1905

1905
	Doprava;
	1905 v loďstvech; 1905 v dopravě; 1905 v letectví;
	Kultura;
	1905 v hudbě; 1905 ve fotografii;
	Sport;
	Společnost;
	← 1904 \| 1906 →

2. tisíciletí

◄ 19. stol. • 20. století • 21. stol.
◄◄ ◄ 1901 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 ► ►►

1905 (MCMV) byl rok, který dle gregoriánského kalendáře započal nedělí.

Události

Česko

10. května – Na sjezdu v Praze se spojilo moravské a české křídlo agrární strany v jednotnou Českoslovanskou národní stranu. Jejím předsedou se stal Josef Žďárský.
12. května – Ukončen byl provoz koňky v Praze.
14. května – V Praze byla otevřena Moderní galerie Království českého, stálá výstava uměleckých děl v Královské oboře.
22. září – V Praze proběhla vlna manifestací za všeobecné volební právo, vedoucí silou byla sociálně demokratická strana.
28. září – V Praze byl položen základní kámen ke stavbě Vinohradského divadla.
5. listopadu – V Praze došlo ke krvavým srážkám demonstrantů za všeobecné volební právo s policií. Byl zabit učeň Jan Hubač a mnoho lidí zraněno. Demonstrace poté pokračovaly i v následujících dnech, vyvrcholily v generální stávce 28. listopadu.
22. listopadu – Došlo k uzavření česko-německé dohody (tzv. moravský pakt).
27. listopadu – Císař schválil Moravské vyrovnání.
4. prosince – V Opavě byl zahájen provoz elektrické tramvaje.
Byl založen fotbalový klub AFK Vršovice (dnešní Bohemians 1905).
Byl založen fotbalový klub SK Dynamo České Budějovice
Byla postavena restaurace Pastýřská stěna
Byl dokončen Vyšehradský tunel

Svět

2. ledna – Padla ruská námořní pevnost Port Arthur, po kapitulaci ruských vojsk byla předána Japonsku.
22. ledna – Krvavá neděle v ruském Petěrburgu. Více než tisíc ze 140 000 protestujících dělníků bylo postříleno carskou armádou. Následovala řada stávek v téměř všech velkých ruských městech, střety demonstrantů s vojskem a policií – viz první ruská revoluce.
26. ledna – V Jižní Africe byl nalezen Cullinan, největší diamant na světě.
3. března – V Rusku byla zřízena „duma“ – tehdejší forma parlamentu.
15. května – Bylo založeno americké město Las Vegas.
27. května – Japonci rozdrtili v bitvě u Cušimy 2. tichomořskou eskadru admirála Rožestvenského (Rusko).
7. června – Norsko prohlásilo unii se Švédskem za rozpuštěnou.
10. června – Výbuch sopky Mont Pelée na ostrově Martinik ve francouzských Malých Antilách. Několik desítek mrtvých.
27. června – Na ruské bitevní lodi Kníže Potěmkin Tauridský došlo ke vzpouře námořníků. Povstalci se nakonec vzdali 8. července v rumunské Konstanci.
3. července – Francouzská Poslanecká sněmovna schválila zákon o odluce církve od státu.
2. září – Propukly krvavé nepokoje (srážky mezi Armény a Tatary) na ropných nalezištích v Baku, zahynulo kolem 1 000 lidí a bylo zničeno mnoho těžních věží.
5. září – V americkém přístavu Portsmouth byla podepsána mírová smlouva mezi Ruskem a Japonskem za vydatného přispění a zprostředkování amerického prezidenta Theodora Roosevelta.
26. října – Švédsko uznalo konec unie a samostatné Norsko.

Vědy a umění

7. prosince – Eduard Konrad Zirm v Olomouci provedl první úspěšnou transplantaci na světě.
Albert Einstein měl svůj Anno mirabilis („zázračný rok“), oslavovaný při výročí jako Světový rok fyziky 2005, kdy publikoval čtyři články, které podstatným způsobem přispěly k zakladům moderní fyziky:
- vysvětlil fotoelektrický jev pomocí kvanta energie charakteru částice, Nobelova cena 1921
- speciální teorie relativity – která zrušila představu absolutního prostoru a času nezávislých na pozorovateli
- Brownův pohyb – teoretické vysvětlení pohybu částic v kapalině způsobený pohybem jejích molekul (diskontinuita hmoty)
- Ekvivalence energie a hmotnosti (E=mc²) – hmota v sobě váže ohromné množství energie, která se uvolňuje při jaderných reakcích
Sigmund Freud vydal ve Vídni spis Tři pojednání o sexuální teorii, kde popsal sexuální charakter dítěte.
V USA byl popsán zřejmě nejznámější a nejpopulárnější dinosaurus rodu Tyrannosaurus.

