlalkoveho munlkacll meraca s centralou na radlove[ Pre L+G radlovy system 868 MHz mzeme
odpoctu [e mozne prlpo[lt sucasne az dva frekvencll 868 MHz. Padlovy modul podpo- pouzlt mobllny odpoctovy system Q4, ktory
komunlkacnemoduly. ru[e prenos uda[ov podla OMS, ktory [e mozne lubovolne zostavlt z dostupnych
podporu[e mod Tl ([ednosmerny prenos komponentov. Pre spo[enle s meradlaml
Ponukame tieto typy bezdrtovych uda[ov) a[ podla DSMP. Maxlmalny dosah [e [e potrebny radlovy adapter 868 MHz
az 400metrov. moduIov: s 8luetooth spo[enim na PDA a program pre
P C (wlndows XP/vlsta) a PDA (wlndows WZU-RM - radlovy modul 434MHz
Moblle6.5a vyssi). s 2 lmpulznyml vstupml pre vodomery
s PLLD, lntegrovanou antenou - dosah az
Kompletna odpoctova zostava 868 MHZ 200m
(obr. 2) pozostava: WZU-RM X7 - radlovy modul 434MHz
1. Programy pre Windows XP/Vista s 2 lmpulznyml vstupml pre vodomery
s PLLD, externou antenou - dosah az 200m a PDAWindows
WZU-CM - GSM modul pre dlalkove MobiIe
odpocty vo formeSMS spravpomocou GSM 2. MobiIne vybavenie 868MHz - zk-
slete, vratane baterle s 2 lmpulznyml vstup- Iadny set
ml prevodomery s PLLD Padlovy adapter Dv8T|P-LG868, ktory
WZU-CPRS - modul GPPS modul s ex- umoznu[e odpocet pasma 868 MHz a soft-
ternou antenou (magnetlcke upevnenle), warova llcencla Q4SA/ppc prePDA
Padlovy modul [edodavany v2verzlach:
s napa[acim modulom 230 v s kablom 5 m,
-wZU-PP (s lntegrovanou antenou)
s rozhranim pre max. 8 meracov s M-8us
-wZU-PP-LXT (s externou antenou)
vystupom
WZU-CPRS-AN7 - modul GPPS modul
0MS ,0pen Metering System" - vystup
s externou antenou (pevne upevnenle),
udajov
s napa[acim modulom 230 v s kablom 5 m,
Prl protokole OMS [e potrebne nastavlt
s rozhranim pre max. 8 meracov s M-8us
pomocou softveru UltraAsslst parametre
vystupom
pre prevadzku. Merac potom [ednorazovo
WZU-Z - Zlgbee modul s lnternou
prenesle parametre do radloveho modulu,
antenou alebo s externou antenou
ktory sa v ramcl nadvazovanla spo[enla (bln-
WZU-RF - tzv. ,bezdrtovy" M-8us
dlng) ohlasl vzdlalene[ stanlcl (master).
modul 868MHz, podla NTA alebo OMS
V scasae[ 6e|e sa k|a6|e ci| 6rat aa t|er 6a[e t meraa|a a spraceaaa|a aameraa)ch 6a[e
ake aa sameta merac|e tar|a6ea|e. laerq|a [e 6raha a 6a[e e [e[ tekech sa tac|aa[ e|m| cea|t.
k| sme |e|| schepa| t|ete |afermac|e cI|t pre ekeaem|ck ce|, techae|q|e c| echraac I|etahe
prestre6|a, petre|c[eme e6|et, ake |ch t|skat, ck|a6at, aqreqeat, eereat a pre6aat 6a|e[.
|aa6|s+6r peaka i|rek meIaest| r|eiea| actemat|teaahe t|erc, spraceaaa|a a csk|a6aea|a
aameraa)ch6a[e.
Metae.t| a|+||e.e|e eajecta
a|tr+t.a|e.c| mer+a|e| 0|IkkklkI
|aa6|s+6r, s. r. e., erq. t|eIka
M|ask N| 41,
11 9 8rat|s|aa
Ie|: +411 91 19
e-ma||: [aaette.krctakeaz|aa6|sqr.cem
www.|aa6|sqr.ct
- Zo|stuje lomun|lc|u
meJz| metoJlom
o moJulom
- Zos|elo teletom
Akrivncne rlnciJle
Ootzol 1: kJ|ov moJul wZu-kl
Ootzol 2
+
12
technlka
13
Moznostl lntegracle: rozhranle poskytu[e vela moznosti pre [ed- 3. PDA Pidion M 170L2 AngIick
noduchu pracu s dataml vratane matematlc- - CMeX50+ CMe2100 (CPRS): verzia
|nstalacla / udrzba cez napr. SMS Odolny PDA vreckovy pocitac s operacnym
Prenos dat v standardnych proto-koloch: systemom wlndows Moblle 6.5 (Ln), |rDA,
,transparentne M-8us" cez GPPS (ako drt 3,5"TPT farebny dlsplay, mlcro SD cartovy
M-8us) alebo emall, pripadne PTP alebo slot, prlpo[enle k PC, rozhranle US8, baterla
pomocou protokolu HTTPS l600mAH
- CMeX50+ CMe3000 (thernet7CP / IP):
,TransparentneM-8us" cez TCP/|P koncentrtor dt:
CMeX50 (obr. 3) [e bezdrtovy M-8us
CentrIa ADVANC C0nomic: Master, ktory mze byt pouzlty k akymkol-
vsetky uvedene typy komunlkacnych moz- vek uz exlstu[uclm wless M-8us rlesenlam.
nosti meradlel podporu[u lntegraclu s cen-
kych operacli, zobrazenla uda[ov vo forme
trIou ADVANC C0nomic, ktora [e urce-
grafov a tabullek. Dalsou dlezltou funkclo-
na pre automatlzovany dlalkovy zber dat
nalltou [e tvorba faktur pre spotrebovane
z merani a prelmport dat z externych zdro[ov
energle. Navlgacla [e podobna ako prl
dat akyml mzu byt lne centraly pripadne
lnych programoch zalozenych na wlndows
rucne termlnaly. Modularna koncepcla
a vzhlad podobny vzhladu prehlladaca
poskytu[e mnoho alternativ flexlbllneho
Lxplorer.
prlspsobenla koncepcle rlesenla pozladav-
kam uzivatela. Prostrednictvom centraly
AdvanceLCOnomlc [e mozne reallzovat zber
dat rznych druhov pristro[ov (elektromery,
merace tepla, plynomery,...), rznych vyrob-
cov, prostrednictvom rznych komunlkac-
Komunlku[e s bezdrtovyml M-8us pomoc- nych protokolov, rznyml komunlkacnyml
nyml zarladenlaml cez bezdrtove systemy technolo-glaml, ktore [e mozne podla potre-
a [e kompatlbllny so vsetkyml bezne by komblnovat. Proceslngova cast centraly
pouzivanyml M-8us zarladenlaml na trhu. zabezpecu[e funkclonalltu spracovanla dat,
Zver
Zvlada az 500 M-8us bezdrtovych kontroly kompletnostl dat, zabezpecenla do
Sucasne produktove portfollo spolocnostl
zarladeni. 1e schopny automatlcke[ lnstala- zberu chyba[uclch dat, tvorby nahradnych
Landls + Gyr zahrna komplexne rlesenle vra-
cle vybranych bezdrtovych M-8us zarlade- hodnt, resp. lch pripravy pre postupenle
tanepro[ektovautomatlzovanehozberu dat.
ni, prlcom vyhodou [e, ze prlradi vlastne dalsim systemom v plnom rozsahu podla
|ng. 1anette Krutakova
sekundarneadresy. potrleb prevadzkovatela. |ntultivne graflcke
Landls+Gyr, s. r. o.
Ootzol 3
|ec|tace |6a| s actemat|ck)m taest|eaa|m a |ateqreaa)m est|ea|m
!pe|ecaest Ceqaex Cerperat|ea p|e6sta||a sstm pec|tacehe |6a| tak|a6a| rea |a-!|qht
I1, kter) || |act spec|a|a pre |aspekca| ke|, k6 [sec e|rate sa|mace p||||i emetea
a staa6ar6a| sstmpec|tacehe |6a| mehec |)t p||||i6rah.
Kazdy aspekt systemu |n-Slght 70l0byl navrzen s ohledem na snad- System automatlckeho zaostrovani
ne[si zavadeni systemu pocitacoveho vldeni nez kdykoll drive. 1de zarize ni |n-Slght 70l0 [e dostupny s
o zcela sobestacny system pocitacoveho vldeni obsahu[ici optlku pe tl rzny ml varlantaml cocek pro
s automatlckym zaostrovanim a lntegrovane osvetleni v kompakt- rzne pozadovane pracovni vzdalenos- t l
nim prmyslovem pouzdru s krytim|P67. Apllkace lze rychle konfl- a hloubky ostrostl pro [ednotllveapllka-
gurovat pomoci lntultlvniho uzlvatelskeho rozhrani Lasy8ullder'. ce.
Knlhovna pocitacoveho vldeni zarizeni |n-Slght 70l0byla z[ednodu-
Integrovane osvetIen sena a soustredi se na nastro[e, ktere [sou ne[caste[l pouzivane
Kompaktni zarizeni |n-Slght 70l0 [e vybaveno vprimocarych apllkacich pocitacoveho vldeni.
lntegrovanym bilym osvetlenim, ktere[evhodnepro ,Zesystemu |n-Slght 70l0[smenadsenl. verime, zeotevrenovepole
vetslnu apllkaci pocitacovehovldeni. vyzadu[e-ll sepro apllkaci, kde bude mozno vyuzivat systemy pocitacoveho vldeni,"
osvetleni urcltych dil nebo prvk speclflcka barva svetla, uvedl 8haskar 8aner[ee, manazer obchodni [ednotky vlslon
[sou k dlspozlcl ctyrl volltelne barevne zdro[e svetla. Optlka s auto- Systems. ,System |n-Slght 70l0 mzete z krablce rovnou umistlt na
matlckym zaostrovanim a lntegrovane osvetleni vyvlnute pro sys- vyrobni llnku s mlnlmalniml naroky na cas, naklady a uslli."
tem |n-Slght 70l0 [sou rovnez vyuzivany [ako volltelna moznost
vceleproduktoverade|n-Slght 7000. Integrovane automaticke zaostrovn
Diky zabudovane funkcl automatlckeho zaostrovani [e system |n-
0svedcene softwarove nstroje Slght 70l0 ldealni pro vyrobni sltuace vyzadu[ici pravldelne zmeny
System |n-Slght 70l0 [e vybaven rozhranim Lasy8ullder a nabidkou dil, nebo apllkace vyzadu[ici umisteni systemu pocitacoveho vlde-
klicovych nastro[ pro lnspekcl, mereni, zarovnavani a navadeni, vy- ni do obtiznepristupnych mist, kdeby bylo manualni zaostrovani slo-
uzivanych u ostatnich system pocitacoveho vldeni |n-Slght. Diky zlte. S automatlckym zaostrovanim mohou uzlvatele [ednoduse
[edlnecne komblnacl hardwarovych funkci a softwarovych nastro[ nastavlt a ulozlt hodnoty zaostreni spo[ene s lnspekci kazdeho dilu.
[e system |n-Slght 70l0 ldealnim predem prlpravenym resenim pro Uzlvatele mohou rovnez [emne doladlt serizeni manualne pomoci
mnoho primocarych apllkaci pocitacoveho vldeni. lnteraktlvnihosoftwaru.,To vseumoznu[eplynulou vymenu dil bez
Text: Pavel Se[cek nutnostl [akehokoll manualniho serlzovani cocek," uvedl 8aner[ee.
16. MEDZINRODN
ODBORN VETRH
vykurovacej, ventilanej, klimatizanej,
meracej, regulanej, sanitrnej
a ekologickej techniky
AGROKOMPLEX VSTAVNCTVO
NITRA Slovensko
www.aquatherm-nitra.com
Otvracia doba pre nvtevnkov:
11. 13. 2. od 10.00 do 17.00 hod., 14. 2. od 10.00 do 15.00 hod.
Usporiadate: Partneri vetrhu:
tyri dni pln zaujmavch stretnut ...
1
1
.
1
4
.
2
.
2
0
1
4
S rostouci cenou prlmarni energlesevytape- zucastnenychsub[ekt a neni nutnesetimto teci teplotou ve spo[eni s provadenim ener-
ni podili na provoznich nakladech bytu problemem teoretlcky dale zabyvat. Na getlcky uspornych opatreni v ob[ektu,
pomernevysokoucastkou, [ak u dom napo- druhe strane exlstu[e cela rada nevyrese- ze[mena po vymene oken a celkovem zatep-
[enychna dalkovou dodavku tepla, tak u do- nych otazek a se zmenou spolecenskych leni plastedomu.
m zasobovanych z domovniho zdro[e. vztah rada otazek novevznlklych. Mezl ne[dlezlte[si prinosy lze zaradlt bez-
Naklady na vytapeni predstavu[i v prmeru dratovou komunlkacl. Ta umoznu[e prova-
az naklad na energll celkove uzltou v by- deni odect bez pritomnostl uzlvatel a bez Pomerove meren tepIa
tove[ednotce. vstupu do bytu. v pripade obousmerne Klicem ke skutecnym usporam naklad za
ve vsech pripadech, vy[ma lndlvldualniho komunlkace lze lndlkatory vzdalene nasta- vytapeni [e predevsim spravne a zodpoved-
vytapeni zdro[l umistenyml v bytech nebo vovat prl zmene nekterych parametr (napr. ne chovani obyvatel domu. 1lz v prvnim roce
pripadne v bytech s bytovyml predavaciml prl zmeneuctovaneho obdobi). po lnstalacl pomeroveho mereni tepla do[de
stanlceml, se [edna o urceni celkove ceny za Pod zaplavou rznych technlckychparamet- k vldltelne uspore za energle pro kazdeho
vytapeni domu a rozpocet teto castkyna [ed- r pristro[ seobcas ztraci hlavni cil pomero- konkretniho uzlvatele, ale [en pokud se oby-
notllvebyty. veho mereni tepla, kterym [e uspora celko- vatele domu respektu[i navza[em, pokud se
Z technlckeho hledlska [de o dva zasadne vych naklad pro konecneho uzlvatelea pre- snazi teplo skutecne setrlt. Proto [e klicem
rozdilne zpsoby z[lsteni naklad. Zatimco dani prehledneho a fyzlkalne zdvodnltel- k uspechu predevsim motlvace uzlvatel.
urceni celkovych vytapecich naklad domu neho vyuctovani. System mereni a pomero- v ldealnim pripadema totlz pomerovemere-
[e relatlvne nekonfllktne dano prislusnyml veho rozuctovani naklad na vytapeni v|PA ni tepla dokonce ne[rychle[si navratnost ze
pravniml predplsy, kde zaklad ceny [e urcen byl vyvlnut pro technlcke a leglslatlvni pod- vsech moznych opatreni.
primo mnozstvim tepla nebo hmotnosti spo- minky naseho statu, a tudiz prl vypoctu
trebovaneho pallva, [e rozuctovani na [ed- nemze do[it ke znevyhodneni byt s rozdil-
Predstavujeme systemVIPA
notllve byty podstatne slozlte[si a musi nou energetlckou narocnosti. Pozuctovani
Moderni elektronlcke lndlkatory prlnesly
vychazet z cele rady [ak fyzlkalne technlc- naklad na vytapeni [e provadeno podle
nove moznostl, ale take nove problemy.
kych, tak pravnich hledlsek soustredova- dosahovane teploty [ednotllvych mistnosti
O problemech se bohuzel vseobecne mlci.
nych do zakon, vyhlasek a smernlc. ziskane prostrednlctvim teploty zpetne
Zasadnim problemem dvoucldlovych lndl-
Soucasne vsak probiha na rzne technlcke vody otopneho telesa a [e plne v souladu
kator (splnu[icich normu CSN LN 834) [e
urovnl vyzkum soustredu[ici se na prbezne s ceskou leglslatlvou.
ne[asnost ohledne primeho mereni teploty
ziskavane vysledky z praktlcke apllkace [ed- vsechny typy lndlkator flrmy v|PA CZ s. r. o.,
mistnostl. |ndlkator umisteny primo na otop-
notllvych system. Nazory na rozvo[ proble- tedy v|PA C, v|PA CT a elektronlcke lndlkato-
nem telesenemzespolehat na mereni tep-
matlky ,spravedllveho" rozuctovani se ry v|PA LC|nfra a v|PA LCPadlo poskytu[i uzl-
loty, protoze teplota snimace [e uzlvatelem
vyrazne llsi a predstavu[i hranlce, kde na vatelm byt lalcky overltelne, fyzlkalne
bytu ovllvnltelna obema smery. Druhym za-
[edne strane [e zastavannazor, ze vsechno[e a technlcky odvodnltelne stanoveni uhra-
sadnim problemem [sou v soucasne dobe
uz vymysleno k vseobecne spoko[enostl dy za poskytovanou sluzbu vytapeni.
nulove namery zpsobene vysokou spous-
technlka
15
V pes|e6a| 6e| se rta)ch |ce c| ma e6|era)ch c|aac|ch e|[ec[| e6kat aa ae eaerqet|ck
smra|cel0 t e||ast| tase|eaa| e|ta)ch 6em tep|em, aI pe )pecet hra6ta tapa| keakrta|he
|tc.
|emre m|ea| tep|a
cspe|| aI 1 aak|a6 aa tapa|
Maqaet|ck eake6r
pre t|ait aepr|ata| prestre6|e
Obecne sa da[u enkodery deflnovat ako [u na pouzltle v neprlaznlvom prostredi. nym hrladelom. Na obr. l su zobrazene zak-
dlgltalne snimace polohy, rychlostl a zrych- Z konstrukcneho hladlska sa mzu rozdellt ladnetypy mechanlcke[ vazbyenkoderov.
lenla rotacneho alebo llnearneho pohybu.
Z hladlska fyzlkalneho prlncipu transforma-
cle mechanlcke[ fyzlkalne[ vellclny na elek-
trlcku lch mzeme rozdellt na optoelektro-
nlcke a magnetlcke. Optoelektronlcke
enkodery sa pouziva[u na transformaclu
lnkrementalne alebo absolutne kodovany
optlcky dlsk, sustavu emltu[uce[ a detekc-
ne[ dlody. Magnetlcke enkodery pracu[u
na prlncipe Hallovho [avu, kedy magnet
rotu[e nad sustavou Hallovych snimacov,
pripadne Hallove snimace detegu[u stupnl-
cu z magnetlcky kodovanych kruzkov.
Prlncip [e vseobecne dobre znamy a vela- enkodery podla typu hrladela a [eho uloze- Lnkodery s dutym hrladelom (obr.lb, lc) sa
krat popisany v technlcke[ llterature. nla na enk odery s hrladelom ulozenym prlamo nasunu a upevnla na merany hrla-
Z tohto dvodu sa dale[ budeme venovat v lozlskovom puzdre (duty hrladel, pevny del. Snimac [eulozeny na hrladell a flxovany
speclflckym vlastnostlam a konstrukcne- hrladel) a enkodery s volnym ulozenim, kto- statorovou spo[kou, ktora mze byt rzne-
mu rlesenlu enkoderov, ktore lch predurcu- re nema zladnu mechanlcku vazbu s mera- ho vyhotovenla. Statorova spo[ka vyrovna-
va axlalne pohyby hnacleho hrladela a prl
uhlovych zrychlenlach zachytava reakclu
momentu vznlka[ucu trenim. Lnkodery
s pevnym hrladelom (obr. la, ld) [e potreb-
neprlpa[at na merany hrladel pruznou spo[-
kou (obr. 2).
