Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Dřevěnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dřevěnice
Roubenky
Roubenky
Znak obce DřevěniceVlajka obce Dřevěnice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJičín
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel300 (2024)[1]
Rozloha5,18 km²[2]
Katastrální územíDřevěnice
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ507 13
Počet domů116 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDřevěnice 56
507 13 Železnice
ou.drevenice@tiscali.cz
StarostkaBc. Barbora Veberová
Oficiální web: www.drevenice.org
Dřevěnice
Dřevěnice
Další údaje
Kód obce573337
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dřevěnice je obec v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji. Včetně části Dolánky v obci žije 300[1] obyvatel. V obci se od roku 1954 počátkem srpna pod záštitou ČOV každoročně koná největší volejbalový turnaje v Česku.

První písemné zprávy pocházejí z roku 1387 o vsi Dolany (nynější část Dolánky) a z roku 1388, kdy se připomíná Jan z Dřevěnice[4]. Ves rozšířil Havel z Dřevěnice v letech 1429–1454, pravděpodobně již majitel tvrze. Výslovně se tvrz se dvorem a vsí připomíná až roku 1511, kdy ji získal nejvyšší zemský sudí Jindřich Berka z Dubé na Dřevěnici. Ten zde zemřel roku 1541 a nápisový kámen s jeho erbem z nadpraží portálu (považovaný za náhrobník) je vsazen do renesanční budovy tvrze, přestavěné později na mlékárnu a sýpku. Jindřichův syn Zdeněk Leopold Berka z Dubé s manželkou Alenou ze Šelmberka přestavěli tvrz a založili zde rodinu, v níž se narodil pozdější pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé. Leopold ves Dřevěnici s tvrzí i dvorem roku 1560 prodal svému švagrovi Petrovi ze Šelmberka. Pozdějšími majiteli byli Jan Rudolf Trčka z Lípy, který Dřevěnici připojil k panství Kumburk, po něm Albrecht z Valdštejna a Rudolf z Tiefenbachu, který nechal tvrz zpustnout. Šternberkové vlastnili kumburské panství v letech 1663–1710 a dali do průčelí tvrze vsadit svůj erb[5]. Trauttmansdorffové získali panství v roce 1710. Byli to zároveň poslední majitelé panství včetně pivovaru, které vlastnili až do roku 1945.

Pivovar a sýrárna

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1511 Jindřich Berka z Dubé vybudoval v obci pivovar. V letech 1621 – 1634 byl pivovar modernizován a postaveny nové sklepy. K pivovaru patřily chmelnice a dva rybníky, ze kterých se používal led na chlazení piva. Trauttmansdorffové vařili až třicet tisíc hektolitrů piva ročně. Po konfiskaci v roce 1945 byl majetek rodu rozparcelován. V roce 1948 získaly pivovar s budovami Mlékárenské závody v Jičíně. Pivovar ukončil provoz a začal se zde vyrábět sýr. Hospodářské budovy původního dvora převzaly Drůbežářské závody z Jaroměře a vybudovaly zde velkokapacitní výkrmny brojlerů. V roce 1994 získala tento majetek společnost MAVE ze Soběraze.

V roce 1993 byl jičínský mlékárenský závod společně s provozy v Dřevěnici a Kruhu u Jilemnice privatizován a od roku 2000 provozoval činnost pod názvem Krkonošské sýrárny a.s. Jičín. V roce 2001 byl provoz v Dřevěnici zmodernizován. V roce 2005 koupila sýrárnu v obci společnost Alimpex a.s. Postupně byla výroba sýrů ukončena a zůstal zde velkosklad mléčných výrobků.[6]

V roce 1964 byla obec připojena k sousední Radimi, ale v roce 1990, na základě hlasování občanů, se opět stala samostatnou obcí.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 536 562 552 519 497 435 358 278 268 216 204 192 163 163 209
Počet domů 54 55 56 56 70 71 73 71 63 56 54 70 72 79 79

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

Společnost

[editovat | editovat zdroj]
Dřevěnice na mapy.cz

Obec má vlastní veřejný vodovod postavený v roce 1997 s vodojem z roku 2015. Pro požární účely slouží menší požární nádrž, rekonstruovaná v roce 2017 i oba rybníky. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v obci v roce 1892. Má vlastní prapor a vede již více než jedno století kroniku.

