Karel Poborský
Karel Poborský | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Karel Poborský (2012) | |||||||
Osobní informace | |||||||
Datum narození | 30. března 1972 (52 let) | ||||||
Místo narození | Jindřichův Hradec, Československo | ||||||
Výška | 174 cm | ||||||
Přezdívka | Steve [1] | ||||||
Klubové informace | |||||||
Konec hráčské kariéry | |||||||
Pozice | křídelník | ||||||
Mládežnické kluby | |||||||
| |||||||
Profesionální kluby | |||||||
| |||||||
Reprezentace | |||||||
| |||||||
Úspěchy | |||||||
Další informace | |||||||
Povolání | fotbalista, sportovní televizní expert, sportovec a podnikatel | ||||||
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Poborský (* 30. března 1972 Jindřichův Hradec) je bývalý profesionální fotbalový záložník a reprezentant České republiky. V současnosti je podnikatel a fotbalový funkcionář. Během hráčské kariéry nejčastěji operoval na pravém křídle a jeho přednostmi byly technická vyspělost a rychlost. Se 118 odehranými zápasy je druhý v počtu startů za český reprezentační A-tým.
Získal přezdívku Steve podle kanadského lyžaře Steva Podborskiho, neboť na fotbalovém hřišti s trochou nadsázky „jezdil“ podobně rychle jako tento kanadský lyžař na svahu.[1]
Klubová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Mládežnická léta
[editovat | editovat zdroj]Karel Poborský začínal s fotbalem v jihočeském městě Třeboň (v klubu TJ Jiskra Třeboň), odtud v roce 1984 odešel do Dynama České Budějovice. Sice se ještě na rok vrátil do Třeboně, nicméně od roku 1988 se stal kmenovým hráčem Dynama České Budějovice.
Dynamo České Budějovice
[editovat | editovat zdroj]V dresu Dynama zahájil svou profesionální fotbalovou kariéru. Svůj debut v první lize absolvoval 13. srpna 1991 v domácím zápase proti Bohemians 1905, který však jihočeský klub prohrál 0:2. První ligový gól vstřelil 15. března 1992 v utkání proti slovenskému mužstvu FK Dukla Banská Bystrica, České Budějovice doma zvítězily 2:0.[2] V černobílém dresu Dynama podával Karel Poborský výborné výkony a získal si mnoho fanoušků. Jeho forma jej dovedla až do reprezentačního A-týmu, kde debutoval v roce 1994.
FK Viktoria Žižkov
[editovat | editovat zdroj]V témže roce přestoupil poněkud překvapivě do FK Viktorie Žižkov, ačkoli o něj usilovaly oba slavnější pražské kluby AC Sparta Praha a SK Slavia Praha. V srpnu 1994 se nádherně trefil proti Hradci Králové. Ve 29. minutě převzal míč a sprintoval po pravé straně dopředu. Před pokutovým územím přeloboval hradeckého brankáře Karla, míč zaplachtil přesně do rohu brány. Žižkov porazil svého soupeře 3:0. Tato branka se dostala v roce 2013 do nominace o nejkrásnější gól české ligy.[3] O několik dní později 11. srpna se trefil i v předkole Poháru vítězů pohárů 1994/95 proti švédskému klubu IFK Norrköping, v 73. minutě zařídil střelou pod břevno domácí výhru 1:0.[3] Odveta ve Švédsku skončila remízou 3:3, Viktoria postoupila do 1. kola, kde vypadla s londýnskou Chelsea FC po výsledcích 2:4 venku a 0:0 doma.
Za Viktorii odehrál pouze jednu sezónu 1994/1995, ve 27 ligových zápasech vstřelil 10 gólů. Jeden zápas přidal v sezóně 1995/1996 a poté přestoupil do Slavie Praha.
SK Slavia Praha
[editovat | editovat zdroj]V sezóně 1995/1996 oblékal Karel Poborský dres Slavie Praha. Odehrál zde pod trenérem Františkem Ciprem 27 zápasů a vsítil 11 gólů. Na konci sezóny oslavil se Slavií titul, první po 49 letech. Poborský se podílel i na úspěšném tažení Slavie pohárovou Evropou.