Ulohou pruzne[ spo[ky [e ellmlnovat vyrob-
ne a montazne tolerancne odchylky a kom-
penzovat teplotne zmeny materlalu. Nesu-
lad osi sa mze pre[avlt radlalnou, axlalnou
alebo uhlovou odchylkou. Nedokonale
prlspsobenle spsobu[e poskodenle
lozisk a znizenle zlvotnostl enkoderov,
nutnost servlsneho zasahu a nasledne
presto[ v clnnostl kontrolovaneho zarlade-
nla cl stro[a.
vsetky tleto problemy sa znasobu[u so zhor-
sovanim vlastnosti prlemyselneho prostre-
dla. 1ednym z rleseni sa [avi pouzltle mag-
Nepr|ata| pe6m|eak - tep|e, mrat, |hkest, |eter a 6aI6, ||rac|e, aarat, etras c| taec|stea|e aqres|am| |atkam|, te
ietke ehretc[e fcakcaest a ta|Ic[e I|etaest |akremeata|ach a a|se|tach eake6re maeh)ch aareca)ch
pr|emse|a)ch ap||kac|ach. C|aaek [e e|a)m pekraceaa|m tm ,Nea qeaerac|a maqaet|ck)ch seatere pre ||aearae
metert casep|sc Iecha|ka 9-1/111.
Oot. 2: Ptuzne sojly
technlka
16
Oot. 1: 5soo uevnen|o enloJeto l ohonu
netlckych enkoderov s volnym ulozenim, prostredla. Lnkordery umoznu[u konstruk-
ktore nema[u zladnu mechanlcku vazbu terom oslobodlt sa od problemovs pohybll-
s meranym hrladelom. Na konkretnych vyml castaml, mechanlckou vazbou dvoch
vyrobkoch flrmy Llka Llectronlc sl ozre[mi- rotacnych casti, trenim a s opotrebenim.
me konstrukcne rlesenle a charakterlstlcke Pouzltlemagnetu a uplneoddelenlesnima-
vlastnostl magnetlckych enkoderov. cich obvodov zvysu[e odolnost a spolahll-
vost vlastnostl enkoderu (obr. 4).
Magnet (a) [edodavany s otvorom 6, 8alebo
Magneticky inkrementIny enkoder
l0mm urcenym prelnstalacluna hrladel (b)
MIk36 a absoIutny enkoder MSk36
elektrlckeho motora, pohonne[ [ednotky
alebo hnacleho mechanlzmu. Magnet sa
upevnu[e na hrladel nastavovacou skrut-
kou, tzv. ,cervikom" M3x4(c). Telo enkodera
sa upevnu[e o pllotnu prirubu (d) s troma
skrutkaml M3 (e). Pre spravnu clnnost
[e potrebne dodrzat nastavenle magne-
tu vocl snimacu v doporucenych toleran-
clach (obr. 5).
Oba prvky su nezavlslea pracu[u bez akeho-
kolvek kontaktu a vza[omneho mechanlc-
keho spo[enla. Taketo rlesenle plne zabra-
nu[e prenosu narazov, vlbracli, mechanlc-
kemu namahanlu a elektrlckym virlvym
prudom, ktore by mohll byt prenasane
z rotu[uceho hrladela do elektronlckych
obvodov snimaca. Navyse nepritomnost
lozlska znamena vysslu zlvotnost, uclnnost
a bezpecnost prenosu slgnalov, rovnako
Plrma Llka Llectronlc nedavno predstavlla
mlnlmallzaclupresto[ova nakladovna udrz-
M|K36 a MSK36 (obr. 3) lnkrementalne
bu. Pobustny a kompaktny kryt s prleme-
a absolutne enkodery s volnym ulozenim
rom 36 mm a hlbkou 3l,6 mm [e vyrabany
(bez lozlska), ldealne pre navrh robustnych
so stupnom ochrany |P68.
systemov meranla do neprlaznlveho
Na zaklade progresivne[
elektronlky magne-
tlckeho snimaca,
mzu byt enko-
dery nalnstalo-
vane na urcenle
presne[ polohy
a uhlove[ rychlos-
tl v rotacnych apll-
kaclach az do rychlos-
tl 40 000 otacok za mlnutu.
Napriklad na motory pre vretena
sustruhov, frez , rznych lnych obra-
bacich stro[ov a CNC obrabacich cen-
tler. |nkrementalny enkoder M|K36 sa
dodava s rozlisenim do 2 048 lmpulzov na
otacku s dlgltalnyml vystupnyml slgnalml
(A80, /A80) , prlcom typ vystupu mze byt
napatovy (NPN), dvo[clnny (Push-Pull)
Oot. 3: Vonet|cl enloJet l|lo Vll36(V5l36
Oot. 5: 7oletonc|e Jootucene te montz l|lo Vll36(V5l36
Oot. 4: Vontz monet|cleho
enloJetu l|lo Vll36(V5l36
alebo llnkovy (Llne Drlver). Maxlmalna re[ ekonomlcky prinos sa zvysu[e s dlzkou SMRA- absoIutny magneticky enkoder [e
frekvencla lmpulzov [e 300 kHz. Absolutny doby nasadenla v apllkacll. 8ezkontaktne urceny pre neobmedzenu bezporuchovu
enkoder MSK36 sa dodava s l3-bltovym ulozenle (konstrukcla bez mechanlcke[ vaz- prevadzku na hrladeloch velkych prleme-
rozlisenim (8 l92 polh na otacku) s blnar- by a lozlskoveho ulozenla) vylucu[e trenle rov. Dodava sa v dvoch vyhotovenlach a po-
nym alebo Grayovym kodom, s rozhranim (opotrebenle), moznost prenosu narazov, nuka velke mnozstvo klucovych funkcli
SS| a so slgnalml nastavenla nuly a komple- vlbracli, mechanlcke namahanle a zabranu- pokryva[uclch slroky rozsah speclflckych
mentarneho vystupu. K dlspozicli [e varlant [e vznlku elektrlckych virlvych prudov. prlemyselnych apllkacli.
s axlalnym a[ s radlalnym vyhotovenim |nstalovany system neobsahu[e anl lozlska, SMPA sa vyraba v dvoch typovych radoch
vystupu kabla. Ochrana vocl opacnemu anl dlely podlleha[uceopotrebovanlu alebo SMPAH a SMPAL. Typ SMPAH [e urceny pre
zapo[enlu napa[anla a skratu na vystupoch unave, a tak zabezpecu[e spolahllvu, bez- na[narocne[sle apllkacle, ktore vyzadu[u
zvysu[euroven bezpecnostl enkodera. problemovu a dlhotrva[ucu zlvotnost. presne meranle polohy a pohybu, ako su
M|K36 a MSK36 predstavu[u konstrukcne Navyse nevyzadu[e spo[ky a dodatocne momentovemotory, synchronnegenerato-
rlesenle bezkontaktneho rotacneho snima- montazne prislusenstvo , cim [e ulahcena ry s prlamym pohonom veterne[ turbiny,
ca praktlcky bez opotrebovanla a preto sa a zrychlena montaz. otocne stoly, rovnako ako motory s dutyml
vyborne hodla na pouzltle v na[drsne[sich Nepretrzlta prevadzka nemusi byt preruso- a pevnyml hrladelml. Absolutna hodnota
prlemyselnych prostredlach a pre vsetky vana udrzbou a[ v na[narocne[sich pod- polohy [e standardne urcena v l6 - bltovom
velml narocne apllkacle vratane banskych mlenkach, vslrokomrozsahu teplt, vlhkos- rozliseni (dodatocne az l8bltov). Na komu-
a ropnych zarladeni, v ocellarnach, pre stro- tl a s mechanlckym namahanim. Pozsah nlkaclu [e pouzlte rozhranle SS| a 8lSS-C.
[espracu[ucemramor, kamen a sklo. pracovnych teplt [e od -25 C az po +85 C. SMPAH vyuziva magnetlcke kruzky s vnu-
SMP| a SMPA su vhodne pre spatnu vazbu tornym prlemerom az do velkostl 80 mm
motorov v narocnom prostredi a vo vysoko alebo l80 mm a vonka[sim prlemerom
Magneticky inkrementIny enkoder
namahanych apllkaclach pre momentove ~ l05mm respektive ~ 2l0mm.
SMRI a absoIutny enkoder SMRA s voI-
motory a synchronne generatory s prla- Typ SMPAL [e absolutny enkoder navrhnu-
nymuIozenm(bez Ioziska)
mym pohonom veterne[ turbiny a to a[ pre ty pre maxlmalne ulahcenle montaze,
Druhu skuplnu konstrukcneho rlesenla
prlamu montaz na velkehrladeleaz do prle- vdaka velkym mechanlckym toleranclam.
magnetlckych enkoderov s volnym uloze-
meru 380 mm. vdaka mlnlmalnym rozme- Medzera medzl snimacou hlavou a mag-
nim predstavu[u samostatne magnetlcky
rom snimace[ hlavy a uzkeho kruzku (hlbka netlckou stupnlcou kruzku mze byt az
kodovane kruzky a kompaktne snimacle
lba 20 mm) umoznu[e prlamu lnstalaclu 2,5mm.
hlavy (obr. 6).
na velke mnozstvo rznych motorovych SMPAL ponuka magnetlcke kruzky s vnu-
Pobustna, ale prlestorovo usporna, kom-
hrladelov a[ v stlesnenych prlestoroch. tornym prlemerom az
paktna konstrukcla magnetlckych lnkre-
Magnetlcky system dovolu[erelativnevelke 80 mm (~ l05 mm vonka[si prlemer)
montazne tolerancle a umoznu[e, aby preverzlu s l3- bltovym rozlisenim
medzera medzl snimacou hlavou a mag- l80 mm (~ 2l0 mm vonka[si prle-
netlckou stupnlcou bola az do 2 mm. mer) pre verzlu so l4 - bltovym
v porovnani s podobnym optlckym syste- rozlisenim
mom to umoznu[e [ednoduchslu lnstalaclu 380 mm (~ 4l0 mm vonka[si prle-
a spolahllve odmerlavanle a[ prl hrubsom mer) pre verzlu s l5 - bltovym rozli-
nastaveni subeznostl snimace[ hlavy s mag- senim
netlckou stupnlcou kruzku. vsetky magne- SMPAL komunlku[e taktlez pomocou
tlcke snimace SMP| a SMPA su vybavene rozhranla SS| alebo 8lSS-C.
dlagnostlckyml LLD dlodaml lndlku[uclml Absolutny magnetlcky enkoder SMPA [e
aktivny stav a chybove stavy na ulahcenle ldealny pre lnstalaclu na velke dute a pevne
nastavenla systemu do prevadzky. hrladele motorov na robotlckych pracovls-
kach, v textllnom a drevarskom prlemysle,
v stro[arstve, prlemysle spracovava[ucom
SMRI - inkrementIny magneticky enko-
kamen, v ballaclch llnkach, lekarskych
der [e vhodny na lnstalaclu v apllkaclach
a mobllnych zarladenlach. Male rozmery,
narocnych na vysoku rychlost rotacnych
vsestrannost a cenova dostupnost pred-
pohybovych systemov, na presne snimanle
urcu[e pouzltle SMPA a[ pre redundantne
polohy pre vretenove motory v dynamlc-
apllkacle.
kych apllkaclach s rychlostou az do 25 000
Z materlalov flrmy Llka Llectronlc
otacok za mlnutu.
spracoval |ng. Dusan Hlavka
SMP| generu[e dlgltalne slgnaly A8| a /A8|,
s dvo[clnnym alebo llnkovym vystupom. mentalnych (SMP|) a absolutnych (SMPA)
Typlckerozlisenle[e3600lmpulzovna otac- enkoderov zarucu[e ochranu s vysokym
ku prl kruzkoch MP|ll4, MP|l4l a MP|284. stupnom krytla |P67, velku odolnost protl
Na vyzladanle [e mozne dodat magnetlcke prachu, vlhkostl, ole[om, vazelinam, strleka-
kruzky a[ s vacsim rozlisenim. Magnetlcke [uce[ vode a chemlckym latkam. v porovna-
kruzky MP| mzu byt vybavene referen- ni s drahyml optlckyml enkoderml sa mag-
cnym slgnalom ,P", ktory generu[e [eden netlcky volne ulozeny enkoder [avi ako
lmpulz za otacku. vyborna a cenovo velml efektivna , kto-
AMTLK, spol. s r.o.
videnska l25, 6l9 00 8rno, CP
+420 547 l25 555
zastupenle na Slovensku:
|ng. Dusan Hlavka
+42l 9ll 205556
volba
amtekQamtek.cz
dusan.hlavkaQamtek.cz
Oot. 6: Vonet|cl |nltementlny
enloJet l|lo 5Vkl
www.amtek.cz
oficiIne zastupenie
technlka
18
Pro flrmy, kterepotrebu[i skladovat lehkekomponenty a dily, [eurcl- vyde[ovyml otvory. Diky tzv. flexlbllni koncepcl pollc [e mozne prl-
te dobrou zpravou, ze ma[i moznost vyuzit vsechny vyhody, ktere zpsoblt [e[ dokonale vysce skladovaneho zbozi, respektlve vysce
[lm karuselovy system prlnasi, a to predevsim v podobe rychleho s klado vacich box tak, aby bylo skladovani maxlmalne zahustene.
a bezpecneho pristupu ke zbozi, a prltom nemusi lnvestovat do Pollce systemu [e totlz mozne flexlbllne rozdellt tzv. mezlpollceml
maslvniho skladovehosystemu. Novy system Megamat PSl80nabi- tak, aby nebyl ,skladovan vzduch". Mezery mezl [ednotllvyml poll-
zi, vysoce komprlmovanea prehledneskladovani dil a komponen- ceml a mezlpollceml [sou mlnlmalni a v porovnani se skladovanim
t, [evsak flnancnemenenarocny diky celkovesubtllne[si konstruk- v klaslckych regalech [e mozne kapacltu navyslt nekollkanasobne.
cl. Predevsim u apllkaci, kde [sou skladovany lehke dily a vyska stro- System tak nabizi vysokou varlabllltu skladovani. Zakaznik v nem
pu nepresahne 7,5 metr, [sou tyto systemy absolutne nedostlzne, mze uskladnlt od ne[mensich skrutek a tesneni pres nastro[e ma-
pokud se [edna o kapacltu a rychlost vychystavani. Proto [sou vellce lych a strednich rozmer az po relatlvnerozmernedily.
vhodne [ako zasobovani vyroby, mzou ale slouzlt take [ako sklad
ZeIen Iogistika
udrzby nebo sklad nastro[.
Spolecnost Kardex se rozhodla drzet krok s trendem tzv. zelene
loglstlky. Zarizeni Megamat PSl80[eproto vybaveno novym uspor-
ne[sim pohonem, diky nemuz usetri az 40 % elektrlcke energle
v porovnani se svym predchdcem. System [e take ve standardu
vybaven novym lntultlvnim ovladanim s lntegrovanym systemem
pro spravu skladovych mist - rizenim Loglcontrol l00. Diky nemu [e
moznespravovat az 8000polozek, a to l bez propo[eni na software.
Vyhody skIadovych system kardex Megamat
l. Podstatn uspora msta az 85 % plochy skladu oprotl tradlc-
nim regalm.
2. Redukce neproduktivn manipuIace se zbozm. Predevsim
u apllkaci, ktere vyzadu[i opetovny casty pristup k uskladnenym
polozkam. Diky sve nizke prostorove narocnostl [sou casto lnstalo-
vany primo vevyrobe, [ako mezloperacni sklad.
3. 0chrana uskIadneneho zboz. Tovar [e vevnltr uzavreneho
systemu chranen pred neopravnenym pristupem, poskozenim
a prachem.
4. ezpecnost prce. vyda[ovy otvor systemu [e umisten v ergo-
nomlcky ldealni vysce. Odpada fyzlcka namaha prl pracl obsluhy,
ktera se pro zbozi nemusi zohybat cl natahovat tak, [ako prl pouzlti
regalovych system.
5. Zvysen produktivita prce. Na rozdil od klaslckych metod
skladovani, prl kterych travi obsluha casto az 70 % casu hledanim
zbozi a pochzkaml, poskytu[i automatlzovane systemy typu
Kardex Megamat moznost rychleho a pohodlneho pristupu keskla-
dovanym polozkam. Automatlzovany system Kardex Megamat se
SkIadovac systemusity na mru vas apIikaci
dodava vne[rzne[sich rozmerech a s vybavenim pollc na miru poza-
davkm zakaznika. | diky flexlblllte se tato novlnka [lste stane Megamat PS mze byt pouzivan [ako samostatne sto[ici zarizeni
,stallci" voblastl skladovani. s manualnim ovladanim, ale mze byt samozre[me napo[en na
Text: Mlchaela Pelssova, Kardex, s. r. o. wMS nebo LPP system. 1e mozne [e[ vybavlt [ednim nebo vicero
Maeh f|rm se 6aes tam)i|| aa6 efekt||tec cI|t| s)ch )re|a|ch a sk|a6e)ch prester. ||e6ei|m p|| sk|a6eaa| ma|)ch
6|| a kempeaeat se tra6|ca| mete6 sk|a6eaa| pe||ce)ch reqa|ech [e| [ake taaca aeefekt|a|. k pra f|rmam, kter
caIc[| e rac|eaa||tac| she sk|a6eaa| [e crceaa ae|aka, kterec p|e6sta| spe|ecaest Kar6ex kemstar aa Met|aare6a|m
e|etrhcactemat|taca|, reqc|aca| a m||c| techa|k|rate, pateraestere)sstm aeqeaerace- Kar6ex Meqamat.
!k|a6eaa| |ehk)ch 6|| rch|e a efekt|a
technlka
l9
vlhkost a zdaleka nle[elba korozivny. vztah prevlnovu lmpedanclu: Merne tImenie koaxiInych kbIov
Ked sl predstavime skreslenle slgnalu prl [eho prenose kablom, tak
, okrem [eho odrazov a elektromagnetlcke[ lnterferencle s okolim, sa
[eho na[vacsla cast pre[avi v naraste merneho tlmenla. v kovovych
kde D[e prlemer nad lzolaclou (nle nad plastom, ale pod vonka[sim [adrach sa [oulovyml strataml premeni v teplo v zavlslostl od odpo-
[adrom- opletenim) a d [eprlemer vnutorneho [adra. ru vodlcov a zvysu[e sa prlamo umerne s odmocnlnou frekvencle.
a - vnutorneCu [adro v lzolacll sa merne tlmenle polarlzacnyml strataml taklsto meni
v teplo a zvysu[e sa prlamo umerne s frekvenclou. Zavlsi od kvallty
dlelektrlka a cim [e relativna permltlvlta mensla, tym nlzsle merne
tlmenle. Pre pevny polyetylen [e rel. permltlvlta 2,28, pre penovy
l,54 a pre rurkobalonlkovy az l,l8. Pre vzduch (presne[sle vakuum)
[e l,0, lenzeprl tom by nemalo co drzat vnutorne[adro v osl koaxlal-
b- lzolacla z penoveho polyetylenu neho kabla. Cim hrubsi kabel, tym mensi odpor masivne[sich [adler
c - vonka[sle[adro Cu oplet s krytim mln. 9l% a tym l mensletlmenle.
d -plast, prl tomto typePvC Z praktlckych zavlslosti merneho tlmenla sa s oblubou pouziva
Z uvedeneho vztahu [e zre[me, ze prl zvlhnuti lzolacle nedochadza zavlslost na frekvencll, ktora [e v log/log mlerke prisne llnearna.
lba k zvysenlu dlelektrlckych strat, ale na[ma k masivnemu odrazu Umoznu[e to lnterpolovat z dvoch znamych hodnt tlmenla merne
slgnalu na lmpedancne[ nehomogenlte. tlmenle v d8 na l00 m prlamo z grafu. Dve potrebne hodnoty tlme-
nla by mall byt uvadzane v katalogovych llstoch, prltom uda[ prl
7ienenie koaxiInych kbIov
v uvode sa treba zmlenlt, ze to co [e v konstrukcll slgnalnych kablov
LMC tlenenle, [e v tomto pripade druhym (vonka[sim) [adrom
koaxlalneho paru. 1eho fyzlkalny vyznam [e vo vedeni prudu po
vnutornom valcovom povrchu, vplyvom tzv. [avu blizkostl a spolu
so sklnefektom, ktory vytlaca prud k povrchu vnutorneho [adra, sa
vytvara parove galvanlcke prepo[enle (stvorpolov), kde sa s rastom
frekvencle hlbka vnlku zmensu[e. Slgnal sa prenasa TLM vlnou
medzl [adraml a v ldealnom kabll [e elektromagnetlcka vazba pre-
nosove[ castl kabla k [eho okollu nulova. Tak by bolo tzv. tlmenletle-
nenla nekonecne. Tolko teorla, ales cim sa mzemestretnut vpraxl!
v katalogovych llstoch zvyknu byt uvadzane pre vybrane frekven-
cle vazbova lmpedancla v mohm/m (Transfer lmpedance,
Kopplungswlederstand) alebo tlmenle tlenenla v d8 (Screenlng
attentatlon, Schlrmung- dampfung). Pred deslatkaml rokov v 80.
a 90. rokoch [edna pracovna skuplna v |LC hladala matematlcky
200 MHz sa pouziva l pre zatrledenle kabla do skupin (STN|LC 96-3 vztah medzl tymlto vellclnaml. Uslllepodla naslch skusenosti nema-
cl. 3.2). Druha hodnota by mala byt podla byvaleho CSN34 7730 prl lo opodstatnenle, pretoze kazda z uvedenych vellcin poplsu[e lny
l 000 MHz, v sucasnostl sa caste[sle odporuca prl 800 Mhz. vyne- fyzlkalny [av. Trochu z[ednodusene vazbova lmpedancla [e pomer
senle dvoch hodnt tlmenla umozni urclt merne tlmenle pre kazdu napatla uzltocneho slgnalu k ruslvemu prudu vo vonka[som[adre.
dalslu frekvenclu od ca 30do l000MHz, t[. preakykolvek Tv kanal. Merla sa prl 30 MHz a hodnoty do l00 mohm/m su akceptovatelne.
