| dbo:abstract
|
- Iniuria (lat.) znamená obecně bezpráví, v římském právu šlo o urážku na cti. Protože ve starověkém Římě byla osobní čest pro občany velmi důležitá, znal urážku na cti už Zákon dvanácti desek. Zatím však jen jako iniurie reálné, tedy útoky proti tělesné integritě, až praetorská normotvorba zavedla iniurie verbální v podobě nadávek, posuňků nebo útoků na cudnost. Právnickým výkladem pak byly tyto soukromé delikty vztaženy i na bránění ve výkonu práv a neoprávněné užívání veřejných věcí (některé těžké urážky typu porušení domovní svobody nebo bití později Sulla prohlásil za veřejné crimen, které soudila zvláštní porota). Vždy však byl nutný úmysl působit příkoří (animus iniuriandi), na druhou stranu potupa mohla být i nepřímá, když mířila na osoby blízké poškozeného, dokonce i na jeho otroky. Ochranou byla žaloba (actio iniuriarum aestomatoria), kterou poškozený mohl žádat po škůdci zaplacení soukromé pokuty, o jejíž výši rozhodovali podle volné úvahy rekuperátoři (recuperatores). Přihlíželi ovšem k intenzitě útoku, místu, kde k němu došlo, i k postavení uráženého. Ačkoli byla tedy žalobou poenální, měla současně i infamující účinky. Vzhledem ke svému charakteru byla žalobou osobní a nepřecházející na dědice, mohl ji uplatnit jen uražený a jen vůči pachateli urážky. (cs)
- Iniuria es un término propio del Derecho romano que se puede entender como sinónimo de , lo contrario a derecho; no siempre coincidente con el concepto de injuria (la palabra castellana derivada de la latina iniuria) en el derecho actual. En algún contexto, puede traducirse por "injusticia" (Summum ius summa iniuria -"la aplicación ilimitada del derecho causa la máxima injusticia"-). La Lex Aquilia trataba de los damnum iniuria datum ("daños causados ilegalmente"). Los ("delitos") clasificados en la Lex duodecim tabularum ("Ley de las XII tablas") como (morales o corporales) eran clasificados como iniuria; mientras que los eran clasificados como (palabra latina de la que deriva la castellana "hurto"). La evolución se vio algo interrumpida por una lex Cornelia de iniuriis de la época de Sulla, que preveía un recurso penal o cuasi penal para "pulsare, verberare, vi domum introire" (abarcando todo el campo de las iniuriae tratadas en las XII Tablas), y al parecer algunos otros procedimientos. Se suelen traducir al castellano como "herida" las palabras inglesas e , del mismo origen etimológico, y muy utilizadas también en Derecho. No se debe confundir iniuria con la expresión in iure que designa la compareciencia ante el magistrado. Muchas expresiones jurídicas latinas incluyen el término iniuria:
* ("una injuria no justifica otra")
* ("la injuria no se presume")
* ("de un acto ilícito no debe derivarse derechos para su autor").
* Volenti non fit iniuria ("no se comete injusticia con quien actuó voluntariamente") (es)
- Die Iniuria (deutsch Injurie, „Rechtsverletzung“) bezeichnet im altzivilen römischen Recht das meistumfassende Delikt der Verletzung fremder Persönlichkeit. Ursprünglich fielen „Unrecht“ und „Personenverletzung“ in dem Begriff einheitlich aus. Der Generaltatbestand findet sich im „Schadenersatzrecht“ des Zwölftafelgesetzes. Dort wurden die Rechtsfolgen aufgeführt, die besonders die vorsätzliche Verletzung körperlicher Unversehrtheit sanktionierten. Bereits in spätrepublikanischer Zeit war die Schuld (culpa) Bestandteil des Deliktsrechts. Ab der spätrepublikanischen Zeit wurden Rechtfertigungs- und Schuldausschließungsgründe formuliert. Lag ein Rechtfertigungsgrund (etwa Notwehr) vor, war die Tat nicht widerrechtlich; lag keine Schuld vor (etwa Befehlsnotstand), so war der Täter entlastet, obwohl die Tat widerrechtlich war. (de)
- Iniuria ("outrage", "contumely") was a delict in Roman law for the outrage, or affront, caused by contumelious action (whether in the form of words or deeds) taken against another person. (en)
- In diritto romano L'iniuria era, con la rapina e il furtum, una delle obligationes ex delicto (obbligazioni nascenti da atto illecito). (it)
|
| rdfs:comment
|
- Iniuria ("outrage", "contumely") was a delict in Roman law for the outrage, or affront, caused by contumelious action (whether in the form of words or deeds) taken against another person. (en)
- In diritto romano L'iniuria era, con la rapina e il furtum, una delle obligationes ex delicto (obbligazioni nascenti da atto illecito). (it)
- Iniuria (lat.) znamená obecně bezpráví, v římském právu šlo o urážku na cti. Protože ve starověkém Římě byla osobní čest pro občany velmi důležitá, znal urážku na cti už Zákon dvanácti desek. Zatím však jen jako iniurie reálné, tedy útoky proti tělesné integritě, až praetorská normotvorba zavedla iniurie verbální v podobě nadávek, posuňků nebo útoků na cudnost. Právnickým výkladem pak byly tyto soukromé delikty vztaženy i na bránění ve výkonu práv a neoprávněné užívání veřejných věcí (některé těžké urážky typu porušení domovní svobody nebo bití později Sulla prohlásil za veřejné crimen, které soudila zvláštní porota). Vždy však byl nutný úmysl působit příkoří (animus iniuriandi), na druhou stranu potupa mohla být i nepřímá, když mířila na osoby blízké poškozeného, dokonce i na jeho otroky. (cs)
- Die Iniuria (deutsch Injurie, „Rechtsverletzung“) bezeichnet im altzivilen römischen Recht das meistumfassende Delikt der Verletzung fremder Persönlichkeit. Ursprünglich fielen „Unrecht“ und „Personenverletzung“ in dem Begriff einheitlich aus. Der Generaltatbestand findet sich im „Schadenersatzrecht“ des Zwölftafelgesetzes. Dort wurden die Rechtsfolgen aufgeführt, die besonders die vorsätzliche Verletzung körperlicher Unversehrtheit sanktionierten. Bereits in spätrepublikanischer Zeit war die Schuld (culpa) Bestandteil des Deliktsrechts. (de)
- Iniuria es un término propio del Derecho romano que se puede entender como sinónimo de , lo contrario a derecho; no siempre coincidente con el concepto de injuria (la palabra castellana derivada de la latina iniuria) en el derecho actual. En algún contexto, puede traducirse por "injusticia" (Summum ius summa iniuria -"la aplicación ilimitada del derecho causa la máxima injusticia"-). La Lex Aquilia trataba de los damnum iniuria datum ("daños causados ilegalmente"). No se debe confundir iniuria con la expresión in iure que designa la compareciencia ante el magistrado. (es)
|