Sport

21. listopadu proběhl první zápas nově založeného tenisového turnaje Australian National Tennis Championships
16. prosince vznikl fotbalový tým AFK Vršovice, dnešní Bohemians Praha 1905.

Nobelova cena

za literaturu: Henryk Sienkiewicz za román Quo vadis
za medicínu: Robert Koch za objevy při léčení tuberkulózy
za fyziku: Philipp Lenard za významné práce o katodových paprscích
za chemii: Adolf Baeyer za zásluhy o rozvoj organické chemie a chemického průmyslu.
za mír: Bertha von Suttner (rozená Kinská)

Narození

Česko

2. ledna – Karel Podrazil, československý fotbalový reprezentant († 1973)

3. ledna – Josef Vosolsobě, atlet, krasobruslař a sportovní zpravodaj ČTK († 4. dubna 1986)
7. ledna – František Šilhan, teolog a filozof, provinciál české provincie Tovaryšstva Ježíšova († 13. února 1985)
9. ledna – Jiří Brauner, děkan Vysokého učení technického v Brně († 23. ledna 2008)
16. ledna – Václav Mencl, český historik architektury († 27. července 1978)
17. ledna – Jan Zahradníček, básník, novinář, překladatel a spisovatel († 7. října 1960)
23. ledna – Vladimír Maděra, profesor chemie, rektor pražské VŠCHT († 15. února 1997)
26. ledna – Arnošt Kubeša, valašský národopisec a sběratel lidových písní († 15. prosince 1993)
28. ledna – Jaroslav Kučera, československý fotbalový reprezentant († 12. května 1984)
30. ledna – Vladimír Krajina, vědec, pedagog a politik († 1. června 1993)
31. ledna – Antonín Moudrý (fotbalista), československý fotbalový reprezentant († 24. července 1979)
6. února – Jan Werich, herec a dramatik († 31. října 1980)
9. února
- František M. Hník, teolog, sociolog, biskup Církve československé (husitské) († 28. dubna 1962)
- Josef Kratochvíl, československý fotbalový reprezentant († 8. července 1984)
11. února
- Zdeněk Burian, malíř a ilustrátor († 1. července 1981)
- Eduard Ingriš, hudební skladatel, dirigent, cestovatel, filmový dokumentarista († 12. ledna 1991)
- Josef Maloun, československý fotbalový reprezentant († 28. dubna 1972)
12. února – Josef Hlisnikovský, entomolog († 24. května 1972)
15. února – Bernard Horst, spisovatel († 17. srpna 1979)
22. února
- Josef Beneš, kněz kolaborující s komunistickým režimem († 23. května 1979)
- Josef Tesla, ministr vlády Československa († 29. dubna 1963)
3. března – František Pešta, český amatérský astronom († 13. listopadu 1982)
8. března – Jan Bílek, čs. ministr hut. průmyslu a rudných dolů († ?)
12. března – Jan Znoj, sochař († 24. března 1950)
26. března
- Štěpán Trochta, biskup litoměřický († 6. dubna 1974)
- Václav Černý, literární vědec, spisovatel, překladatel a filozof († 2. července 1987)
30. března – Jaroslav Anděl, právník a antikomunista († 8. července 2005)
3. dubna – František Schäfer, klavírista hudební skladatel a pedagog († 29. července 1966)
5. dubna – Jaroslav Poláček, československý fotbalový reprezentant († 5. ledna 1927)
6. dubna – Jindřich Černý, spisovatel († 18. května 1960)
14. dubna – Rudolf Černý, spisovatel († 11. prosince 1979)
15. dubna – Miloš Sovák, zakladatel československé logopedie († 29. září 1989)
17. dubna – Walter Seidl, slezský, německy píšící spisovatel († 29. srpna 1937)
22. dubna – František Vyčichlo, český matematik († 6. ledna 1958)
23. dubna – Vašek Káňa, novinář a dramatik († 30. dubna 1985)
24. dubna – Heda Kaufmannová, spisovatelka († 7. srpna 1981)
25. dubna – Jiří Verner, chirurg a dramatik († 6. ledna 1942)
1. května – Jiří Hronek, spisovatel a novinář († 5. března 1987)
10. května – Josef Trojan, herec, novinář, filmový kritik, scenárista a básník († 21. července 1965)
15. května – Ludmila Kybalová, textilní výtvarnice († 5. prosince 1975)
19. května – František Kloz, československý fotbalový reprezentant († 13. června 1945)
22. května – Vilém Závada, básník, spisovatel a překladatel († 30. listopadu 1982)
23. května
- Václav Deyl, český spisovatel knih pro děti a mládež († 19. února 1982)
- Karel Hromádka, československý hokejový reprezentant († 27. listopadu 1968)