V roce 2001 proběhla v obci plynofikace. Kanalizaci s mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod vybudovala obec v roce 2014. Veřejné osvětlení celé obce bylo rekonstruováno v roce 2014.

Dřevěné roubenky většinou slouží jako rekreační objekty. V obci stojí celkem šestnáct původních roubených stavení a byly postaveny tři nové roubenky. Obcí protéká potok Tužínský potok. Kolem roku 2022 probíhala revitalizace rybníka Hlíza jako retenční nádrže.

Krajinu kolem obce lze využít k cykloturistice. V obci jsou dva soukromé penziony a dva kempy. Je zde také rozšířeno chataření a chalupaření. Obec leží na hranicích Českého ráje a její západní výběžek sousedí s vesnickou památkovou zónou Studeňany. V blízkosti obce stojí zřícenina hradu Kumburk. [7]

Volejbalová Dřevěnice

[editovat | editovat zdroj]

Oddíl TJ Sokol Dřevěnice oslavil v roce 2013 devadesát let od svého založení. Sportovní areál se v obci začal budovat již v padesátých letech dvacátého století. Na počátku jednadvacátého století jej tvoří deset antukových kurtů na hraní volejbalu a dva kurty na plážový volejbal. Během let byla vybudována klubovna se sociálním zařízením a ubytováním.[7] Obec je proslulá největším volejbalovým turnajem v České republice, který se koná od roku 1954 každoročně počátkem srpna pod záštitou ČOV. Hraje se pod otevřeným nebem na deseti antukových kurtech a účastní se ho i týmy české extraligy nebo hosté ze zahraničí. V roce 1987 byla zaznamenána rekordní účast 589 družstev.[10][11]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Hospoda Na Špici
  • Tvrz Dřevěnice – původně gotická tvrz Berků z Dubé byla několikrát přestavována, počátkem 20. století zcela přestavěna pro hospodářské účely (drůbežárna a poté mlékárna)
  • Raně barokní socha Panny Marie Vítězné z roku 1626. Původně byla postavena nad vesnicí na návrší. V roce 1986 byla opravena a přemístěna do centra obce. Je památkově chráněna.
  • Sloup se sochou sv. Václava z roku 1735 – byl opravován v letech 1848, 1891, 1929 a 2011. Od roku 1958 je objekt památkově chráněn.
  • Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1705 je umístěna ve výklenku malé kapličky blízko bývalé mlékárny. Byla několikrát opravována. Proběhla její kompletní rekonstrukce a kulturní nemovitou památkou.
  • Kamenný kříž stojící na západním okraji obce byl také kompletně opraven. Kulturní nemovitou památkou byl prohlášen v roce 2019.
  • Další památky místního významu byly většinou opravovány mezi lety 2010–2016.
    • Pískovcová socha Nejsvětější Trojice na podstavci stojí v zahradě roubené stavby čp. 40 byla postavena v roce 1896 z fundace Johanky Kudrové, která ke konci svého života zdědila větší majetek.
    • Kamenný kříž z roku 1862, který stojí na čtyřhranném podstavci na rozcestí do Dolánek.
    • Čtyřhranný kámen byl postaven jako vzpomínka na krvavou srážku zdejších protestantů s císařskou jízdou v roce 1634. Lze ho nalézt v lese mezi Dřevěnicí a obcí Stav.
    • Pomník padlým obětem I. světové války 1914 – 1918 tvoří pískovcový obelisk se sochou na čtverhranném podstavci a byl umístěn a odhalen 4. září 1921 před volejbalovým areálem. Vytvořil jej Josef Frýba z Vojic.
    • Dřevěná zvonička se zvonem z roku 1918 stojí u u cesty na malé návrší přibližně v centru obce
    • Uprostřed areálu TJ Sokol Dřevěnice byla postavena novodobá plastikan na které jsou pamětní desky vítězů mužské kategorie Volejbalové Dřevěnice.[7]
  • Zbyněk Berka z Dubé pražský arcibiskup a velmistr Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Antonín Profous, Místní jména v Čechách I, s. 465 [1]
  5. Šimek 1989, s. 101
  6. Historie pivovaru ve Dřevěnici. www.drevenice.org [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  7. a b c d www.obcepro.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  10. Volejbalová Dřevěnice. volejbalovadrevenice.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. 
  11. Archivovaná kopie. www.volleycountry.com [online]. [cit. 2013-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠIMEK, Tomáš (ed.) a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VI. Východní Čechy. Svoboda Praha 1989, s. 101

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]