3. prosince 1995 rozhodl Poborský ve druhém zápase třetího předkola Poháru UEFA utkání proti francouzskému týmu RC Lens, když v prodloužení (96. minuta) vstřelil jedinou branku dvojutkání a zařídil tak postup svého týmu do čtvrtfinále. V něm narazila Slavia na AS Řím, v prvním zápase 5. března 1995 otevíral v 10. minutě Karel Poborský skóre, Slavia domácí zápas vyhrála 2:0. V odvetě uhrál pražský klub prohru 1:3, která mu zajistila postup do semifinále.
V semifinále Poháru UEFA 1995/1996 Slavii vyřadilo francouzské mužstvo FC Girondins de Bordeaux, když vyhrálo oba zápasy shodně 1:0.
V létě 1996 se uskutečnilo Mistrovství Evropy, na němž český tým dokráčel až do finále proti Německu, kterému podlehl 1:2 po prodloužení. Karel Poborský na evropském fotbalovém šampionátu zazářil a dostal se do hledáčku předních evropských klubů. Nakonec jej získal anglický Manchester United za 143,5 milionu korun.[4]
Manchester United
[editovat | editovat zdroj]Přestup do jednoho z největších světových klubů nebyl bez problémů. Pro mladého hráče to bylo první zahraniční angažmá, navíc neuměl anglicky a musel zrychlit práci s míčem a pozměnit fotbalový styl.[5] Fotbalově vyrostl, nicméně v prvním týmu neměl nadějný záložník jisté místo v sestavě, neboť měl na svém postu silnou konkurenci v osobě Davida Beckhama.[5] Za anglický velkoklub odehrál během jedné a půl sezóny 37 utkání a dal 6 gólů.
Benfica Lisabon
[editovat | editovat zdroj]V červenci 1998 následoval přestup do Portugalska - do lisabonského klubu SL Benfica. Benfica za něj zaplatila 5 milionů dolarů (167,56 milionu korun dle tehdejšího kurzu).[6][4] Technická úroveň portugalského fotbalu Poborskému vyhovovala, velmi záhy se stal oblíbeným hráčem fanoušků, které bavily jeho parádičky, nasazení a fotbalová chytrost. Ještě v první sezóně v roce 1998 v utkání proti Braze předvedl sólo přes téměř celé hřiště, obešel několik protihráčů a překonal i brankáře, příznivcům se při této akci vybavila vzpomínka na Diega Maradonu. V téže sezóně (1998) vstřelil druhý gól Benficy v zápase s rivalem FC Porto a podílel se tak na vítězství svého týmu 3:0.
Společně s portugalským reprezentantem João Pintem vytvořil páteř týmu z hlavního města Portugalska. V Benfice prožil Karel Poborský 4 sezóny, v nichž se mu herně dařilo. Po půl roce byl vyhlášen nejlepším cizincem mužstva a dostal se i do nejlepší jedenáctky portugalské ligy.[7] Ačkoli po fotbalové stránce zažíval skvělé období kariéry, klubu se nepodařilo vyhrát žádnou trofej.
Na podzim roku 2000 se změnilo klubové vedení, přišel nový trenér Oliveira a Karel Poborský už nedostával tolik příležitostí.[4] Český hráč se rozhodl změnit prostředí.[5] Na začátku roku 2001 jej za v přepočtu 92,5 milionu korun vykoupilo ze smlouvy Lazio Řím.[4]
Lazio Řím
[editovat | editovat zdroj]Sezóna 2000/2001
[editovat | editovat zdroj]Lazio Řím shánělo pravého záložníka a Pavel Nedvěd klubu doporučil Karla Poborského.[5][8] Po jeho angažování z Benficy Lisabon v lednu 2001 mu kolega z české reprezentace Nedvěd pomohl s mnoha věcmi, zejména s adaptací na nové prostředí. Karel Poborský podepsal v Laziu smlouvu na rok a půl. Oba čeští reprezentanti spolu odehráli za Lazio několik zápasů, dokud Pavel Nedvěd nepřestoupil po půlroce do Juventusu Turín. V mužstvu pak Poborský nastupoval vedle hráčů jako Alessandro Nesta, Dino Baggio, Hernán Crespo a Marcelo Salas.
Trenér Dino Zoff nasadil Karla Poborského do základní sestavy již v prvním utkání po přestupu proti Udinese Calcio 13. ledna 2001, které Lazio v Udine vyhrálo. Český záložník se uvedl výborným výkonem, po jeho rohovém kopu si v úvodu utkání srazil domácí Zamboni míč do vlastní sítě. Pět minut po poločasové přestávce našel Poborský nadýchaným centrem z pravé strany chilského útočníka Marcela Salase, jenž z voleje skóroval.[9] Lazio zápas vyhrálo 4:3.
