1985: Porovnání verzí

Demografický vývoj v Česku
1985
Střední stav obyvatel	10 336 472
Narození	136 488
Zemřelí	131 641
Přirozený přírůstek	4 240
Přírůstek stěhováním	2 195
Celkový přírůstek	6 435
	Tento box: zobrazit; diskuse;

1985
	Doprava;
	1985 v loďstvech; 1985 v dopravě; 1985 v letectví;
	Kultura;
	1985 ve filmu; 1985 v hudbě; 1985 ve fotografii;
	Sport;
	1985 ve sportu;
	Společnost;
	← 1984 \| 1986 →

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 13. 5. 2021, 09:19

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 ► ►►

1985 (MCMLXXXV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal úterým.

Události

Česko

17. dubna – 3. května – V Praze se konalo mistrovství světa v ledním hokeji. Ve finálovém utkání ČSSR proti Kanadě zvítězili českoslovenští hokejisté a stali se mistry světa.
3. května – Do provozu byl uveden první blok Jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč. Jednalo se o první jadernou elektrárnu na území České republiky. Její výstavba trvala 9 let.^[1]
22. května
- Ve Stochově byl zadržen šestnáctiletý hornický učeň Jiří Straka, který se do dějin československé kriminalistiky zapsal jako spartakiádní vrah.
- Ve Vladislavském sále Pražského hradu se konala volba prezidenta Československé socialistické republiky. Potřetí byl jednomyslně zvolen prezidentem Gustáv Husák.
21.–24. května – Západní část Jihomoravského a jižní část Východočeského kraje zasáhly povodně. V důsledku mimořádných dlouhotrvajících srážek v oblasti vystoupily řeky Svratka, Jihlava, Dyje a Chrudimka ze břehů, takže bylo nutné přistoupit k evakuaci četných obcí. Nejvíce byly postiženy okresy Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Znojmo, Brno-venkov a Břeclav.^[2]
7. června – Otevřena byla první ze šesti plánovaných částí nového komplexu Fakultní nemocnice Lochotín v Plzni. Slavnostního předání stavby se zúčastnil předseda vlády ČSR Josef Korčák, ministr zdravotnictví ČSR Jaroslav Prokopec, vedoucí tajemník Západočeského KV KSČ Josef Mevald a další čelní straničtí a městští funkcionáři. Nová budova pavilonu interních oborů byla vybavena tehdy moderní technikou – např. počítačovým tomografem (CT).^[3]
19. června – Fanoušci fotbalového klubu Sparta Praha zdemolovali během cesty na ligové utkání do Banské Bystrice interiér nočního rychlíku Hron. Slovně i fyzicky napadali další cestující i průvodčí vlaku. Z osmi demolovaných vagónů byly tři zcela vyřazeny z provozu a celková škoda činila 240 tis. Kčs. Městský soud v Praze odsoudil osm obžalovaných ve věku od 15 do 29 let k nepodmíněným trestům v trvání od 6 do 30 měsíců, dalších pět k podmíněným trestům, většině z obžalovaných byla uložena ústavní protialkoholní léčba a zakázány návštěvy fotbalových a hokejových utkání. Událost se stala hlavním motivem psychologického snímku Proč?, který v roce 1987 natočil režisér Karel Smyczek.^[4]
27.–30. června – Na Strahovském stadionu v Praze se konala historicky poslední – VI. československá spartakiáda. Čtyřdenní masové akce se zúčastnil asi milion cvičenců a hostů.^[5]
7. července – Na Velehradě se při příležitosti 1100. výročí úmrtí věrozvěsta Metoděje konalo obrovské shromáždění věřících s více než 100 tisícovou účastí. Shromáždění se zúčastnil kardinál František Tomášek, vatikánský státní tajemník Agostino Casaroli celebroval následnou slavnostní bohoslužbu. S projevem na shromáždění vystoupil také český ministr kultury Milan Klusák.^[6] Pokus státních orgánů prezentovat toto křesťanské setkání jako mírovou slavnost byl přijat velmi odměřeně a s kritikou (účastníci předsedu ONV Uherské Hradiště i ministra kultury s jeho projevem vypískali).^[7] Shromáždění se tak stalo ukázkou nespokojenosti a nesouhlasu mnohých věřících s vládnoucí garniturou.
15. srpna – Jižní oblasti Západoslovenského kraje, zejm. Komárno, Nitru, Levice, Šahy, Hurbanovo, ale i Bratislavu, postihlo v ranních hodinách zemětřesení o síle až 6 stupňů Richterovy škály. Otřesy zaznamenaly také báňské seizmické stanice v Severomoravském kraji. Zemětřesení si nevyžádalo žádné škody na zdraví lidí ani na majetku.^[8]
1. října – V československých kinech měla premiéru oblíbená filmová pohádka S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana.
2. listopadu – Za účasti nejvyšších stranických i státních představitelů byl slavnostně zahájen provoz linky B pražského metra v úseku Smíchovské nádraží – Sokolovská.
5. listopadu – Pod podlahou zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku nalezli kriminalisté jednu z nejcennějších památek na našem území – románský Relikviář svatého Maura pocházející ze 13. století.