24. května – Zdeněk Blažek, hudební skladatel († 19. června 1988)
25. května – Ladislav Tikal, československý gymnasta, olympionik († 30. června 1980)
5. června – František Klátil, československý politik († 19. března 1972)
6. června
- Elly Oehlerová, architektka a bytová návrhářka († 22. dubna 1953)
- Óndra Łysohorsky, lašský básník († 19. prosince 1989)
8. červen – Hana Klenková, autorka próz pro mládež i pro dospělé, překladatelka z angličtiny a publicistka († 8. listopadu 1992)
13. června – František Bartoš, hudební skladatel († 21. května 1973)
15. června – Bohumil Šťastný, fotoreportér († 15. června 1991)
19. června – Jiří Voskovec, český herec, spisovatel a dramatik († 1. července 1981)
27. června – Bohuš Hradil, herec a režisér († 28. února 1984)
30. června – Karel Melíšek, český hudebník († 1942)
3. července – Johann Wolfgang Brügel, československý právník a historik německé národnosti († 15. listopadu 1986)
4. července – Karel Kupka, český malíř – krajinář († 21. června 1971)
5. července – Jan Budík, účastník Československého protinacistického odboje († 29. října 1984)
10. července – Václav Vaněček, český právník a právní historik († 12. dubna 1985)
16. července – Leoš Firkušný, český muzikolog († 9. července 1950)
18. července – Vladimír Jedenáctík, operní pěvec († 9. srpna 1980)
19. července – Eduard Oliva, generální vikář litoměřické diecéze († 18. listopadu 1972)
20. července – Jan Knobloch-Madelon, československý fotbalový reprezentant († 3. srpna 1976)
28. července – Vladimír Leraus, divadelní a filmový herec († 29. června 1991)
10. srpna – Karel Hejma, československý fotbalový reprezentant († 5. listopadu 1980)
12. srpna – Jiří Dohnal , herec a režisér († 9. září 1984)
17. srpna – Josef Šíma, československý fotbalový reprezentant († 6. listopadu 1983)
16. září – Vladimír Holan, básník († 31. března 1980)
17. září
- František Kovárna, český výtvarný teoretik, překladatel a spisovatel († 19. června 1952)
- Jiřina Šejbalová, operní pěvkyně a herečka († 23. srpna 1981)
21. září – Jaroslav Kovář mladší, architekt a kreslíř († 16. července 1987)
22. září – Jiří Neustupný, archeolog († 28. srpna 1981)
26. září – Georg Placzek, teoretický fyzik († 9. října 1955)
13. října – Bohumír Cyril Petr, kněz, varhaník, hudební skladatel, defektolog, topograf a historik († 16. července 1976)
14. října
- Harry Jelínek, podvodník a kolaborant († 1986)
- Vilma Vrbová-Kotrbová, česká malířka († 22. prosince 1993)
17. října – Josef Vrana, biskup a apoštolský administrátor olomoucké arcidiecéze († 30. listopadu 1987)
23. října – Miloš Kosina, český spisovatel († 10. listopadu 1966)
26. října – Emil Holan, spisovatel populárně naučné literatury pro mládež († 1944)
29. října – Vladimír Hlavatý, český herec († 27. října 1992)
30. října – Bohumír Štědroň, klavírista, hudební vědec a pedagog († 24. listopadu 1982)
8. listopadu – Václav Hlavsa, archivář a knihovník († 2. června 1986)
13. listopadu – František Brabec, profesor ekonomiky a řízení, rektor Českého vysokého učení technického v Praze († 30. ledna 1992)
16. listopadu – Josef Suchý, československý fotbalový reprezentant († 13. října 1984)
17. listopadu – Miroslav Schäferling, první československý radioamatér († 28. prosince 1969)
25. listopadu – Jan Jůzl, malíř († 22. července 1976)
1. prosince – Franz Nowotny, šumavský pašerák a převáděč († 12. března 1977)
3. prosince – František Kubr, český divadelník a organizátor († 23. května 1958)
5. prosince
- Václav Vaník-Váňa, fotbalista, reprezentant Československa
- Jan Jílek, malíř († 14. března 1982)
14. prosince – Jaroslav Srba, československý fotbalový reprezentant († ?)
20. prosince – Václav Bednář, operní pěvec († 12. listopadu 1987)
23. prosince – František Tyrpekl, fotbalista, reprezentant Československa († 29. ledna 1985)
31. prosince – Josef Hráský, archivář († 20. října 1981)

Svět

1. ledna – Elizabeth Bentley, americká špiónka pracující pro Sovětský svaz († 3. prosince 1963)