28. ledna 2001 porazil římský klub Fiorentinu hladce 4:1, Karel Poborský odehrál opět velmi dobře celý zápas. 18. února 2001 Poborský strávil na hřišti úvodních 72 minut zápasu s Perugií, poté jej vystřídal argentinský záložník Lucas Castromán. Lazio vyhrálo v Perugii gólem Diega Simeoneho 1:0.
25. února 2001 vstřelil Karel Poborský svůj první gól v italské lize během zápasu s Veronou, ta podlehla doma Laziu 3:5, když se vedle Poborského trefil jednou i Pavel Nedvěd a třikrát argentinský ostrostřelec Hernán Crespo.
22. dubna 2001 porazilo Lazio doma Vicenzu 2:1 a Karel Poborský měl zásluhu na prvním gólu, po jeho střele do břevna se míč odrazil k Simeonemu a ten pohodlně skóroval do prázdné branky. Sezónu 2000/2001 zakončuje Lazio na třetí příčce, což klubu zaručuje 3. předkolo Ligy mistrů. Karel Poborský nastoupil v 19 zápasech a připsal si na konto jednu vstřelenou branku.
Sezóna 2001/2002
[editovat | editovat zdroj]V úvodu následující sezóny 2001/2002 ztratil Karel Poborský jisté místo v základní sestavě, v prvních 6 kolech zasáhl do hry jen třikrát, přičemž nastřádal dohromady jen 78 minut.[10] Nový trenér Alberto Zaccheroni jej moc nestavěl, preferoval jiný systém hry. Pak nastal obrat, český křídelník začal nastupovat opět v základu a Lazio Řím se dostalo do formy. V tisku se objevily zprávy, kam Karel Poborský po skončení smlouvy přestoupí, zájem měly mj. italské kluby AC Milán, Juventus Turín, Verona a Parma FC.[11][12] Vzhledem k tomu, že český záložník uvažoval i o návratu do své vlasti, přišla také solidní nabídka pražské Sparty.[13] Tři nabídky byly i z Německa, jedna z nich byla z Norimberku, ozvala se i Austria Vídeň.[14][12]
Po prohraném derby s AS Řím 1:5 pocítili hráči hněv fanoušků. Automobil Karla Poborského byl mezi těmi, které rozzuření fanoušci zničili.[14]
Závěr italské fotbalové sezóny byl dramatický, Lazio hrálo v posledním kole doma proti Interu Milán, jenž vedl tabulku o bod před druhým Juventusem a o dva body před AS Řím. Lazio však milánskému Interu Scudetto (italský titul) překazilo, vyhrálo 4:2 a mistrem se stal Juventus Turín s Pavlem Nedvědem. Karel Poborský se podílel na výhře Lazia 2 góly, když v prvním poločase dvakrát srovnával skóre. Ke druhému gólu mu dopomohla chyba slovenského obránce Interu Vratislava Greška.[15] Lazio Řím ukončilo sezónu na šestém místě za Juventusem, římským AS, Interem Milán, AC Milánem a AC Chievo. Poborský odehrál 27 zápasů a vstřelil v této sezóně 4 branky.
AC Sparta Praha
[editovat | editovat zdroj]Z rodinných důvodů své zahraniční angažmá ukončil a neakceptoval nabídku na prodloužení smlouvy v Laziu ani nepřijal další angažmá v cizině.[7] Vrátil se do České republiky, kde se v květnu 2002 upsal klubu AC Sparta Praha, s 12 miliony korun ročně se stal nejlépe placeným fotbalistou české ligy.[4] Dostal dres s číslem 6, se stejným číslem začínal i v Laziu.
Hned v první sezóně 2002/2003 získal se Spartou mistrovský titul. V následující sezóně 2003/2004 skončil pražský klub na 2. místě za Baníkem Ostrava. V obou sezonách odehrál Poborský shodně 28 zápasů.
Po úspěšném vystoupení na ME 2004, kde český tým získal společně s Nizozemskem bronzové medaile a Karel Poborský se stal nejlepším nahrávačem turnaje [16] se objevily lukrativní nabídky na přestup do zahraničí. Mimo jiné přišla nabídka z Kataru, kde by si český záložník přišel údajně až na 60 milionů korun ročně.[4] Karel Poborský se rozhodl zůstat v České republice a pokračovat ve Spartě.
