| dbo:abstract
|
- La batalla de Dara va ser una batalla entre l'Imperi Sassànida i l'Imperi Romà d'Orient que va tenir lloc l'any 530, dins del conflicte anomenat de la , que va durar de l'any 526 al 532. (ca)
- مَعْرَكة دَارا، دَارَتْ رَحَاها عامْ 530 في دارا، شِمالِ بِلاد ما وراءَ النَهرين بينَ الإمبِراطورية البيزنطية بقيادة الجِنرال بيليساريوس والامبراطورية الساسانية خِلال فَترت الحَرب الأيبيرية، أنتهت المَعركة بنَصر للقوات البيزَنطية، كانت دَارا من اوائل المَعارك التي بَرزَ بها بيليساريوس كَعقلية عَسكرية مُفيدة لمَشروع الامِبراطور جستنيان الاول الطَموح لإعادة السَيطرة على أراضي حَوض البَحر الأبيض المُتوسط. كَذلك يُعتبر وَصفْ المؤرخ بروكوبيوس القيسراني لهذه الاشتباك من بين أكثر الأوصاف تفصيلاً لمَعركة رومانية متأخرة على الإطلاق. (ar)
- Bitva u Dary, svedená roku 530 u pevnosti na severu Mezopotámie (v dnešní provincii Mardin na jv. Turecka), byla součástí starých konfliktů mezi říší Byzantskou a tzv. Novoperskou říší perských Sasánovců. Byzantinci u Dary dosáhli vítězství, přičemž významnou roli hrál nejtalentovanější byzantský generál Belisar. Po vypršení staré mírové smlouvy císaře Theodosia s šáhem Bahrámem, uzavřené v 5. století dávná rivalita obou říší opět propukla. Šlo zde jednak o sporná území na Kavkaze (v Kolchidě) a dále na východ u Kaspického moře, jednak o tzv. (jižní Arménii) osídlenou křesťanskými Armény. V Ibérii nešlo vyloženě o náboženské spory, podle perského náboženství bylo však zejména křesťanské pohřbívání mrtvých do země (stejně jako spalování mrtvých jinými neperskými národy) tupením její posvátné podstaty a nekompromisně je potírali. Dávno již byla ztracena Perská Ibérie, Asýrie, Babylonie a vojenská převaha cílevědomých Peršanů pod silnými a odhodlanými panovníky stále silněji a přesvědčivěji tlačila ustupující byzantská vojska dále na sever a na západ. Nedostatečná nebo vůbec žádná pomoc spojencům u Kaspického moře a vazalům v Kolchidě, chybná taktická rozhodnutí, stejně jako nevelké vojsko poslané na pomoc Arménům v Ibérii předchůdcem současného císaře, Anastasiem, umožnilo snadné vítězství Peršanů v perské Ibérii, obsazení strategických průsmyků do Kolchidy (Kolchiďané je nebyli schopni vlastními silami dále účinně bránit), i příklon Anastaziem odmítnutých vyslanců od Kaspického moře k Persii. Zklamal bohužel i pokus o nový základ mírových rozhovorů mezi Persií a Byzancí, kdy šáh Kavád nabízel císaři Justinovi formální adopci svého syna Husrava (podle jiného fonetického přepisu Hosrúa). Císařovi poradci v nabídce spatřovali perský úskok, podle kterého by si mohli později činit nároky na byzantský trůn a návrh Peršanů byl tedy odmítnut. Po nových perských útocích z Perské Ibérie byl Belisarius vyslán na perské pomezí na pomoc generálu Sittasovi, který neúspěšně, dílem kvůli nekvalitním námezdním vojenským oddílům, špatně vyzbrojeným, vycvičeným a ještě hůře motivovaným, dílem vinou vlastní nekompetence, zde nevalně čelil útočícím Peršanům. Po jmenováni vrchním velitelem se Belisarius ihned chopil iniciativy. Žalostný stav většiny zdejších byzantských pluků byl nově jmenovanému vrchnímu veliteli dobře znám a správně usoudil, že nelze rychle jejich bojeschopnost dostat na požadovanou úroveň. Za velitelské stanoviště zvolil pomezní pevnost (Daru) namísto nedávno ztracené Nisibis, která teď tvořila opěrný bod perských útoků a většinu demoralizovaných zdejších pohraničních oddílů začal usilovně cvičit na lukostřelce. Jeho hlavní, a jedinou údernou silou zůstávalo mužstvo elitního Dvorského pluku, a několik stovek spojeneckých středoasijských Hunů. Když perské vojsko v téměř dvojnásobné přesile, plné sebevědomí, dorazilo před Darras, čekala je zdánlivě nepřekročitelná hradba Belisariovy jízdy a pěchoty opírající se o strategické přístupy k hradbám. Její skutečnou