The state-socialist system built after 1948 in Czechoslovakia was characterized by an effort to p... more The state-socialist system built after 1948 in Czechoslovakia was characterized by an effort to purposefully secularize society and replace religiosity with an ideological system based on the values of Marxism-Leninism. The repressive measures gradually affected all religious organizations, but not all of them equally. A specific category was constituted by religious groups, which the communist discourse defined as "sects." These were repeatedly placed in existential danger because they were outside the contemporary notion of "normal" religion. The dissertation uses the example of two such communities (the Pentecostal Movement, the Jehovah's Witnesses Religious Society) to analyse the interactions of religious actors with state representatives. The thesis demonstrates that the state's atheization strategies did not produce an atheistic society and, using the concept of the religious field, created a disjunctive space at the intersection of religion-culture-politics in which various believers were forced to modify their spiritual practices, but certainly did not become dominated passive bystanders. Similarly, the state administration did not remain static, and its activities gradually diversified according to the specificities of a given religious group. The thesis concludes that the state did not develop a unified strategy regarding the so-called sects, and its various bodies sometimes pursued independent goals. The absence of specific guidelines on various religious issues led to heterogeneity in the decision-making of local actors representing state power and, ultimately, to the decentralization of state church policy.
This article examines the religious conditions in Post-Stalinist Czechoslovakia on the example of... more This article examines the religious conditions in Post-Stalinist Czechoslovakia on the example of the Pentecostal movement. It enlarges the classical research scope done on a church-state axis by focusing on a minority religious group, which is not only oppressed by the system driven by atheistic imperatives but also must compete with the rival religious organization. By using the concept of the religious field, the study argues that the state socialist system was caught between two different roles. The state tried to diminish the belief in God, but also it was supposed to operate as a guarantor of religious life. The state division of roles enabled believers to take an active part in negotiating their religious independence and even when they failed, it shows that they were not passive objects controlled by the state, but active actors with an agency of their own.
Jedním z cílů rané komunistické diktatury v Československu byla rychlá přeměna školství s cílem v... more Jedním z cílů rané komunistické diktatury v Československu byla rychlá přeměna školství s cílem vychovat novou socialistickou generaci. Ta mimo jiné neměla být již zatížena tzv. náboženskými předsudky. Ještě předtím, než v roce 1952 komunističtí představitelé omezili samotný vyučovací předmět katolického náboženství, pokusili se sekularizovat celkový materiální prostor školy. Cílem textu je v první části kontextualizovat vztah mezi školou, Komunistickou stranou Československa a katolickou církví. Ve druhé části se studie zaměřuje
Tato práce se snaží historizovat fenomén výuky náboženství v českých zemích, především v období 1... more Tato práce se snaží historizovat fenomén výuky náboženství v českých zemích, především v období 1950-1956. Předmětem zájmu je v první části práce analýza vztahu Komunistické strany Československa a římskokatolické církve s cílem vytvořit vhodný rámec pro část empirickou. Ve druhé části práce popisuje jak strategie KSČ na poli výuky náboženství, tak i konkrétní sociální praxi spojenou s jejich implementací. Díky tomu studie mapuje určitý pomyslný prostor stýkání ideologického nároku s každodenní praxí, která je vytvářena v komunikaci mezi komunistickými elitami, církevními tajemníky, lokálními funkcionáři, učiteli a řediteli, církevní hierarchií a samotnými věřícími. Práce dochází k závěrům, že v socialistickém školství existovala jistá snaha o využití náboženské výuky ve smyslu socialistická výchovy. Nicméně od konce první poloviny 50. let byla tato snaha postupně redukována a všechny známky normality výuky náboženství měly být omezeny na minimum. Práce však ukazuje, že lokální prax...
In the author´s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands si... more In the author´s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the installment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “non-ecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existence of the Third Republic, and thus open the research to new questions.
In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands s... more In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the instalment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “nonecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existenceof the Third Republic, and thus open the research to new questions.
The purpose of the paper is to investigate the historiography of the 19th century Habsburg monarc... more The purpose of the paper is to investigate the historiography of the 19th century Habsburg monarchy based on the example of two prominent historians – Mihály Horváth and František Palacký. The first part is concerned with the fundamental processes, which influenced the historiography of the 19th century, the second part provides a small comparison of the two historians. This study shows how historians partially lost the enlightened call for the „universal” and how they gradually entered the national frame of thinking.
Recenzní stať se věnuje publikaci "Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 194... more Recenzní stať se věnuje publikaci "Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948-1989". I přes jisté výhrady (včetně konceptuálních) autoři uznávají, že kniha otevírá odborné veřejnosti významnou badatelskou oblast a přináší řadu nových poznatků. I po přečtení publikace však zůstává otázka - co to vlastně ta komunistická výchova je...?