Dalsou dlskutovanou otazkou [e tlmenle, ktore rastle s teplotou lba Casom sa rozsirllo meranle az do 200 MHz, ale nle vzdy sa uvadza.
zanedbatelne, prltom maxlmalna prevadzkova teplota koaxlalnych Caste[slesa oprotl tomu vposlednych 20rokoch uvadza tlmenletle-
kablov s pevnym PL [e 85 C a s penovym PL 65 C. Tensle koaxlalne nenla. Predstavu[e v d8 pomer prenlka[uceho ruslveho slgnalu do
kables pomedenym ocelovym vnutornym [adrom ma[u sicemlerne prenosove[ castl koaxlalneho kabla k uzltocnemu slgnalu. 1eho frek-
vyssletlmenlevo vyssich frekvenclach oprotl clsto medenym, alesu vencna zavlslost [epomernenevyrazna a su znamehodnoty az vyse
vhodne ako samonosne na vzdlalenostl nlekolko metrov (plenum ll0 d8. Pre orlentaclu, klaslcke medene huste opletenle umoznu[e
kable). Co sa tyka zvyskove[ zlvotnostl kablov, poklal ma[u [adra prl- doslahnut cca 35 d8, pokovena folla s redsim opletenim az 70 d8
rodzeny kovovy lesk a lzolacla [e sucha, nle [e predpoklad lch a komblnacla 2folli a medzl nlml ulozenych drtlkovaz vyse80d8.
nefunkcnostl z tltulu nevyhovu[uceho tlmenla. Pozor vsak na vlh- Meranlu tychto vellcin [e venovana mlmorladna pozornost v |LC
kost! Kedsl porovnatevyssleuvedenehodnoty relativne[ permltlvl- l STN. Pouziva[u sa trlaxlalne a qudraxlalne zostavy, rozsirene o ferl-
ty s hodnotou pre vodu ca 80, tak sl uvedomite, aky velky vplyv ma toveprstence, ktore llmltu[u povrchove vlny a celkovo sl tleto mera-
technlka
| ke6 sa keax|a|ae ka||e IKk pecI|a[ cI e6 . reke m|ac|he sterec|a, stretaame sa sta|e eite
s |acer)m| etatkam| a aaterm|, kteraas |)a|em V)skcmaem staeka||ea |te|aate, 6aes V0K| a. s.,
prekap|a. Naie t|ete ka||e sa pre prakt|caest pr|pe[ea|a as| |c6 terc|arach s|etach (rete6
|c6each) pecI|at sta|e. Ie aepra6epe6e|a, Ie | |||tke[ |c6caest| |e|| te|e|ter pr|pe[eaa
pr|ame ept|ck)m ka||em, | ke6 c pec|tace)ch s|et| sa te pre6pee6a ake |II0 cI e6 pe|e|ce 9. reke
1. sterec|a.
|e+\|1|ae |1||e . .|et+c| |1||e.ej te|e.|t|e
c
D
|cg
c
134,2
Z
r
c
V|raa etatk a e6pee6e k pecI|t|c keax|a|ach ka||e s|etach ka||ee[ te|e|t|e
20
technlka
21
nla vyzadu[u okrem drahych pristro[ov, a[ znacnu odbornu znalost STN LN 50399, ktora bola prl[ata v roku 20l2 a v hrubom prlblizeni
obsluhy. deflnu[e prispevok daneho kabla k pozlaru, [eho vyhrevnostl
vyznam hodnoteni tlenenla na koaxlalnych kablovnarastol prl LMC a tvorbea agreslvltedymov.
standardlzacll v Lurope koncom 90. rokov. Na[kvalltne[sle tlenene
su tzv. semlrlgld kable s vonka[sim [adrom z bezosve[ medene[ Znacenie koaxiInych kbIov
rurky. PreTKP su to kables komblnovanyml follaml a konektorovaci- Pznost typoveho oznacovanla kablov [e dlhodoba problematlka.
ml drtlkml pre ohybne typy a s kompaktnym kovovymvonka[sim vyvi[alo sa hlstorlcky z rznych prostredi, kde boll zvysene pozla-
[adrom (zvareny vlnovec) preprlmarnerozvody. davky na lch ldentlflkaclu. Kable pre antenne prlpo[enleTv prl[ima-
Nebezpecenstvo vazby prenasaneho slgnalu na elektromagnetlcke cov (podla CSNantenne zvody) sa v zahranlci na[caste[sle oznacu[u
okolle [e skr v nekvalltnom konektorovani. vtedy mze vznlknut PG + cislo, ktore suvlsi s rozmerovym radom kablov podla prlemeru
povrchova vlna, ktora sa sirl po vonka[som valcovom povrchu kabla. nad lzolaclou (DOD). Dlezlte[eto kvll kompatlbllltes koaxlalnyml
1e[ rychlost [e ovplyvnena materlalom plasta a amplltudou umer- konektorml. v |LCTC46A ,vlnovody a vysokofrekvencne kable" a TC
nou k budlaclm podmlenkam na strblne vo vonka[som [adre kabla. 46D,Koaxlalnekonektory" sa uvadza l pod vonka[sim [adrom (lalcky
Preto treba venovat pozornost na[ma pre vyssle frekvencle kvallte tlenenim). Zakladny rad [e podla odporucani Medzlnarodne[ elek-
uzatvorenla prenosove[ castl koaxlalneho kabla a [eho homogen- trotechnlcke[ komlsle: l,5 - 2,95 - 3,7 - 4,8 - 6,4 - 7,25 - ll,5 mm.
nemu lmpedancnemu prlpo[enlu. Okrem nlch su samozre[me vynlmky. Patri medzl ne napriklad
5,6 mm (vCCOD75-5,6), v byvalom Ceskoslovensku spopularlzova-
Zivotnost koaxiInychkbIov pre 7kR ny antenny kabel vpubllkaclach |ng. Mllana Ceskeho, CSc. a od toho
Zlvotnost kablovzapada do otazok, ku ktorym sa pomernecasto vra- odvodenych navodov na prlpo[enle antenneho zosllnovaca, odbo-
clame a lba prl dlhodobom hodnoteni kablov v konkretnych covaca, zlucovaca Tv slgnalu a pod.
podmlenkach lch pouzltla dostavamerealny pohlad na lch dlhoroc- Dalsi spsob oznacovani vysokofrekvencnych koaxlalnych kablov
nu funkcnost. pochadza z vo[enskeho prostredla, preto asl [eho hlavnou castou [e
Zlvotnost kablov ulozenych do zeme[e 20 az 30 rokov, umoznu[eto M|L, napriklad M|L l7. Nuz a potom [e mnozstvo tzv. Art. no. typo-
pomerne stala teplota do l0Ca zladne lne stresy. Prekable zavese- vych znaclek kablov flrlem, ktore dodava[u, alebo vyraba[u kable.
ne vo vzduchu [e to ovela zlozlte[sle. Psobl na ne komplex mecha- v mlnulostl sme sa musell orlentovat vo flremnom oznaceni
nlckych a kllmatlckych namahani, z ktorych su asl na[agresivne[sle Kathreln, Puba, Hlrschmann atd. Teraz prevazu[u CommScoppe,
tah, ohyb a torzla z mechanlckych, Uv zlarenle, vyssla teplota, vlh- 8elden a pod. v prlncipesu to alevarlaclena ten lsty, alebo rozsireny
kost a ozon z tych ostatnych. vacslna urychlenych skusok starnutla rozmerovy rad podla prlemerovnad lzolaclou.
sledu[e zmeny parametrov prl vysse[ teplote. Poblll sme taketo Na zaclatku 60. rokov to bolo znacenle pomerne [ednoduche. Tzv.
subory testov a sledovall degradaclu PL katalytlckym vplyvom PG kable mall polyetylenovu, vynlmocne polystyrenovu lzolaclu,
medl. Narast tlmenla o 300 az 400 %za asl l5 az 20 rokov nebyva prl vnutorne [adro medeny drt a vonka[sle [adro (tlenenle) v tvare
tychto kabloch rozhodu[ucl, pretoze zvacsa sa uz predtym prerusla opletenla z medenych drtlkov, plast zvacsa makceny PvC, stacllo
mechanlcky a vymenla spolu s antenaml a pod. Paradoxne kable so lch zatrledlt podla rozmerov. Na[pouzivane[si PG rad koaxlalnych
zvysenym tlmenim vyhovovall, pretoze sa medzl tym zvyslll vykony kablovpreTKP:
na vyslelacoch a tlez cltllvost Tv prl[imacov (70. - 80. roky). PG-59s DOD3,7mm
Na[agresivne[sle psobi na kable uv zlarenle. Zmeni sa taznost plas- PG-6 4,8 mm, lzolaclez penoveho polyetylenu l 4,6mm
tov, nasledne sa da[u ocakavat praskllnky na lch povrchu a erozla PG-ll 7,20mm, lzolaclez penoveho polyetylenu
neclstt a vlhkostl korodu[e na[prv vonka[sle [adro, neskr zneclsti PG-58 2,95mm, zvacsa lba pevny polyetylen
lzolaclu a narast strat prerusi funkclu zvodu Tv slgnalu. Pre TKP PG-2l3 7,25mm, lzolacla pevny polyetylen
kable[eto pomernemalo caste. PG-8 7,25mm, lzolacla z penoveho polyetylenu
Prekoaxlalne kable na radarove supravy sme boll nuteni deklarovat Ako vsak doplnat znacky o doplnky, ktore charakterlzovall varlova-
lch zlvotnost. |ch export do Lgypta, ako l pouzivanle v studenych nle materlalov a konstrukcnych rleseni! v tom bola pomerne velka
oblastlach Puska, nas prlnutll sa tym zaoberat. Pesersovall smevset- ne[ednotnost a na[lepslebolo lch doplnlt textovym poplsom s hlav-
ky dostupne technlckenormy a zlstlll sme, zeprevo[enskeapllkacle nyml parametraml, co [e v prlamom rozpores clelom uroblt strucne
v normach GOST sa uvadza 5 az 7 rocna funkcna schopnost kablov oznacenlepozostava[ucez alfabetlcke[ castl a ciselneho spresnenla.
podobne[ konstrukcle a materlaloveho zlozenla. Spolu s pracovnik-
ml Kovospracu[uceho podnlku 8ratlslava sme v 80. rokoch odobe- varlaclena zakladnekonstrukcno-materlaloverlesenle:
rall vzorky kablov z 8ratlslavskych strlech a potvrdlla sa zlvotnost Za PG a ciselnu cast znacky sa prl nahradeklaslckeho opletenla uva-
mechanlcky nenarusenych kablov 7az l2rokov. To [e asl orlentacna dza Cu/CuSn, co znamena, ze vnutorne [adro [e medeny drt a von-
hodnota ku ktore[ sa mozno prl ratani navratnostl a planovani vyme- ka[sle opletenle pocinovanyml medenyml drtlkml na AlPLT folll
ny kablov dostat. Prillsne mnozstvo lndlvldualnych vplyvov zne- pozdlzne obopina[ucou lzolaclu ako clgaretovy papler. Ked [e
moznu[eziskat presne[si uda[. namlesto PvC plasta clerny PL prlda sa PL, ak Halogen free flame
Posledne trendy v konstrukcll koaxlalnych kablov zohladnu[u a[ retardant materlal, prlda sa HPPP. Tleto doplnky sl [ednotllve flrmy
pozladavky na bezpecnost stavleb a pozlarnych usekov. 8ezne sa vytvara[u lubovolne a treba mat k dlspozicll katalogovy llst (data
mzeme stretnut s typml kablov, odolnych protl sirenlu plamena sheet) kabla.
(musla splnat pozladavky vertlkalne[ skusky [ednotllveho kabla Oznacenle PG ma sice svo[e llmlty, ale prl oznacovani koaxlalnych
alebo zvazkukablov na nesirenleplamena) a zaroven musla byt bez kablov[ena[rozsirene[sle.
obsahu halogenov, t.[. splodlny horenla musla byt malo korozivne,
0znacovanie kbIov podIa CSN347730
co sa pre[avu[e pH hodnotou a elektrlckou vodlvostou lch vodneho
v rokoch, kedy sa v Ceskoslovensku vyraball koaxlalne kable lba
vyluhu. Sucasne by kable mall mat nizku hustotu dymu, vznlka[uce-
v Kablo 8ratlslava a lne sa takmer nedovazall, vznlklo systema-
ho prl lch horeni, co sa vy[adru[e zmenou lntenzlty svetla v skusob-
tlzovane znacenle, ktorebolo [ednoduchea [ednoznacne.
ne[ komore. Pozladavka na funkcnu spsobllost koaxlalnych kablov
Prve psmeno alfabetlcke[ castl znacky v charakterlzu[e kabel ako v pozlarl podla STN|LC6033l sa ob[avu[e vynlmocne, pretoze dnes
vysokofrekvencny. Druhe C medene [adro plne, L lankove, A [e uz tleto kable nezabezpecu[u prenos zladnych slgnalov, ktore by
musell byt prl[imane a[ pocas pozlaru. So sprisnovanim leglslativy p ostrle breny drt, 8 lanko z Cu postrlebrenych drtov. 7retie
voblastl pozlarne[ bezpecnostl stavlebvsak prlbudla pozladavka na psmeno charakterlzu[e lzolaclu (dlelektrlkum) pevny polyetylen L,
trledu reakcle na ohen prl vsetkych typoch kablov na rozvod ener- penovy C, plny PLP bol oznaceny P. Nasledu[e stvrt pismenova
gle a slgnalov v budovach. Tato vlastnost sa hodnoti podla normy znacka pre vonka[sle [adro (tlenenle) O [e klaslcke opletenle mede-
nyml drtlkml. 1eho hustota by mala byt vzhladom na to, ze lde
o vysokofrekvencne kable podla |LC a vteda[se[ CSN mlnlmalne
9l %. U [e pozdlzne oblozenle Cu follou a na ne[ flxacne opletenle
cca 60 %hustoty z medenych drtlkov. 1 [e oblozenle AlPLT follou
a opletenlepocinovanyml medenyml drtlkml s cca 50%krytim. vo
varlante s AlPLT follou a opletenim pocinovanyml medenyml dr-
tlkml [e znacka L. Nasledu[e K s dvoml ALPLTAL a ALPLT follaml
a medzl nlml zvlnenyml pocinovanyml medenyml drtlkml
nutnyml ku konektorovanlu. Z bolo vonka[sle [adro z pozdlzne
zvarene[ zvlnene[ Cu pasky. Kable vCCZL 75-6,4 a vCCZL 75-ll,5
patrlll medzl na[kvalltne[slekableTKP este v80. rokoch. v sucasnostl
sa konstrukcle kablov v 50 ohmove[ verzll pouziva[u na vsetkych
GSMvezlach pre telefonlcku mobllnu komunlkaclu. Kable s klaslc-
kym dvo[ltym opletenim drtlkml bez folli, ma[u vo verzll s Cu dr-
tlkml stvrtepsmeno Da z postrlebrenych medenych drtlkov8.
Poslednepiate psmeno sa vztahu[ek materlalu plasta. znaci mak-
cene PvC. 8yva blely, slvy, zeleny vynlmocne clerny. M [e mrazu-
vzdorny plast z PvC, s odolnostou protl praskanlu az do - 40 C. L [e
polyetylen zvacsa clerny, pretoze [e stablllzovany protl Uv zlarenlu,
napriklad na samonosnych zavesnych kabloch na stlpy. Tolko abe-
cedna cast znacky.
Nasledu[e ciselne oznacenle, ktore sa sklada z prve[ castl velkostl
vlnove[ lmpedancle (50 ohm, resp. 75 ohm), clze 75 pre TKP a po
pomlcke[eprlemer nad lzolaclou vmm.
Prl kabloch pre lnstalaclu v uzatvorenych prlestoroch s vyssou
hustotou ludi, alebo ma[etku, ako su banky, hypermarkety, stanlce
metra, letlska, hotely, opatrovatelske domy sa postupne rozslru[u
pozladavky na lch pozlarno bezpecnostne charakterlstlky. Zvyslll sa
tym pozladavky na tepelnu odolnost lzolaclekabla. Na[caste[sim rle-
senim [e zosletenle PL sllanom. Tretla pismenova znacka bude teda
X, co v dobe spracovanla CSN este nebolo, rovnako ako plast
z homo- alebo kopolymeru polyetylenu, plneneho bezhalogenovy-
ml retarderml horenla. Pre tento typ plasta ostalo pismeno L (PL)
v spo[eni s -P (retardovanyvocl horenlu).
Prikladyoznacenla koaxlalnych kablov:
VCX1-R 75-4,8, VFAM 50-1,6, VCCkY Na pod., takze napriklad
prvy kabel ma medene vnutorne [adro (Cu drtlk), lzolaclu
(termlnologlcky spravne dlelektrlkum) zo zosleteneho
polyetylenu, vonka[sle [adro tvorene oblozenim AlPLT follou a
opletenim s pocinovanyml medenyml drtlkml s cca 50 %krytim,
plast [e z HPPP materlalu. -P oznacu[e, ze splna pozlarno bezpec-
nostne pozladavky na nesirenle ohna, hustotu a korozlvltu splodin
horenla.
Zver
v prispevku sme sa pokuslll pristupnou formou prlblizlt vyznam
pouzivanych parametrov a znacenla kablov pre TKP, ktore naprlek
ocakavanlam dodnes predstavu[u kabelaz, s ktorou sa stretavame
na[caste[sle. verime, ze lepsla znalost parametrov koaxlalnych kab-
lov, ale a[ lch znacenla prlspe[e k dorozumenlu medzl pro[ektantml,
dodavatelml a odberatelml kablov v sletach TKP a zamedzi sa lch
zamena s casto mene[ kvalltnyml lacnyml vyrobkaml, kde [e predo-
vsetkym med nahradena rznyml [adraml s pomedenyml drtlkml,
co mze spsoblt nemale problemy prl dodrzlavani prenosovych
charakterlstiksleti TKP.
Prispevok bol podporeny Agenturou pre vyskum a vyvo[ SP v ramcl
zmluvy c. APvv-0097-ll.
|ng. Otto verblch, PhD.,
|ng. Stefan |zakovlc,
|ng. 1ana Sulova vUK| a.s, 8ratlslava
22
technlka
Prlemyselne nabi[ace typu LSC/LSP sa dodava[u s vykonom l08 w
a 2l6w s vystupnym nabi[acim napatim l3,5v, 27v a 54v. Slroky roz-
sah vstupnych napati 88 az 264v ACalebo 249 az 370v DCsu zarukou
slrokeho pouzltla. vystupny dobi[aci prud[e podla vystupneho napa-
tla az 8A.
Zdro[e typu LSC/LSP splna[u normy LN55022 a LN6l000, LNv50204,
Ln55024. Llektrlcku pevnost medzl vstupom a vystupom udava
vyrobca zdro[ov3kv, bezpecnostny standard LN60950-l. Pozmery su
[ednotne300x l84x 70mm.