bojeschopnost znal jen Belisarius, ale hodlal využít právě perské sebedůvěry, nabyté v předchozích snadných vítězstvích díky defétizmu a neschopnosti dosavadních byzantských velitelů. Svojí velkou přesilu perský vojevůdce Firůz nedokázal využít, nezabýval se žádným složitým taktickým plánem a nevyužil žádné ze svých předností či naopak slabin protivníka. Chtěl Byzantince na hlavu porazit čelním útokem právě zde, na hlavní silnici do Darrasu, kde ale členitý terén na stísněném prostoru jeho postup znesnadňoval a dával naopak velkou výhodu obráncům. Spoléhaje se na svou početní převahu Peršané zatroubili do útoku, dali se do pohybu na obou křídlech a jejich jízda i pěchota pálila velké množství šípů. Jejich lehké luky však neměly takový dostřel a navíc vál protivítr. Perský postup tak v první fázi bitvy způsoboval spíše tlak zadních řad než úspěšný postup řad čelních. Palba Belisariových lučištníků do hustých řad nepřátel měla zato drtivý účinek. Peršané se valili přes hájené příkopy a průrvy hlava nehlava a zdolávání těchto přirozených i na Belisariuv rozkaz prohloubených či opevněných terénních překážek a nerovností je rychle vyčerpávalo. Jízda zde vůbec ztratila svůj smysl. Pouze na levém křídle se Peršané usilovným tlakem zmocnili některých hájených průrev a příkopů a počali postupovat k hradbám tlačíce Byzantince před sebou. Do boku jim vpadli dosud čekající Massagetští Hunové, a když perský postup ztroskotával a změnil se v chaotický boj muže proti muži, udeřil na ně zezadu také oddíl Herulských Hunů. Jen trosky perského levého křídla prchly zpět, nepronásledovány na Belisariův rozkaz v tento přelomový moment bitvy. Firůz rozběsněný těmito neúspěchy se vskutku nechal vyprovokovat a povolal do boje elitní oddíly své perské těžké jízdy, tzv. Nesmrtelné a přikázal jim stůj co stůj prorazit na křídle pravém. Podle Belisariových instrukcí obránci před útokem „Nesmrtelných“ naoko ustoupili a perští jezdci se rozjeli zlikvidovat zdánlivě prchající Byzantince dříve než se skryjí do bezpečí hradeb. V ten moment udeřila Belisariova těžká jízda Dvorského pluku a opět spojenečtí Hunové. Právě ti se vůbec nezaplétali do osobních soubojů a projeli formací „Nesmrtelných“ tak rychle a důrazně, že šik roztrhli vedví. Ihned poté v rozbité formaci nepřátel napadli generála „Nesmrtelných“ Baresmanase a jeho korouhevníka a oba rychle zabili. Takovýto počátek boje svých nejlepších oddílů Peršany pochopitelně neočekávali. Zoufalý odpor jednotlivě bojujících skupin perské elitní jízdy se poté rychle změnil na boj o cestu k úprku. K jejich cti patří dodat, že většina jich na bojišti v beznadějném postavení padla. Dojem z roztržení a rozbití formace „Nesmrtelných“, ze smrti Baresmase a pádu jeho korouhve na zbytek perské armády byl pochopitelně drtivý. Ta, byť stále početně velice silná, začala celá nezadržitelně prchat na jihovýchod k Nisibis, odkud původně přitáhli. Firůz mohl být rád, že byl šáhem pouze zbaven zlaté síťky do vlasů, čímž v perském pojetí cti upadl v doživotní nemilost. Byzantská vojska po dlouhé době defenzivy, ústupů a potupných vyplácení výpalného Peršanům, jim u Dary uštědřila drtivou porážku. (cs)
- Die Schlacht von Dara im Norden Mesopotamiens im Jahre 530 markierte einen Sieg des Oströmischen Reiches unter Justinian I. über den Sassanidenkönig Kavadh I. Keiner der beiden Herrscher nahm persönlich an der Schlacht teil. (de)
- Η μάχη του Δάρας διεξήχθη ανάμεσα στους Σασσανίδες Πέρσες και τη Βυζαντινή αυτοκρατορία στα 530, με συντριπτική νίκη των Βυζαντινών έχοντας καθοριστικά αποτελέσματα για το κύρος και το ηθικό των Περσών. Η μάχη ήταν μία από τις σημαντικότερες νίκες του νεαρού τότε στρατηγού Βελισάριου, ενός από τους ικανότερους διοικητές του Ιουστινιανού. Ήταν ο ίδιος στρατηγός ο οποίος θα καταλάβει αργότερα το Βασίλειο των Βανδάλων στην Βόρεια Αφρική, καθώς και την αρχική φάση της ανακατάληψης της Ιταλικής χερσονήσου από τους Οστρογότθους. (el)
