1-48 BF 109F-4 Weekend Edition Eduard Kit Instructions
1-48 BF 109F-4 Weekend Edition Eduard Kit Instructions
1-48 BF 109F-4 Weekend Edition Eduard Kit Instructions
4
14
6 B
f
10
9F
-
4
1
/
4
8
INTRO
No other aircraft of the German Luftwaffe is so intimately connected with its rise and fall in the course of the Second World War than the Messerschmitt
Bf 109. This type, by whose evolution outlived the era in which it was conceptualized, bore the brunt of Luftwaffe duties from the opening battles of Nazi
Germany through to her final downfall. The history of the aircraft begins during 1934-35, when the Reich Ministry of Aviation formulated a requirement
for the development of a single-engined monoplane fighter. Proposals were submitted by Arado, Heinkel, Focke-Wulf and Bayerische Flugzeugwerke.
The last mentioned firm featured a technical director named Professor Willy Messerschmitt, who was riding a wave of popularity based on the success
of his recent liason aircraft, the Bf 108. His goal was to concei ve of an aircraft with the best possible performance for the specified weight, size, and
aerodynamic qualities. Over the subsequent months, several prototypes were built that served first and foremost in development flights and further
modifications. The aircraft was relatively small, and compared to the prevailing trends of the time, docile with revolutionary features such as low wing
design, the use of a retractable landing gear, a wing with a very narrow profile, wing slats, landing flaps, weapons firing through the prop hub, and
so on. Even the enclosed cockpit and the method of construction were not very common just four years prior to the beginning of the Second World War.
At its conception, the Bf 109 was a very promising asset despite some powerplant troubles. These were solved by the introduction of the DB 601. This
engine, together with its extrapolated development DB 605, is umbilically connected to the types success. These two-row, twelve cylinder inverted
V engines powered several tens of thousands of '109s in over 25 versions and variants.
The first combat use was by three developmental Bf 109s in the Spanish Civil War, where they were delivered in December 1936. The pre-series
airframes were to, first of all, validate the aircraft's abilities in modern aerial combat. Shortly thereafter, production machines in the form of the Bf 109B-1
began to reach 2./J.88, the Legion Condor. The desire of Germany to demonstrate her aerial prowess to potential foes was advanced further
in international sport meets. The triumphs attained in Zurich in the summer of 1937 were complemented several months later by grabbing the speed
record of 610.95 kph. In very short order, the progressive developments represented by the C, D and E versions appeared. Despite this, the delivery
of the types to combat units did not sustain a rate that was desired by military brass. Even by August 1938, the Bf 109 accounted for less than half of the
643 front line fighters in service. The later months saw an increase in these rates. By the time of the invasion of Poland (which saw the participation
of only a little more than 200 aircraft) the Luftwaffe possessed the best fighter produced in continental Europe. With both a qualitative and quantitative
advantage, the fighter wing of the Luftwaffe entered the Polish campaign, the first defenses of the Fatherland, Blitzkrieg against the West, and the Battle
for France. With one foot in the door that was the English Channel, the Luftwaffe embarked on the attacks on Britain in the summer months of 1940.
Here, the first weakness of the Bf 109 was revealed: the inability to carry drop tanks that would have enabled the type to effectively escort bombers
to England. This was one of the factors that made the defeat of the Luftwaffe in the Battle of Britain possible. Experiences gained in 1940 led to the
development of the 'F' version prior to the spring of 1941. The elegance of the Bf 109 crested with the 'Friedrich'. Following a largely defensive stance
over the Channel and northern France, the Bf 109F took on a more offensive role in Operation Barbarossa in the east, and in northern Africa. In later
duties with the 'Jagdwaffe' during the second phase of the war in the east, and in the 'Defense of the Reich' from 1943 to 1945, the Bf 109 served in the
form of the 'G' version, followed by the 'K'. Even if by the end of the war it was clear that the development of the Bf 109 was exhausted, during its combat
career, the type was able to keep pace with the foes that it encountered. Besides its primary function as fighter, the Bf 109 also appeared as a fighter-
bomber, reconnaissance platform, night fighter, trainer and rammjäger.
The disappearance of the Bf 109 from the skies over Europe was not spelled out by the end of the war. Several examples were in Swiss service
up to 1949, and many flew in the air force of Czechoslovakia in both original form with a DB 605 powerplant and as aircraft built out of necessity with
surplus Jumo 211s. The latter type also served as the first fighter to fight for the independence of the newly formed state of Israel. Finland retired the
type as recently as 1954, and Spain didn't retire its HA-1109-1112, re-engined Bf 109s, until 1967. The legendary low-wing fighter of Professor Willy
Messerschmitt survived the state that developed it.
