Hirohito
Hirohito (japonsky: 裕仁; 29. dubna 1901, Tokio – 7. ledna 1989) byl 124. japonský císař, který vládl v letech 1926-1989. Po své smrti je v Japonsku znám jako císař Šówa (昭和 天皇, Šówa tennó; Šówa – „zářící mír“ – byl název jeho panovnické éry, který si volí každý císař sám). Mimo Japonsko bývá jmenován Hirohito. Jeho dětské jméno bylo Miči no mija (迪宮), přesněji Miči no mija Hirohito Šinnó (迪宮 裕仁 親王).
| Šówa Tennó 昭和天皇 | |
|---|---|
| Japonský císař | |
 Císař Šówa | |
| Doba vlády | 1926–1989 |
| Éra vlády | Šówa |
| Posmrtné jméno | Šówa |
| Narození | 29. dubna 1901 Akasaka Estate |
| Úmrtí | 7. ledna 1989 (ve věku 87 let) Fukiage gjoen |
| Předchůdce | Císař Taišó (za života Jošihito (嘉仁)) |
| Nástupce | Císař Akihito |
| Manželka | Císařovna Kódžun (香淳 皇后), za svobodna Princezna Nagako 良子 女王 |
| Potomci | Princezna Šigeko Princezna Sačiko Princezna Kazuko Princezna Acuko Císař Akihito Princ Masahito Princezna Takako |
| Dynastie | Jamato |
| Motto | 昭和 Šówa – „zářící mír“ |
| Otec | Císař Taišó (za života Jošihito (嘉仁)) |
| Matka | Sadako Kudžó, japonsky: 九条 節子 Kudžó Sadako; |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vládl nejdéle ze všech japonských císařů a během jeho vlády došlo v japonské společnosti k obrovským ekonomickým a společenským změnám.
Mládí
editovatNarodil se v paláci Aojama v Tokiu. Jako prvorozený syn císaře Taišó byl 2. listopadu 1916 ustanoven korunním princem. Dne 29. listopadu 1921 se stal regentem a ujal se vlády místo svého těžce nemocného otce.
V roce 1922 podnikl šestiměsíční cestu do Velké Británie a dalších evropských zemí (Francie, Itálie, Vatikán, Nizozemsko a Belgie). Stal se tak vůbec prvním japonským vládcem, který kdy vycestoval do zahraničí.
Korunovace
editovat25. prosince 1926 zemřel jeho otec, císař Taišó, a Hirohito byl 10. listopadu 1928 korunován novým císařem.
Role ve druhé světové válce
editovatPočátek jeho vlády mezi roky 1928 a 1945 je poznamenám silným postavením japonských armádních kruhů ve vládě. V roce 1932 došlo k faktické ztrátě civilní kontroly nad armádou. Ta ovládla téměř veškerou politickou moc v zemi, začala se připravovat na agresivní válku ve východní Asii a postupně zavlekla Japonsko do druhé světové války. Podle posledních výzkumů vyšlo najevo[zdroj?], že císař byl středem faktického politického dění a události vedoucí k invazi do Číny, následné masakry a vstup Japonska do druhé světové války se děly pod jeho přímou kontrolou nebo s jeho souhlasem. Po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki nechali zastánci kapitulace i fanatického odporu rozhodnutí na císaři.[1] Ten se nakonec rozhodl pro přijetí podmínek Postupimské konference, v rozhlasovém projevu po 15. srpnu seznámil veřejnost s rozhodnutím a 2. září Japonsko kapitulovalo.
Život po válce
editovatPo válce byl souzen za válečné zločiny, avšak byl osvobozen mimo jiné kvůli přesvědčení generála MacArthura, že jeho odsouzení by zcela podkopalo morálku obyvatelstva. Dokonce mu bylo umožněno setrvat na postu císaře i po válce, který však byl zbaven veškeré politické moci a zůstala mu pouze ceremoniální role. V roce 1952 chtěl ve svém projevu k příležitosti ukončení nadvlády nad Japonskem americkou armádou vyjádřit lítost nad vypuknutím války, údajně mu to však bylo rozmluveno tehdejším premiérem Šigeru Jošidou.[2]
Hirohito zůstal zbytek svého života aktivní součástí japonské společnosti a je s ním spojováno mnoho rozhodnutí, která bývají spojována s funkcí hlavy státu. Zemřel 7. ledna 1989 na rakovinu. Vlády se ujal jeho syn Akihito, který roku 2019 abdikoval a přenechal trůn svému synovi Naruhitovi. Jak Akihito, tak Naruhito na rozdíl od svého předka veřejně vyjádřili lítost nad rolí Japonska ve druhé světové válce.
Potomci
editovat- Princezna Šigeko
(Teru no mija Šigeko Naišinnó 照宮 成子 内親王), (1925–1961) - Princezna Sačiko
(Hisa no mija Sačiko Naišinnó 久宮 祐子 内親王), (1927–1928) - Princezna Kazuko
(Taka no mija Kazuko Naišinnó 孝宮 和子 内親王), (1929–1989) - Princezna Acuko
(Jori no mija Acuko Naišinnó 順宮 厚子 内親王), (* 1931) - Císař Akihito
(Cugu no mija Akihito Šinnó 継宮 明仁 親王), (* 1933) - Princ Masahito
(Hitači no mija Masahito Šinnó 常陸宮 正仁 親王), (* 1935) - Princezna Takako
(Suga no mija Takako Naišinnó 清宮 貴子 内親王), (* 1939)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Císař Hirohito – Druhá světová válka – druhasvetova.com. www.druhasvetova.com [online]. [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Japonský císař se chtěl omluvit za zločiny brzy po válce, rozmluvili mu to. iDNES.cz [online]. 2019-08-20 [cit. 2023-01-01]. Dostupné online.
Literatura
editovat- BIX, Herbert P. Hirohito a vznik moderního Japonska. Praha: BB art, 2002. ISBN 80-7257-712-3. S. 599.
- HATA, Ikuhiko; JANSEN, Marius B. Hirohito: The Shōwa Emperor in War and Peace. [s.l.]: Global Oriental, 2007. 272 s.
- DOSTÁLOVÁ, Klára. Hirohito – zhroucení božského mýtu [online]. Filozofická fakulta, 2007. Diplomová práce. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Kunaicho | Emperor Shōwa and Empress Kōjun
- Hirohito biography and timeline v Rotten Library
- Reflections on Emperor Hirohito's death
- Booknotes interview with Herbert Bix on Hirohito and the Making of Modern Japan, September 2, 2001
- Booknotes interview with John Dower on Embracing Defeat, March 26, 2000
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hirohito na Wikimedia Commons 
Osoba Hirohito ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hirohito
- Japonská cesta 1945-1970
- Císař Hirohito. Bál se amerických atomových zbraní, nebo Sovětů? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní životopisné informace, podrobnosti o císařově postojích během války a po ní.
| Japonští císaři | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Taišó |
1926–1989 Hirohito |
Nástupce: Akihito |