- The Battle of Dara was fought between the Eastern Roman Empire and the Sasanians in 530 AD. It was one of the battles of the Iberian War. Procopius's account of this engagement is among the most detailed descriptions of a late Roman battle. (en)
- La batalla de Dara fue una batalla entre el Imperio sasánida y el Imperio bizantino que tuvo lugar el año 530 d. C. Fue una de las batallas de la guerra de Iberia. (es)
- La bataille de Dara est une bataille qui eut lieu en 530 à la frontière de l’Empire romain d’Orient et de l’Empire sassanide près de la forteresse de Dara. Cette bataille est l’une des premières victoires de Bélisaire, l’un des meilleurs et des plus fiables officiers de l’Empereur Justinien, ainsi que le commandant en chef de l’invasion et de la conquête du royaume vandale en Afrique du Nord lors de la reconquête de Justinien. Dara (aussi appelé Anastasiouspolis) est une forteresse construite par l’Empereur Anastase Ier entre 505 et 507. Elle est érigée comme base militaire dans le but de défendre la frontière avec le territoire perse.Dara est protégée des collines au nord, à l’est et à l’ouest. Dara possède également deux ressources naturelles importantes. D’abord, il y a une abondance de pierres pouvant servir à la construction de fortifications. L’eau qui passe à travers la forteresse est un autre élément primordial pour assurer la défense de la cité. (fr)
- Pertempuran Dara meletus antara Sassaniyah dengan Bizantium pada tahun 530. Pertempuran ini merupakan bagian dari Perang Iberia. Meskipun kalah jumlah, jenderal Belisarius berhasil memimpin tentara Bizantium menuju kemenangan. Pertempuran ini digambarkan dalam serial TV tahun 2005. (in)
- ダラの戦い（ダラのたたかい）は、530年に発生した古代都市にて東ローマ帝国とサーサーン朝とが争った戦い。イベリア戦争における戦闘の一つである。 (ja)
- La battaglia di Dara vide contrapposti Bizantini e Persiani nel 530. Fu uno degli eventi della guerra iberica. (it)
- De Slag bij Dara was een van de eerste veldslagen van de Iberische Oorlog die in 527 begon. De Perzische overmacht kon de Byzantijnen onder Belisarius niet verslaan. (nl)
- Сражение при Даре (Сражение у Дары, ср.-греч. Μάχη του Δάρας; перс. نبرد دارا) состоялось в 530 году под стенами крепости Дара в Месопотамии (современный город Огуз, Турция), став первым значительным сражением Иберийской войны между Восточной Римской империей и государством Сасанидов. Римлянами командовал молодой полководец Велизарий при поддержке магистра армии Гермогена, персидскую же армию возглавлял военачальник . (ru)
- A Batalha de Dara foi um confronto entre o Império Sassânida e o Império Bizantino que aconteceu no ano de 530 Foi uma das batalhas da Guerra Ibérica. O Império Bizantino estava em guerra com o Império Sassânida desde 527, supostamente porque Cavades I tentara obrigar os habitantes do Reino da Ibéria a se converter ao zoroastrismo. O rei da Ibéria fugiu de Cavades, mas este tentou negociar a paz com os bizantinos, e que Justiniano I adotasse o seu filho Cosroes I. Justiniano recusou a oferta, e mandou os seus generais Sitas e Belisário para a Pérsia, onde inicialmente foram derrotados. Justiniano tentou negociar, mas Cavades enviou 30 000 homens contra a cidade de Dara em 529. Belisário foi enviado de volta para a região com Hermógenes e 25 000 homens em 530. Cavades replicou com mais 10 000 soldados sob comando de Firuz, que estabeleceu o acampamento a cerca de cinco quilômetros de distância em Amódio. Apesar de ficar superado em número, Belisário decidiu atacar os persas, que se encontravam fracamente armados. Escavou uma série de valetas na estrada para Dara para bloquear a cavalaria persa, e