ÚVODEM
Žádný jiný stroj německé Luftwaffe není výrazněji spojen s jejím vzestupem a pádem ve 2. světové válce, než stíhací Messerschmitt Bf 109. Letoun,
který svou koncepcí výrazně předběhl dobu, ve které vznikal, se stal tahounem stíhacího letectva od prvních válečných konfliktů nacistického
Německa, až do jeho hořkého konce. Historie letounu se začíná v období let 1934-35, kdy Říšské ministerstvo letectví formulovalo specifikace zakázky
na vývoj jednomotorové jednoplošné stíhačky. Projektu se zúčastnily firmy Arado, Heinkel, Focke-Wulf a Bayerische Flugzeugwerke. V poslední
jmenované působil na postu technického ředitele profesor Willy Messerschmitt, jehož popularita se nesla na vlně úspěchu nedávno dokončeného
kurýrního Bf 108. Jeho cílem bylo vytvořit letoun s co největším poměrem výkonu k celkové hmotnosti, velikosti a aerodynamickým vlastnostem.
V průběhu následujících měsíců vzniklo několik prototypů, které sloužily zejména ke zkouškám a dalšímu vývoji. Letoun byl poměrně malý, oproti
stávajícím zvyklostem relativně jemný, s revolučními konstrukčními prvky jako byla dolnokřídlá koncepce, použití zatahovacího podvozku, křídlo
s velmi štíhlým profilem, pohyblivé sloty, vztlakové klapky, zbraně střílející osou vrtule, atd.
Dokonce uzavíratelný překryt kabiny nebo skořepinová konstrukce nebyly čtyři roky před začátkem 2. světové války tak obvyklým jevem, jak
by se z dnešního pohledu mohlo zdát. Bf 109 byl již od počátku svého vývoje, i přes problémy s pohonnou jednotkou, velmi nadějným projektem.
Problémy s pohonem vyřešila až zástavba motoru DB 601. Ten je spolu s pozdějším DB 605 neodmyslitelně spojen s úspěchy Bf 109. Řadový invertní
dvanáctiválec do V poháněl několik desítek tisíc vyprodukovaných „stodevítek“ ve více než 25 verzích a variantách. K prvnímu bojovému nasazení tří
zkušebních kusů Bf 109 došlo za občanské války ve Španělsku, kam byly odeslány v prosinci 1936. Stroje z předsériové výroby měly především
ukázat schopnosti letounu v moderní letecké válce. Následně se do bojového nasazení u 2./J.88 Legion Condor začaly dostávat i sériové stroje
varianty Bf 109B-1. Snaze Německa ukazovat svou leteckou sílu potenciálním protivníkům napomáhala i sportovní klání. Triumf letounů Bf 109
na leteckém mítinku v Curychu v létě 1937 byl doplněn o několik měsíců později ustanovením rychlostního rekordu 610,95 km/h. Ve velmi krátkých
časových úsecích následovaly verze C, D a E. Přesto však doplňování nových strojů k bojovým útvarům nepokračovalo tempem, který by si velení
mohlo přát. Ještě v srpnu roku 1938 tvořila výzbroj letouny Bf 109 méně než polovinu z 643 stíhačů první linie. Ovšem během následujících měsíců
roku se tempo dodávek k bojovým útvarům zrychlilo. V okamžik přepadení Polska (kterého se však zúčastnilo jen o málo více než dvě stě Bf 109) tak
Luftwaffe disponovala zajisté nejlepší stíhačkou, jaká byla v kontinentální Evropě vyrobena. S technickou i množstevní převahou tak stíhací část
Luftwaffe absolvovala polskou kampaň, první obranu Vaterlandu, Blitzkrieg proti západu i bitvu o Francii. S jednou nohou vykročenou přes kanál
La Manche zahájila Luftwaffe v letních měsících roku 1940 útoky na Británii. V tu dobu se mj. projevil jeden vážný nedostatek Bf 109 - nepřipravenost
konstrukce stroje na nesení přídavné nádrže, která by zvýšila dolet letounu při doprovodu bombardérů nad Británii. Tato zdánlivá maličkost byla jedním
z faktorů, které zapříčinily porážku Luftwaffe v Bitvě o Británii. Zkušenosti z bojů v r. 1940 napomohly při vývoji verze F, která se začala k bojovým
útvarům dostávat během předjaří 1941. Elegance Bf 109 u „Friedricha“ dosáhla vrcholu. Po bojích nad Kanálem a severní Francií, spíše již
defenzivního charakteru, se Bf 109F zapojily i do útočných akcí, a to zejména při operaci Barbarossa na východě nebo v severní Africe. Do pozdějších
úkolů Jagdwaffe ve druhé fázi války na východě i do obrany Říše v letech 1943 - 1945 se zapojovaly především Bf 109 verze G a v posledních měsících
války pak také verze K. Ačkoli na konci války bylo jasné, že koncepce letounu Bf 109 se po deseti letech služby dostala na hranici možností, po celou
dobu své bojové činnosti dokázaly jednotlivé varianty držet krok se svými stíhacími protivníky. Kromě svého prioritního určení stíhacího letounu
se Bf 109 objevily i v rolích stíhací-bombardovací, průzkumná, noční stíhací, palubní stíhací, cvičné nebo jako rammjäger.