Svět

12. ledna – V objektu Východoslovenské galerie v centru Košic došlo k výbuchu, který byl způsoben únikem plynu z narušeného potrubí. Byla narušena statika objektu, poškozeno bylo také mnoho vystavených uměleckých děl.^[9]
11. března – Generálním tajemníkem ÚV KSSS se stal Michail Gorbačov, který se později proslavil prosazováním glasnosti a perestrojky.
31. března – proběhly Světové dny mládeže v Římě
26. dubna – Představitelé států Varšavské smlouvy podepsali ve Varšavě dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě Polské lidové republiky prohlášení o jejím vypovězení.^[10]
10. července – Dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior. Při akci zemřel člen organizace Fernando Pereira. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál.
13. července – V Londýně a Philadelphii se konal jeden z největších koncertů všech dob. Jednalo se o charitativní koncert, kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc Etiopii. V Londýně se představili například Queen, Status Quo, Phil Collins, U2, Elton John nebo The Who. Ve Philadelphii zahráli třeba Black Sabbath, Madonna, Eric Clapton, Simple Minds, Judas Priest nebo Led Zeppelin. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více než 280 mil. dolarů.
12. srpna – V Japonsku havaroval let Japan Airlines 123. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec.
19. srpna – Silné zemětřesení (8,1 stupňů Richterovy škály) postihlo hlavní město Mexika – Mexiko City a jeho okolí. Vyžádalo si téměř 12 000 lidských životů.
1. září – Na dně Atlantského oceánu byl nalezen luxusní zaoceánský parník Titanic.
3. října – Z Kennedyho vesmírného střediska odstartoval ke svému prvnímu letu raketoplán Atlantis.
13. listopadu – Mohutná erupce kolumbijské sopky Nevado del Ruiz a následné zaplavení města Armero a dalších vzniklými lahary si vyžádaly více než 25 000 lidských životů.
20. listopadu – Microsoft uveřejnil první verzi Windows.
V prosinci Roger Waters opustil skupinu Pink Floyd.

Nobelova cena

Fyzika – Klaus von Klitzing
Chemie – Herbert A. Hauptman
Lékařství – Michael S. Brown, Joseph L. Goldstein
Literatura – Claude Simon
Mír – Lékaři proti jaderné válce
Ekonomie – Franco Modigliani

Narození

Česko

5. ledna – Marek Kvapil, hokejista
14. ledna – Sylva Koblížková, herečka
11. února – Šárka Záhrobská, lyžařka
23. dubna – Lukáš M. Vytlačil, flétnista, historik, muzikolog a dirigent
24. dubna – Jakub Petružálek, hokejista
1. července – Karlos Vémola, Mma bojovník
23. července – Vojtěch Dyk, herec a hudebník
4. srpna - Jan Onder, tanečník a pedagog
5. září – Jan Mazoch, skokan na lyžích
14. září – Kristýna Leichtová, herečka
17. září – Tomáš Berdych, tenista
25. září – Petr Musílek, podnikatel
10. října – Rostislav Olesz, hokejista
23. listopadu – Milan Kopic, fotbalista
27. listopadu – Jan Rotrekl, basketbalista
10. prosince – Roman Červenka, hokejista