Zdro[e typu PA-l20 a P8-l20 s vykonom l00 az l20 w su urcene na
nabi[anle kysellnovych olovenych akumulatorov l2 v, 24 v a 48 v.
Zdro[ema[u zabudovanu funkclu PPC(LN6l000-3-2), ochrany protl
Meaa We|| [e sete) )re|ca aapa[ac|ch t6re[e a )a|mkec
a|es aa| t6re[ese ipec|f|ck)m crcea|m pr|ems|e| 6emac-
aest|ach - aa||[ack e|eea)ch akcmc|atere. K 6|spet|c|| s
aa||[ac|e t6re[e s )keam| 1 W aI 1 W. le tak|a6a)ch
|astaest|, kter t6re[e Meaa We|| ma[ a kter)m| sa e6||ic[
e6|a)ch )re|ce [epetre|at6|hat sek spe|ah||est
a pr|sae 6e6rI|aaa|e |etpecaesta)ch aer|em lN11,
lN9, qa|aa|ck e66e|ea|e kC a 0C straa s aapteec
peaestec 1kVkC. V)re|ca aak|a6a aema| prestr|e6k pr|
)e[| t6re[e a[ aa 6e6rIaa|e aer|em lN11 t)ka[c|ch sa
e|ektremaqaet|ckhe Iareaa|a 6e eke||a. 0eta||a tech-
a|ck ipec|f|kac|e [e meIa st|ahact aa http://www.meaa-
we||.ce/aapa[ac|e-t6re[e/aa||[ack/pr|emse|ae/.
Vseka spe|ah||est
23
technlka
technlka
skratu, pretazenlu, prepatlu a prehrlatlu a typ dobi[anla [e mozne Co sa tyka vlastnosti na sekundarne[ strane, dobi[aci zdro[ ma pre-
zvollt. Zakaznik ma moznost vybrat sl model, ktory na[lepsle vyho- patovu ochranu (zdro[ sa vypne a po odstraneni priclny znova
vu[e a[ z hladlska ceny, funkcla PPC, typ dobi[anla a typ,open fra- nabehne), ochranu protl prehrlatlu (zdro[ sa vypne prl prehrlati
me" su volltelne. Zdro[ ma [ednoduchy a velml ucelny LLD lndlka- vykonovychtranzlstorov alebo usmernovacov a po odstraneni pri-
tor. Pozsah vstupnych napati [e 88-l32vACalebo l76-264vACvoll- clny znova nabehne), ochranu protl skratu a protl prepolovanlu. 1e
telny prepinacom. Zdro[ [e schopny dodavat trvaly dobi[aci prud moznedobi[at sucasnedva bloky baterli.
7,2 A (pre l2 v akumulator) 4,3 A (24 v) a 2,2 A (48 v). Mlnlmalnu
strednu dobu prevadzky do poruchy vyrobca udava l49 tlsic
hodin.
Zdro[etypu Mean well P8-230su podobneurcenena nabi[anleaku-
mulatorovych blokov l2 v/24 v/48 v s kapacltou do l60 Ah (l2 v).
Zo speclflckych vlastnosti [emozneuvlest zabudovany aktivny PPC
(PP>0,95), vystupny D|N konektor alebo zvolltelny konektor
,Anderson", dale[ 3 fazova dobi[acla charakterlstlka, slroky rozsah
vstupnych napati (90-264vAC, l27-370vDC), nutenechladenle rla-
denym ventllatorom, moznost dlalkoveho ovladanla zapnu-
tla/vypnutla (cez kabel). Samozre[mostou su ochrany protl skratu,
prepatlu, prehrlatlu. Zdro[ [e schopny trvale dodavat napr. do l2 v
akumulatorove[ banky prud l6A.
Na obrazku [e typlcka dobi[acla charakterlstlka zdro[a Mean well Z dalsich funkcli
P8-230 pre oloveny akumulator. Pozmery su l90 x 96 x 49 mm prl mozno spome-
hmotnostl l,2kg. nut rladene chla-
Zdro[ Mean well typu P8-300[enabi[acka olovenych akumulatorov denle ventllato-
bez nuteneho chladenla s tlchou prevadzkou s 3 fazovou dobi[a- rom, moznost
cou charakterlstlkou urcena pre akumulatorove banky a akumula- zapnutla/vypnu-
tory s kapacltou 80-200Ah (l2v), 40-l25Ah (24v), 20-65Ah (48v). tla na dlalku, LLDlndl-
Nabi[acka ma zvolltelnu pasivnu funkclu PPC s mlnlmalnym odbe- kator, konektor s vystupml
rom bez zataze < 3,5 mA/240 vAC. Napriklad do akumulatora 24 v kontaktovreleprepripadnepou-
[ezdro[ schopnydodavat dobi[aci prud l0,5A zltle v dalsich externych zarladenlach,
Nabl[acka Mean well typu P8-360 [e dalsla z radu cenovo dostup- alebo na vzdlalenu kontrolu stavu.
nychzdro[ov s nutenym chladenim pomocou rladeneho ventllato- Na zarladenle dava vyrobca 3roky zaruku. vyrobca udava mlnlmal-
ra, s volltelnym vstupnym napatim ll0vAC/230vAC prepinacom, n u h od notu doby bezporuchove[ prevadzky l24 tlsic hodin.
s pasivnou funkclou PPC(LN6l000-3-2 Class A), urcenym podobne Zarladenle splna normy UL60950-l, LN60950-l a uz typlckou
na nabi[anle a dobi[anle olovenych akumulatorov l2, 24 a 48 v. samozre[mostou prl lmpulznych zdro[och Mean well [e galvanlcke
Nabi[acka [e urcena prekapaclty 80-200 Ah (l2v), 40-l25 Ah (24v) oddelenle s napatovou pevnostou medzl vstupom a vystupom
a 20-65 Ah (48v) akumulatorov s 3 fazovou dobi[acou charakterls- mlnlmalne3kv.
tlkou. Nabi[acka Mean well P8-360 dodava napr. do akumulatora vysoku spolahllvost dosahu[u zdro[e Mean well vdaka prlncipom
l2v splckovy prud 24,3A. pouzltym uz prl zakladnom navrhu zdro[ov, dodrzlavanle bezpec-
Nabi[acka Mean well typu P8-600 [e zdro[ s unlverzalnymslrokym nostnych parametrov, prlncipy galvanlckeho oddelenla, prenos
rozsahom vstupnych napati, so zabudovanou aktivnou funkclou energle pomocou transformatora pomocou vysoke[ frekvencle
PPC (> 0,95) , s ochranou protl prepolovanlu, skratu, prepatlu, pre- a ostatnepraxou overeneprlncipy.
hrlatlu. Zdro[ ma 3 stavovy LLD lndlkator a moznost dlalkoveho
ovladanla (cez kabel) a s nutenym proporclonalne rladenym chla- Firma 1DC, s. r. o. je taktiez aj autorizovanymservisnymstre-
denim ventllatorom. Zdro[ [e urceny na nabi[anle a dobi[anle olo- diskom. Pracovny tmfirmy 1DC, s. r. o. tak dokze poskytovat
venych akumulatorovych sustav az do kapaclty 400 Ah. (l2 v).
pInu technicku podporu znacky Mean WeII. Podrobne infor-
8llzsle lnformacle o zdro[l Mean well P8-600 [e mozne stlahnut na:
mcie njdete na webstrnke www.meanweII.co.
www.meanwell.co/assets/data/P8-600-spec.pdf, kde sa uvadza[u
Text: 1DC, s. r. o.
a[ zakladneuda[eo spolahllvostl a a[ nabi[ace[ charakterlstlke.
Nabi[ackyod flrmy Mean well P8-l000s vykonom do l000w umoz-
nu[u dobi[at sustavu akumulatorovs napatim l2, 24a 48v s dobi[a-
cim prudom do 60A. Typ P8-l000 poskytu[e vela funkcli, ktore prl
nabi[ackach te[to cenove[ kategorle su vysoko nadstandardne. |de
o mlkroprocesorom rladenezarladenle, [emoznenastavlt dvo[, tro[
alebo osem fazove nabi[anle (na obrazku) pre olovene akumulato-
ry. Z vlastnosti na prlmarne[ strane [e mozne hlavne vyzdvlhnut
slroky rozsahvstupneho napatla 90az 264v AC(47 az 63Hz) alebo
[ednosmernych l27 az 370 v, dale[ velml nizky odber naprazdno
(do 3,5 mA/240vAC). K vysoke[ efektivnostl dobi[anla prlspleva a[
kontrolauclnnikana prlmarne[ strane(funkcla PPC).
Meaa We||
a I|tkea he6aeta
aa||[ace akcmc|atere
technlka
24
lak|a6aec |ehec rete6e tep|e[ p|tae[ e6 [e 6epra|t kc kaI6mc e6|eramc m|estc tep| e6c s peIa6eaaec
keaitaataec tep|etec. !stm tep|e[ p|tae[ e6 [e iak eterea) sstms aepra|6e|a)m e6|erem tep|e[ p|tae[ e6.
V pr|pa6e, Ie ae6echa6ta k [e[ e6|erc, e6a rete6ech pestcpae ch|a6ae. Na e||m|aeaa|e tehte stac sa aarhc[e
c|rkc|acapetrc||e, kter|ma|e |t e6eas|eIaespetrc||m tep|e[ p|tae[ e6.
Aby sme doslahll stav, prl ktorom bude v clrkulacnych potrublach
udrzlavana rovnaka teplota vody pre kazdu stupacku teple[ pltne[
vody a[ prl rozdlelnychtlakovych stratach potrubla a pozadovanych
ob[emovych prletokoch, [e potrebne prlstuplt k hydraullckemu
vyvazenluclrkulacnehopotrubla.
Podstatou hydraullckeho vyvazenla rozvodov teple[ pltne[ vody [e
osadenle vyvazovacich armatur do clrkulacneho potrubla. Tleto
armatury zabezpecla usmernenle prletokov v clrkulacnych stupac-
kach tak, aby bola v cele[ sustave udrzlavana rovnaka teplota vody,
resp. aby teplotny rozdlel medzl vystupnou teplotou pltne[ vody zo
zdro[a ohrevu a teplotou pltne[ vody na na[neprlaznlve[sommleste
sustavy bol udrzlavany v rozsahu 3-5 K. Podla spsobu akym tleto
vyvazovacle armatury pracu[u, cl na prlncipe lch exaktneho pred-
nastavenla vychadza[uceho z hydraullckeho prepoctu alebo na
teplotnom prlncipe, pozname trl zakladne spsoby vyvazenla
sustavy.
Staticke vyvzenie rozvodov tepIej pitnej vody
Podstatou statlckeho vyvazenla rozvodov teple[ pltne[ vody [e
Nevyhody statlckeho vyvazenla: osadenle vyvazovace[ armatury do kazde[ clrkulacne[ stupacky. Na
- regulacna armatura nedokaze reagovat na zmeny teploty vody zaklade hydraullckych prepoctov kazdu armaturu exaktne predna-
vsustave stavime prostrednictvom obmedzenla zdvlhu regulacne[ kuzelky.
- ak [e sustava prevadzkovana na vyssle teploty ako [e potrebne, Tym doslahneme rovnomerne rozdelenle ob[emovych prletokov
[etento spsobneekonomlcky do kazde[ clrkulacne[ stupacky, coho dsledkom bude rovnaka
vystupnateplota teple[ pltne[ vody na kazdom odbernom mleste.
vyvazovacleventlly su vybavenemeraciml ventllcekml, ktoreumoz- Dynamicke vyvzenie rozvodov tepIej pitnej vody
nu[u pomocou meracleho pristro[a meranle tlakove[ dlferencle Prl d ynam lckom vyvazeni rozvodov teple[ pltne[ vody osadime do
a ob[emoveho prletoku pocas prevadzky systemu. vzhladom na niz- kazde[ clrkulacne[ stupacky tzv. termostat do clrkulacle. Po prekro-
ke ob[emove prletoky v clrkulacnych stupackach su na[vhodne[sle ceni teploty teple[ pltne[ vody v clrkulacnom potrubi sa automatlc-
vyvazovacle ventlly s nizkou hodnotou prletokoveho suclnltela kvs ky uzatvara a tym uzatvara a[ prletok vody vdane[ stupacke.
3
0,52-3,0m /h. v pripade dynamlckeho vyvazenla mzeme pouzlt termostat do
clrkulacle, ktory [e vlastne termostatlcky vyvazovaci ventll v po-
vyhody statlckeho vyvazenla: dobe proporclonalneho regulatora, ktory pracu[e bez pomocne[
- rozdelenle pozadovanych ob[emovych prletokov do [ednotll- energle. Ma v sebe zabudovane dva termostaty. Prvy termostat [e
vych stupaclek bez ohladuna teplotu vody urceny pre dynamlcku regulaclu a [e z vyroby flxne nastaveny na
- moznost zmeny prednastavenla vyvazovace[ armatury prl pri- 48C, 52C, 55C, pripadnena 58C. Ak teplota vody prekroci nasta-
padnych hydraullckych zmenach vsustave venu teplotu na termostate, roztazne medlum vnutrl termostatlc-
- cenovovyhodnerlesenle keho prvku premlena zmenu teploty na zmenu drahy a ventllove
k6rac||ck reqc|eaa|e rete6e
tep|e[ p|tae[ e6 |te)ch 6emech
Oot. 1 PtllloJy vyvozovoclch vent|lov
Oot. 2 5chemo stot|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
technlka
25
l a v ra a l o y ku n p k v d a k d u s u ck a s t cl a o sed o s uzat ara, cim sa uzatva [ pr et k vod v clr lac om rleto o y posuva d le[ r he[ t pa e l ua a s pa-
i l [ c ep t d t ra u - u ea ed u k potrub . Pr klesa u e[ t lo evo y sa ventll o varaotva cou pr zl k [ z po posl nu st pac u.
r e t t u ku t s [ n nou p otl t rmos a lckem prv . Druhy ermo tat eurceny a ter-
S o na v e z t vo tatick -dy micke vy zeni ro vodov epIej pitnej dy
Pr o n ck m a l statlck -dy aml o vyv zeni o ka e[ ku cn sadime do zd clr la e[
s c ci t r r s a d e tupa ky vyvazova ven ll a za oven te mo t t o clrkulacl a tym
l r e a u o p s sklb mevyhodyp v ho [ dr heh s obu.
m o n o o t le l i d d o lcku chra u r zv dov ep [ p tne[ vody. v pr pa e, ze na z r [l
r zov c a o n d , en [e eall ana terml k chra a rozvo ov co znam a, ze sa v za-
n t pl t v z n r m sob ikoch na e u pl nu odu vysl teplota a 70 C, p evez e rla-
nl e a a u d u t m a z u ek l o de eprl toku rm t rou r hy er ostat t k, e b d d sp zicll
p l o lny pr et karmaturou. o t t d a e v en : vyh dy s a lcko- yn mlck hovy az la
o y e d av s a t e t - term stat do clrkulacl u rzl a[u kon t n nu t plo u vody
h y ml y a vy ody d na ckehov vazenl : k e[ pa v azd stu cke
e t t c e e u r o s n - za t rmos a om do clrkula l [ trvalo d zlavana k n tant a - l i e[ t pl v d u pr s r i pr n zk e ote o y s o t edn c o y c tv m v vazovaci h ventl-
ep t y t lo avod z e e o d n p a t lov ab zpecen p za ova e rletokydok zde[ s upacky
s t m t pr s [ e o - ys emsa auto a lcky lsp obu ezm namtepl ty nazdro[l l o l r a [ oz a ea a - d sp zlcnyt ak cl kul cneho cerpadla er lozeny n dv rm -
r ms z u h c o s tu y, ci a nlz [e lu n st su tavy
N v o y l k y a e yh dy d nam c eho v v zenla:
v r p ipa e e y e r a z v s o m . - de, z [ s st m p ev d ko any n cny l utlmaml, tzn y c y ml y a Nev hodystatl ko-d na ckeho v vazenl :
cl la e d v n p pu en r a - rku cne c rpa lo [e yp ute, o s st i cl kul cneho cer c o cn l nl - enov naro e[sler ese e
a la s z n nevyva e a k ep t p d sa su tava sprava ako . Niz a t lo a vody
p s o y v r d s u ck s obi, zesu term stat plne ot o ene a o prve[ t pa y od egu n r v d p e[ d [ p t t e vyr lova le oz o ovteple[ ltn vo y ma svo eo ods a nenl
d a h l t o s r s u cl p z ro[ , vz ladom na vyss e lak ve t aty t pa ek za nou ( rl- h n p ek o a en o lav e rl ob[ t r y l ch s ozlahl ml rozvodm s c tralnym ohrev m
b a v s r r v d ) c a z o n uda tl ko a t ata lezateho oz o u , v h d a v da s a[- a u p y, h d ko s na r. bytovedom otelya po .
s . o h t r e[ vy sim prletokom P dosla nu i pozadovane[ teploty v p v P t o o: Herz
t a o a t t t n ra m a s up cke d zdro[a s termos a pos up e uzatva , ci s g. Ad a n Text: |n rl na vaza ova
Oot. 3 Pt|ncl lunlc|e tetmostotu Jo c|tlulc|e
Oot. 4 5chemo Jynom|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
Oot. 5 5chemo stot|clo-Jynom|cleho ssoou vyvzen|o sstovy
technlka
26
!|e6eaa| eaerq|| p||aai|
prekatate|a sa|Iea| aak|a6
Prvni a ne[zakladne[si pravdou [e: ,bez mereni neni kontroly". pro rzna pouzlti. Ne[nove[sim prirstkem [e rada Kw9M, ktera se
Ziskani realnych hodnot z provozu vam da vetsi nadhled a umozni mnozstvimmerenych vellcln, presnosti 0,5 %, velkym prehlednym
obha[lt a reallzovat zmenypro dosazeni lepsi energetlckeefektlvlty. dlsple[em a dalsiml parametry radi k ne[lepsimproduktm z oblastl
To [e asl [asna vec. 8onus, ktery nasazeni technologle prlnese [e podruzneho mereni. Mlnlmalni merltelny proud [e l mA, coz vyuzl-
navic presna evldence vyuzlti stro[. Podle narstu spotreby se da [eme prl mereni spotreby pristro[ ve standby modu, a horni
velml presne urclt zacatek realneho vyrobniho procesu. Naopak hranlce, take diky moznostl pouzit merici transformatory x/5, do-
vysoka spotreba v nocnich hodlnach mze prlnest poznatek sahu[e na hranlcl 4 000 A. |ntellgentnim elektromerem Kw9M lze
o nedbalostl pracovnik, kteri nechava[i stro[ cl celou llnku v polo- merlt ne[en stridave, ale l ste[nosmerne napeti a zaroven dokaze
prlpravenem rezlmu, aby to rano mell [ednodussi. Poslednim dle- oddelenemerlt spotrebovanoul generovanou energll.
zltym faktorem [e mereni maxlmalni aktualni spotreby. To [sou
hodnoty souvlse[ici s volbou sazby pro fakturacl a predpokladane- 0d SD karty po webserver
mu maxlmalnimu aktualnimuodberu. Merlt kazdou nabi[ecku mobllniho telefonu by asl bylo nesmyslne,
ale merlt na vice mistech nez [en na vstupu, [e naopak vice nez
Snizte si pozadovany prkon na reaIitu rozumne. Urclte [e vhodne merlt samostatne [ednotllve haly, ucele-
S ohledem na cenovou polltlkudodavateleelektrlckeenergle, ktery
ma ve zvyku ,pokutovat" prl prekroceni ctvrthodlnoveho maxlma,
sl mnoho flrem nechava dostatecnou rezervu - nekdy zbytecne vel-
kou. Hodnoty pozadovaneho vykonu ma[i nastaveny nadhodnoce-
ne a vyhazu[i prostredky panu
bohu (dodavatell elektrlcke ener-
gle) do oken.