8. ledna
- Clarice Beniniová, italská šachistka († 8. září 1976)
- Carl Gustav Hempel, americký filozof († 9. listopadu 1997)
- Giacinto Scelsi, italský hudební skladatel († 9. srpna 1988)
10. ledna
- Jekuti'el Jehuda Halberstam, ortodoxní rabín († 18. června 1994)
- Ruth Moufangová, německá matematička († 26. listopadu 1977)
11. ledna – Clyde Kluckhohn, americký kulturní antropolog († 28. července 1960)
12. ledna
- Antonie Schwarzenbergová, princezna z Fürstenbergu, byla matka Karla Schwarzenberga († 24. prosince 1988)
- Tex Ritter, americký herec a countryový zpěvák († 2. ledna 1974)
14. ledna – Takeo Fukuda, premiér Japonska († 5. července 1995)
17. ledna – Guillermo Stábile, argentinský fotbalový reprezentant († 27. prosince 1966)
18. ledna
- Enrique Ballestrero, uruguayský fotbalista († 11. října 1969)
- Joseph Bonanno, italsko-americký mafiánský boss († 11. května 2002)
21. ledna – Christian Dior, francouzský módní návrhář († 24. října 1957)
29. ledna – Barnett Newman, americký malíř a sochař († 4. července 1970)
1. února – Emilio Gino Segrè, italský fyzik († 22. dubna 1989)
2. února
- George Sprague Myers, americký ichtyolog († 4. listopadu 1985)
- Ayn Rand, americká spisovatelka a filosofka († 6. března 1982)
3. února – Paul Ariste, estonský lingvista a folklorista († 2. února 1990)
4. února – František Josef Toskánský, rakouský arcivévoda († 9. května 1975)
6. února – Władysław Gomułka, polský komunistický politik († 1. září 1982)
7. února
- Paul Nizan, francouzský filozof a spisovatel († 23. května 1940)
- René de Possel, francouzský matematik († 26. února 1974)
- Ulf von Euler, švédský fyziolog a farmakolog († 9. března 1983)
9. února
- Lord Burghley, britský politik, atlet a sportovní funkcionář († 22. října 1981)
- Adolf Erik Ehrnrooth, finský [generál († 26. února 2004)
10. února – Rachel Thomas, velšská herečka († 8. února 1995)
17. února – Osvald Käpp, estonský zápasník, olympijský vítěz († 18. dubna 1995)
25. února – Perry Miller, americký historik († 9. prosince 1963)
28. února – Glyn Jones, velšský romanopisec, básník a literární historik († 10. dubna 1995)
1. března – Emmanuel Mounier, francouzský katolický publicista a filosof († 23. března 1950)
21. března – Takaši Šimura, japonský herec († 11. února 1982)
13. března – Anna Baugová, lotyšská spisovatelka († 16. ledna 1991)
14. března – Raymond Aron, francouzský filosof, sociolog a politolog († 17. října 1983)
16. března – Mordechaj Oren, představitel izraelské levicové strany Mapam, politický vězeň († 27. února 1985)
18. března – Robert Donat, britský herec († 9. června 1958)
19. března
- Charles Delahay, kanadský hokejista († 17. března 1973)
- Albert Speer, německý architekt a nacistický politik († 1. září 1981)
20. března – Raymond Cattell, americký psycholog († 2. února 1998)
23. března – Paul Grimault, francouzský animátor a režisér († 29. března 1994)
26. března – Viktor Frankl, rakouský neurolog a psychiatr († 2. září 1997)
27. března – Leroy Carr, americký bluesový zpěvák, klavírista a skladatel († 29. dubna 1935)
1. dubna – Gaston Eyskens, premiér Belgie († 3. ledna 1988)
2. dubna – Kurt Herbert Adler, rakouský dirigent († 9. února 1988)
8. dubna – Bernt Evensen, norský rychlobruslař, olympijský vítěz († 24. srpna 1979)
11. dubna – Attila József, maďarský básník († 3. prosince 1937)
17. dubna – Enzo Sereni, italský sionista a odbojář († 18. listopadu 1944)
19. dubna
- Jim Mollison, skotský pilot a dobrodruh († 30. října 1959)
- Charles Ehresmann, francouzský matematik († 22. září 1979)
20. dubna – Adam Gustaf Afzelius, dánský historik († 18. února 1957)
26. dubna – Jean Vigo, francouzský filmový režisér a scenárista († 5. října 1934)
27. dubna – John Kuck, americký olympijský vítěz ve vrhu koulí († 21. září 1986)