Svět

01. ledna – Bastien Sicot, francouzský šermíř
07. ledna
- Karim Guédé, togský fotbalista
- Lewis Hamilton, britský pilot F1
7. ledna
- Čuang Ťia-žung, taiwanská tenistka
- Jaroslav Kolbas, slovenský fotbalista
19. ledna – Horia Tecău, rumunský tenista
20. ledna – Ehsan Hadadi, iránský atlet
22. ledna – Martin Dobrotka, slovenský fotbalista
23. ledna – Jevgenij Lukjaněnko, ruský atlet
24. ledna – Kornel Saláta, slovenský fotbalista
25. ledna – Tina Karol, ukrajinská zpěvačka
29. ledna – Anton Nemov, ruský horolezec
30. ledna – Gisela Dulková, argentinská tenistka
03. února – Andrej Kosticyn, běloruský hokejista
05. února – Cristiano Ronaldo, portugalský fotbalista
08. února – Jimmy Wang, taiwanský tenista
11. února – Casey Dellacquová, australská tenistka
13. února – Somdev Devvarman, indický tenista
14. února – Philippe Senderos, švýcarský fotbalista
19. února – Arielle Kebbel, americká modelka a herečka
20. února – Julia Volkovová, ruská zpěvačka, členka skupiny t.A.T.u.
21. února
- Martin Velits, slovenský cyklista
- Peter Velits, slovenský cyklista
28. února
- Jelena Jankovićová, srbská tenistka
- Charles Swini, malawský fotbalista
05. března – David James Marshall, skotský fotbalista
06. března – Godfrey Khotso Mokoena, jihoafrický atlet
13. března – Emile Hirsch, americký herec
15. března – Antti Autti, finský snowboardista
18. března – Michaela Kirchgasserová, rakouská lyžařka
19. března – Christine Guldbrandsen, norská zpěvačka
24. března – Frederico Gil, portugalský tenista
26. března – Keira Knightleyová, britská herečka
27. března – Pavol Farkaš, slovenský fotbalista
29. března – Maxim Lapierre, kanadský hokejista
2. dubna –Ivan Dodig, chorvatský tenista
8. dubna – Philippe Adamski, francouzský orientační běžec
9. dubna
- Tim Bendzko, německý zpěvák
- Tim Bendzko, německý zpěvák
20. dubna – Brent Seabrook, kanadský hokejista
21. dubna – Christian Coma, americký hudebník
26. dubna
- Milan Hruška, slovenský hokejista
- John Isner, americký tenista
27. dubna – Horacio Zeballos, argentinský tenista
28. dubna – Mathilde Johanssonová, francouzská tenistka
10. května – Eva Kolenová, slovenská fotbalistka
2. května – Alexandr Galimov, ruský hokejista († 2011)
9. května – Sandra Gal, německá golfistka
10. května – Ryan Getzlaf, kanadský hokejista
12. května – Andrew Howe, italský atlet
13. května – Robert Pattinson, britský herec, model a hudebník
20. května – Chris Froome, britský cyklista
21. května
- Alexander Dale Oen, norský plavec († 30. dubna 2012)
- Mark Cavendish, britský cyklista
23. května – Teimuraz Gabašvili, ruský tenista
25. května – Maria Korytcevová, ukrajinská tenistka
28. května – Carey Mulliganová, britská herečka
1. června
- Tiruneš Dibabaová, etiopská atletka
- Nick Young, americký basketbalista
4. června
- Dominique Gisinová, švýcarská lyžařka
- Anna-Lena Grönefeldová, německá tenistka
- Evan Lysacek, americký bruslař
- Lukas Podolski, německý fotbalista
- Jevgenij Usťugov, ruský biatlonista
- Juhamatti Aaltonen, finský hokejista
5. června
- Rubén de la Red, španělský fotbalista
- Jekatěrina Byčkovová, ruská tenistka
- Jorg Verhoeven, nizozemský sportovní lezec
7. června
- Claydee, řecký hudební umělec
- Richard Thompson, atlet Trinidadu a Tobago
9. června – Wesley Sneijder, nizozemský fotbalista
10. června
- Andy Schleck, lucemburský cyklista
- [Kaia Kanepiová]], estonská tenistka
17. června – [[[Marcos Baghdatis]], cyperský tenista
21. června
- Dušan Kuciak, slovenský fotbalový brankář
- Lana Del Rey, americká zpěvačka, textařka a modelka
26. června – Katrin Heß, německá herečka a daberka
27. června – Světlana Kuzněcovová, ruská tenistka
30. června – Michael Phelps, americký plavec
2. července – Ashley Tisdale, americká herečka
10. července – Mario Gómez, německý fotbalista
21. července – Filip Polášek, slovenský tenista
26. července – Gaël Clichy, francouzský fotbalista
31. července – Brimin Kipruto, keňský atlet
2. srpna
- Ilija Bozoljac, srbský tenista
- Heidi Pelttariová, finska hokejistka
7. srpna – Daniel Gimeno Traver, španělský tenista
21. srpna – Boladé Apithy, francouzský šermíř
28. srpna – Kjetil Jansrud, norsky lyžař
4. září – Raúl Albiol, španělský fotbalista
17. září – Alexandr Ovečkin, ruský hokejista
19. září – Song Čung-ki, jihokorejský herec
24. září – Eleanor Cattonová, novozélandská spisovatelka
6. října – Jesse Huta Galung, holandský tenista
8. října – Simone Bolelli, italský tenista
13. října – Andrej Meszároš, slovenský reprezentant v ledním hokeji
14. října – Andrea Fischbacherová, rakouská lyžařka
23. října – Mohammed Abdellaoue, norský fotbalový útočník
24. října – Wayne Rooney, anglický fotbalista
31. října – Kerron Clement, atlet USA
10. listopadu – Nesta Carter, jamajský atlét
16. listopadu – Sanna Marinová, finska politička
30. listopadu – Kaley Cuoco, americká herečka
1. prosince
- Janelle Monáe, americká zpěvačka a tanečnice
- Alicja Rosolská, polská tenistka
8. prosince – Maxim Tomilov, ruský horolezec
15. prosince – André-Pierre Gignac, francouzský fotbalista
19. prosince – Lady Sovereign, anglická raperka
27. prosince – Paul Stastny, americký hokejista
30. prosince – Lars Boom, holandský cyklista

