krk
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- krk
etymologie
editovatPolské kark, srbochorvatské dialektové krk. Praslovanské *kъrkъ souvisí se sanskrtským kŕ̥kāta- téhož významu i galorománským cricon 'hrdlo', východiskem je indoevropské *kr̥ko- 'krk' od *(s)ker-k- 'točit, kroutit' . Podobná motivace je i u jiných indoevropských názvů krku – srov. srbochorv. a slovinské vrât (srovn. vrtět či německé Hals, latinské collum z indoevropského *kwel- 'točit, kroutit'.[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | krk | krky |
genitiv | krku | krků |
dativ | krku | krkům |
akuzativ | krk | krky |
vokativ | krku | krky |
lokál | krku | krcích |
instrumentál | krkem | krky |
význam
editovat- část těla některých živočichů spojující hlavu s trupem
- Žirafy mají dlouhé krky.
- část většiny strunných hudebních nástrojů sloužící jako podpora strun
- Harfa má krk odlišné stavby.
- (přeneseně, v plurálu) děti
- Živím pět hladových krků.
- (expresivně) život
- Dal bych za to krk, že je to pravda.
překlady
editovat- část těla
- afrikánština: nek, hals
- albánština: qafë ž
- amharština: አንገት
- angličtina: neck
- arménština: վիզ
- baskičtina: sama
- běloruština: шыя ž
- bulharština: врат m, шия ž
- čínština: 頸, 颈, 頸項, 颈项
- dánština: hals m
- esperanto: kolo
- estonština: kael
- finština: kaula
- francouzština: cou m
- gruzínština: კისერი
- hindština: गरदन
- indonéština: leher
- italština: collo m
- japonština: 首, 頸
- kannadština: ಕತ್ತು
- katalánština: coll
- kečuánština: kunka
- klasický nahuatl: quechtli
- korejština: 목
- laoština: ຄໍ
- latgalština: koklys m
- latina: collum s
- litevština: kaklas m
- lotyština: kakls m
- maďarština: nyak
- makedonština: врат m
- mongolština: хүзүү
- němčina: Hals m
- nizozemština: nek m
- norština: hals m
- okcitánština: còl
- polština: szyja ž
- portugalština: pescoço m
- rumunština: gât s
- ruština: шея ž
- řečtina: λαιμός m, αυχένας
- slovenština: krk m
- slovinština: vrat m
- starořečtina: τράχηλος m
- svahilština: shingo
- španělština: cuello m
- švédština: hals c
- tagalština: leeg
- tatarština: муйын
- thajština: คอ
- turečtina: boyun
- turkmenština: boýun
- ukrajinština: шия ž
- vietnamština: cổ
- —
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovat- krční
- krčit
- krčit se
- krkat
- krnout
- krknutí
- krkolomný
- krkovice
- krček
- krkoun
- krkavý
- krkavice
- krčnice
- krčař
fráze a idiomy
editovat- pověsit se na krk
- padnout kolem krku
- přivázat si na krk
- mít na krku
- mít z krku
- mít po krk
- jít o krk
- jít po krku
- sahat voda až po krk
- zakroutit krkem
- lézt krkem
- strč prst skrz krk
- vykroutit si zvědavostí krk
- přijít o krk
sloveso
editovatvýznam
editovat- (v obecném jazyce) třetí osoba jednotného čísla minulého času mužského rodu a příčestí činné slova krknout, nářeční obdoba tvaru krkl
- Flašku vzal, vypil, a krk' si – a náhle byli v Podlesí.
- Pardon, krk' jsem si.
synonyma
editovatvarianty
editovatcitoslovce
editovatvýznam
editovatsynonyma
editovatpoznámky
editovat- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo krk.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „krk“, s. 313.