V sezóně 2004/2005 dovedl Karel Poborský jako kapitán Spartu k dalšímu mistrovskému titulu v české lize. V sezóně byl z týmu odvolán trenér František Straka, přestože klub vedl s náskokem 9 bodů ligovou tabulku [17] a jeho pozici zaujal Jaroslav Hřebík. Ten se stal u fanoušků neoblíbeným, byl kritizován za špatný herní projev mužstva. Tato trenérská rošáda byla velmi medializována a vyvolala spoustu zlé krve. Karel Poborský byl rovněž propírán tiskem.[18]
Svou čtvrtou sezónu v barvách Sparty Karel Poborský nedokončil. Mezi hráčem a trenérem Hřebíkem byly napjaté vztahy, Poborský se v 5. kole proti Jihlavě nedostal do základní sestavy. Ve druhém poločase nastoupil a přihrál na druhý gól Sparty (utkání skončilo vítězstvím pražského týmu 2:0). V zápase se Slováckem (televizní utkání) stáhl Hřebík Poborského v 68. minutě ze hřiště, což někteří fotbaloví odborníci vnímali jako špatný psychologický tah.[19] Karel Poborský zareagoval tím, že složil kapitánskou funkci. Uvedl, že nesdílí některé trenérovy metody.[20] V září 2005 byl šéfem klubu Danielem Křetínským odvolán ze sparťanského A-týmu.[21]
Karel Poborský odehrál za Spartu Praha 86 zápasů a dal 25 gólů.[21]
Vystoupení v Lize mistrů UEFA
[editovat | editovat zdroj]V sezóně Ligy mistrů UEFA 2002/2003 se nepodařilo Spartě s Poborským v sestavě postoupit do hlavní části, ve třetím předkole ji vyřadil belgický klub KRC Genk po výsledcích 2:0 (výhra Genku doma) a 4:2 (výhra Sparty doma), Genk postoupil díky většímu počtu vstřelených branek na hřišti soupeře.
AC Sparta se do skupinové fáze Ligy mistrů dostala v následující sezóně Ligy mistrů 2003/2004, kdy v třetím předkole vyřadila makedonský celek FK Vardar Skopje (2:3 výhra Sparty ve Skopje a domácí remíza 2:2). Kapitán Karel Poborský dal v prvním utkání dva góly a ve druhém jeden vstřelil a na druhý nahrával Liboru Sionkovi.[22]
V základní skupině G se Sparta dvakrát střetla s anglickou Chelsea FC, tureckým klubem z Istanbulu Beşiktaş JK a italským Laziem Řím, tedy klubem, kde Poborský hrál před svým příchodem do Sparty. Právě proti Laziu se Poborský jednou trefil (1. října 2003), zvyšoval na 2:0 pro hosty, nicméně domácí Lazio stihlo srovnat na konečných 2:2. 22. října 2003 hrála Sparta Praha doma proti Beşiktaşi, Karel Poborský vstřelil v 84. minutě vítězný gól na 2:1. Pražský tým postoupil ze skupiny ze druhého místa (první skončila Chelsea, 13 bodů) se ziskem 8 bodů do osmifinále, kde se střetla s AC Milánem. První zápas na Letné skončil bezbrankovou remízou 0:0, ve druhém utkání zvítězil italský celek na stadionu San Siro 4:1 a postoupil dál, Sparta byla vyřazena.
Dynamo České Budějovice
[editovat | editovat zdroj]Po vyřazení ze sparťanského A-týmu hostoval v druholigových Českých Budějovicích, v klubu, jehož byl spolumajitelem a v němž začínal svou profesionální kariéru. Tady se sešel s trenérem Františkem Ciprem, s nímž spolupracoval již v roce 1996 během úspěšné sezóny ve Slavii Praha.[23] Od začátku hrál s obrovským elánem a protihráči z něj měli mnohdy přílišný respekt.
V prosinci 2005 se Sparta s Poborským dohodla na předčasném rozvázání kontraktu a přestupu do jihočeského klubu, kde se stal hráčem a zároveň nejvyšším mužem představenstva v jedné osobě. V jarní části sezóny jeho forma poklesla a přišlo svalové zranění, které jej v závěrečných kolech vyřadilo ze hry. Dynamu se na konci sezóny podařilo postoupit zpátky do 1. ligy, Poborský ve 14 druholigových zápasech nastřádal 8 branek.