Úmrtí

Česko

10. ledna – Beno Blachut, operní pěvec (* 14. června 1913)
11. ledna
- Marie Mlynářová, akademická sochařka a šperkařka (* 25. července 1943)
- Josef Čtyřoký, český fotbalista (* 30. září 1906)
15. ledna
- Martin Dzúr, ministr národní obrany (* 12. července 1919)
- Josef Sedláček, československý fotbalový reprezentant (* 15. prosince 1893)
19. ledna – Stanislav Kovář, grafik (* 11. června 1921)
20. ledna – Karel Souček, česko-kanadský profesionální kaskadér (* 19. dubna 1947)
21. ledna – Jan Peka, československý hokejový brankář (* 27. července 1894)
24. ledna – Miloslav Kaňák, teolog, duchovní Církve československé husitské (* 17. února 1917)
25. ledna – Jan Vostrčil, kapelník a filmový herec (* 3. prosince 1903)
29. ledna – František Tyrpekl, fotbalista, reprezentant Československa (* 23. prosince 1905)
9. února – Jan Krížek, česko-francouzský výtvarník (* 31. července 1919)
10. února – Jan Brod, lékař, zakladatel české nefrologie (* 19. května 1912)
13. února – František Šilhan, teolog a filozof, provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova (* 7. ledna 1905)
20. února – Josef Krása, historik umění středověku a pedagog (* 9. srpna 1933)
21. února – Miloš Deyl, botanik (* 19. června 1906)
4. března – Taťjana Hašková, překladatelka (* 19. ledna 1922)
14. března
- František Patočka, lékař a imunolog (* 22. září 1904)
- Světla Amortová, herečka a politička (* 7. ledna 1911)
16. března – František Pelcner, československý fotbalový reprezentant (* 4. září 1909)
21. března – Jan Jaroš, kněz, pedagog, právník, kanonista a teolog (* 18. ledna 1909)
25. března – Karel Balíček, malíř (* 31. října 1904)
29. března
- Karel Šmíd, malíř, výtvarný pedagog, textař a hudební skladatel (* 23. prosince 1914)
- Vlastimil Růžička, cyklista a mistr Československa v cyklokrosu (* 27. února 1925)
- Hana Volavková, historička umění, první ředitelka Židovského muzea v Praze (* 9. května 1904)
30. března – Václav Bartůněk, kněz, církevní a umělecký historik (* 26. června 1899)
1. dubna – Josef Cikán, voják, příslušník operace Glucinium (* 22. listopadu 1914)
12. dubna – Václav Vaněček, právník a právní historik (* 10. července 1905)
14. dubna – Pavel Glos, farář, antifašista a spisovatel (* 5. prosince 1903)
25. dubna – Jiří Hejda, spisovatel a politik (* 25. února 1895)
28. dubna – Jaroslav Drbohlav, herec (* 13. ledna 1947)
1. května – Pavel Potužák, geodet, vysokoškolský pedagog a politik (* 3. ledna 1895)
2. května – Arnošt Lamprecht, jazykovědec (* 19. října 1919)
10. května – Zdeněk Kunc, zakladatel československé a světové neurochirurgie (* 16. března 1908)
13. května – František Harant, matematik (* 5. srpna 1925)
14. května – Ladislav Ženíšek, fotbalový reprezentant (* 7. března 1904)
28. května – Karel Stehlík, malíř (* 21. května 1912)
8. června – Otakar Vondrovic, lékař a klavírista (* 23. listopadu 1908)