2. května – Alan Rawsthorne, britský hudební skladatel († 24. července 1971)
5. května – Maria Caniglia, italská sopranistka († 16. dubna 1979)
14. května
- Jean Daniélou, francouzský teolog († 20. května 1974)
- Nikolaj Alexandrovič Tichonov, sovětský politik († 1. června 1997)
15. května – Abraham Zapruder, autor záznamu atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho († 30. srpna 1970)
16. května – Henry Fonda, americký herec († 12. srpna 1982)
22. května – Paul Oskar Kristeller, americký historik († 7. července 1999)
24. května – Michail Alexandrovič Šolochov, sovětský spisovatel († 21. února 1984)
27. května – František Viktor Podolay, slovenský malíř († 13. února 1958)
3. června – Jean Merrien, francouzský mořeplavec a spisovatel († 7. června 1972)
10. června
- František Hečko, slovenský básník († 1. března 1960)
- Hanns Ludin, vyslanec Německé říše ve Slovenském státu († 9. prosince 1947)
12. června – Ray Barbuti, americký sprinter, dvojnásobný olympijský vítěz († 6. července 1988)
17. června – Jozef Lettrich, slovenský politik († 29. listopadu 1969)
18. června – Eduard Tubin, estonsko-švédský hudební skladatel a dirigent († 17. listopadu 1982)
20. června – Lillian Hellman, americká spisovatelka († 30. června 1984)
21. června
- Šlomo Rozen, ministr izraelských vlád († 7. prosince 1985)
- Jean-Paul Sartre, francouzský filozof, spisovatel, dramatik († 15. dubna 1980)
22. června – Zoltán Brüll, slovenský horolezec, horský vůdce a lékař († 14. ledna 1945)
24. června – Boris Kalin, slovinský sochař († 22. května 1975)
4. července – Lionel Trilling, americký literární teoretik a kritik († 5. listopadu 1975)
12. července – Jan Britský, syn britského krále Jiřího V. († 18. ledna 1919)
15. července – Alexandr Chvylja, sovětský herec švédského původu († 17. října 1976)
17. července – Jacinto Quincoces, španělský fotbalový reprezentant († 10. května 1997)
25. července – Elias Canetti, rakouský spisovatel, Nobelova cena 1981 († 14. srpna 1994)
26. července – Vachtang Ananjan, arménský spisovatel († 4. března 1980)
28. července – Ashley Montagu, britsko-americký antropolog († 26. listopadu 1999)
29. července – Dag Hammarskjöld, švédský politik, diplomat, generální tajemník OSN († 18. září 1961)
1. srpna – Rudolf Dilong, slovenský kněz a spisovatel († 7. dubna 1986)
3. srpna
- Friedrich Hartjenstein, velitel koncentračního tábora Auschwitz II (Birkenau) († 20. října 1954)
- Franz König, rakouský kardinál († 13. března 2004)
5. srpna – Artem Mikojan, arménský letecký konstruktér († 9. prosince 1970)
11. srpna – Kurt Gerstein, německý příslušník SS, autor tzv. Gersteinovy zprávy († 25. července 1945)
12. srpna – Hans Urs von Balthasar, švýcarský katolický teolog († 26. června 1988)
13. srpna – Franz Ziereis, velitel koncentračního tábora Mauthausen-Gusen († 23. května 1945)
15. srpna – Ferdinand Čapka, slovenský architekt († 3. září 1987)
16. srpna – Marian Rejewski, polský matematik a kryptolog († 13. února 1980)
20. srpna – Jack Teagarden, americký jazzový pozounista a zpěvák († 15. ledna 1964)
22. srpna
- Jiří Toskánský, rakouský arcivévoda († 21. března 1952)
- John Lyng, premiér Norska († 18. ledna 1978)
25. srpna – Maria Faustyna Kowalska, polská katolická světice († 5. října 1938)
29. srpna – Dhyan Chand, indický pozemní hokejista († 3. prosince 1979)
31. srpna
- Bo Giertz, švédský luterský biskup, teolog a spisovatel († 12. července 1998)
- Sanford Meisner, americký herec († 2. února 1997)
3. září
- Wilhelm Kamlah, německý filosof († 24. září 1976)
- Carl David Anderson, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1936 († 11. ledna 1991)
- Nechama Leibowitz, izraelská biblistka († 12. dubna 1997)
4. září – Mary Renault, britská spisovatelka († 13. prosince 1983)
5. září – Arthur Koestler, britský spisovatel, filozof a novinář († 1. března 1983)