organizou a maior parte da sua infantaria num único bloco. Nos flancos, situou a cavalaria composta pelos hérulos sob o comando de Faras e Buzes. No flanco esquerdo, também enviou 300 hunos a cavalo com Sunicas e Aigã ao comando, mais outros 600 no direito, sob comando de Símas e Ascano. Ficou uma reserva de cavalaria bizantina dirigida pelo general João na retaguarda do flanco direito. Antes da batalha, estas forças permaneceram ocultas atrás das valetas. Os persas formaram em duas linhas, um flanco direito sob comando de Pitíaxes, e o flanco esquerdo dirigido por Baresmanas. A primeira onda do ataque persa marchou contra o flanco direito dos hérulos, que a princípio retrocederam, mas por temor às represálias dos seus aliados hunos contra-atacaram e obrigaram os persas a se retirar. Aparentemente, houve depois uma pausa, na qual um soldado persa desafiou os bizantinos a um combate singular, sendo derrotado por um hérulo chamado Andreas. Depois houve um segundo combate após o qual Andreas voltou a vencer, matando a um segundo adversário. Após isto, os persas retiraram-se a Amódio para passar a noite. No segundo dia de batalha, chegaram de Nísibis (atual Nusaybin) mais 10 000 persas. Os dois bandos trocaram ondas de flechas, com algumas baixas, mas sem grande efetividade. Enquanto isso, Belisário escondeu a sua força de cavalaria atrás da colina à esquerda de Dara. Os persas atacaram a linha bizantina e as tropas do centro começaram a retirar-se, mas acudiram a força oculta de Belisário e o flanco direito dos hunos, e obrigaram os persas a se retirarem. Firuz enviou os "Imortais", as suas tropas de elite, contra a cavalaria bizantina, que foi derrotada. Contudo, Belisário contra-atacou e dividiu as tropas persas em duas partes: a metade das forças persas perseguia a cavalaria, e a outra metade apanhada, com o que 5 000 homens foram aniquilados, entre os quais estava também Baresmanes. A cavalaria também se recuperou, e obrigou a fuga dos seus perseguidores. Belisário permitiu uma perseguição de algumas milhas, mas deixou escapar a maioria dos sobreviventes persas. (pt)
- Битва при Дарі — битва, що відбулася між Візантією (Східною Римською) імперією та Державою Сасанідів у 530 році. (uk)
- 達拉戰役（英語：Battle of Dara）是公元530年東羅馬帝國與薩珊波斯的一場戰役，這是伊比利亞戰爭的一部分。普羅科匹厄斯對這次交戰的描述是對羅馬帝國晚期對戰鬥的最詳細的描述之一。 (zh)
|
| rdfs:comment
|
- La batalla de Dara va ser una batalla entre l'Imperi Sassànida i l'Imperi Romà d'Orient que va tenir lloc l'any 530, dins del conflicte anomenat de la , que va durar de l'any 526 al 532. (ca)
- مَعْرَكة دَارا، دَارَتْ رَحَاها عامْ 530 في دارا، شِمالِ بِلاد ما وراءَ النَهرين بينَ الإمبِراطورية البيزنطية بقيادة الجِنرال بيليساريوس والامبراطورية الساسانية خِلال فَترت الحَرب الأيبيرية، أنتهت المَعركة بنَصر للقوات البيزَنطية، كانت دَارا من اوائل المَعارك التي بَرزَ بها بيليساريوس كَعقلية عَسكرية مُفيدة لمَشروع الامِبراطور جستنيان الاول الطَموح لإعادة السَيطرة على أراضي حَوض البَحر الأبيض المُتوسط. كَذلك يُعتبر وَصفْ المؤرخ بروكوبيوس القيسراني لهذه الاشتباك من بين أكثر الأوصاف تفصيلاً لمَعركة رومانية متأخرة على الإطلاق. (ar)
- Die Schlacht von Dara im Norden Mesopotamiens im Jahre 530 markierte einen Sieg des Oströmischen Reiches unter Justinian I. über den Sassanidenkönig Kavadh I. Keiner der beiden Herrscher nahm persönlich an der Schlacht teil. (de)
- Η μάχη του Δάρας διεξήχθη ανάμεσα στους Σασσανίδες Πέρσες και τη Βυζαντινή αυτοκρατορία στα 530, με συντριπτική νίκη των Βυζαντινών έχοντας καθοριστικά αποτελέσματα για το κύρος και το ηθικό των Περσών. Η μάχη ήταν μία από τις σημαντικότερες νίκες του νεαρού τότε στρατηγού Βελισάριου, ενός από τους ικανότερους διοικητές του Ιουστινιανού. Ήταν ο ίδιος στρατηγός ο οποίος θα καταλάβει αργότερα το Βασίλειο των Βανδάλων στην Βόρεια Αφρική, καθώς και την αρχική φάση της ανακατάληψης της Ιταλικής χερσονήσου από τους Οστρογότθους. (el)