14. června – Jiřina Popelová, filozofka a komenioložka (* 29. února 1904)
22. června – Alois Zátopek, geofyzik (* 30. června 1907)
23. června – František Hamouz, ministr a místopředseda vlád Československa (* 15. srpna 1919)
26. června – Jaroslav Kožešník, předseda Československé akademie věd a politik (* 8. června 1907)
28. června
- Karel Pilař, houslař (* 30. října 1899)
- Oldřich J. Blažíček, historik umění (* 8. listopadu 1914)
29. června – Jaroslav Dietl, scenárista, dramatik a dramaturg (* 22. května 1929)
červen – Jan Blesík, kněz, redemptorista a spisovatel (* 23. června 1909)
6. července – Jaroslav Porák, bohemista, slavista (* 23. května 1931)
11. července – Timoteus Pokora, sinolog (* 26. června 1928)
13. července – Oldřich Mikulášek, básník (* 26. května 1910)
26. července – Jindřich Uher, ministr několika vlád Československa (* 18. června 1911)
27. července – František Gross, malíř a grafik (* 19. dubna 1909)
28. července – Rudolf Mertlík, spisovatel a překladatel (* 14. května 1913)
29. července
- Petr Sepeši, český zpěvák (* 23. dubna 1960)
- Vlastimil Hála, trumpetista a hudební skladatel (* 7. července 1924)
30. července – Milada Petříková-Pavlíková, první česká architektka (* 22. srpna 1895)
4. srpna – Zbyněk Vostřák, dirigent a hudební skladatel (* 10. června 1920)
6. srpna – Jiří Kostka, herec (* 5. října 1910)
26. srpna – Marie Motlová, herečka (* 1. května 1918)
5. září – Jiřina Štěpničková, herečka (* 3. dubna 1912)
7. září – Josef Věromír Pleva, spisovatel pro děti a mládež (* 12. srpna 1899)
9. září – Elena Hálková, herečka (* 13. dubna 1907)
12. září – Erna Červená, herečka (* 1900)
19. září – Emila Medková, fotografka (* 19. listopadu 1928)
23. září – Vilém Hrubý, archeolog (* 18. listopadu 1912)
1. října – František Müller, katolický kněz, spisovatel (* 8. srpna 1910)
4. října – Jozef Herda, československý zápasník, stříbrná medaile OH 1936 (* 21. dubna 1910)
16. října – Václav Formánek, teoretik, estetik a historik umění (* 23. března 1922)
19. října – František Hrobař, pedagog, botanik a ornitolog (* 2. června 1893)
23. října – Zdeněk Andršt, bývalý hokejový hráč a trenér (* 5. května 1912)
26. října
- Irena Kačírková, česká herečka (* 24. března 1925)
- Karel Kupka, hudební skladatel a sbormistr (* 19. června 1927)
27. října – Vilém Besser, herec (* 2. prosince 1930)
30. října – Bohumil Kvasil, fyzik a politik (* 14. února 1920)
17. listopadu – Willi Ströminger, portrétní fotograf a herec (* 4. října 1902)
22. listopadu – Oldřich Kryštofek, básník, novinář a spisovatel (* 7. června 1922)
2. prosince – Jaroslav Ježek ml., hudebník, prasynovec hudebního skladatele Jaroslava Ježka (* 20. září 1957)
9. prosince – Josef Krčil, malíř (* 11. března 1906)
18. prosince
- Josef Klapuch, zápasník, olympionik, stříbrná medaile na OH 1936 (* 10. února 1906)
- Pavel Mahrer, československý fotbalový reprezentant (* 23. května 1900)

