Božena Srncová
Božena Srncová, provdaná Krejcarová[1] žila v Lomnici nad Popelkou (11. června 1925, Praha – 30. listopadu 1997, Semily) byla česká sportovní gymnastka a olympijská vítězka. Na LOH 1948 v Londýně zvítězila v soutěži družstev žen. Na LOH 1952 v Helsinkách obsadila s družstvem žen bronzovou příčku.
| Božena Srncová | |
|---|---|
| Narození | 11. června 1925 Praha |
| Úmrtí | 30. listopadu 1997 (ve věku 72 let) Semily |
| Povolání | sportovní gymnastka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH
| ||
| zlato | LOH 1948 | družstva |
| bronz | LOH 1952 | družstva |
LOH 1948 v Londýně
editovatVedoucími družstva sportovních gymnastek byly Marie Provazníková a Vlasta Děkanová. Sestavu s Boženou Srncovou dále tvořily Zdeňka Honsová, Miloslava Misáková, Věra Růžičková (původně náhradnice), Milena Müllerová, Zdeňka Veřmiřovská, Olga Šilhánová, Marie Kovářová a Eliška Misáková (in memoriam).
Krátce před začátkem onemocněla kamarádka Eliška Misáková tehdy neléčitelnou dětskou obrnou a v soutěži ji nahradila Věra Růžičková. E. Misáková zemřela krátce poté, co její sestra Miloslava a její přítelkyně získaly zlato. Při slavnostním vyhlášení vítězů byla československá vlajka olemována černou stuhou.[2] O této tragické události, i o přípravách a samotném průběhu gymnastické soutěže žen na londýnské olympiádě natočil režisér Miroslav Kačor v roce 2012 dokument Zlato pro Elišku.[3][4] Za vítězství sportovkyně získaly i gramorádio.[4][5]
O úspěchu gymnastek se podle slov Věry Růžičkové později moc nemluvilo a nepsalo také proto, že jejich vedoucí Marie Provazníková ihned po olympiádě volila emigraci a pro komunisty tak byla zrádkyní.[2]
LOH 1952 v Helsinkách
editovatV bronzovém týmu kromě Boženy Srncové byly Hana Bobková, Alena Chadimová, Jana Rabasová, Alena Reichová, Matylda Šínová, Věra Vančurová a Eva Věchtová.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ JŮZLOVÁ, Jana; KOČÍ, Antonín. Česko. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1525-X. Kapitola Krejcarová-Srncová, s. 215.
- ↑ a b Smrt, která zastínila olympijské zlato československých gymnastek | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Zlato pro Elišku (2012). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Zlato pro Elišku, dokument. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Gramorádio - Československé historické radiopřijímače Tesla. Československé historické radiopřijímače Tesla [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-21.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Božena Srncová v databázi Olympedia (anglicky)