7. září – Brunon Zembol, polský kněz blahoslavený v roce 1999 († 21. srpna 1942)
12. září – Boris Arapov, ruský hudební skladatel († 21. ledna 1992)
15. září – Patrick O’Callaghan, irský dvojnásobný olympijský vítěz v hodu kladivem († 1. prosince 1991)
17. září – Vladan Desnica, srbský a chorvatský spisovatel († 4. března 1967)
18. září – Greta Garbo, švédská filmová herečka († 15. dubna 1990)
24. září – Severo Ochoa, španělsko-americký lékař a biochemik, Nobelova cena za fyziologii a medicínu 1959 († 1. listopadu 1993)
25. září – Nachman Avigad, izraelský archeolog († 28. ledna 1992)
28. září – Max Schmeling, německý boxer († 2. února 2005)
30. září – Nevill Mott, anglický fyzik, Nobelova cena za fyziku 1977 († 8. srpna 1996)
2. října – Franjo Šeper, chorvatský arcibiskup a kardinál († 30. prosince 1981)
5. října
- John Hoyt, americký filmový, divadelní a televizní herec († 15. září 1991)
- Wassily Leontief, rusko-americký ekonom († 5. února 1999)
6. října – Helen Willsová Moodyová, americká tenistka († 1. ledna 1998)
11. října – Viktor Kravčenko, sovětský inženýr a diplomat († 25. února 1966)
15. října – Charles Percy Snow, britský prozaik († 1. července 1980)
18. října – Félix Houphouët-Boigny, prezident Pobřeží slonoviny († 7. prosince 1993)
22. října – Karl Guthe Jansky, americký fyzik, radioastronom († 14. února 1950)
23. října – Felix Bloch, švýcarský fyzik, Nobelova cena za fyziku 1952 († 10. září 1983)
31. října – Harry Harlow, americký psycholog († 6. prosince 1981)
2. listopadu – Colin Clark, britský a australský ekonom a statistik († 4. září 1989)
5. listopadu
- Bruno Gesche, velitel Hitlerovy osobní stráže († ? 1980)
- Louis Rosier, francouzský automobilový závodník († 29. října 1956)
10. listopadu – Jean-Marie Villot, francouzský kardinál státní sekretář († 9. března 1979)
12. listopadu – Arthur Hedley, anglický muzikolog († 8. listopadu 1969)
13. listopadu – Nil Chasevyč, ukrajinský malíř († 4. března 1951)
17. listopadu – Astrid Švédská, belgická královna († 29. srpna 1935)
19. listopadu – Tommy Dorsey, americký jazzový trombónista, trumpetista, skladatel a dirigent († 26. listopadu 1956)
20. listopadu – Friedl Rinderová, německá šachistka († 3. června 2001)
26. listopadu – Andrzej Wantuła, polský duchovní, teolog a historik († 15. června 1976)
29. listopadu – Marcel Lefebvre, francouzský arcibiskup († 25. března 1991)
1. prosince – Erskine Hamilton Childers, prezident Irska († 17. listopadu 1974)
5. prosince
- Muhamad Abdulláh, kašmírský politik († 8. září 1982)
- Eberhard Spenke, německý fyzik († 24. listopadu 1992)
7. prosince – Gerard Kuiper, nizozemsko-americký astronom († 23. prosince 1973)
9. prosince – Dalton Trumbo, americký scenárista a spisovatel († 10. září 1976)
11. prosince – Eugen Fink, německý filosof († 25. června 1975)
12. prosince – Vasilij Grossman, ruský spisovatel († 14. září 1964)
17. prosince – Simo Häyhä, finský odstřelovač († 1. dubna 2002)
22. prosince – Kenneth Rexroth, americký básník a jazzový hudebník († 6. června 1982)
24. prosince
- Howard Hughes, americký letecký konstruktér, pilot a režisér († 5. dubna 1976)
- Kosťantyn Daňkevyč, ukrajinský hudební skladatel, klavírista a pedagog († 26. února 1984)
25. prosince – Bjambyn Rinčen, mongolský spisovatel († 4. března 1977)
30. prosince – Daniil Charms, ruský surrealistický spisovatel († 2. února 1942)
31. prosince – Guy Mollet, francouzský socialistický politik, premiér († 3. října 1975)
říjen – Tằng Tuyết Minh, manželka vietnamského komunistického vůdce Ho Či Mina († 14. listopadu 1991)
? – Elisabeth von Aspern-Buchmeier, alias Pitt Strong, německá spisovatelka († 1989)
? – Mohammed Zakaria Goném, egyptský archeolog († 12. ledna 1959)
? – Nikolaj Kedrov mladší, ruský skladatel pravoslavné duchovní hudby († 1981)