Nebe se pro Bf 109 nezavřelo ani po skončení války. Několik strojů sloužilo až do roku 1949 ve Švýcarsku, mnohé létaly v balkánských zemích,
v osvobozeném Československu, a to jak v původní podobě s motory DB 605, tak v přestavěné variantě s motory Jumo 211. Zejména tyto stroje později
tvořily základ letectva bránícího svobodu nově budovaného státu Izrael. Finsko zrušilo Bf 109 až v roce 1954 a Španělsko opustilo své HA-1109 a 1112
dokonce až v roce 1967.
84146 - NAV1
PLASTIC PARTS
H
>82110 H
I
>82110 I
M
> R
> Z
>
82110 Z
82110 M
L
> 82110 L 82110 R
CZ Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané
místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevřeného ohně. Model není určen malým dětem, mohlo by dojít k
požití drobných dílů.
D Vor dem Zusammenbau die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farben nicht in der Nähe von offenem Feuer
verwenden und für eine ausreichende Belüftung sorgen. Den Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Vermeiden Sie,
dass Kinder Bauteile in den Mund nehmen oder sich Plastiktüten über den Kopf ziehen.
Lire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a
` proximité d´une
F flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les
enfants mettre en bouche ou sucer les pièces, ou passer un sachet vinyl sur la tetê.
H36 Z2
H416
C116
RLM66 GRAY
H413 H12
C113 C33
YELLOW FLAT BLACK
H416 H416
C116 C116
RLM66 GRAY RLM66 GRAY
H1
H416
C116
RLM66 GRAY
Z2
THE LATEST PART
TO ASSEMBLE
decal 7
H47
C41
H45 H416
RED BROWN
C116
RLM66 GRAY
H50
H416
C116
RLM66 GRAY H29 decal 4 decal 5
H34
H416
H34 decal 6
C116
RLM66 GRAY
H 416
C116
RLM66 GRAY
H2
H416
C116 OPTIONAL:
RLM66 GRAY
decal 15
R1 H16 H25
C34
BLUE
H416 H33
H416
C116
H33
RLM66 GRAY
C116
RLM66 GRAY
H32
H15
R14
H416
H416 C116
RLM66 GRAY
C116
H25 RLM66 GRAY
C34
H32 BLUE
H15 H416
C116
RLM66 GRAY
OPTIONAL: decal 13
H4
OPTIONAL:
OPTIONAL: decal 14 H12
decal 29 C33
FLAT BLACK
OPTIONAL: decal 16
OPTIONAL:
decal 17
3
I6
MC214
DARK IRON
R14 R1
R1
H54 H53
I18
MC214
DARK IRON
MC214
I16
DARK IRON
R14 H77
C137
I44 TIRE BLACK
H67 H2
C2
H8
C8
BLACK SILVER
I42 H70
I46
C60
RLM02 GRAY
I30 I29
I77
I28
I32
I58
I31
4
MARKING A ONLY MARKING B ONLY
H416
C116
RLM66 GRAY
I51
H41
H418
C118
RLM78 LIGHT BLUE
I50
H52
I53 I48
decal 28
I52
I55
I54
step 2
H46 H77 H47
C137
TIRE BLACK
H19 H64
step 2 H20
H77
H70
C60 H63 C137
TIRE BLACK
RLM02 GRAY
step 1
step 1
MARKING B ONLY
step 3
M2
MARKING B ONLY L3
H70
C60
RLM02 GRAY
M1
L3
5
H94
C138
CLEAR GREEN
I76
I72
I79
H90
I78 C47
CLEAR RED
FRONT VIEW
FRONT VIEW
I36 I11
I1 I35
MC214
I34 DARK IRON
MC214
DARK IRON
I36
MC214 MC214
DARK IRON DARK IRON
I35 I33
H70
C60
RLM02 GRAY
H70
C60
RLM02 GRAY
I9
H70
C60
RLM02 GRAY
MC214
DARK IRON
I38 I37
MC214
DARK IRON
H70
C60
