Kolín

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔliːn]
•  Kolín^{? • info}

dělení

• Ko-lín

etymologie

Pravděpodobně ze slova koliti, tj. zatloukat dřevěné kolíky, kůly (kvůli zpevnění břehů v původní osadě Starý Kolín)

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Kolín	Kolíny
genitiv	Kolína	Kolínů
dativ	Kolínu	Kolínům
akuzativ	Kolín	Kolíny
vokativ	Kolíne	Kolíny
lokál	Kolíně	Kolínech
instrumentál	Kolínem	Kolíny

význam

1. město v Čechách
   • Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině.
2. město v Německu

překlady

1. město v Čechách

   • japonština: コリーン
   • litevština: Kolynas m
   • němčina: Kolin
2. město v Německu

   • francouzština: Cologne ž
   • italština: Colonia ž
   • japonština: ケルン
   • litevština: Kelnas m, Kiolnas m
   • němčina: Köln s
   • nizozemština: Keulen

synonyma

1. —
2. Kolín nad Rýnem

související

• Kolíňan
• Kolíňanka
• kolínský
• Kolínsko

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný
• vlastní jméno

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	Kolín	Kolínové
genitiv	Kolína	Kolínů
dativ	Kolínovi	Kolínům
akuzativ	Kolína	Kolíny
vokativ	Kolíne	Kolínové
lokál	Kolínovi	Kolínech
instrumentál	Kolínem	Kolíny

význam

1. české mužské příjmení

externí odkazy

• Článek Kolín ve Wikipedii