Úmrtí

Česko

2. ledna – Felix Jenewein, malíř (* 4. srpna 1857)
19. ledna – Martin Zaus, varhanář (* 20. května 1861)
10. února – Heinrich Seidemann, poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady, starosta Jablonce nad Nisou (* 21. prosince 1826)
16. února – Ferdinand Schulz, novinář a spisovatel (* 17. ledna 1835)
28. února – Jindřich Eckert, významný český fotograf (* 22. dubna 1833)
7. března – Josef Schaniak, český architekt (* 9. února 1845)
17. března – Leopold Maria Zeithammer, hospodářský správce, pedagog, publicista a spisovatel (* 19. prosince 1834)
29. března – Jiří Pražák, odborník na rakouské správní a ústavní právo (* 16. října 1846)
23. dubna – Karel Komzák ml., hudební skladatel a dirigent (* 8. listopadu 1850)
12. června
- Karel Schindler, lesnický odborník, pedagog a politik (* 13. června 1834)
- Václav Vladivoj Tomek, historik, archivář, politik a pedagog (* 31. května 1818)
25. června – Jaromír Hřímalý, violoncellista (* 23. září 1845)
26. června – Ferdinand Pemsel, poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu, starosta Vrbovce (* 18. října 1853)
7. července – Josef Bernard, podnikatel a politik (* 17. února 1844)
17. července – Patrik Blažek, novinář a spisovatel (* 22. února 1851)
2. srpna – Mořic Stanislav Anger, dirigent a skladatel (* 12. března 1844)
8. srpna – Jan Mulač, portrétní fotograf (* 14. května 1845)
26. srpna – Jan Neff, podnikatel a mecenáš (* 6. května 1832)
5. září – Antonín Baťa starší, zakladatel obuvnické dynastie Baťů (* 13. srpna 1844)
8. září – Václav Antonín Crha, novinář a spisovatel (* 27. září 1836)
10. září – Antonín Lhota, malíř a pedagog (* 2. ledna 1812)
11. září – Jan Janata, reformovaný kazatel (* 17. října 1825)
21. září – Gustav Adámek, rakousko-český politik a poslanec Českého zemského sněmu (* 23. října 1848)
2. října – Alexander Seik, fotograf, starosta Tábora (* 6. září 1824)
18. prosince – Josef Benoni, politik, novinář a překladatel (* 29. prosince 1823)
20. prosince – Emanuel Kusý, lékař – hygienik (* 22. března 1844)
24. prosince – Jan Weinlich, olomoucký biskup (* 1831)
27. prosince – Max Scharschmid von Adlertreu, rakousko-český právník a politik německé národnosti (* 8. října 1831)

Svět

1. ledna – Valentin Paquay, belgický kněz, blahoslavený katolické církve (* 17. listopadu 1828)