K dynamicky se rozvíjejícím oblastem historického výzkumu se v posledních letech zařadily dějiny ... more K dynamicky se rozvíjejícím oblastem historického výzkumu se v posledních letech zařadily dějiny vědění. Konceptu se zhostili respektovaní autoři včetně britského historika Petera Burka. Vědění jsou věnovány konference i menší workshopy. Zakládají se odborné instituty a výzkumné týmy, časopisecké řady i blogy. Součástí intenzivního dění je i LUCK, tedy Centrum pro dějiny vědění na univerzitě ve švédském Lundu. A právě jeho spoluzakladatele, Johana Östlinga a Davida Larssona Heidenblada jsme požádali, aby stále populárnější koncept přiblížili českým čtenářům časopisu Dějiny a současnost.
Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti, 2023
Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje ... more Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje krajinu kolem sebe. Velká vodní díla byla v době svého vzniku vnímána jako prostředky modernizace a pokroku, současně však přispívala k zániku řady jiných, kulturních i přírodních hodnot. Jejich historie není jen historií technického a hospodářského rozvoje, odráží rovněž proměny vztahu moderní společnosti k využívání přírodních zdrojů a obývané krajině. Výstava Obrazy vody odkrývá tento ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladě dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna a Orlíku. Příběh jejich výstavby a fungování vypráví prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma tak propojuje s obecnějšími otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století.
The state-socialist system built after 1948 in Czechoslovakia was characterized by an effort to p... more The state-socialist system built after 1948 in Czechoslovakia was characterized by an effort to purposefully secularize society and replace religiosity with an ideological system based on the values of Marxism-Leninism. The repressive measures gradually affected all religious organizations, but not all of them equally. A specific category was constituted by religious groups, which the communist discourse defined as "sects." These were repeatedly placed in existential danger because they were outside the contemporary notion of "normal" religion. The dissertation uses the example of two such communities (the Pentecostal Movement, the Jehovah's Witnesses Religious Society) to analyse the interactions of religious actors with state representatives. The thesis demonstrates that the state's atheization strategies did not produce an atheistic society and, using the concept of the religious field, created a disjunctive space at the intersection of religion-culture-politics in which various believers were forced to modify their spiritual practices, but certainly did not become dominated passive bystanders. Similarly, the state administration did not remain static, and its activities gradually diversified according to the specificities of a given religious group. The thesis concludes that the state did not develop a unified strategy regarding the so-called sects, and its various bodies sometimes pursued independent goals. The absence of specific guidelines on various religious issues led to heterogeneity in the decision-making of local actors representing state power and, ultimately, to the decentralization of state church policy.
This article examines the religious conditions in Post-Stalinist Czechoslovakia on the example of... more This article examines the religious conditions in Post-Stalinist Czechoslovakia on the example of the Pentecostal movement. It enlarges the classical research scope done on a church-state axis by focusing on a minority religious group, which is not only oppressed by the system driven by atheistic imperatives but also must compete with the rival religious organization. By using the concept of the religious field, the study argues that the state socialist system was caught between two different roles. The state tried to diminish the belief in God, but also it was supposed to operate as a guarantor of religious life. The state division of roles enabled believers to take an active part in negotiating their religious independence and even when they failed, it shows that they were not passive objects controlled by the state, but active actors with an agency of their own.
Jedním z cílů rané komunistické diktatury v Československu byla rychlá přeměna školství s cílem v... more Jedním z cílů rané komunistické diktatury v Československu byla rychlá přeměna školství s cílem vychovat novou socialistickou generaci. Ta mimo jiné neměla být již zatížena tzv. náboženskými předsudky. Ještě předtím, než v roce 1952 komunističtí představitelé omezili samotný vyučovací předmět katolického náboženství, pokusili se sekularizovat celkový materiální prostor školy. Cílem textu je v první části kontextualizovat vztah mezi školou, Komunistickou stranou Československa a katolickou církví. Ve druhé části se studie zaměřuje
Tato práce se snaží historizovat fenomén výuky náboženství v českých zemích, především v období 1... more Tato práce se snaží historizovat fenomén výuky náboženství v českých zemích, především v období 1950-1956. Předmětem zájmu je v první části práce analýza vztahu Komunistické strany Československa a římskokatolické církve s cílem vytvořit vhodný rámec pro část empirickou. Ve druhé části práce popisuje jak strategie KSČ na poli výuky náboženství, tak i konkrétní sociální praxi spojenou s jejich implementací. Díky tomu studie mapuje určitý pomyslný prostor stýkání ideologického nároku s každodenní praxí, která je vytvářena v komunikaci mezi komunistickými elitami, církevními tajemníky, lokálními funkcionáři, učiteli a řediteli, církevní hierarchií a samotnými věřícími. Práce dochází k závěrům, že v socialistickém školství existovala jistá snaha o využití náboženské výuky ve smyslu socialistická výchovy. Nicméně od konce první poloviny 50. let byla tato snaha postupně redukována a všechny známky normality výuky náboženství měly být omezeny na minimum. Práce však ukazuje, že lokální prax...