Svět

[[SouborRodney Robert Porter.jpg|thumb|upright|Rodney Robert Porter († 6. září)]]

10. ledna – Mary Kenneth Keller, americká řeholnice a informatička (* 1914)
19. ledna – Eric Voegelin, německo-americký konzervativní politický filosof (* 3. ledna 1901)
21. ledna – Yusuf Lule, 3. prezident Ugandy (* ? 1912)
26. ledna – Kenny Clarke, americký jazzový bubeník (* 9. ledna 1914)
28. ledna – Alfredo Foni, italský fotbalista (* 20. ledna 1911)
30. ledna – Felix H. Man, německý fotograf (* 30. listopadu 1893)
31. ledna – Józef Mackiewicz, polský spisovatel (* 1. dubna 1902)
6. února – James Hadley Chase, anglický spisovatel (* 24. prosince 1906)
13. února – Karol Martinka, slovenský a československý ekonom, politik a ministr (* 5. července 1923)
26. února – Tjalling Koopmans, nizozemský ekonom, Nobelova cena 1975 (* 28. srpna 1910)
27. února – Mordechaj Oren, představitel izraelské levicové strany Mapam, politický vězeň (* 1905)
28. února – David Byron, britský zpěvák (* 29. ledna 1947)
5. března – Wolfgang Weber, německý novinářský fotograf (* 17. června 1902)
7. března – Arkady Fiedler, polský spisovatel, novinář, zoolog a cestovatel (* 28. listopadu 1894)
10. března
- Cornelius Van Niel, americký mikrobiolog (* 4. listopadu 1897)
- Konstantin Ustinovič Černěnko, sovětský politik (* 24. srpna 1911)
16. března – Eddie Shore, kanadský hokejista (* 25. listopadu 1902)
22. března – Albin Jansson, švédský reprezentační hokejový brankář (* 9. října 1897)
23. března – Zoot Sims, americký jazzový saxofonista (* 29. října 1925)
24. března – Georges Henri Rivière, francouzský muzeolog (* 7. června 1897)
28. března – Marc Chagall, bělorusko-francouzský malíř (* 7. července 1887)
29. března
- Rae Jenkins, velšský houslista a hudební skladatel (* 19. dubna 1903)
- Gerhard Stöck, německý olympijský vítěz v hodu oštěpem 1936 (* 28. června 1911)
7. dubna – Carl Schmitt, německý právní a politický teoretik (* 11. července 1888)
11. dubna
- John Francis Ahearne, hokejový funkcionář, osmý předseda IIHF (* 24. listopadu 1900)
- Enver Hodža, albánský komunistický diktátor (* 16. října 1908)
13. dubna – Kit Kleinová, americká rychlobruslařka, mistryně světa 1936 (* 28. března 1910)
19. dubna – Pavel Ivanovič Batov, sovětský generál (* 1. června 1897)
24. dubna
- Al Minns, americký černošský tanečník (* 1. ledna 1920)
- Jicchak Kahan, izraelský soudce (* 15. listopadu 1913)
27. dubna – Wilhelm Abel, německý historik (* 25. srpna 1904)
30. dubna – Vašek Káňa, novinář a dramatik (* 23. dubna 1905)
7. května
- Carlos Mota Pinto, premiér Portugalska (* 25. července 1936)
- Adam Bahdaj, polský spisovatel (* 2. ledna 1918)
8. května – Theodore Sturgeon, americký spisovatel science fiction (* 26. února 1918)
9. května – Aksel Fredrik Airo, finský generál (* 14. února 1898)
10. května – Antonio Branca, švýcarský pilot Formule 1 (* 15. září 1916)
12. května – Jean Dubuffet, francouzský malíř a sochař (* 31. července 1901)
15. května – Jackie Curtis, americký herec (* 19. února 1947)
19. května
- Víctor Rodríguez Andrade, uruguayský fotbalista (* 2. května 1927)
- Tapio Wirkkala, finský designér a sochař (* 2. června 1915)
21. května – Willy Maywald, německý fotograf (* 15. srpna 1907)
22. května
- Alister Hardy, britský mořský biolog (* 10. února 1895)
- Karl-Adolf Hollidt, generálplukovník německého Wehrmachtu (* 28. dubna 1891)
28. května – Miroslav Iringh, slovenský velitel ve Varšavském povstání (* 28. února 1914)
31. května – Gaston Rébuffat, francouzský horolezec, režisér, fotograf a spisovatel (* 7. května 1921)
1. června – Edgar Schmued, americký letecký konstruktér (* 30. prosince 1899)
6. června – Vladimir Jankélévitch, francouzský filosof a muzikolog (* 31. srpna 1903)
7. června – Rudolf Burkert, československý skokan na lyžích a sdruženář (* 31. října 1904)
12. června – Helmuth Plessner, německý filosof a sociolog (* 4. září 1892)
15. června – Andy Stanfield, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz (* 29. prosince 1927)
17. června – Kirill Semjonovič Moskalenko, sovětský vojevůdce (* 11. května 1902)
21. června – Tage Erlander, předseda švédské vlády (1946–1969) (* 13. června 1901)
4. července
- Haakon Maurice Chevalier, americký spisovatel (* 10. září 1901)
- Jan de Quay, premiér Nizozemska (* 26. srpna 1901)
8. července – Simon Kuznets, americký ekonom, Nobelova cena 1971 (* 30. dubna 1901)
9. července – Šarlota Lucemburská, vládnoucí lucemburská velkovévodkyně (* 23. ledna 1896)
14. července – Gustav René Hocke, německý žurnalista, historik kultury (* 1. března 1908)
16. července – Heinrich Böll, německý spisovatel (* 21. prosince 1917)
17. července – Suzanne Langerová, americká filosofka (* 20. prosince 1895)
