Bitva u Rozvadova
| Bitva u Rozvadova | |||
|---|---|---|---|
| konflikt: Třicetiletá válka (Česko-falcká válka) | |||
| Trvání | 16. červenec 1621 | ||
| Místo | prostranství mezi obcemi Rozvadov a Waidhaus | ||
| Souřadnice | 49°39′33″ s. š., 12°32′25″ v. d. | ||
| Výsledek | patová situace | ||
| Strany | |||
| |||
| Velitelé | |||
| |||
| Síla | |||
| |||
| Ztráty | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Bitva u Rozvadova byla válečným střetem mezi císařskými oddíly armády generála Jana Tserclaese Tillyho a falckou armádou pod velením Petra Arnošta z Mansfeldu během česko-falcké války na počátku třicetileté války. Odehrála se 16. července 1621 v místech mezi západočeskou vesnicí Rozvadov a bavorskou obcí Waidhaus. Vojsko Petra Arnošta Mansfelda zde odrazilo útok císařské armády ve snaze vytlačit je pryč z Čech, kterémužto náporu úspěšně čelilo i v následujících měsících.
Před bitvou
[editovat | editovat zdroj]Po vypuknutí českého stavovského povstání a žádosti českých stavů o zahraniční pomoc poskytlo vojenskou podporu pouze Savojsko a Slezsko. Savojsko vyslalo dva tisíce žoldnéřů pod vedením Arnošta z Mansfeldu, které mělo podpořit akce stavovské armády pod velením Jindřicha Matyáše Thurna. Na podzim 1618 Mansfeld přitáhl do Čech, plenil zde katolické statky a po krátkém obléhání pak 9. listopadu toho roku dobyl Plzeň, ale později byl poražen hrabětem Buquoyem v bitvě u Záblatí. Plzeň pak se svým vojskem držel a do bojů proti císařské armádě nadále nezasahoval. Za císařský úplatek pak z taktických důvodů nepodpořil vojsko českých stavů v bitvě na Bílé Hoře v listopadu 1620.
Petr Arnošt zůstal v Plzni,[1] dokud se Fridrich Falcký nestáhl pryč ze zemí Koruny české do Vratislavi, a pak se odtud také na jaře 1621 začal se svým přibližně dvacetitisícovým vojskem stahovat směrem do Bavorska s cílem pokračovat do Falce. Vstříc mu vytáhly jednotky císařského generála Jana Tillyho, jednoho z vítězů z Bílé Hory, které jej mínily vytlačit z Habsburky ovládané půdy.
Průběh střetnutí
[editovat | editovat zdroj]Třináctitisícové císařské vojsko[2] v čele s Tillym zaujalo pozice u pohraniční obce Rozvadov, kde zbudovalo dělostřelecká opevnění. To se tak jen na několik kilometrů přiblížilo k Mansfeldově armádě, která rozložila vojenské ležení v již bavorském Waidhausenu. K prvnímu a největšímu střetu došlo krátce po příchodu císařských vojsk, 16. července. Tillyho vojsko s dělostřeleckou podporou zahájilo útok proti Mansfeldovým jednotkám, které se zformovaly a vytáhly císařským k Rozvadovu naproti. Ke srážce vojsk pak došlo v polích západně od Rozvadova.
Početně silnější, odpočaté a lépe organizované Mansfeldovo vojsko během bitvy nápor císařské armády odrazilo. Během ní zahynulo přes 700 mužů, především patrně na straně Tillyho vojska. I v dalších dnech zde pak docházelo k menším střetům mezi oběma armádami v podobě šarvátek a vzájemného odstřelování z opevněných pozic. To nakonec vyústilo k rozhodnutí Mansfelda k ústupu do Dolní Falce.[3]
Hodnocení bitvy
[editovat | editovat zdroj]Mansfeld pak pokračoval v bezpečném ústupu do Falce, kam jej Tillyho vojsko s podporou katolických spojenců následovalo. Ve Falci se Mansfeld ve spojení s Fridrichem Falckým úspěšně bránil nájezdům a podařilo se mu porazit Tillyho v bitvě u Wieslochu. Poté ho Friedrich propustil ze svých služeb a Petr Arnošt se spojil s Kristiánem Brunšvickým a vstoupil do služeb Nizozemské republiky.
Opevnění císařské armády se u Rozvadova zachovalo v podobě několikametrových porostem pokrytých obranných násypů a posléze vešlo ve známost jako tzv. Tillyho šance.[4]
U nedaleko míst střetů byl roku 2021 nedaleko Rozvadova u příležitosti 400. výročí střetu rovněž vztyčen kamenný památník připomínající bitvu.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 30leta valka. www.30letavalka.eu [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Tillyho opevnění u Rozvadova zbylo z třicetileté války. Tachovský deník. 2008-04-05. Dostupné online [cit. 2021-09-23].
- ↑ Archeologický atlas česko-bavorské hranice ve středověku a novověku. archaeoatlas.zcu.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.
- ↑ polní opevnění třicetileté války - Tillyho šance - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-09-23]. Dostupné online.
- ↑ HŘÍBAL, Antonín. Památník ukrutné bitvy u Rozvadova stojí poblíž Krvavého pole. Chebský deník. 2021-07-17. Dostupné online [cit. 2021-09-23].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČORNEJOVÁ, Ivana; MIKULEC, Jiří; VLNAS, Vít, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618-1683. Praha: Paseka, 2008. 800 s. ISBN 978-80-7185-947-5.