1ako zaklad staci merlt celkovou
spotrebu - uz to poda za[imava
cisla, ktera lze nasledne zpracova-
vat. Daleko uclnne[sim nastro[em
[ereseni, kdy merime [ednotllve lln-
ky cl dokonce stro[e. v zadnem
pripade nestaci obyce[ny elek-
tromer, ktery umi [en paslvne pocitat akumulovanou spotrebu. ne vyrobni llnky cl [ednotllve stro[e pokud [e[lch prikon [e vyssi nez
Chytre merici pristro[e dokazi daleko vic. Ne[enze meri kazdou fazl vaml deflnovana hodnota - napr. 5 kw. Pokud [e loglka merlcich
zvlast a tim poskytu[i lnformace o pripadnem nevyvazeni zatizeni [ed-
notllvych fazi, ale meri mnoho rznych hodnot a zaroven umi na-
merene hodnoty uchovavat. Prekvencl zaznamu lze zvollt od l s po
llbovolny delsi casovy usek, coz ve vysledku omezi pocet nashromaz-
denych dat. Pokud mate zavaznedvody sl neporlzovat vlastni merici
pristro[e, lze sl mereni ob[ednat [ako sluzbu a dodavatel energetlcke-
ho audltu vam zarizeni po nezbytnou dobu mereni zap[ci.
co Power Meter -inteIigentn eIektromery
Panasonlc dlsponu[e nekollka radaml lntellgentnich elektromer
mist pecllve prlpravena a koordlnovana s merlciml body napr. stla-
ceneho vzduchu cl [lnych medli, dostava sevam do rukou [lz system
pro velml presnou analyzu vyuzltelnou napr. pro predlktlvni
udrzbu.
Nedilnou soucasti sledovani vyroby [e management energli - a tim
nemyslim [en energll elektrlckou. Ste[ne [ako u elektrlcke energle
dochazi ke strmemu rstu cen take u plynu, stlaceneho vzduchu cl
vody. Kazdou pro nas dlezltou energll mzeme merlt vhodnyml
Nasatea| sstmc eaerqet|ckhe maaaqemeatc p||aai| sperc ae[ea e|ektr|ck eaerq|e, a|e | 6a|i|ch
m6|| cI|aa)ch ramc| )re|a|he precesc.
Ptutolomty
mohou nejen
hoJnoty
zootozovot,
ole ztove
je oslytovot
noJilzenemu
systemu
8ezJttove toojenl PlC (Ptotomovotelnch outomotu Ponoson|c o lco
Powet Vettu je j|z stejn ozne o oezecne jolo lomun|loce o looelu
250 m oezJttoveho ienosu Jolze useti|t vlcenlloJy s looelzl
lw9V s iesnostl 0,5 o moznostl vyuzlt milcl ttonslotmtoty x/5
technlka
27
senzory ne[en na vstupu, ale optlmalne zvolenyml cldly mohou byt do systemu zapo[lt [ednotku DLU (Data Logger Unlt), kterou lze
osazeny l [ednotllve dilci vetve. Prostrednlctvim Lco Power Metr soflstlkovane nastavlt pro sledovani speclflckych promennych
mzemesledovat ne[en spotrebu [ednofazovych cl trifazovych spo- l zpsob[e[lch dalsiho zpracovani.
treblc, ale zaroven mzeme na [e[lch pulzni vstupy prlvest slgnal
z konkretnihocldla prislusnemereneenergle. O tyto namerenehod-
noty se [lz postara bezpecny prenos dat. 1ednotllve merici body lze
prlpo[lt k ridicimu systemu pres PS485, prostrednlctvim ethernetu
nebo bezdratove. Hodnoty z neprlpo[enych mericich mist mzeme
prenaset prostrednlctvim SD karty a spolecne pak data podroblt
zpetneanalyze, aby mohla byt zaha[ena nezbytna a spravna opatre-
ni pro zvyseni energetlcke uclnnostl. Neustale sledovani a op-
tlmallzace [sou zakladnim kamenem pro moderni a efektlvni
hospodareni s energli.
Data se nikdy neztrat
Komunlkacnim srdcem [e PP web Server, ktery centralne ukladana
data prbezne poskytu[e - sledovat [e mzete na svych chytrych
NsIedne zpracovn dat
Standardni Sw nastro[e pro sber a naslednou analyzu dat [sou Kw
Monltor a Kw watcher. Nabize[i neprebernou skalu rznych zobra-
zeni a speclflckych zpsob zpracovani namerenych vellcln. Pro
pripad, ze bude potreba vystup zpracovat odllsnym speclflckym
telefonech, tabletech cl [e poskytovat do SCADA. Dlezltym fakto-
rem [e, ze cely system velml dobre spolupracu[e se SCADA, ale zaro-
ven [e schopen plnohodnotne a velml komfortne, poskytovat data
k analyzel bez [akychkollvnadstaveb. Kazdy datovy balicek ma caso-
ve razitko a tak prl vypadku ciloveho systemu nedo[de k zadne
ztrate. vsechna nedorucena data uchovava web Sever lokalne a prl
zpsobem, [e mozne sahnout po programu PP web Deslgner. Toto
obnoveni spo[eni data bezpecneprenese.
vyvo[ove prostredi za[lsti on-llne zobrazeni v podobe unlkatni
Pro ovladani systemu [e rozumne vyuzit modernich dotykovych
HTML stranky. vzhledem k lntultlvnimu ovladani vyvo[oveho
panel, ktere vam ne[en dovoli prikaz zadat, ale zaroven poskytnou
prostredi se obe[dete bez [akehokollv programovani. Parametrl-
aktualni zpetnou vazbu (teplota, tlak, prtok), a to samozre[me[ako
zovanim komponent z tematlckych knlhoven mzeteprlpravlt za[i-
aktualni hodnotu cl graf vyvo[e.
mave webove prostredi, diky kteremu bude mozne vasl vyrobu
prehlednesledovat kdekollvna svete. Praxeukazu[e, zeprinosem [e Pro pripad, ze se rozhodnete reallzovat mereni bez prime komunl-
[lz samotne nasazeni mericich pristro[ - Lco Power Meter, coz kace pres web server exlstu[e nekollk alternatlvnich cest. Pro
vede k vetsi zodpovednostl pracovnik daneho useku, ale hlavni [ednodussi vzdalene systemy se nabizi funkce,Data logglng", ktera
efekt samozre[me prlnasi system [ako celek s portfollem prbezne [e v kazdem dotykovem operatorske panelu Panasonlc. Dotykovy
namerenych dat a optlmalni zpetnou vazbou [ednotllvych casti. panel prbezne sledu[e a uklada nadeflnovana data z ridici [ednot-
Text: Ludek 8artak ky (PLC) a uklada [ena SDkartu dosouboru CSv. Pokud [etreba data
Poto: Panasonlc lhned zpracovavat cl pouzivat pro ne[akou onllne apllkacl mzeme
5|tol oleto touJovch ttonslotmtotu lze jeJnoJuse ,nocvolnout no ve-
Jenl tuznch tol|lu
0lu(0oto loet un|t je vhoJn to uchovnl Jot s moznostl jej oslytovot
Jle o slt|
Nosozenl lw9V v tuznch oolostech s ot|mlnlm vyuz|tl weo 5etvetu
Zakon o hospodareni energli c. 406/2000 Sb. byl od sveho zrodu lze po vazovat umozneni vyberu optlmalni varlanty (tedy doporuce-
[lz l2 novellzovan, ze[mena z dvod pre[imani leglslatlvy LU do ne en. speclallstou) podle krlterli dotacnich program. Dale [e nove
naseho pravniho radu atp. Posledni novela c. 3l8/20l2 prlnesla povlnnost navrh vhodne koncepce systemu managementu hospo-
mnoho uprav, ale v kontextu tohoto clanku budou zmineny pouze dareni s energli, coz v pripade absence [akehokollv monltorlngu
castl tyka[ici seenergetlckeho audltu (LA) a energetlckeho posudku obnasi ne[prve vytvoreni systemu sberu dat (mereni spotreby elek-
(LP). trlny, doby svltu, zaznamy o poruchach a zmenach v cele soustave
vO atp.) a naslednevyhodnoceni a opatreni kezlepsovani. vlz 5.
Lnergetlckeaudlty ma[i presnou strukturu, zakonem preddeflnova- nergeticky audit
ne tabulky, [ednotny evldencni llst - [sou tedy vza[emne porovna- Lnergetlckym audltem se rozumi (ve smyslu deflnlce 2 pism. n)
telne. Uda[e z ev. llstu kopiru[e zpracovatel LA do evldencni databa- pisemna zprava obsahu[ici lnformaceo stava[ici nebo predpoklada-
zeMPO a vblizkebudoucnostl budemit l z tohoto systemu kazdy LA ne urovnl vyuzivani energle v budovach, v energetlckem hospo-
sveunlkatni cislo. darstvi, v prmyslovem postupu a energetlckych sluzbach s popl-
sem a stanovenim technlcky, ekologlcky a ekonomlcky efektlvnich
navrh na zvyseni uspor energle nebo zvyseni energetlcke ucln-
nostl vcetne doporuceni k reallzacl. 1eho platnost [e stanovena do
provedeni vetsi zmeny energetlckeho hospodarstvi, pro ktere byl
zpracovan. 1edna seo nezavlsly dokument, vLA senlkdynenavrhu[i
konkretni obchodni znacky vyrobk, materlal, sluzebatp. navrho-
vanych reseni, pouzefyzlkalni a technlckeparametry!
Dvody, proc sl nechat vypracovat LA na soustavu vere[neho
osvetleni (vO), lzespatrlt zpravldla v:
nastala zakonna povlnnost (vlz v 9, v oblastl vO zpravldla
nenastava,
pozadu[e [e[ poskytovatel dotace (napr. program LPLKT MPO
a[.) cl bankovnich uver atp.,
ma[ltel cl provozovatel soustavy vO chce byt lnformovan o [eho
aktualnimstavu a moznostech efektlvnich energetlckychuspor.
Kazdy energetlcky audlt v souladu s provadeci vyhlaskou sestava
m[. z:
tltulnihollstu,
ldentlflkacnichuda[,
poplsu stava[iciho stavu predmetu energetlckeho audltu vc.
energetlckebllance,
vyhodnoceni stava[iciho stavu predmetu energetlckeho audltu
z hledlska uclnnostl uzlti energle a urovne systemu manage-
mentu hospodareni energli dle,
vyctu navrh opatreni kezvyseni uclnnostl uzlti energle,
souhrnnych varlant z navrh [ednotllvych dilcich opatreni
(clenene napr. [ak beznakladove, nizkonakladove, stredne a
vysokonakladove),
vyberu optlmalni varlanty (z hledlska energetlckych uspor, eko-
nomlcke navratnostl, ekologlckeho prinosu, technlcke reallzo-
Aby bylo mozno LA zpracovat, [e vzdy nutna uzka souclnnost zada- vatelnostl vcetne uvedeni doporucenych postup, aby bylo
vatele se zpracovatelem, spociva[ici ze[mena v umozneni mistniho dosazeno synerglckeho efektu vsech uvazovanych dilcich opa-
setreni audltorem (en. speclallstou), tedy podrobne prohlidky cele treni nebo podlekrlterli dotacnich program),
soustavy vO (rozvadece vO, svetelne body atp.) za pritomnostl doporuceni energetlckeho speclallsty opravneneho zpracovat
zastupceprovozovatelevO, a predani nasledu[icichpodklad: energetlcky audlt,
lnformace o nakupu elektrlny mln. za posledni 3 roky (faktury, evldencniho llstu energetlckeho audltu + kople opravneni en.
smlouvy) /ZP/, speclallsty,
priloh doklada[ici provedene vypocty za uvazovanych sltuacni plan, schema rozvod /ZP/,
okra[ovych podminek.
lnformaceo systemu hospodareni energli dleCSNLN|SO 5000l
Za dlezltou a praktlckou novlnku v metodlce zpracovani LA diky
/ZP/,
! c|aaest| e6 1. 1. 111 || takeaem c. 11/111 !|. aee||teaa takea e hespe6a|ea| eaerq|| a [ehe
prea6c| h|aik. Ce [e te eaerqet|ck) ac6|t a eaerqet|ck) pesc6ek a ce 6aa aee| p||aes| 6e
ac6|tersk praxe, te[maa e||ast| e|e[ahe est|ea|, se pekcs| aast|a|t teate c|aaek.
laerqet|ck ac6|t a [|a 6ekcmeat
e||ast| e|e[ahe est|eaa|
Oot. 1 Olene hl|nllove voJ|ce vl|vem iechoJoveho oJotu vzn|lleho
neJotozenm lontoltem
technlka
29
pasport vO (vc. zatrideni komunlkaci.), obecne lnformace o volbe svitldel (svetelny smog), svetelnych
pro[ektova dokumentace(ldealnesoucasneho stavu), zdro[, regulacl atp.,
zpravy o revlzl el. zarizeni, vy[adreni ekologlckych prinos l ,lepe predstavltelnou for-
lnformace o pouzivanem slavnostnim osvetleni (osvetleni mou" (usetrenestromy, prepocty na vagony uhli atp.),
fasad, adventni osvetleni, fontany atp.), vy[adreni vystup l ve forme hodnot pozadovanych dotacniml
doplnu[ici lnformace o prlpo[enych dalsich spotreblcich (rekla- tltuly(rznemerneukazatele, atp.),
my, radary, rozhlasy, dopravni znaceni, kamery, park. automaty, posouzeni l prip. [lnych alternatlvnich reseni a zdvodneni
lnformacni systemy a[.), [e[lchdoporuceni cl nedoporuceni,
pripadne dalsi [lz zpracovanedokumenty (drivezpracovaneLA, moznost provedeni rznych ekonomlckych analyz dle poza-
rzne navrhy, studle, analyzy, nabidky atp., prip. l vypracovane davku zadavatele (realne doby zlvotnosti [ednotllvych kompo-
technlckestandardy.),
ramcove pozadavky na nova navrhovana reseni (napr. dle pod-
minek archltekta, dotacniho tltulu, dlstrlbutora, vellkostl lnves-
tlce a[.) a s tim souvlse[ici kontakty na spolupracu[ici osoby (ar-
chltekt, svetelny technlk, pro[ektovy manazer.),
kde ZP znaci ,zakonnou povlnnost". Na kvallte vstupnich podklad
zavlsi vzdy cena a doba zpracovani LA. Mnohdy nekteredokumenty
[lz neexlstu[i, mnohdy nebyly nektere dokumenty anl vytvoreny -
pak [e nutne tyto uda[e vyziskat [lnak, ldealne pozastavlt prace a po
vytvoreni techto chybe[icich dokument pokracovat, ale casto sl
pozadovane uda[e v rozsahu pro svou potrebu za[lsti audltorsky
tym sam.
Prl vlastni audltorske clnnostl lze z pohledu nezavlsle osoby odhallt
spoustu nedostatk, o kterych mnohdy provozovatel netusi cl sl
neuvedomu[e zavaznost sltuace atp., a proto vzdy s nlml byva pro-
kazatelne (pisemne) seznamen. Lze [e rozdellt do dvou zakladnich
skupln, a to zavadyna pohled vldltelne, napr.:
poskozenasvitldla (kryty, dlfuzory, zaplavena.),
nevhodnesvetelnezdro[e,
neremeslneprovedeneupravy,
poskozenestozary, patlce(vne[si sllou, korozi, vyrobni vady.),
chybe[ici uzemneni stozar,
nedostatecnekryti el. vyzbro[e, nent, uvazovani dotaci, uver a[. zdro[ vc. cltllvostnich analyz
chybe[ici plomby vmerenecastl rozvadec vO atd. atp.),
kontroly ubytk napeti a ztrat vevedeni,
a na pohled lhned nevldltelne, z[lstene zpravldla az prl zpracovava- seznameni s vysledky provedenych mereni kvallty elektrlny
ni dat, napr. atp.,
neopravnene uctovane servlsni ukony (vellkostl zdro[, vysko- lnformovani o povlnnostech vyplyva[icich z platneleglslatlvy,
veprace), lnformaceo lntervalech pravldelnych revlzi atp.,
absence(pravldelnych) revlzi, reseni problematlky pasport vO (vysvetleni prinos, prip. aktu-
zanedbana udrzba (napr. nedotazenekontakty atp. vlz obr. l, allzaceatp.),
neopravneneodbery, planovani postup napravy spatneho stavu vO dle rznych krl-
z[lsteni chybneho mereni elektromeru a doporuceni [eho terli (bezpecnost, nakladovost, navratnost, a[.),
overeni, dlskutovani problematlky externi spravy vO,
napa[eni [lnych zarizeni nez vO z PvO (tedy rozpor ses[ednanou porovnani vyhodnocenych ukazatel v LA s obdobnyml srov-
dlstrlbucni sazbou), natelnyml provozovanyml soustavaml vO (z dostupnych statls-
trvalerozsvicenevnltrni osvetleni PvO, tlk cl databazezpracovateleLA).
velkeubytky napeti na vedeni a ztraty, Samozre[mosti [e prl zpracovani energetlckych dokument vzdy
nevyvazenezatizeni [ednotllvych fazi, pouzivani odborne termlnologle, deflnlcnich po[m z nadraze-
problemy s kompenzaci uclniku, nych provadecich predpls, dodrzovani normallzovanychsche-
predlmenzovanehl. [lsteni pred elektromery, matlckych znacek, meritek atp.
nevhodnezvolena dlstrlbucni sazba dodavateleelektrlny, atd.
nergeticky posudek
v ramcl zpracovani LA [e vhodne provadet kontrolni mereni a ove-
1e novlnkou zavedenou od letosniho roku. 1edna se o pisemnou
rovat predpokladane vykonove pomery atp., vlz obr. 2. Temlto
zpravu obsahu[ici lnformace o posouzeni plneni predem stanove-
namery lzeodhallt mnohenedostatky vyseuvedene. Tato kontrolni
nych technlckych, ekologlckych a ekonomlckych parametr urce-
mereni smi provadet pouze osoby s elektrotechnlckou kvallflkaci,
nych zadavatelem energetlckeho posudku vcetne vysledk a vy-
s platnym prezkousenim z vyhl. c. 50/l978 Sb. a praktlckyml zkuse-
hodnoceni. Lnergetlcky posudek[emozno zpracovat pouzepro vy[-
nostml, nebot nezridka chybi v rozvadecich platne schema zapo[e-
menovaneucely, vlz 9, tedy vsouvlslostl s vO:
ni atp.
posouzeni provedltelnostl pro[ekt tyka[icich sesnlzovani ener-
Nad ramec zakonneho mlnlma a po dohode se zadavatelem [e
getlcke narocnostl budov, zvysovani uclnnostl energle, snlzo-
vhodne zpracovavany audlt rozsirlt o dalsi doprovodne lnformace,
vani emlsi zespalovacich zdro[ zneclsteni nebo vyuzlti obnovl-
ktere rozsiri povedomi u lalckeho ctenare energetlckeho audltu,
telnych nebo druhotnych zdro[ nebo komblnovane vyroby
napr:
elektrlny a tepla flnancovanych z program podpory ze stat-
lnformaceo prip. vyhodne[sich moznostech nakupu elektrlny,
nich, evropskych flnancnich prostredk nebo flnancnich
pouceni o ekologlcke llkvldacl svitldel, sv. zdro[, komponent
prostredk pochaze[icich z prode[e povolenek na emlse skleni-
rozvadec(problematlka PC8a[.),
kovych plyn,
Oot. 2 ulzlo toolhojlclho mienl enetet|cle ntocnost| soustovy
vO omocl 2 onolyztotu eleltt|clch sltl
technlka
30
vyhodnoceni plneni parametr pro[ekt reallzovanych v ram-
cl program podlepredchoziho bodu,
podklad pro vere[ne zakazky v oblastl zvysovani uclnnostl
energle, snlzovani emlsi ze spalovacich zdro[ zneclsteni
nebo vyuzlti obnovltelnych nebo druhotnych zdro[ nebo
komblnovanevyroby elektrlny a tepla,
vyhodnoceni provedenych opatreni navrzenych v energetlc-
kem audltu.
Pozsah a struktura posudku [e podrobne stanovena v 6 a 7
a musi obsahovat:
tltulni llst,
ucel zpracovani podle 9a zakona,
ldentlflkacni uda[e,
stanovlsko energetlckeho speclallsty (s ohledem na oblast
vO):
stanoveni vysledk a podminek provedltelnostl nebo vyhod-
noceni plneni parametr nebo vyhodnoceni provedenych
opatreni,
zaverecny vyroko naplneni ucelu energetlckeho posudku,
ekonomlcke a ekologlcke vyhodnoceni (ste[nym zpsobem
[ako venergetlckem audltu),
evldencni llst energetlckeho posudku,
kopll dokladu o vydani opravneni.
