Miloslava Misáková
Miloslava Misáková-Čamková (25. února 1922, Mokrá-Horákov – 1. července 2015[1] Praha) byla česká sportovní gymnastka. Na letních olympijských hrách 1948 v Londýně byla členkou vítězného Československého družstva, které získalo zlaté medaile v gymnastice.
| Miloslava Misáková | |
|---|---|
| Rodné jméno | Miloslava Misáková |
| Narození | 25. února 1922 Horákov nebo Mokrá-Horákov |
| Úmrtí | 1. července 2015 (ve věku 93 let) Praha |
| Povolání | sportovní gymnastka a trenérka |
| Příbuzní | Eliška Misáková (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Sportovní gymnastika na LOH
| ||
| zlato | LOH 1948 | družstvo |
Vedoucími tohoto družstva byly Marie Provazníková a Vlasta Děkanová. Sestavu s Miloslavou Misákovou dále tvořily Zdeňka Honsová, Věra Růžičková (původně náhradnice), Božena Srncová, Milena Müllerová, Zdeňka Veřmiřovská, Olga Šilhánová, Marie Kovářová a Miloslavina sestra Eliška.
Sestra Eliška ale do bojů nezasáhla, protože onemocněla tehdy neléčitelnou dětskou obrnou. Ráno, den po úspěchu přítelkyň, Eliška zemřela a ve Velké Británií bylo její tělo i zpopelněno.[2] Při slavnostním vyhlášení vítězů byla československá vlajka olemována černou stuhou.[3] O této tragické události, i o přípravách a samotném průběhu gymnastické soutěže žen na londýnské olympiádě natočil režisér Miroslav Kačor v roce 2012 dokument Zlato pro Elišku, v němž hovořila i Miloslava.[2][4] Za vítězství sportovkyně získaly i gramorádio.[2][5]
O úspěchu gymnastek se podle slov Věry Růžičkové později moc nemluvilo a nepsalo také proto, že jejich vedoucí Marie Provazníková ihned po olympiádě volila emigraci a pro komunisty tak byla zrádkyní.[3]
Oba rodiče sester Misákových již byly v roce 1948 po smrti.[2] Miloslava měla kromě sestry Elišky ještě druhou sestru Marii. Byl to právě Mariin manžel-pilot, který gymnastky přepravil po olympiádě z Londýna do Československa.[2] V mládí byla členkou Sokola Brno I. Po studiu na gymnáziu vystudovala jazykovou školu v Brně.[6] Provdala se za Ing. Miroslava Čamka a měli spolu dceru Alenku a syna Mirka. Pracovala jako zahraniční korespondentka.[6] V šedesátých letech se na čas vrátila ke gymnastice a s Marií Větrovskou-Šimkovou v Praze trénovaly začínající sportovní gymnastky.[6]
Odkazy
editovatSouvisející články
editovatReference
editovat- ↑ Zemřela Miloslava Čamková-Misáková, zlatá gymnastka z Londýna 1948 [online]. olympic.cz, 2015-07-01 [cit. 2015-07-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e Zlato pro Elišku, dokument. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b Smrt, která zastínila olympijské zlato československých gymnastek | Zprávy | Tiscali.cz. zpravy.tiscali.cz [online]. [cit. 2023-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Zlato pro Elišku (2012). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Gramorádio - Československé historické radiopřijímače Tesla. Československé historické radiopřijímače Tesla [online]. [cit. 2023-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-21.
- ↑ a b c Zlatá olympionička Molislava Čamková-Misáková. Sokol. 2010, roč. 68, čís. 5, s. 16–17. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-19. ISSN 0489-6718.
Externí odkazy
editovat- (česky) Informace na Progym.cz
- Miloslava Misáková v databázi Olympedia (anglicky)
