Aleko Konstantinov: Porovnání verzí

Aleko Konstantinov
Aleko Konstantinov
	Aleko Konstantinov (1898)
Rodné jméno	Алеко Иваницов Константинов
Narození	13. ledna 1863; Svištov
Úmrtí	23. května 1897 (ve věku 34 let); Radilovo, Bulharsko
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Sofii
Pseudonym	Ščastliveca
Povolání	překladatel, advokát, novinář, soudce, spisovatel, prozaik, básník a právník
Alma mater	Oděská univerzita
Žánr	satira, fejeton
Významná díla	Baj Gaňu
Politická příslušnost	Demokratická strana
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Aktuální verze z 26. 12. 2024, 19:57

Aleko Konstantinov (bulharsky Алеко Константинов 13. ledna 1863 Svištov – 23. května 1897 Radilovo, Bulharsko) byl bulharský spisovatel, právník, veřejný činitel a zakladatel organizovaného turistického hnutí.

Životopis

Aleko Konstantinov se narodil v rodině významného svištovského obchodníka Ivanice Chadžikonstantinova a Tinky roz. Ivanova (1846–1886). Měl tři sestry: Elenu (1865–1889), Ljubu (1867–1885) a Veselinu (1869–1890).

Studoval u soukromých učitelů Emanuela Vaskidoviče a Janka Mustakova, na škole ve Svištově (1872–1874) a na Aprilovském gymnáziu v Gabrovu (1874–1877). Během rusko-turecké osvobozenecké války byl písařem v kanceláři svítovského gubernátora Marka Balabanova (1877), po válce pokračoval ve studiu a jako absolvent Južnoslovanského internátu Todora Minkova absolvoval gymnázium v Nikolajevu v Ruském impériu (1881), v roce 1885 absolvoval práva na Novorossijské univerzitě v Oděse.

Po návratu do Bulharska působil Aleko Konstantinov jako soudce (1885–1886) a prokurátor (1886) u sofijského okresního soudu, asistent prokurátora (1886–1888) a soudce (1890–1892) u sofijského odvolacího soudu a právní poradce sofijské městské vlády (1896). Poté, co byl dvakrát z politických důvodů odvolán, působil do konce života jako svobodný právník v Sofii.

Aleko Konstantinov byl zabit při neúspěšném atentátu na svého stranického kolegu Michaila Takeva 23. května 1897.

Patří mezi klasiky bulharského fejetonu a cestopisu, je autorem jedné z nejpopulárnějších postav bulharské literatury – Baj Gaňu.

Dílo

V češtině

Spolek střídmosti – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 50, úvod František Sekanina, přeložil Petko Šimanov. Praha: J. R. Vilímek, 1913
Baj Gaňu a jiné prózy – přeložili Zdenka Hanzová a Zdeněk Urban. Praha: SNKLHU, 1953

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Алеко_Константинов na bulharské Wikipedii.

Související články

Seznam bulharských spisovatelů

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Aleko Konstantinov na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Aleko Konstantinov

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+{{Neověřeno}}
 {{Infobox - spisovatel
 | datum narození = {{Datum narození|1863|1|13}}
@@ Řádek 11: / Řádek 12: @@
 | nk = xx0000533
 }}
-'''Aleko Konstantinov''' ([[1. leden|13. ledna]] [[1863]] [[Svištov]] – [[24. květen|23. května]] [[1897]] Radilovo, [[Bulharsko]]) byl [[Bulharsko|bulharský]] spisovatel, právník, veřejný činitel a zakladatel organizovaného turistického hnutí.
+'''Aleko Konstantinov''' ({{Vjazyce2|bg|Алеко Константинов}} [[13. leden|13. ledna]] [[1863]] [[Svištov]] – [[23. květen|23. května]] [[1897]] Radilovo, [[Bulharsko]]) byl [[Bulharsko|bulharský]] spisovatel, právník, veřejný činitel a zakladatel organizovaného turistického hnutí.
 == Životopis ==
@@ Řádek 25: / Řádek 26: @@
 == Dílo ==
 === V češtině ===
+* ''Spolek střídmosti'' – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 50, úvod [[František Sekanina|František Sekanina,]] přeložil Petko Šimanov. Praha: [[Nakladatelství a tiskárna Josef R. Vilímek|J. R. Vilímek]], 1913
+* ''Baj Gaňu a jiné prózy'' – přeložili Zdenka Hanzová a [[Zdeněk Urban]]. Praha: [[Odeon (nakladatelství)|SNKLHU]], 1953
-* ''Spolek střídmosti'' – in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 50, úvod [[František Sekanina|František Sekanina,]] přeložil Petko Šimanov. Praha: [[J. R. Vilímek]], 1913
-* ''Baj Gaňu a jiné prózy'' – přeložili Zdenka Hanzová a [[Zdeněk Urban]]. Praha: [[SNKLHU]], 1953
 == Odkazy ==
 === Reference ===
 {{Překlad|bg|Алеко_Константинов|12438332}}
@@ Řádek 40: / Řádek 38: @@
 === Externí odkazy ===
-* {{NK ČR|xx0000533}}{{Commonscat}}
+* {{Commonscat}}
+* {{NK ČR}}
 {{Pahýl}}