Z vyse uvedeneho [e patrne, ze energetlcky posudek hodnoti [lz
ne[aky konkretni pro[ekt, ktery mzebyt [lz navrzen s konkretniml
vyrobky a technologleml. Dale [e [eho pouzlti povlnne prl vyhod-
nocovani dotaci z vere[nych zdro[ atp., tedy prl tzv.,Zaverecnem
vyhodnoceni akce".
nergetick studie
Za energetlckou studll lzeuvazovat dokument zpracovany dlepre-
dem deflnovanych pozadavk zadavatele, ktery hodnoti predem
vytlpovana usporna opatreni, navrhu[e cl overu[e [e[lch para-
metry atp., alevzdy na zakladekonkretnich uda[ o danesoustave
vO, o [e[im zpsobu uzivani, pozadovane navratnostl atp. 1edna
se o ,castecny energetlcky audlt, popr. energetlcky posudek",
ktery vsak nema oporu v zakone, ale mnohdy poskytu[e vyznam-
nou usporu casu a flnanci. Tez se lze casto setkat l s pozadavky na
expertni posouzeni vyhodnostl a hlavnepravdlvostl rznych nabi-
dek (povetslnou nevyzadanych).
nergeticky speciaIista
Lnergetlcky audlt a energetlcky posudek smi zpracovavat pouze
energetlcky speclallsta (drive en. audltor), kterym [e vyhradne
fyzlcka osoba zapsana v seznamu MPO a vlastnici opravneni
k prislusnym clnnostem. Lnergetlcky speclallsta [e pravldelne
prezkusovan, musi byt nezavlsly, bezuhonny, po[lsteny atp. 8lize
v l0, resp. vsamostatneprovadeci vyhlasceo en. speclallstech.
Zver
Cilem tohoto clanku bylo upozornlt na problematlku energetlc-
kych dokument v oblastl vere[neho osvetleni. Lnergetlcky audlt
vzdy popise exlstu[ici uzivane technologle soustavy vO, naklady
za provoz vere[neho osvetleni a nabidne [edno optlmalni reseni
z vice posuzovanych, [ak efektlvne snizlt energetlckou narocnost
cl vhodnou spravu vO. Nutno dale podotknout, ze kvalltne zpra-
covany energetlcky audlt lze vzdy rychle a levne zaktuallzovat
(napr. dleaktualni sltuacevdotacich) cl prepracovat venergetlcky
posudek, lze z ne[ vyhotovlt podklady pro vyberova rizeni atp.
Lnergetlcky audlt spolu s pasportem vO by mely vzdy predchazet
vsem zasadnim zmenam na vere[nem osvetleni.
Tento prispevek nebyl podporen zadnym grantem LU, mlnlster-
stvem cl [lnou dotacni lnstltuci.
|ng. Martln Skopek, Ph.D.,
Lnergetlcky speclallsta a soudni znalec,
Lnergy Consultlng Servlce
!pe|ecaest Mlk Water Maaaqemeat 6m|k se s|6|em
ameckm k|chachc p|eta|a ceskec f|rmc keaa
0ra|a Cemp|et, s. r. e. ses|6|em Kar|e)ch Varech | [e[|
s|eeaskec 6ce||aec f|rmc keaa !K.
Ponn Draln
[e vyznam-
nou flrmou
na trhu v ob-
l astl vodni ho
hospodarstvi, kte-
ra pro cesky a slovensky trh dovazi a prodava kvalltni produkty
zapadoevropskych vyrobc.
Spolecnost byla zalozena pred vicenez l5lety a diky schopnostl
svych tri vlastnik a generalnich redltel se vyrazne rozrostla.
Uspech spolecnostl Ponn Draln [e zalozen na vyvazenem port-
follu vyrobk, uspesnem marketlngu a obchodnim modelu,
ktery zakaznikm prlnasi skutecna reseni. Za sv[ uspech spo-
lecnost vdeci take sllnemu a zkusenemu obchodnimu tymu. Na
zaklade akvlzlce se spolecnost MLA Dralnage Dlvlslon stava
vdci flrmou na ceskem trhu, a vyrazne tak posllu[e sve mezlna-
rodni obchodni aktlvlty voblastl odvodnovacich system.
Skuplna MLA, [e[iz soucasna hodnota clni l20mlllon eur, pso-
bi po celem svete v oblastl sklepnich produkt, odvodnovacich
system a vyrobemrizovych rost.
Mlk t|ska|a 1 pe6||
e f|rm k0NN 0ra|a
www.ronn.sk
R0NNSk s.r.o.
Vodn 27
949 01 Nitra
7eI.: +421 376 529 339
e-maiI: nitra@ronn.sk
31
technlka
knlhovny zahrnu[e vice nez [eden a pl
mlllonu knlh, ktere [sou zap[covany vice
nez dvoumlllonkrat rocne. Ocekavany pocet
zakaznik, kteri knlhovnu navstivi, [e zhruba
5 000 za den, coz [e hodne pres [eden mlllon
zakaznik za rok.
MaximIn energetick ucinnost
Developerem pro[ektu budovy Kalsa bylo
Centrum pro spravu ma[etku Helslnske
unlverzlty, ktere stanovllo prisne pozadavky
na kvalltu a funkcnost osvetleni unlverzltni
knlhovny. v budove [e efektlvne vyuzivano
denni svetlo. System osvetleni, kllmatlzace,
topeni a chlazeni [e moderni a energetlcky
usporny. velka okna budovy byla vybrana
tak, aby vnltrni prostory vyuzivaly pres den
maxlmum denniho svetla a zefektlvnll se
provoz osvetlovacich soustav automa-
tlckymrizenimsdruzeneho osvetleni.
,Zakladni osvetleni budovy bylo reallzo-
vano pomoci zarlvek, ktere [sou vyba-
veny stmivatelnyml predradniky. Stmivani
a ovladani osvetleni [e vzdy podrizeno
Pozoruhodny dmpIny svetIa
Nova knlhovna byla v budove Kalsa otevre- konkretni castl budovy. Osvetleni [e
Kalsa [e archltektonlckym symbolem knl-
na 3. zari 20l2 a sve sluzby poskytu[e slroke automatlcky stmivano podle mnozstvi
hovny, ktery vyrostl na miste byvaleho
vere[nostl. ve ste[ne budove sidli take denniho svetla prlspiva[iciho do budovy
obchodniho domu. Unlverzltni knlhovna
vedeni knlhovny a oddeleni vere[nych
slouzi studentm, badatelm a vere[nostl.
sluzeb. Trl dalsi knlhovny Helslnske unlver-
Pozvo[ knlhovnlckych sluzeb byl [ednim
zlty poskytu[i lnformace a knlhovnlcke
z pro[ekt zapocatych behem akce Svetove
sluzby podle vednich obor prislusnych
mestodeslgnu vroce20l2.
kampus.
8udova, ktera [e plna svetla a perfektne
Nova knlhovna ve stredu mesta nabizi
zapada do [e[iho okoli, byla navrzena
archltektonlckou kancelari Anttlnen Olva
Arkkltehdlt Oy, ktera timto pro[ektem
vyhrala v roce2008archltektonlckou soutez.
Navrh nazvany Openlng byl povazovan
za smely, osoblty a naleze[ici k tomuto mistu.
v kostkovane clhlove fasade [sou umisteny
styloveklenute,otvory".
Clhlovy povrch spo[u[e budovu s danou
oblasti v Kalsanlemenkatu, v niz se nachaze[i
cetne budovy z cervenych clhel. vnltrni
prostory budovy [sou postaveny okolo
souboru mezllehlych patrovych vstup
vytvorenych kolem celebudovy, ktereumoz-
nu[i prlrozenemu svetlu z velkych oken
pronlkat do vsech pater, kde [sou poskyto-
vany sluzby zakaznikm.
Pozemek, na kterem knlhovna Helslnske
2
unlverzlty sto[i, ma rozlohu 30 200 m ,
2
z cehoz knlhovna zau[ima l5 500 m , t[.
sluzby vztahu[ici se k fakultam, ktere se
rozlohu odpovida[ici vellkostl prlbllzne tri
nachaze[i v kampusu v mestskem centru:
fotbalovych hrlst. 8udova ma sedm nad-
fakulte umeni, pravnlcke, teologlcke a fa-
zemnich pater a ctyrl patra pod zemi.
kulte soclalnich studli. ve druhem patre
Pozpocet stavby byl 55 mlllon eur. Sbirka
knlhovny [eutulna kavarna 8ook Cafe.
technlka
Nea h|aa| ka|heaa ke|s|ask ca|ert|t ae[ti| mc|t|e|erea ca|ert|ta| ka|heaa e ||askc [e
cm|staa p||me [a6rc mstskhe ceatra ke|s|aek. Nea |c6ea ka|hea Ka|sa p|e6stac[e me6era|
f|askec arch|tektcrc a efat| )sta|p|||aka|a he6ata[mc.
0pt|ma|a| est|ea| ceatrc ke|s|aek
8uJovo lo|so je novou Jom|nontou centto lels|nel no mlst uvoJnlho oochoJnlho centto
0ennl svtlo tostuuje ouJovou | Jlly svtlllum
vellotyse ojot olno Jovolujl mox|mlnl vyuz|tl
Jennlho svtlo o elelt|vnl sJtuzene osvtlenl Jlly
ilzenl lelvot
flrmy Helvar. vybrall [sme sl ne[zname[si
system rizeni na trhu, protoze to bylo
otazkou samotne podstaty prl reallzacl
v tomto rozsahu. Peallzace systemu rizeni
DAL| ve spo[ltostl s ostatniml stavebniml
pra ceml byla snadna. Cena, hospodarnost
a [ednoducha reallzacebyly hlavniml faktory
pro vyber systemu. Nyni [sme schopnl ridlt
a ovladat osvetleni [ako samostatny system
pomoci uSee |nterface od flrmy Helvar.
Spotreba energle [e merena samostatnym
systemem. v tomto rozsahu neverim v rizeni
osvetleni v ramcl automatlzace cele stavby.
System osvetleni v teto vellkostl by mel
byt reallzovan [ako samostatny system," rika
A. Hamalalnen.
Informace o systemu
predradniky Helvar LLll4-35lDlm DAL|
79routerD|G|D|M9l0
okny. Krome senzor svetla [sou v knlhovne
take senzory kvallty vzduchu. l80 merlcich
bod analyzu[e elektrlckou energll vyuzi-
vanou vbudove.
Pocatecnim bodem bylo vytvorlt snadno
ovladatelny system osvetleni v budove,
ktery by vytvorll stabllni prostredi pro cteni.
v systemu rizeni osvetleni [e zahrnut kazdy
svetelny zdro[ v budove. ve vsech patrech
[sou snimace lntenzlty denniho svetla
a detektory pritomnostl. Diky monltorlngu
spotreby energle [sou hned patrne pozo-
ruhodne uspory, ktere prlnasi rizeni osvet-
leni. 1sme presvedcenl, ze mohou dosah-
nout az 50 %," rika Almo Hamalalnen,
zastupce redltele Centra pro spravu ma[etku
Helslnskeunlverzlty.
Zapinani a vypinani osvetleni v zasedacich
mistnostech a studovnach v knlhovne [e
rizeno take detektory pritomnostl. Osvetleni
rozsahlych suteren [e rovnez rizeno pomo-
ci uvedenych detektor, kterema[i na staros-
tl [ednotllve male plochy. 1sou zde modular-
ni ridlci panely speclflcke pro danou mist-
nost, ktere vybira[i rzne svetelne sceny.
Prostorne citarny umistene v nekollka
patrech [sou osvetleny antlreflexniml LLD
svitldly na cteni.
1ednoduche a energeticky ucinne ovI-
dn osvetIen
Svetelny system pro cely lnterler knlhovny
Helslnske unlverzlty [e spo[en se syste-
mem rizeni osvetleni D|G|D|M router na
bazl DAL| od flrmy Helvar. vsech 2 770
svitldel [e ovladano ste[nym systemem
rizeni osvetleni. Hlavni vlzuallzace syste-
mu Helvar [e umistena ve velinu budovy,
rizen tradlcnimzpsobem, nelze ho ovladat 658systemovych senzorHelvar kde [e dokonaly prehled o vsech mistech
tak presne, [ak by tomu melo byt. Ocekavani 5lreleovych [ednotek s osvetlenim.
byla velka. veskere osvetleni musi byt 4dotykovepanely LCD ,Pro cteni [e potrebne spravne a dobre
uzpsobeno clnnostem v teto budove a my l3vstupnich [ednotek |maglne osvetleni. Krome student [e knlhovna
[sme chtell, aby byl konecny vysledek hos 26 modularnich panel D|G|D|M Helvar vyuzivana take badatell a unlverzltniml
podarny. Kdyz mluvime o [ednoduchostl uSee|nterface profesory. My saml [sme byll developerem
pouzivani a uspore energle, melo by byt Poto: 1ohan Stenberg, Helvar nasi budovy a mell [sme svou vlastni vlzl,
osvetleni klicovym faktorem. Po pecllvem Podle Helvar News 2/20l2 upravll [ak by mel byt system osvetleni v tak velke
zvazovani [sme se rozhodll vybrat reseni od Plchard Kaloc, DNA CLNTPAL LUPOPL s. r. o. budove resen. 1estllze [e system osvetleni
technlka
33
5noJne hleJnl Jlly Jolonolemu nosvtlenl telovch ul|cel s ilzenlm ohyoem o Jennlm svtlem
5oucstl umleho osvtlenl jsou | Jes|nov svlt|Jlo oJtthujlcl otch|teltutu tostotu
0olonole osvtlenl je uzusooeno c|nnostemv ouJov
Zlvotnost 2 000 hodln a l00 000 spinacich cykl [sou dnes [lz stan- C0 haIogenove zrovky - pokrociI inovace
dardem. Tento druh zarovek [evhodny do prostor, kdedochazi k cas- LCO halogenova zarovka [e pokroclla forma klaslcke zarovky.
vlaknosesklada z tvarneho wolframu a [eumisteno vbancenaplne- temu spinani. Navic [sou vhodnel vkomblnacl sestmivacem.
ne vzacnyml a halovyml plyny. Halove plyny potom za[lstu[i
Uvnltr zarovky dochazi prl teplote 2 500-2 800 Ck uvolneni atom
optlmalni regeneracl vlakna zarovky. Kvll vyssimu vnltrnimu tlaku
wolframu, na ktere se zacnou navazovat atomy halovych prvk
a cast z nlch se pak regeneracnim cyklem navaze zpet na wolframo-
ve vlakno. Timto cyklem vznlkne uspora az 30 %elektrlcke energle
vcl klaslcke zarovce s wolframovym vlaknem. | pres tuto usporu se
vsak vetslna LCO halogenovych zarovek bezne nachazi v energetlc-
ketrideC.
Patlce LCO halogenovych zarovek byva pro za[lsteni optlmalni nos-
nostl a vodlvostl elektrlckeho proudu a napeti vyrobena z hllnikove
slltlny. Zarovky tak vynlka[i torzni tuhosti a zaroven odolnosti protl
mechanlckemu poskozeni.
Usporne zrivky jako racionIn resen
Kompaktni usporne zarlvky [sou modernim produktem v umelem
osvetleni. Predstavu[i nizkotlake rtutove vybo[ky, v niz [e hlavni cast
svetla vyzarovana vrstvou lumlnoforu buzeneho ultraflalovym zare-
nim vybo[e. Pro maxlmalni zlvotnost a kvalltu vyzarovaneho svetla
pouzivame vyhradne envlronmentalni lumlnofor na bazl tripasmo-
veho fosforu. Diky tomu [e pak dosazeno vynlka[iciho podani barev
a vysokeho pomeru lumen na watt.
vlastni vybo[ova trublce [e na obou koncich opatrena wolframovy-
ml elektrodaml, ktere [sou pokryty emlsni hmotou premloveho
(7 - 8 atm) [e banka vyrobena z tavneho kremlclteho skla, ktere [e
z dvodu absorpceUv zareni potazeno vrstvou oxldu tltanlclteho.
LCO halogenove zarovky [sou obecnym standardem [ak pro
vsechny domacnostl, tak pro profeslonalni apllkace, a to ze[mena
bezolovnateho mekkeho skla. Usporne zarlvky ma[i vysoky nad- diky vysokemu lndexu podani realnych barev. Pokud [edlne denni
svetlo zobrazi barvy v realu na l00 %, pak LCO halogenove zarovky standard z hledlska materlaloveho zpracovani, ze[mena v mlnlmal-
nim obsahu tezkych kov uvnltr zarlvky. Tela uspornych zarlvek [sou ma[i toto procento 99,9. vykreslu[i barvy temer ldentlcky [ako denni
vyrobena z envlronmentalniho plastu, ktery [egaranci mlnlmalniho svetlo.
technlka
Iechae|eq|ck) )e[ 11. ste|et| se e6raI| e iech 6a|ch e6t|ch. Ieate prc6k) rst se aa ake||ka
rea|ch prem|ta tm| 6e iech kc|tcr pe ce|m st. Ie6a|m t take)chte 6aam|ck se |[e[|c|ch
e6t|, ktera e||c[| p||retea prest|e6| c|eka, [e ste|aa techa|ka. 0ee|te m| te6 kratk)m
c|aakem p|||||I|t t|| tak|a6a| techae|eq|e, se kter)m| se|IasetkaamekaI6e6eaa|m I|et.
:.te|ae tareje
t je||eaa tec|ae|e|c|e|e |e.ea|
34
technlka
35
zatizeni zlvotniho prostredi. Obecne se tedy da [lz hovorlt o klad-
nem vllvu na zlvotni prostredi.
vynlka[ici predradniky se stara[i o dlouhou zlvotnost v rozmezi
6 000 - l0 000 hodln a za[lstu[i vysokou bezpecnost zarlvky prl pro-
vozu. S poctem spinacich cykl od 40 000 [sou vsak kompaktni
uspornezarlvkynebo-ll CPLvhodne[si do prostor, kdeneni castespi-
nani a [evyzadovano trvalesviceni.
S usporou elektrlcke energle oprotl klaslcke zarovce se sko-
kove dostavame pres 80 %, coz [e navic podtrzeno energetlckou
tridou A.
LD zrovky -spickov technoIogie
LLD zarovky nebo-ll Llghtlng Lmlttlng Dlode [sou fenomenem
a zaroven fllozofli dnesni doby. Zakladem LLDdlody [e polovodlco-
vy clp prlpo[eny ke zdro[l elektrlckeho napeti. Kolem ne[ [e vrstva
materlalu (napriklad pryskyrlce), ktera dava vyzarovanemu svetlu
potrebne optlcke vlastnostl. Na rozdil od zarovky, kde nezalezi na
smeru prchodu elektrlckeho proudu, musi byt LLDdloda zapo[ena
pouze v propustnem smeru a mze pouzivat pouze ste[nosmerny
proud. Pro prlpo[eni ke zdro[l stridaveho proudu [e proto LLD
svitldlo vybaveno usmernovacem.
LLDdloda vyzaru[esvetlo vpomerneuzke[ednobarevnecastl spek-
tra. 8arva svetla vyzarovaneho LLDdlodou, tedy [eho vlnova delka,
zavlsi na chemlckem slozeni polovodlce. LLD dloda neumi vyroblt
bile svetlo, protoze to vznlka smichanim zakladnich barev svetelne-
ho spektra. Starsi LLD svitldla proto obsahovala dlody rznych
barev, [e[lchz svetlo se ve svitldle misllo. Soucasne bile LLD dlody
proto vyuziva[i polovodlcoveho clpu vespo[eni s lumlnoforem - lat-
kou schopnou svetlo zachycovat a opet vyzarovat. 8arva svetla vyza-
rovana polovodlcem [e u LLD [lna nez barva (nebo nekollk barev)
svetla nasledne vyzarovanych lumlnoforem. Tyto barvy se misi
primo na clpu a vysledkem [ebilesvetlo.