In the author´s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands si... more In the author´s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the installment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “non-ecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existence of the Third Republic, and thus open the research to new questions.
In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands s... more In the author’s opinion, research projects dealing with the Catholic Church in the Czech Lands since the instalment of the Communist regime in 1948 are somewhat closed in that there is very little communication between “ecclesiastic” and “nonecclesiastic” historians. The article aims to describe causes of the situation and propose a way in which research into the history of the Catholic Church in the period referred to above could be included in broader discussions about the nature of the Communist dictatorship. The author opines that one of the reasons of the introversion is an intensive overreliance on works of the historian Karel Kaplan, which turns the attention of researchers away from topics not directly related to the repression of the Catholic Church and its representatives. In addition, the author questions the stereotypical presentation of the Communist Party and the Catholic Church in post-war Czechoslovakia as two irreconcilable opponents, mentioning their overall consensus and important contact points during the so-called Third Republic (1945–1948), using the example of the Communist historian and politician Zdeněk Nejedlý (1878–1962) and the Catholic author Adolf Kajpr (1902–1959), and also certain intersections of the Communist and the Catholic identities since 1948. The study outlines a possibility to capture the issue using a prism of concepts of legitimacy and hegemony based on the situation prevailing during the existenceof the Third Republic, and thus open the research to new questions.
The purpose of the paper is to investigate the historiography of the 19th century Habsburg monarc... more The purpose of the paper is to investigate the historiography of the 19th century Habsburg monarchy based on the example of two prominent historians – Mihály Horváth and František Palacký. The first part is concerned with the fundamental processes, which influenced the historiography of the 19th century, the second part provides a small comparison of the two historians. This study shows how historians partially lost the enlightened call for the „universal” and how they gradually entered the national frame of thinking.
Recenzní stať se věnuje publikaci "Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 194... more Recenzní stať se věnuje publikaci "Pojetí a prosazování komunistické výchovy v Československu 1948-1989". I přes jisté výhrady (včetně konceptuálních) autoři uznávají, že kniha otevírá odborné veřejnosti významnou badatelskou oblast a přináší řadu nových poznatků. I po přečtení publikace však zůstává otázka - co to vlastně ta komunistická výchova je...?
K dynamicky se rozvíjejícím oblastem historického výzkumu se v posledních letech zařadily dějiny ... more K dynamicky se rozvíjejícím oblastem historického výzkumu se v posledních letech zařadily dějiny vědění. Konceptu se zhostili respektovaní autoři včetně britského historika Petera Burka. Vědění jsou věnovány konference i menší workshopy. Zakládají se odborné instituty a výzkumné týmy, časopisecké řady i blogy. Součástí intenzivního dění je i LUCK, tedy Centrum pro dějiny vědění na univerzitě ve švédském Lundu. A právě jeho spoluzakladatele, Johana Östlinga a Davida Larssona Heidenblada jsme požádali, aby stále populárnější koncept přiblížili českým čtenářům časopisu Dějiny a současnost.
Obrazy vody: Jihočeské přehrady a jejich otisk v krajině a společnosti, 2023
Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje ... more Výstavba přehrad je jedním z nejvýraznějších zásahů, jimiž člověk již více než století proměňuje krajinu kolem sebe. Velká vodní díla byla v době svého vzniku vnímána jako prostředky modernizace a pokroku, současně však přispívala k zániku řady jiných, kulturních i přírodních hodnot. Jejich historie není jen historií technického a hospodářského rozvoje, odráží rovněž proměny vztahu moderní společnosti k využívání přírodních zdrojů a obývané krajině. Výstava Obrazy vody odkrývá tento ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladě dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna a Orlíku. Příběh jejich výstavby a fungování vypráví prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma tak propojuje s obecnějšími otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století.
Uploads
Papers by Martin Pácha
Book Reviews by Martin Pácha
Talks by Martin Pácha
Books by Martin Pácha
Výstava Obrazy vody odkrývá tento ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladě dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna a Orlíku. Příběh jejich výstavby a fungování vypráví prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma tak propojuje s obecnějšími otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století.
Výstava Obrazy vody odkrývá tento ambivalentní charakter technických zásahů do krajiny na příkladě dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna a Orlíku. Příběh jejich výstavby a fungování vypráví prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. Zdánlivě úzké regionální téma tak propojuje s obecnějšími otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století.