10. ledna – Louise Michelová, francouzská anarchistka (* 29. května 1830)
14. ledna – Ernst Karl Abbe, německý fyzik, astronom a sociální reformátor (* 23. ledna 1840)
15. ledna – James Mason, irský šachový mistr (* 19. listopadu 1849)
29. ledna
- Josef von Dipauli, tyrolský šlechtic a politik (* 9. března 1844)
- Ludwig von Possinger, ministr zemědělství Předlitavska (* 6. ledna 1823)
30. ledna – Eduard Ebel, německý duchovní, básník a skladatel (* 7. července 1839)
1. února
- Heinrich Lanz, německý vynálezce a výrobce zemědělských strojů (* 9. března 1838)
- Franz Neumann, rakouský architekt (* 16. ledna 1844)
2. února – Elisabeth Wieseová, německá sériová vražedkyně (* ? 1850)
9. února – Adolf von Menzel, německý malíř (* 8. prosince 1815)
12. února – Marcel Schwob, francouzský symbolistický básník a spisovatel (* 23. srpna 1867)
15. února
- Leonhard Achleuthner, kněz, hornorakouský zemský hejtman (* 10. ledna 1826)
- Lew Wallace, americký voják, politik a spisovatel (* 10. dubna 1827)
17. února – Sergej Alexandrovič, syn cara Alexandra II. (* 11. května 1857)
20. února – Henri de Saussure, švýcarský mineralog a entomolog (* 27. listopadu 1829)
7. března – Ján Francisci-Rimavský, slovenský spisovatel a politik (* 1. června 1822)
15. března
- Hermann Hüffer, německý právník a historik (* 24. března 1830)
- Amalie Skramová, norská spisovatelka (* 22. srpna 1846)
24. března – Jules Verne, francouzský spisovatel (* 8. února 1828)
4. dubna – Constantin Meunier, belgický malíř a sochař (* 12. dubna 1831)
18. dubna – Juan Valera, španělský spisovatel (* 18. října 1824)
8. května – Josip Juraj Strossmayer, chorvatský teolog, spisovatel a politik (* 4. února 1815)
23. května – Ivan Kaljajev, ruský básník, revolucionář, vrah velkovévody Sergeje Alexandroviče (* 6. července 1877)
1. června – Émile Delahaye, francouzský průkopník automobilismu (* 16. října 1843)
8. června
- Alexandr Culukidze, gruzínský revolucionář (* 1. listopadu 1876)
- Leopold Hohenzollernský, otec druhého rumunského krále Ferdinanda I. (* 22. září 1835)
9. června – Serfiraz Hanım, konkubína osmanského sultána Abdulmecida I. (* 1837)
13. června – Josef Karel Ludvík Habsbursko-Lotrinský, rakouský arcivévoda (* 2. března 1833)
17. června
- Alois Riegl, rakouský historik umění a památkář (* 14. ledna 1858)
- Máximo Gómez, kubánský generál (* 18. listopadu 1836)
18. června – Per Teodor Cleve, švédský chemik a geolog (* 10. února 1840)
20. června – Karol Antolík, slovenský fyzik (* 28. ledna 1843)
22. června – Mathias Hansen, švédský dvorní fotograf (* 23. února 1823)
27. června – Harold Mahony, irský tenista (* 13. února 1867)
4. července – Élisée Reclus, francouzský geograf a anarchista (* 15. března 1830)
7. července – Vincze von Borbás, maďarský botanik (* 28. července 1844)
11. července – Muhammad Abdo, egyptský islámský teolog, reformátor a publicista (* ? 1849)
14. července – Janko Veselinović, srbský učitel, dramaturg a spisovatel (* 1. května 1862)
26. července – Franz Camille Overbeck, německý protestantský teolog (* 16. listopadu 1837)
4. srpna – Walther Flemming, německý biolog (* 21. dubna 1843)
17. srpna – Ernst Bareuther, rakousko-uherský politik (* 19. ledna 1838)
19. srpna – William-Adolphe Bouguereau, francouzský malíř (* 30. listopadu 1825)
21. srpna – Jules Oppert, německo-francouzský asyrolog (* 9. července 1825)
27. srpna – Amálie Cádizská, cádizská princezna z Bourbonské dynastie (* 12. října 1834)
10. září – Séraphin-Médéric Mieusement, francouzský fotograf (* 12. března 1840)
11. září – Jules Arnous de Rivière, francouzský šachový mistr (* 4. května 1830)
15. září – Willgodt Theophil Odhner, švédský inženýr a vynálezce (* 10. srpna 1845)
18. září – George MacDonald, britský spisovatel (* 10. prosince 1824)
19. září – Thomas Barnardo, britský zakladatel dětských domovů (* 4. července 1845)
21. září – Célestine Galli-Marié, francouzská mezzosopranistka (* 15. března 1837)
3. října – José-María de Heredia, francouzský básník (* 22. listopadu 1842)
6. října – Ferdinand von Richthofen, německý geograf, kartograf a cestovatel (* 5. května 1833)
14. října – John Thomas, velšský fotograf (* 14. dubna 1838)
28. října – Alphonse Allais, francouzský humorista, spisovatel a novinář (* 20. října 1854)
29. října – Étienne Desmarteau, kanadský olympijský vítěz v hodu břemenem z roku 1904 (* 4. února 1873)
9. listopadu – Alfred Wesmael, belgický botanik (* 11. února 1832)
17. listopadu
- Filip Belgický, druhorozený syn belgického krále Leopolda I. (* 24. března 1837)
- Adolf I. Lucemburský, lucemburský velkovévoda (* 24. července 1817)
30. listopadu – André Grusenmeyer, francouzský podnikatel a vynálezce (* 24. listopadu 1840)
8. prosince – Max Fleischer, rakouský architekt (* 29. března 1841)
11. prosince – Rahime Perestu Sultan, manželka osmanského sultána Abdulmecida I. a Valide Sultan (* 1826)
28. prosince – William Allen Fuller, hrdina americké občanské války (* 15. dubna 1836)
? – Tancrède Dumas, italský fotograf (* 1830)
? – Hermanus van Wyk, první vůdce rehobothských Basterů (* 1835)
? – Joaquim Augusto de Sousa, portugalský fotograf (* 1853)

Hlavy států

České království – František Josef I.
Papež – Pius X.
Království Velké Británie – Eduard VII.
Francie – Émile Loubet
Uherské království – František Josef I.
Rakouské císařství – František Josef I.
Rusko – Mikuláš II.
Prusko – Vilém II. Pruský
Dánsko – Kristián IX.
Švédsko – Oskar II.
Belgie – Leopold II. Belgický
Nizozemsko – Vilemína
Řecko – Jiří I. Řecký
Španělsko – Alfons XIII. Španělský
Portugalsko – Karel I. Portugalský
Itálie – Viktor Emanuel III.
Osmanská říše – Abdulhamid II.
USA – Theodore Roosevelt
Japonsko – Meidži
Čínské císařství – Kuang-Sü, fakticky: Cch'-si

Související články

Externí odkazy

Galerie 1905 na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu 1905 na Wikimedia Commons

Digitalizované noviny a časopisy z roku 1905:

Lidové noviny – ročník 13 rok 1905
Národní listy – ročník 45 rok 1905
Národní politika – ročník 23 rok 1905
Moravská orlice – ročník 43 rok 1905
Budivoj (České Budějovice) — ročník 41 rok 1905 (odkaz vede na přehled ročníků)
Časopis Musea království Českého – ročník 79 rok 1905
Lumír — ročník 33 rok 1904–1905 (archiv ÚČL AV ČR)
Čas — ročník 19 rok 1905
Zlatá Praha — ročník 22 rok 1904–1905
Osvěta (red. Václav Vlček) — ročník 35 rok 1905
Památky archeologické — ročník XXI rok 1904–1905
Říšský zákoník (česká verze) — rok 1905