LLD zarovky ma[i vynlka[ici zlvotnost (l0 000 - 30 000 hodln dle
typu) s mlnlmalnim ubytkem svetelneho toku. Da se ricl, ze bezne-
mu uzlvatell budou kazdodenne slouzlt l vice nez l0 let. Premlove
LLD zarovky ma[i navic telo vyrobeno z kvalltni hllnikove slltlny,
za[lstu[ici dostatecny odvod tepla generovaneho napa[ecim
zdro[em a samotnyml LLDclpy. Dostatecne chlazeni ma vysoky vllv
na celkovou zlvotnost LLDzarovky. Tady sepak pohybu[emev urov-
nl 30 000 hodln zlvotnostl. Premlove LLDzarovky [sou pro vyuziva-
ny ze[mena v narocnych podminkach, kterym [e prlzpsoben l dlfu-
zor zarovky za[lstu[ici ne[en perfektni dlstrlbucl svetelneho toku,
ale l maxlmalni ochranu samotnych LLD clp pred mechanlckym
poskozenim.
U LLD zarovek [e energetlcka trida A vice nez zre[ma a uspora
elektrlcke energle oprotl klaslckym zarovkam ve vysl okolo 90 %
samozre[mosti.
Autor: Danlel Strzinek
Pedlgovala: |ng. 1ana Habanova
Kempeteata| keatakta| partaer|
f|rm 0|!Ikl|lC pre s|eeask)ch
a cesk)ch takata|ke
D|STPLLLC, dlstrlbutor elektronlky a pocitacoveho prislusen-
stva, poskytu[e ako prlamy kontaktny partner pre Slovensko
a Cechy kompetentne sluzby zakaznikom a taktlez ponuka
novy rozsireny katalog 20l3 s velml zau[imavyml produktaml
a cenaml. Prebllzslelnformaclenam mztezavolat na bezplat-
netelefonlckecislo flrmy D|STPLLLC.
S obslahlym vyberom vysoko kvalltnych produktov od l 000
uznavanych vyrobcov, ponuka D|STPLLLCslroku skalu z oblas-
tl elektronlky, elektrotechnlky, merace[ technlky, automa-
tlzacle, tlakovzdusnych zarladeni, naradla a prislusenstva.
1ednotllve vyrobne oblastl sa prlebezne rozslru[u a prehlbu[u
a osvedceny sortlment rozvi[a novedoplnkoveskuplny vyrob-
kov. Standardna dodacla lehota [e 24 hodin, cena za dopravu
zaslelky [e 5 eur plus DPH. Tato cena [e nezavlsla na mnozstve
zaslelky.
Okrem D|STPLLLConllneobchodu ( ) a rz-
nych forlem e-commerce, sa celkovy program nachadza v tla-
cenom katalogu preelektronlkua pocitacoveprislusenstvo.
www.dlstrelec.com
0|!Ikl|lC
Cl:
Ie|.: 14 1 1
|ax: 14 1 1
e-ma||: |afe-ctz6|stre|ec.cem
www.6|stre|ec.ct
!K:
Ie|.: 41 1
|ax: 41 4
e-ma||: |afe-skz6|stre|ec.cem
www.6|stre|ec.sk
Stale ne[rozsirene[sim zpsobem vytapeni radlatoru pak neni ovllvnena polohou vyvo- HIinkove a bimetaIove cInkove radito-
mistnosti zatim zstava vytapeni pomoci d. Ste[ne [ako hllnikove a blmetalove radla- ry umoznu[i sestaveni telesa pozadovane-
otopnych teles. Tepelnou ztratu kazde mist- tory [sou deskove radlatory znamy rychlym ho vykonu a rozmeru, komblnaci vellkostl
nostl musi urclt vypoctem pro[ektant nebo nabehem teploty, bohuzel vsak take [e[im a poctu clank. 1e zde [lste rlzlko zvysene
ze zkusenostl montazni flrma. Otopna telesa rychlym poklesem. Slce to umoznu[e po- koroze prl napo[eni na otopny system obsa-
[sou sltuovana pod oknem a [e[lch rozmer merne presne udrzet pozadovanou teplotu hu[ici rznorode materlaly (med, ocel, hll-
(prl respektovani pozadovaneho vykonu) se v mistnostl, na druhou stranu ale zvyseny nik). Prednosti [e hladky povrch se snadnou
vybira podle rozmeru okenniho otvoru. Po- pocet spinacich cykl kotlesnlzu[ezlvotnost udrzbou. Udrzba teplosmenne plochy
nechavame cca l5 cm (mln. 5 cm) volneho [eho komponent. Nelze take opomenout mechanlckym zpsobem [e vsak diky tvaru
prostoru mezl podlahou a spodnim okra[em nesnadnou clstltelnost teplosmenne plochy clank velml obtizna.
otopneho telesa, 5cm mezl stenou a zadnim u deskovych radlator s vlnovcovym ple-
okra[em radlatoru a l0 cm (mln. 5 cm) mezl chem umistnenymmezl deskaml - coz [sou
parapetem a hornim okra[em radlatoru. praktlcky vsechny beznepouzivanetypy. 1ak
vy[lmkou [e sltuovani radlator v koupel- deskoveradlatory, tak l ostatni vysezminene
nach a predsinich - zde se vyuziva[i vysoka, typy se dodava[i vzdy ve flnalni povrchove
uzka a plocha otopna telesa zabira[ici co uprave a balene do kartonu, ktery chrani
ne[menemista. otopne teleso ne[en prl doprave a lnstalacl.
Lze [e[ vetslnou na otopnem telese pone-
chat l po montazl a ochranlt [e[ tak od znecls- 0ceIove zebrkove raditory se temer
teni l prl konecneupravelnterler. vylucne pouziva[i v koupelnach, na wC, pri-
padne v predsinich. 1e[lch vyhodou [e rychly
nabeh teploty, snadne clsteni a ze[mena Litinove raditory [sou hlstorlcky ne[-
starsim typem. 1e[lch prode[ dlouhodobe
stagnu[e, ale v posledni dobe opet mirne
Deskove pIechove
raditory doznaly l pres pocatecni proble-
my s kvalltou velkeho rozsireni. Toho bylo
dosazeno - kromevyrazneho navyseni kvall-
ty - take [e[lch relatlvne nizkou hmotnosti,
slusnym vykonem a priznlvou cenou.
Plechove radlatory se vyrabe[i take v moder-
nim provedeni se spodnim napo[enim a
vestavenym termostatlckym ventllem, tzv.
provedeni ,ventllkompakt". 1este unlverzal-
moznost zaveseni a suseni rucnik. Casto
ne[si, avsak o neco drazsi [e pak provedeni se
byva[i doplneny elektrlckou topnou tyci pro
stredovym spodnim napo[enim. Umoznu[e
za[lsteni suslci funkce l prl letnim odstaveni
to prlpravlt vyvody topne vody a zpatecky
topneho systemu.
na stred okna a deflnltlvni volba rozmeru
V seccasa 6e| se aa trhc setkateae[cast[| se 4 tp ra6|ater: ece|e Ie|||ke, ece|e 6eske, h||a|ke c| ||meta|e
a ||t|ae. M|me te samet|e[m ex|stc[| | 6a|i| tp, ti|aec 6es|qae c| [|aak atp|ck, [e[|ch pre6e[ se iak peh|c[e sp|ie
[e6aet||)ch kcsech. V aeesta|ach se pak caste setkame | s |eiea|m tce|a |et ra6|ater. K tapa| se pak pecI|a[| |c6
pe6|ahe pe6ekeaa| keaekter, ce|ep|eia pe6|ahe tepea| ckrt keastrckc| pe6|ah ae|e tep|et6cia tapa|
|eka|a|m t6re[em tep|a - tp|ckkr|eec |eIkec c| kr|e)m| kama.
|e||ate .| .|eaa r+a|1ter
36
technlka
technlka
37
oziva za[em o tento typ ,retro" radlator. regulatory se samo-ucici funkci pak umi ell- tepelna cerpadla). Pak neni teplo ze zdro[e
Krome dovazene turecke cl ltalske produkce mlnovat l drive bezne prekmlty poko[ove (zdro[) predavano primo. vyuziva se aku-
senadalevyrabe[i takevbohuminskeslevar- teploty nad teplotu pozadovanou. Neoddls- mulacnich nadob, ktere absorbu[i a akumu-
ne. Ne[prodavane[si [e klaslcky zebrovy typ kutovatelnou nevyhodou zstava vysoka lu[i narazove dodavane teplo z [ednotllvych
,Kalor", ktery [e vyuzivan ne[en v domacnos- hmotnost, ztezu[ici transport, manlpulacl zdro[ a plynule [e pred ava[i do rozvodu.
tech, ale pro pomerne dobrou clstltelnost l lnstalacl radlatoru.
take ve zdravotnlckych zarizenich. |novova- Montz raditoru
netypy ,Kalor 3" a ,Termo" sevyznacu[i celni Spsobyzapjen Prl vlastni montazl radlatoru, [e krome vyse
panelovou plochou, ktera slce zvysu[e Prlpo[eni radlator na otopny system a roz- zminenych pravldel sltuovani otopnych
vykon radlatoru a zlepsu[e [eho vzhled, ale vod topne vody [e v dnesni dobe resen teles vcl okennim otvorm nutno dodrzet
take nepriznlve ovllvnu[e clstltelnost lnsta-
lovaneho radlatoru. Typ ,Termo" se navic
[este vyznacu[e snizenym vodnim obsahem.
Snadnou clstltelnost, nizky vodni obsah
a velml moderni a progreslvni vzhled
komblnu[e lltlnovy radlator ,Styl", ktery ozlvi
kazdy soucasny lnterler. Pro klaslcky po[ate
lnterlery, pro mistnostl ladene do stylu retro
a pro rekonstrukcl hlstorlckych ob[ekt [e
pak urcene typy ,8ohemla" a Hellas". K to-
muto typu [sou k dlspozlcl l stylove sladene
ventlly, vcetnetermostatlckeho. vsechny lltl-
nove radlatory (mlmo typy 8
ze[mena nizkoobsahovyml potrubniml take pricny sklon radlatoru (cca l ) smerem
rozvody. Ne[caste[l pouzivane [sou rozvody od odvzdusnovaciho ventllu dol. 1lnak by
z medl nebo vrstveneho plastu (pex-al-pex). nebylo mozne radlatory radne naplnlt top-
z ekonomlckych dvod se l dnes [este vyu- nym medlem a dkladneodvzdusnlt. Pro tes-
ziva[i l rozvody ocelove cl plastove. Prl volbe neni zavltovych spo[ [e mozno s vyhodou
materlalu rozvodu [e treba zvazlt ne[en pouzit modernich vlaknovych materlal,
vsechny komponenty zapo[ene do otopne- napr. Loctlte 55. Oprotl teflonu [e mozny
ho systemu, ale l tlakove pomery v systemu zpetny pohybsroubeni prl lnstalacl a na roz-
(zavlsle napr. l na poctu podlazi), druh dil od konopi nedochazi k bobtnani tesnlci-
teplonosneho medla a pozadovany zpsob ho materlalu a tlakovemu namahani sroubo-
zapo[eni cele soustavy. vesmes [e dnes [lz veho spo[eni.
pouzivan nuceny obeh topneho medla Standardne se radlatory zavesu[i pomoci
pomoci obehoveho cerpadla, takze se [lz rznych typ konzol sroubovanych na stenu
nesetkavame s rozvody o prmeru 5/4" pomoci hmozdlnek a vrut. v pripade nedo-
) [e mozno poridlt s vestavenym termo- nebo dokonce 2". Pro snizeni vodniho ob[e- statecne unosnych sten nebo v pripade
statlckym ventllem a spodnim prlpo[enim. mu v potrubnich rozvodech (ne[sou vyuzi- lnstalace do volneho prostoru lze vyuzit
Na zaklade ob[ednavky lze radlatory dodat vany pro predavani tepla do obytneho pro- ne[rzne[sich typ podstavnych montaz-
l sestavene s pozadovanym poctem clank storu) [sou tedy pouzivany rozvody o pr- nich set (,nozek"). Typ a pocet konzol [e
a pripadne l flnalni povrchovou upravou. meru DNl5, DN20 a podobne (,malikova zavlsly na rozmeru otopneho telesa. Navod
Ne[caste[sim mytem tradu[icim se o lltlno- med"). vsechny rozvody [e samozre[me na lnstalacl [e vetslnou soucasti dodavky
vych radlatorech [e pomaly nabeh teploty. nutno tepelne lzolovat pro zamezeni ztrat radlator a/nebo montaznich konzol.
Mereni pomoci termokamery vsak ukazalo, prl doprave teplonosneho medla. Tim byva Nektere radlatory ( -
ze rychlost nabehu [e srovnatelna s plecho- typlcky voda, casto doplnena o lnhlbl- ) ma[i vlastni nozky [ako
vyml deskovyml radlatory. Naopak vysoka tory koroze, popripade nemrznouci smes soucast sve konstrukce. v kazdem pripade
tepelna kapaclta a cltelna tepelna setrvac- (ze[mena u sezonne vytapenych ob[ekt). [e vhodne sverlt montaz otopneho telesa
nost lltlnoveho otopneho telesa [e skutec- Padlatory [emozno vytapet l pomoci kombl- odborne topenarske flrme ne[en z dvodu
nosti, ktera prlspiva k nizkemu poctu spina- nace vice tepelnych zdro[, napr. kotel ve zaruky, ale take pro prlznani snizene sazby
cich cykl kotle a tim k prodlouzeni zlvot- spolupracl s nekterym z modernich zdro[ DPH.
nostl [eho komponent. Moderni poko[ove tepla (pyrolltlcke kotle, solarni systemy, Text: |ng. Pobert 1urenlk
,
, ohemla" a ,He-
llas"
lltlnove retro-typy "8o
hemla" a "Hellas"
Soucasna dlskuse tyka[ici senabi[ecich zasu- rozvadec, vysledkem cehoz [e vysoka efek- ce. 1ako ochrana protl zasahu elektrlckym
novacich konektor a [e[lch standardlzace tlvlta vyroby a servlsu. Pouziva[i sepro prlpo- proudem zpsobenym nahodnym odpo[e-
svedci o vyznamu tohoto problemu, a to [ovani pomocnych system, [ako [sou nim nebo odpo[enim pod zatizenim [e vyza-
ne[envodbornychkruzich, aletakemezl slro- napriklad kllmatlzace, chlazeni baterli a elek- dovano blokovaci zarizeni na plastl a vyso-
kou vere[nosti. Avsak to setyka ne[en rozhra- trlckebrzdnesystemy. konapetovy blokovaci okruh (Hlgh voltage
ni mezl vozldlem a nabi[eci stanlci, coz [e Aby zasunovaci konektory byly chraneny |nterlock Loop- Hv|L).
pouzemala cast slrokeoblastl spo[ovaci tech- protl vysokym napetim, ktera nesou, musi v souladu s temlto speclflkaceml a na
nologle pro elektrlcke automoblly. Tato slro- mit dlelektrlckou pevnost odpovida[ici zaklade svych zkusenosti v slrokem rozsahu
ka oblast zahrnu[e napriklad spo[eni v cele zpsobu [e[lch pouzlti a deflnovany lzolacni apllkaci [smereallzovall koncepcl e-Moblllty.
elektrlcke trakcni soustave vozldla l spo[eni odpor. vadna nebo nedostatecna lzolace Zvlastni dlezltost [e prlplsovana uclnnemu
baterlepro nabi[eci ucely. Takezahrnu[ekon- mze vest k vytvareni elektrlckeho oblouku stineni, ktere za[lstu[e dostatecne zeslabeni
l za vysokych kmltoct. Hv|L [e vybaven
dvema samostatnyml zastrckaml pro vedeni
slgnal, ktere budou prvniml, ktere budou
odpo[eny v pripade rozpo[eni spo[eni (po-
sledni prlpo[ene/prvni odpo[ene). vysoka
kapaclta vedeni proudu kontakt l2 mm
s mlnlmalni ztratou energle [e za[lstovana
pomoci MCMultllams.
Cilem techto koncepci [e spo[lt stava[ici
know-how tyka[ici se prmyslove sllnoprou-
de a vysokonapetove technlky s novyml
pozadavky speclflckyml pro [ednotllve apll-
kace a vyvlnout na tomto zaklade optlmalni
reseni. Mnoho vyrobc vozldel ma stale
[este relatlvne malo zkusenosti z prace s vel-
ml vysokyml napetiml a proudy, ale prl tech-
to vysokych urovnich napa[eni [e spravna
konstrukce v souladu s technlckyml a elek-
takty pro prlpo[eni elektrlckych a elektronlc- s naslednym poskozenimmaterlalu a zrane- trlckyml pozadavky nezbytna. Proto sedopo-
kych komponent k testovacim stanlcim niml osob. Na druhe strane, vysoke proudy rucu[etesna spolupraces odborniky.
behem vyrobniho procesu. Slroka rada apll- vyzadu[i, aby elektrlcke kontakty mely trvale
kaci [asne llustru[e potrebu komplexniho nizkou odolnost vcl prenosu. 1estllzeodpor Nesm se zapomnat na nkIady
know-how. kontakt bude prills vysoky, povede to k vy- Modularlta nabizi velke vyhody: v koncepcl
sokym energetlckym ztratam ve forme zasunovacich konektor e-Moblllty [e podle
tepla. Z dvod bezpecnostl a uclnnostl [e 0doInost vci nrocnemu prostred apllkace mozne spo[ovani az tri nebo,
treba v nadmernem vzestupu teploty zabra- Mnoho pozadavk, ktere musi zasunovaci v pripade potreby, vice pol. To mlmoradne
nlt. vysoka spinaci zatizeni pro ovladani konektory pro elektrlcka a hybrldni vozldla prlspiva kestandardlzacl a raclonallzacl kom-
elektrlckeho motoru ma[i take za nasledek splnovat, [especlflkovano temer kazdym uzl- ponent se vseml vyhodaml, [ako [e [ednot-
elektromagnetlckeruseni. vatelem a [lz plati l pro elektrlcke systemy na montaz, [ednodussi skladovani a sprava
konvencnich vozldel: schopnost odolavat zasob. Modularni zasunovaci konektory
narocnemu prostredi, odolnost vcl vlbra- ezpecnostn specifikace navic pro mnoho pro[ekt, ktere [sou stale
cim, narazm a otresm, tepelna odolnost A utom obllni prmysl sl [etechtoskutecnosti [este ve stadlu test nebo prototypu, posky-
a odolnost vcl pallvm. Dalsi pozadavky, vedom a deflnu[e speclflkace pro vysokona- tu[i prostredek k dosazeni vhodneho reseni
obzvlaste ty, ktere se tyka[i nepretrzlteho petove prlpo[ovaci systemy ve sve speclflka- zestandardnichkomponent.
nebo kratkodobeho proudu nebo sdruze- cl pro dodavky Lv2l5-l Pozadavky na vyso- Navzdory presnym pozadavkm tyka[icim
nych cykl, [sou vysocespeclflckepodleapll- konapetove konektory. Navic ke kapaclte se bezpecnostl, kapaclty pro vedeni proudu
kace. pro prenos proudu, dlelektrlcke pevnostl, a elektromagnetlcke kompatlblllty se nesmi
vysokonapetove zasunovaci konektory se stineni, odporu kontakt a tride ochrany vymknout z rukou naklady. Zasunovaci
pouziva[i ve vsech castech elektrlcke trakcni |P6K9K, tento dokument stanovi radu dal- konektory umoznu[i rychlou a bezpecnou
hnaci soustavy. To zahrnu[e ne[en prlpo[eni sich charakterlstlk souvlse[icich s bezpec- lnstalacl a demontaz komponent. Soucasne
motoru, ale take mnoha dalsich funkcnich nosti. Ty se tyka[i napriklad ochrany protl setakevyplati povazovat system zapo[eni za
[ednotek. Zasunovaci konektory umoznu[i dotyku v pripade chybneho zasunuti, barev- [eden celek. Dlskutu[e se o pouzivani hllni-
rychlou lnstalacl a demontaz lnvertor, bate- neho znaceni a mechanlckeho provedeni za kovych kabel namisto medenych, a oceka-
rli, nabi[ecich zarizeni a vysokonapetovych ucelem v zabraneni zamene polarlty a lzola- va se, zevbudoucnu do[dek usporenaklad
technlka
!taa[|c| |eiea| keatakt aa temte m|a6m a aarecam trhc |rt aarat| aa s ||m|t. kestecc| pet|e|a
ae)ch keacepc| see6raI| etic[|c|m sepectc Ia6est| takata|k e p||s|ciaa spe[eac| |eiea|.