RLM02 GRAY
H70
C60 I74
RLM02 GRAY
6
I59
I25
CORRECT POSITION
OF RADIATOR FLAPS I62
H70
I59 I61 C60
RLM02 GRAY
I61
H70
C60
RLM02 GRAY
I62 I8
I64
I64
H5 - MARKING B ONLY
H77
C137
H5 H39
H40 TIRE BLACK H69 H70
H8
H8 C8
H2
C8 SILVER
C2 SILVER
BLACK H2
C2
BLACK
H2
C2
decal S66
BLACK
H13 H77
H69 H70 H39 C137
H70
C60 H70
TIRE BLACK
H2
H40
RLM02 GRAY
H6 C60
RLM02 GRAY
C2
BLACK
H14 decal S66
H6 - MARKING B ONLY
H31 H40
H31
7
Z3
H47
A
C41
RED BROWN
H12
C33
FLAT BLACK
H42
Z1 Z1
I80
H416
C116
RLM66 GRAY
H12
C33
H416
C116
H47 H42
FLAT BLACK RLM66 GRAY
C41
RED BROWN
I47
Z4
Z1
Z6
Z5
I21
H65
C18
RLM70 GREEN
H68
decal S57
H65
C18
RLM70 GREEN
H65
C18
RLM70 GREEN
H66 H7 H9
8
I75 - MARKING B ONLY H418
C118
RLM 78 LIGHT BLUE
I75
9
A Bf 109F-4/Z W. Nr. 13125 flown by Oblt. M. – H. Ostermann, CO of 8./JG 54,
Siverskaya, Soviet Union, Beginning of May 1942
A native of Hamburg, Max-Hellmuth Ostermann joined the Luftwaffe in 1937 and after certification on the Bf 110 he was assigned to ZG 1. On April 7th, 1940,
he was transferred to JG 21 equipped with the Bf 109. He got his first kill over France, and after being transferred again to JG 54, his score steadily grew over
England and later Yugoslavia. He would get many more opportunities to increase his personal tally after the attack on the Soviet Union and by the end of 1941
he would already reach 44 kills. On April 9th, 1942, he shot down a Soviet P-40 (his 102nd kill), but shortly thereafter, he and his wingman were surprised
by a group of Soviet fighters. His cockpit received hits from a LaGG-3 flown by Senior Lt. Arkady Sukov of the 41st IAP. Ostermann's Bf 109G-2 crashed
in a small wooded area, killing him. For his combat achievements, he was awarded the Knight's Cross with Oak Leaves and Swords on May 17th, 1942.
Ostermann's Bf 109F-4/Z carried a rather interesting camouflage scheme in May 1942. The standard scheme consisting of RLM 74/75/76 was
complemented by an overspray of RLM 70 on the sides of the fuselage.The entire port side of the aircraft, partially extending to the tail surfaces and the port
wing, was sprayed in a washable white paint in an effort to better conceal the plane in the winter months.
H11
C62
H65
C18
ČESKOU VERZI TEXTU NALEZNETE NA
www.eduard.cz
POD KATALOGOVÝM ČÍSLEM 84146
SPINNER
H11
C62
H65
C18
ČESKOU VERZI TEXTU NALEZNETE NA
www.eduard.cz
POD KATALOGOVÝM ČÍSLEM 84146
H413
C113
SPINNER
S48
S5 S5 S13 S5
? ? ? ?
S3 S3 S14 S3 S45 S45
?
S15
?
S16
llen
Verste
Nicht
S7 S7
? ?
S8 S8
? ?
S63 S11 S12 S63
? ? S1
S1 S10 S9
? ?
S2 S65 S51 S51 S64 S2
S7 S7
? ?
ANTENNA S8 S8
MAST ? ?
S63 S63
S32 S32
? ?
S30 S33 S33
? Nicht Verstelle
n
S31
S34
S1 ? S2 ? S1 ? S2
S35 S23? S24 ? S25 ? S26
S32
?
S33 S6 S6 S6 S6
? ? ? ?
S41 S4 S4 S4 S4
S58
S49