| dbo:abstract
|
- Cazinská vzpoura (srbochorvatsky Cazinska buna/Цазинска буна) byla vzpourou bosenského obyvatelstva v tzv. Cazinské krajině (okolí měst Cazin, Velika Kladuša a Slunj v Bosně a Hercegovině) v květnu 1950. Sedláci, ale i partyzáni se bouřili proti kolektivizační politice. I když bylo již združstevňování venkova v té době v zemi na ústupu, vypukla několik let nahromaděná nenávist ke komunistické vládě. V čele vzpoury stály přední osobnosti z oblasti, sedláci a veteráni partyzánského boje (Mile Devrnja, , – dva byli Srbové a jeden muslim). Celkem se jí účastnilo asi kolem 720 lidí. Pozoruhodným faktem bylo, že shodu v této záležitosti našli sedláci jak srbské, tak muslimské národnosti. Drtivá většina vzbouřenců byli Bosňáci, předními organizátory vzpoury byli Srbové. Za den povstání byl zvolen (6. května 1950). Nespokojení nejprve požadovali navrácení původních poměrů v oblasti vlastnictví půdy, rychle ale jejich sympatie přešly směrem k restauraci jugoslávské monarchie v čele s králem Petarem II. a exilovou vládou, vedenou Ivanem Šubašićem. Odmítali sovětské pořádky, aplikované v modifikované podobě v tehdejší Jugoslávii a žádali orientaci na západoevropské státy. Vzbouřenci napadli několik a poté zaútočili na Velikou Kladušu a Cazin. Vzpouru zastavily jednotky JLA, které do Cazinu dorazily ze všech koutů BiH. Účastníky vzpoury soudily na konci května 1950 vojenské soudy. V devíti procesech byli účastníci obviňováni z kontrarevoluce, ze spolupráce se SSSR, či monarchistickým režimem. 15 z nich bylo odsouzeno k trestu smrti, mnozí pak k trestům odnětí svobody. Stovky účastníků povstání byli vysídleny z oblasti. Klíčovou roli v udělování trestů měla podle dobové dokumentace tajná policie UDBA. (cs)
- The Cazin rebellion (Serbo-Croatian: Cazinska buna) was an armed anti-state rebellion of peasants that occurred in May 1950 in the towns of Cazin and Velika Kladuša in the Bosanska Krajina region, as well as Slunj in Croatia, at that time part of Communist Yugoslavia. The peasants revolted against the forced collectivization and collective farms set up by the Yugoslav government following a drought in 1949, after which they had been punished due to their inability to meet the quotas. The ringleaders were persecuted and some killed, including many innocent civilians. It was the only peasant rebellion in the history of Cold War Europe. (en)
|