Nea techae|eq|e Ia6c[e ae kempeaeat
!pe[eac| techae|eq|e pre e|ektr|ck acteme||| peIa6ak, keacepce, |eiea|
loncece zosunovoclho loneltotu jolo lomletnl
iesenl to eleltt|clou ttolcnl soustovu
39
technlka
40
a hmotnostl. To by take snizllo mechanlcke kryty s kontaktniml prvky lze v pripade
zatizeni vyvi[ene na zasunovaci konektory potreby snadno vymenlt.
hmotnosti medenych vodlc. Avsak kabelo-
ve koncovky kolik a zasuvek musi byt zkon- Zakzkov resen pro nove normy
struovany tak, aby [e bylo mozne prlpo[lt ke Ackollv speclalni zakazkova reseni kontakt
vseobecnevetsimu prmeru vodlc. [sou spo[ena s vyssiml naklady na vyvo[,
mohou sedokoncel vmnozstvich, ktera [sou
1este jeden sdruzovac cykIus normalne v oblastl elektromobll vyzadova-
Podive[me se podrobne[l na zakladni na, casto ukazat byt hospodarne[si nez stan-
soucast elektrlckeho vozldla: na baterll. dardni vyrobky. Zakaznik dostava reseni,
Navic ke krlterlim, ktera [lz byla uvedena, ktere presne splnu[e [eho technologlcke
[ako vysoka kapaclta pro vedeni proudu a ekonomlcke potreby. Konkretneto zname-
a provozni robustnost, [e dalsim faktorem na [ednoduchou manlpulacl vdsledku optl-
frekvence nabi[eni. U vymennych baterlo- malniho prlzpsobeni vyrobnimu procesu,
vych system se namisto dobi[eni baterle ve snizene prostorove pozadavky diky dilm
vozldle pomoci obvykle nabi[eci zastrcky zkonstruovanym tak, aby se vesly do prosto-
vymenu[e cela baterle. vyblta baterle putu[e ru, ktery [ek dlspozlcl, nlzsi provozni naklady
do nabi[eci stanlce a nahradi se nabltou ba- v dsledku [ednoduche udrzby a usporu
terli. Zcela realny scenar: ve vyzkumnem materlal diky optlmallzovanymrozmerm.
pro[ektu GrldSurfer se akumulator vazici Tyt o vyhody zakazkoveho provedeni
300 kg vy[imal z vozldla plne automatlcky m oh ou ry chle kompenzovat naklady na
a nahrazoval se nabltym akumulatorem za vyvo[.
menenez ctyrl mlnuty. Skutecnosti [eto, zespeclalni zakazkova rese-
Aby bylo moznevyvlnout zasunovaci konek- ni pomaha[i hledat nove pristupy k proble-
tor pro automatlzovanou stanlcl pro nabi[e- mm a v dlouhodobem meritku vytvaret
ni baterli, krome znalosti sllnoproude elek- nove standardy. Typlckym prikladem tohoto
trotechnlky [e take zapotrebi know-how [e zasunovaci konektor T8C, ktery byl pvod-
z oblastl automatlzace. 1ak musi byt kontak- ne vyvlnut pro prlpo[ovani baterlovestanlce
ty pro plne automatlcke prlpo[ovani a odpo- starter prl motorlstlckychzavodech. 1ezby-
[ovani nalnstalovany! 1aka by mela byt tecne rikat, ze se [edna o apllkacl, kde [e
mechanlcka konflguraceceleho zasunovaci- naprosta spolehllvost zakladem. vysledkem
ho konektoru! 1ake sily na ne[ psobi a [ak [e robustni, kompaktni zasunovaci konektor
musi byt dlmenzovany vodlci koliky! 1ak [e s kontakty chranenyml protl dotyku pro
treba nakladat sespotrebniml dily!Toto [sou mnoho apllkaci, prl kterych se pouziva elek-
otazky, na ktere bych stezi musel odpovidat, trlcky motor a baterle. vyzadu[i bezpecnost
kdybych se zabyval automobllni elektronl- l spolehllvost. Konkretne to mze znamenat
kou o napeti l2v. vysokozdvlzne voziky, elektrlcka kola, nabi-
Zasunovaci konektor baterle 8STv v sobe [ecky, kladkostro[e, [eraby, vratky atd.
zahrnu[e zkusenostl [ak z automatlzace, tak
ze sllnoproude elektronlky a ukazu[e, [ak Nikdy se neprestaneme ucit
by mohly vypadat odpovedl na tyto otazky: Predpokladem pro vyvo[ vyrobk, ktere spl-
vysoce kvalltni napa[eci kontakty (400 v DC, nu[i trzni potreby, [edobra znalost trhu a pre-
staly proud l80 A, kratkodoby proud 300 A) devsim primy kontakt se zakaznikem. S kaz-
a ridlci kontakty 24v za[lstu[i bezpecnenabi- dym pro[ektem zasahu[icim do nekollka
[eni a velky pocet cykl prlpo[eni. vodlci koli- obor v oblastl elektromobll sl my vslchnl
ky vyrovnava[i nespravne uhlove vyrovnani doplnu[emenaseznalostl a zkusenostl.
plne automatlckym sesouhlasenim. vnltrni Pozhodu[icim faktorem pro uspech na
konektory (strana baterle) ma[i ochranu tomto dynamlckem a narocnem trhu [e
protl dotyku |P2X vpripadeodpo[eni. vespa- tesna spoluprace mezl odborniky na spo[o-
rovanem stavu, kdyz vozldlo [e v provozu, vaci technlku a vyrobcl vozldel.
ma zasunovaci konektor tridu ochrany |P65. Text: Mllos Kamaryt,
Plaste [sou nalnstalovany trvale, zatimco Multl-Contact AG
8otet|ov zosunovocl loneltot 857v: ZoouJovon v lst| s nojeclm| | ilJ|clm| lontolty
o vmnnmltytem
!pe|ecaest 0assac|t !stmes p|e6-
lustratorELVQRGHVN
HRANN ETIKETY
y
riieenie.
OOOOOOOOOOOOOCCCH
NNNNNNNNNaaaaalep
eeeeeeeeetttttiikie
aaaaaaakkktv
mmmmmmisn
vvvvvysta
OOOOOOOOOOOOCCCH
technlka
55
Na rozdlel od bezne pouzivanych regulac- rozvrhu". Z pohladu raclonallzaclespotreby neekonomlcky vykurovana cela budova.
nych zostav, umoznu[e prlncip zonove[ energle ldealny stav: ,Spravna teplota, na Kedze vyhody zonoveho pristupu v regula-
regulacle kontrolovat a nastavovat casovo- spravnom mleste, v spravnom case". v praxl cll platla vseobecne, da sa apllkovat a[
sa zamedzi neefektivnemu vykurovanlu v admlnlstrativnych budovach, nemocnl-
[ednotllvych trled a ostatnych mlestnosti c lac h, lnternatnych a hotelovych zarlade-
v case, kedy nle su vyuzivane. 8ohuzlal nlach. U novych budov sa s pozladavkou na
v sucasnostl [e na naslch zonovu regulaclu pocita uz vo faze pro[ek-
zakladnych skolach uplne tu. Ustarsich ob[ektov [e mozne vykurovaci
system zrekonstruovat a vybavlt ho lndlvl-
dualnym zonovym rladenim dodatocne.
vdaka exlstu[uclm bezdrtovym Zlgbee
technologlam [e dodatocna lnstalacla sys-
temu [ednoducha a clsta. |nvesticla sa
vdaka usporam, ktore dosahu[u deslatky
teplotne rezlmy v kazde[ percent, vratl v prlebehu prvych rokov.
[edne[ mlestnostl lndlvldual- 8ez drtove systemy na centralnu regula-
ne, na zaklade skutocnych clu vykurovanla su vybavene funkclou ne-
potrleb [e[ uzivatelov. Ak by pretrzlteho on-llne monltorovanla aktual-
sme sl ako vzorovy priklad nych teplt [ednotllvych mlestnosti. Zis-
take[to apllkacle uvledll skol- kane uda[e pomaha[u spravcom a ma[lte-
sku budovu, centralne rlade- lom budov prl[imat usporne opatrenla,
nou zonovou regulaclou by sa zabezpecllo bezny [av, ze kvll popoludna[slemu vy- zabezpecu[uce znlzovanle nakladov na
vykurovanle na zaklade vyucovacleho ucovanlu napr. v 3 druzlnovych trledach [e vykurovanle. ,
Uz deslatky rokov su v naslch konclnach na[- vyuzivanla nastavenla casovych usekov poschodle), a to a[ vtedy, ked ma realnu
rozsirene[siml vykurovaciml telesaml teplo- s teplotnym poklesom (usporna teplota) [e pozladavku na dodavku tepla len maly
vodne radlatory. Kvll zabezpecenlu uspor- [ednym z rozhodu[uclch faktorov, ovplyv- pocet mlestnosti (zon).
ne[ prevadzky su standardne vybavene ter- nu[uclm prevadzkovenaklady na vykurova-
mostatlckyml ventllml a termostatlckyml hla- nle. 8ohuzlal optlmalne davkovanle tepel-
vlcaml. Ak teplovodny vykurovaci system ne[ energledo [ednotllvych mlestnosti lndl-
dlsponu[e technologlou, umoznu[ucou vldualne nedokaze prl teplovodnom vyku-
nastavovanle teploty vykurovace[ vody na rovacom systemezabezpeclt anl [edna z na[-
zaklade ekvltermlcke[ regulacle a casoveho caste[sle pouzivanych regulacnych zostav.
programu, moznostl na zabezpecenle eko- A co [e hlavnym dvodom! Moznostl plos-
nomlcke[ prevadzky sa zvysu[u. Tym skr, ak neho nastavenla utlmove[ teploty do vset-
ma spravca systemu prl rladeni k dlspozicll kychmlestnosti sucasne, ktoresa da reallzo-
vlacero nezavlslych vykurovacich okruhov. vat znizenim teploty vykurovace[ vody vsys-
v takom pripade rozdelenle budovy na vla- teme, obmedzu[u rzne, alebo casto sa
cero zon umoznu[e vacslu varlabllltu prl menlace pozladavky vlacerych uzivatelov
nastavovani prevadzkove[ a usporne[ teplo- budovy. Preto nle[enlcneobvykle, ak vurcl-
ty prostrednictvom zmeny parametrovvyku- tychcasovych usekoch [eneefektivnevyku-
rovace[ vody. A prave maxlmalna efektlvlta rovany cely ob[ekt (v lepsom pripade
0pt|ma||tac|a aak|a6e aa kcreaa|e
prestre6a|ctem ,laee[ reqc|ac|e
!casa) sta
k|eiea|m [e laea reqc|ac|a ,
technlka
57
v PvA LXPO PPAHA v Letnanech bude 23. az 25. Iedna 2014 ve- priklad spolecne funkcni pozadavky pro obvodove plaste a strechy
letrh Solar Praha v soubehu s veletrhem Strechy Praha, ktery [e ne[- [ako [sou mechanlcka odolnost, pozarni bezpecnost, ochrana zdra-
vetsi akci v oboru strech u nas, a s veletrhem Pemeslo Praha zaha[o- vi, ochrana protl hluku, bezpecnost prl uzivani, uspory energle
vat nadchaze[ici stavebni sezonu. Tro[listek veletrh Strechy Praha, a tepla cl estetlckepozadavky.
Solar Praha a Pemeslo Praha podruhe doplni veletrh Por Paslv, ktery
se venu[e nizkoenergetlcke vystavbe a provozu paslvnich a nu- Program veletrzniho deni zahrne krome prednasek, semlnar
lovych budov. adlskusi pro odbornou l lalckou vere[nost l praktlckeprezentaceno-
vych produkt vcetne reseni technlckych detall a ukazek techno-
veletrh Solar Praha zahrnu[e veskere alternatlvni zdro[e energle loglckych postup. Na sve sl tak prl[dou [ak slroka vere[nost tak
[ako [sou fotovoltalka, solarni termlka, vetrne l male vodni elektrar-
ny, vyuzlti blomasy, kogenerace, tepelna cerpadla a akumulacevyro-
bene energle. Dalsi oblasti veletrhu [sou uspory energli obecne,
od uspor elektrlny, vody, vystavby nizkoenergetlckych budov po
napriklad setrnou dopravu s alternatlvniml pohony v podobe elek-
tromobll, elektroskutr, elektrokol a dalsich technlckych novlnek.
Soubezny veletrh Strechy Praha ma [lz l5 let [asnou speclallzacl
a ustalene zakladni body nomenklatury, ktere zahrnu[i stresni krytl-
ny a materlaly, tepelnelzolace, stresni doplnky, stresni okna a svetli-
ky, obvodove plaste a veskere sluzby pro stavbu a rekonstrukce
strech. Akce doplnu[e 2. rocnik veletrhu pro remeslo, vybaveni a
bezpecnost prace remeslnik s nazvem Pemeslo Praha. Zastlty ve-
letrhm udellly vyznamne lnstltuce a organlzace [ako [sou Ceska
komora autorlzovanych lnzenyr a technlk clnnych ve vystavbe,
CvUT Praha fakulta stavebni, vUT 8rno fakulta stavebni, Svaz podnl-
katel ve stavebnlctvi CP, Mlnlsterstvo prmyslu a obchodu a
Mlnlsterstvozlvotniho prostredi. Na pripravach veletrh a [e[lch do-
provodnych program uzce spolupracu[i l dalsi odborne svazy,
cechy a asoclace.
K[ublle[nimurocniku Solar Praha sechysta bohaty doprovodny pro-
gram. 1ednou z aktlvlt budou bezplatna poradenska centra, kde
navstevnicl ziska[i zdarma ucelene aktualni lnformace z oblastl
uspor energli a vyuzivani alternatlvnichzdro[ energle, vcetne kon-
zultaci s odborniky pro uspesne ziskani dotaci. Uzltecne rady z ob-
lastl energetlky, ekonomlky a zlvotniho prostredi mohouza[emcl zis-
kat od nezavlslych a kvallflkovanych odbornik ze spolecnostl
LkowATT, hlavniho partnera veletrhu Solar Praha. Prvni veletrzni stavebni odborna vere[nost - pro[ektantl, archltektl, reallzatorl
den se bude konat [ublle[ni l5. rocnik Konference |zolace 20l4, [e- a zastupcl stavebnich flrem, zastupcl mest a obci, vlastnicl dom cl
[imz poradatelem [e expertni a pro[ektova kancelar A.w.A.L. byt. vybrane semlnare [sou pravldelne akredltovany Ceskou
Konference se bude tentokrat venovat predevsim slkmym stresnim komorou autorlzovanych lnzenyr a technlk clnnych ve vystavbe
plastm. 1ednim ze zvyraznenych temat veletrh Solar Praha (CKA|T) a za razeny do programu celozlvotniho vzdelavani.
a Strechy Praha budou Obvodove plaste budov. Peslt se budou na- -red-
Ve|etrh !e|ar |raha es|a| |e6ac 114 6eset |et she traa|. la 6e|c s ex|s-teace [|I 6estateca
stecp|| 6e pe6em| e|e[aest| a [ehe h|aa| tma - sper eaerq||, aahra6a tra6|ca|ch t6re[ tep|a
e|ae|te|a)m| t6re[| c| aap||k|a6 meIaest| sper 6epra pe6e| a|teraat|a|ch pehea [e tarckec
p||taI||est| pre iechaaaita|k.
!e|ar |raha
114
e|etrh sper eaerq|| s|a| 1. [c|||ecm
Na shledanou na veletrzich Solar Praha, Strechy Praha
a Pemeslo Praha ve dnech 23. -25. l. 20l4 v Praze - Letnanech
www.strechy-praha.cz
Casopis 7echnika vydva:
TechPark, o. z.
reglstracla vykonana
22. l0. 2003
pod c. vvS/l-900/90-22538
Adresa redakcie:
TechPark, o. z.
Pltnicka c. 4,
0l0 0l Zlllna
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8
mobll: +42l 905 206 227
Sefredaktorka:
|ng. Dana Tretlnikova
Redakcia:
Mgr. Zuzana Augustinova
Mgr. |vana Hunackova
Poald Tretlnik
Inzercia:
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
e-mall:
Marketing
tel.: +42l 4l 500 l6 56 - 8,
mobll: 0948 240 5l0,
0905 206 227
e-mall:
Crafika:
Graflcke studlo Techpark
Rozsiruje:
vlastna dlstrlbucna slet,
MLD|A PP|NT KAPA,
pressgrosso 8ratlslava,
a sukromni dlstrlbutorl
Registrovane:
MK SP pod. reg. cislom 3036/2003
|SSN l337-0022
e-mall: redakclaQtechpark.sk
tretlnlkovaQtechpark.sk
augustlnovaQtechpark.sk
kucerovaQtechpark.sk
hunackovaQtechpark.sk
redakclaQtechpark.sk
lnzerclaQtechpark.sk
marketlngQtechpark.sk
graflkaQtechpark.sk
8c. Lva Kucerova
www.techpark.sk
www.techpark.sk
www.solartechnika.sk
www.tribotechnika.sk
2O. ME0ZhlR00hl SFEClLZ0vlhl vSTlvl v00hEh0
h0SF00lRSTvl, hY0R0EhER0ETKY, 0ChRlhY Zv0ThEh0
FR0STRE0l, K0MbhlLhEJ TEChhKY l R0Zv0Jl MEST l 0BC
10. - 1Z. 6. Z014
10. - 1Z. 6. Z014
EXF0 CEhTER a.s.
Fod Sokolicami 48, O11 O1 Trencln
tel.: +4218277O 48 25 mobil: OO1577 12 GO
email: masarykovaexocenter.sk
WWW.axporanIar.sk
VIPA CZ s.r.o.
www.vipa.cz
32897( VODOMRY
SENSUS 5(6,',$?
ROZITE -( 2 %(=3(1
RADIOODEET
Radiomodul VIPA VM S
ElektronickradiomodulVIPA VM S |e urcen pro mont na vodomry Sensus konstrukcn ady Residia pro umonn vzdlenho
odectu namench hodnot.
Radiomodul |e mon osadit na vodomr pi |eho vrob, monti nebo NG\NROLYGRGDWHQ a dky tomu |e vhodn i pro stva|c
uivatele s |i nainstalovanmi vodomry. Pi osazen |e mono sprovat konkrtn radiomodul s vodomrem a peneny |i budou
konkrtn da|e o stavu spoteby. Pi dodatecn monti |e odeslna spoteba od okamiku |eho instalace.
Draz na bezpenost
Radiomodul |e vybaven aktivn antimagnetickou ochranou, kter za|iu|e registraci pokus o ovlivnn funkcnosti celho
vodomru pomoc piloenho magnetu.
Elektronick plomba pi pokusu o odstrann radiomodulu z vodomru registru|e chybov stav a tento |e nsledn soucst
vyslanch zznam.
Pnosy
> odecet bez vstupu do bytu
> pam na poslednch 18 mscnch nmr
> vyloucen chyb zpsobench rucnm zpracovnm namench da|
> zrychlen zpracovn namench hodnot
> pln kontrolovateln odecet bez monosti zsahu odecitatele
> snadn integrace do stva|c struktury AMR
Speciln nabdka
Pi ob|ednn alespo 100ks* zazen od rmy vPA CZ s.r.o. pouva|c odectov
protokol RCom, dodn odectov |ednotky ='$50$ YHWQ SURJUDPRYKR
Y\EDYHQ SUR RGHW\. Pro vyuit nabdky zade|te do ob|ednvky promokd
TECHNKA2013.
VIPA VM S
Radiomodul pro dlkov sbr dat
nasazen na vodomru Sensus
VIPA CZ s.r.o.
Mnesova 23
46601 |ablonec nad Nisou
e-mail: vipa@vipa.cz
tel:+420 482 750 457
6SUDYHGOLYMt
* |e mono kombinovat indiktory vPA EC Radio a radiomoduly vPA vM S v libovolnm pomru.
NOVINKA 2013
Zastoupen pro SR:
BYTTHERM s.r.o.
Hollho 148l46
957 01 Bnovce nad Bebravou
e-mail: byttherm@byttherm.sk
tel:+421 387 602 971
www.byttherm.sk