18. července – Isabel Alfonsa de Borbón, španělská princezna, vnučka Alfonse XII (* 6. října 1904)
19. července – Janusz A. Zajdel, polský jaderný fyzik a spisovatel žánru science fiction (* 15. srpna 1938)
22. července – Matti Järvinen, finský olympijský vítěz v hodu oštěpem (* 18. února 1909)
26. července – Fredy Perlman, americký spisovatel českého původu (* 20. srpna 1934)
31. července – Germaine Krull, německá fotografka (* 20. listopadu 1897)
5. srpna – Lorne Betts, kanadský hudební skladatel (* 2. srpna 1918)
12. srpna – Marcel Mihalovici, rumunsko-francouzský hudební skladatel (* 22. října 1898)
14. srpna – Lina Heydrichová, manželka Reinharda Heydricha (* 14. června 1911)
19. srpna – Herbert Kenneth Airy Shaw, anglický botanik (* 7. dubna 1902)
20. srpna – Donald Hebb, kanadský psycholog (* 22. července 1904)
30. srpna
- Philly Joe Jones, americký jazzový bubeník (* 15. července 1923)
- Louis Évely, belgický křesťanský spisovatel (* 5. listopadu 1910)
1. září – Saunders Lewis, velšský spisovatel, historik, literární kritik a politik (* 15. října 1893)
3. září – Jo Jones, americký jazzový bubeník (* 7. října 1911)
6. září – Rodney Robert Porter, anglický lékař a biochemik, nositel Nobelovy ceny 1972 (* 8. října 1917)
7. září – George Pólya, maďarský matematik (* 13. prosince 1887)
8. září
- Paul John Flory, americký chemik, Nobelova cena 1974 (* 19. června 1910)
- John Franklin Enders, americký bakteriolog, virolog a parazitolog, Nobelova cena za fyziologii a lékařství 1954 (* 10. února 1897)
- Ana Mendieta, kubánská výtvarnice (* 18. listopadu 1948)
10. září – Ernst Öpik, estonský astronom (* 22. října 1893)
15. září
- Cootie Williams, americký jazzový trumpetista (* 10. července 1911)
- Josip Rus, slovinský právník a politik (* 16. března 1893)
19. září – Italo Calvino, italský spisovatel (* 15. října 1923)
22. září – Ernest Nagel, americký filosof, logik a teoretik vědy (* 16. listopadu 1901)
23. září – Larry Shue, americký dramatik (* 23. července 1946)
28. září – André Kertész, fotograf maďarského původu (* 2. července 1894)
30. září
- Simone Signoretová, francouzská herečka (* 25. března 1921)
- Charles Richter, americký seismolog (* 26. dubna 1900)
- Herbert Bayer, rakousko-americký grafik, malíř, fotograf a sochař (* 5. dubna 1900)
- Helen Clark MacInnesová, skotsko-americká autorka špionážních novel (* 7. října 1907)
2. října – Margaret Mahlerová, maďarsko-americká pediatrička a psychoanalytička (* 10. května 1897)
5. října – Karl Menger, rakouský matematik (* 13. ledna 1902)
10. října
- Yul Brynner, rusko-americký divadelní a filmový herec (* 11. července 1915)
- George Orson Welles, americký divadelní a filmový režizér a herec (* 6. května 1915)
14. října – Emil Gilels, ruský klavírista (* 19. října 1916)
4. listopadu
- Richard Williams, americký jazzový trumpetista (* 4. května 1931)
- George Sprague Myers, americký ichtyolog (* 2. února 1905)
5. listopadu – Karol Duchoň, slovenský zpěvák (* 21. dubna 1950)
10. listopadu – Givi Džavachišvili, premiér Gruzie (* 18. září 1912)
11. listopadu – Arthur Rothstein, americký novinářský fotograf (* 1915)
13. listopadu – Alexandr Pokryškin, ruský stíhač (* 6. března 1913)
17. listopadu – Lon Nol, kambodžský voják, politik a prezident (* 13. listopadu 1913)
22. listopadu – Anton Matúšek, slovenský válečný pilot (* 10. května 1919)
24. listopadu – László Bíró, maďarský vynálezce kuličkového pera (* 29. září 1899)
25. listopadu – Elsa Morante, italská spisovatelka (* 18. srpna 1912)
26. listopadu – Rudo Moric, slovenský spisovatel (* 27. března 1921)
27. listopadu – André Hunebelle, francouzský filmový scenárista, producent a režisér (* 1. září 1896)
2. prosince
- Philip Larkin, anglický básník, prozaik a jazzový kritik (* 9. srpna 1922)
- Kurtis Teal, americký baskytarista, člen Iron Butterfly
7. prosince
- Šlomo Rozen, ministr izraelských vlád (* 21. června 1905)
- Robert Graves, anglický literární kritik a spisovatel (* 24. července 1895)
8. prosince – Jaroslav Šolc, slovenský odbojář a politik (* 2. dubna 1920)
12. prosince – Ian Stewart, skotský klávesista a zakladatel skupiny The Rolling Stones (* 18. července 1938)
14. prosince – Catherine Doherty, kanadská katolická náboženská spisovatelka a sociální aktivistka (* 15. srpna 1896)
18. prosince – Xuân Diệu, vietnamský básník (* 2. února 1916)
19. prosince – Luis Korda, kubánský fotograf (* 17. ledna 1912)
23. prosince – Princ Bira, thajský princ a automobilový závodník (* 15. července 1914)
24. prosince – Ferhát Abbás, alžírský politik a bojovník za jeho nezávislost (* 24. srpna 1899)
26. prosince – Dian Fosseyová, americká bioložka (* 16. ledna 1932)
27. prosince – Harold Whitlock, britský olympijský vítěz v chůzi na 50 km, OH 1936 (* 16. prosince 1903)

