Moldavské knížectví
Moldavské knížectví (rumunsky Țara Moldovei, staroslověnsky Землѧ Молдавскаѧ[6][7][8][9]), též Moldavské vojvodství, bylo polonezávislé knížectví a léno Polského království, poté vazalský stát Osmanské říše a později protektorát Ruska. Bylo založeno v polovině 14. století.
Moldavské knížectví Țara Moldovei Цара Молдовей
| |||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||
Obyvatelstvo | |||||||||||||
Státní útvar | |||||||||||||
volená absolutní monarchie s dědičnou panovnickou linií
| |||||||||||||
Osmanská říše (vazalství 1514–1572, 1574–1600, 1618–1859)
Polské království (pod svrchovaností Polska 1601–1618) Ruské carství (protektorát Ruska 1829–1856) | |||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||
Zánik
|
1859 – spojení s Valašskem
| ||||||||||||
Státní útvary a území | |||||||||||||
|
Historie
editovatPrvním vládcem se stal Bohdan I., který se roku 1359 zbavil uherského vlivu a stal se tak prvním nezávislým knížetem.
Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především Osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut a jeho nástupce později uznal lenní závislost země na Osmanské říši.
Již v roce 1769 po postupných porážkach obsadila severní území Moldavského knížectví (Bukovina) vojska carského Ruska a v roce 1774 Habsburské monarchie. K ní pak bylo území jako vévodství Bukovina v roce 1775 podle Konstantinopolské dohody připojeno.
Východní část knížectví Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1792 připojena k Rusku jako Besarábie (roku 1918 se stala součástí Rumunska). Zbylá část knížectví (ležící západně od řeky Prut) roku 1829 získala od Osmanské říše samosprávu.
Mezi lety 1769 a 1854 bylo několikrát okupováno Ruským impériem. Od roku 1859 mělo společného knížete se sousedním s Valašským knížectvím s nímž se v roce 1862 sjednotilo, čímž vznikla Spojená knížectví Valašska a Moldávie, předchůdce dnešního Rumunska.
Geografie
editovat-
Moldavské knížectví v roce 1483 za vlády Štěpána III. Velikého
-
Moldavské knížectví (oranžová) v letech 1793–1812
-
Moldavské knížectví v roce 1812
-
Moldavské knížectví (oranžová) po roce 1856
Symbolika
editovatVlajky, korouhve
editovatpodoba | období | popis |
---|---|---|
1467 | korouhev (rekonstrukce) z bitvy u Baie | |
1531 | korouhev (rekonstrukce) z bitvy u Obertinu | |
14.–15. stol. [zdroj?] |
knížecí prapor (rekonstrukce) | |
1574 | prapor zaznamenaný A. Guagninim | |
1601 | ||
17. století | zaznamenán u oddílu moldavského jezdectva | |
1834 | vojenský prapor moldavského oddílu pěchoty | |
1831–1859 | obchodní vlajka, jako státní potvrzená Pařížskou dohodou v roce 1858 | |
1834–1861 | obchodní vlajka |
Znak
editovatpodoba | popis | podoba | popis | podoba | popis |
---|---|---|---|---|---|
pečeť Štěpána III. Velikého (1457–1504) |
rekonstrukce znaku Štěpána III. (1457–1504) | znak v roce 1586 | |||
znak za vlády Árona Tyrana (1591–1592, 1592–1595) |
znak v roce 1643 | historický znak Moldávie 1806–1807 | |||
státní znak v roce 1855 (vyobrazení z cestovního pasu) | reprodukce státního znaku podle cestovního pasu | malý znak z vojenského praporu z roku 1849 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dimitrie Cantemir Descriptio Moldaviae
- ↑ Pierre Lescalopier l’an 1574 de Venise a Constantinople, dans Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444
- ↑ Paul Cernovodeanu, Studii și materiale de istorie medievală, IV, 1960, p. 444.
- ↑ Камбур Дмитрий Представительство русского населения Молдавии в Боярском совете при Петре Рареше (1527-1538, 1541-1546 гг.)
- ↑ Суляк С. Г. Русский язык в Молдавии // Русин, 2010
- ↑ File:Seal of 1392. Roman I of Moldavia.jpg
- ↑ File:Seal of Stephen III of Moldavia.svg
- ↑ File:Sigiliul lui Ștefăniță Vodă 1518.jpg
- ↑ File:Sigiliul lui Petru Rareș 1533 (Siegel des Petru Rareș 1533).jpg
Související články
editovat- Moldávie
- Seznam moldavských knížat
- Kostely v Moldávii – skupina sakrárních staveb z období vlády Štepána III. Velikého, v současnosti součást světového kulturního dědictví UNESCO
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moldavské knížectví na Wikimedia Commons