- The Battle of Dara was fought between the Eastern Roman Empire and the Sasanians in 530 AD. It was one of the battles of the Iberian War. Procopius's account of this engagement is among the most detailed descriptions of a late Roman battle. (en)
- La batalla de Dara fue una batalla entre el Imperio sasánida y el Imperio bizantino que tuvo lugar el año 530 d. C. Fue una de las batallas de la guerra de Iberia. (es)
- Pertempuran Dara meletus antara Sassaniyah dengan Bizantium pada tahun 530. Pertempuran ini merupakan bagian dari Perang Iberia. Meskipun kalah jumlah, jenderal Belisarius berhasil memimpin tentara Bizantium menuju kemenangan. Pertempuran ini digambarkan dalam serial TV tahun 2005. (in)
- ダラの戦い（ダラのたたかい）は、530年に発生した古代都市にて東ローマ帝国とサーサーン朝とが争った戦い。イベリア戦争における戦闘の一つである。 (ja)
- La battaglia di Dara vide contrapposti Bizantini e Persiani nel 530. Fu uno degli eventi della guerra iberica. (it)
- De Slag bij Dara was een van de eerste veldslagen van de Iberische Oorlog die in 527 begon. De Perzische overmacht kon de Byzantijnen onder Belisarius niet verslaan. (nl)
- Сражение при Даре (Сражение у Дары, ср.-греч. Μάχη του Δάρας; перс. نبرد دارا) состоялось в 530 году под стенами крепости Дара в Месопотамии (современный город Огуз, Турция), став первым значительным сражением Иберийской войны между Восточной Римской империей и государством Сасанидов. Римлянами командовал молодой полководец Велизарий при поддержке магистра армии Гермогена, персидскую же армию возглавлял военачальник . (ru)
- Битва при Дарі — битва, що відбулася між Візантією (Східною Римською) імперією та Державою Сасанідів у 530 році. (uk)
- 達拉戰役（英語：Battle of Dara）是公元530年東羅馬帝國與薩珊波斯的一場戰役，這是伊比利亞戰爭的一部分。普羅科匹厄斯對這次交戰的描述是對羅馬帝國晚期對戰鬥的最詳細的描述之一。 (zh)
- Bitva u Dary, svedená roku 530 u pevnosti na severu Mezopotámie (v dnešní provincii Mardin na jv. Turecka), byla součástí starých konfliktů mezi říší Byzantskou a tzv. Novoperskou říší perských Sasánovců. Byzantinci u Dary dosáhli vítězství, přičemž významnou roli hrál nejtalentovanější byzantský generál Belisar. (cs)
- La bataille de Dara est une bataille qui eut lieu en 530 à la frontière de l’Empire romain d’Orient et de l’Empire sassanide près de la forteresse de Dara. Cette bataille est l’une des premières victoires de Bélisaire, l’un des meilleurs et des plus fiables officiers de l’Empereur Justinien, ainsi que le commandant en chef de l’invasion et de la conquête du royaume vandale en Afrique du Nord lors de la reconquête de Justinien. Dara (aussi appelé Anastasiouspolis) est une forteresse construite par l’Empereur Anastase Ier entre 505 et 507. Elle est érigée comme base militaire dans le but de défendre la frontière avec le territoire perse.Dara est protégée des collines au nord, à l’est et à l’ouest. Dara possède également deux ressources naturelles importantes. D’abord, il y a une abondance de (fr)
- A Batalha de Dara foi um confronto entre o Império Sassânida e o Império Bizantino que aconteceu no ano de 530 Foi uma das batalhas da Guerra Ibérica. O Império Bizantino estava em guerra com o Império Sassânida desde 527, supostamente porque Cavades I tentara obrigar os habitantes do Reino da Ibéria a se converter ao zoroastrismo. O rei da Ibéria fugiu de Cavades, mas este tentou negociar a paz com os bizantinos, e que Justiniano I adotasse o seu filho Cosroes I. Justiniano recusou a oferta, e mandou os seus generais Sitas e Belisário para a Pérsia, onde inicialmente foram derrotados. Justiniano tentou negociar, mas Cavades enviou 30 000 homens contra a cidade de Dara em 529. Belisário foi enviado de volta para a região com Hermógenes e 25 000 homens em 530. Cavades replicou com mais 10 0 (pt)
|