Hlava státu

Evropa:

Československo – Gustáv Husák
papež – Jan Pavel II.

Severní Amerika:

Spojené státy americké – Ronald Reagan

Reference

↑ Zdroj: ČEZ – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html
↑ Zdroj: Rudé právo – 23. 5. 1985, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/5/23/3.png
↑ Zdroj: Rudé právo – 8. 6. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/6/8/1.png
↑ Zdroj: TN ČST, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/379-rychlik-hron-zdemolovali-pri-ceste-na-ligove-utkani-do-banske-bystrice-fanousci-fotbalove-sparty-praha/
↑ Zdroj: Rudé právo, 1. 7. 1985 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/1/1.png
↑ Zdroj: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/8/2.png
↑ Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/377-na-vyrocni-pouti-ve-velehrade-byl-lidmi-vypiskan-tehdejsi-ministr-kultury/
↑ Zdroj: TN ČST – 15. 8. 1985, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110815/
↑ Zdroj: TN ČST 14. 1. 1985 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110114/
↑ Zdroj: Rudé právo – 27. 4. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/1.png

Externí odkazy

Galerie 1985 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1985 na Wikimedia Commons

Digitální archivy k roku 1985

Dokumentární cyklus České televize Retro – rok 1985
Pořad stanice Český rozhlas 6 Rok po roce – rok 1985
Rudé právo v archivu Ústavu pro českou literaturu – ročník 65 rok 1985

[1] Zdroj: ČEZ – http://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/jaderne-elektrarny-cez/edu/historie-a-soucasnost.html

[2] Zdroj: Rudé právo – 23. 5. 1985, http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/5/23/3.png

[3] Zdroj: Rudé právo – 8. 6. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/6/8/1.png

[4] Zdroj: TN ČST, http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/379-rychlik-hron-zdemolovali-pri-ceste-na-ligove-utkani-do-banske-bystrice-fanousci-fotbalove-sparty-praha/

[5] Zdroj: Rudé právo, 1. 7. 1985 -http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/1/1.png

[6] Zdroj: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/7/8/2.png

[7] Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10266819072-vypravej/ve-stopach-doby/1985/377-na-vyrocni-pouti-ve-velehrade-byl-lidmi-vypiskan-tehdejsi-ministr-kultury/

[8] Zdroj: TN ČST – 15. 8. 1985, http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110815/

[9] Zdroj: TN ČST 14. 1. 1985 – http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10132488909-pred-25-lety/210411000110114/

[10] Zdroj: Rudé právo – 27. 4. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/1.png

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

@@ Řádek 37: / Řádek 37: @@
 * [[26. duben|26. dubna]] – Představitelé států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] podepsali ve [[Varšava|Varšavě]] dokument o prodloužení platnosti tohoto vojenského paktu o dalších 20 let s doložkou o automatickém prodloužení smlouvy o dalších 10 let v případě, že smluvní strany neodevzdají do roka před uplynutím lhůty vládě [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]] prohlášení o jejím vypovězení.<ref>Zdroj: Rudé právo – 27. 4. 1985 – http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1985/4/27/1.png</ref>
 * [[10. červenec|10. července]] – Dva agenti francouzské tajné služby potopili v novozélandském Aucklandu loď organizace [[Greenpeace]] [[Rainbow Warrior]]. Při akci zemřel člen organizace [[Fernando Pereira]]. Pachatelé byli později dopadeni a celá záležitost přerostla v obrovský mezinárodní skandál.
-* [[13. červenec|13. července]] – V [[Londýn]]ě a [[Filadelfie|Philadelphii]] se konal jeden z největších koncertů všech dob. Jednalo se o charitativní koncert, kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc [[Etiopie|Etiopii]]. V Londýně se představili například [[Queen]], [[Status Quo]], [[Phil Collins]], [[U2]], [[Elton John]] nebo [[The Who]]. Ve Philadelphii zahráli třeba [[Black Sabbath]], [[Madonna]], [[Eric Clapton]], [[Simple Minds]], [[Judas Priest]] nebo [[Led Zeppelin]]. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více jak 280 mil. dolarů.
+* [[13. červenec|13. července]] – V [[Londýn]]ě a [[Filadelfie|Philadelphii]] se konal jeden z největších koncertů všech dob. Jednalo se o charitativní koncert, kde vystupovali hvězdy tehdejší hudební scény bez honoráře. Výtěžek z koncertu byl věnován na pomoc [[Etiopie|Etiopii]]. V Londýně se představili například [[Queen]], [[Status Quo]], [[Phil Collins]], [[U2]], [[Elton John]] nebo [[The Who]]. Ve Philadelphii zahráli třeba [[Black Sabbath]], [[Madonna]], [[Eric Clapton]], [[Simple Minds]], [[Judas Priest]] nebo [[Led Zeppelin]]. Akce měla obrovský úspěch. Celkově se vybralo více než 280 mil. dolarů.
 * [[12. srpen|12. srpna]] – V [[Japonsko|Japonsku]] havaroval [[let Japan Airlines 123]]. S 520 mrtvými je dodnes nejsmrtonosnější leteckou havárií jediného letounu v historii letectví a druhou nejsmrtonosnější havárií vůbec.
 * [[19. srpen|19. srpna]] – Silné zemětřesení (8,1 stupňů Richterovy škály) postihlo hlavní město Mexika – [[Ciudad de México|Mexiko City]] a jeho okolí. Vyžádalo si téměř 12 000 lidských životů.