V ročníku 2006/2007 Gambrinus ligy odehrál Karel Poborský jen 9 zápasů a vstřelil 2 góly. Svou hráčskou kariéru ukončil v posledním 30. kole Gambrinus ligy (28. května 2007) v domácím zápase se Slavií (České Budějovice prohrály 1:2).[24]
Hráčské statistiky
[editovat | editovat zdroj]Statistiky Karla Poborského v jednotlivých klubech, v nichž působil:[2]
Sezona | Klub | Soutěž | Zápasy | Góly |
---|---|---|---|---|
1991/1992 | SK Dynamo České Budějovice | 1. česká liga | 26 | 1 |
1992/1993 | SK Dynamo České Budějovice | 1. česká liga | 29 | 7 |
1993/1994 | SK Dynamo České Budějovice | 1. česká liga | 27 | 8 |
1994/1995 | Viktoria Žižkov | 1. česká liga | 27 | 10 |
1995/1996 | Viktoria Žižkov Slavia Praha |
1. česká liga | 1 27 |
0 11 |
1996/1997 | Manchester United | Premier League | 28 | 3 |
1997/1998 | Manchester United Benfica Lisabon |
Premier League Liga Zon Sagres |
9 21 |
2 5 |
1998/1999 | Benfica Lisabon | Liga Zon Sagres | 32 | 5 |
1999/2000 | Benfica Lisabon | Liga Zon Sagres | 29 | 5 |
2000/2001 | Benfica Lisabon Lazio Řím |
Liga Zon Sagres Serie A |
17 19 |
1 1 |
2001/2002 | Lazio Řím | Serie A | 27 | 4 |
2002/2003 | Sparta Praha | 1. česká liga | 28 | 7 |
2003/2004 | Sparta Praha | 1. česká liga | 28 | 11 |
2004/2005 | Sparta Praha | 1. česká liga | 24 | 6 |
2005/2006 | Sparta Praha SK Dynamo České Budějovice |
1. česká liga 2. česká liga |
6 14 |
1 8 |
2006/2007 | SK Dynamo České Budějovice | 1. česká liga | 9 | 2 |
Reprezentační kariéra
[editovat | editovat zdroj]Karel Poborský debutoval za české reprezentační A-mužstvo 23. února 1994 v Istanbulu proti Turecku (výhra ČR 4:1), byl to zároveň první zápas samostatné České republiky od rozdělení Československa. Poborský nastoupil v základní sestavě a hrál do 78. minuty, kdy byl vystřídán Tomášem Řepkou.[25]
Karel Poborský se zúčastnil celkem 4 vrcholových šampionátů:
Poborský jako první český reprezentant překonal hranici 100 reprezentačních zápasů a v roce 2004 přidal další reprezentační úspěch – 3. místo na mistrovství Evropy v Portugalsku.
V březnu 2007 se s českou reprezentací oficiálně rozloučil, k poslednímu zápasu však nastoupil již 22. června na MS 2006 proti Itálii (prohra 0:2). Celkem odehrál 118 utkání s bilancí 71 výher, 23 remíz a 24 proher, vstřelil 8 gólů.
EURO 1996
[editovat | editovat zdroj]V roce 1996 byl členem českého reprezentačního výběru na Mistrovství Evropy v Anglii, kde mužstvo vybojovalo stříbrné medaile. V základní skupině nastoupil ve všech 3 zápasech: s Německem (prohra 0:2), s Itálií (výhra 2:1) a s Ruskem (remíza 3:3).
Do povědomí fotbalového publika se dostal především svým gólovým "dloubákem" ve čtvrtfinále proti týmu Portugalska. Tento gól zvolili fanoušci internetovým hlasováním na stránkách UEFA za nejpohlednější gólovou akci v dějinách Mistrovství Evropy.[26] V 53. minutě přebral přihrávku a vydal se směrem k portugalské brance přes několik protihráčů. Míč mu sice utekl, ale vzápětí se k němu odrazil zpátky a Poborský měl před sebou volný prostor. Před pokutovým územím se rozhodl přelobovat brankáře Vítora Baíu. Český tým pak hubený náskok ubránil.
V semifinále proti Francii (zápas skončil 0:0 po prodloužení) přispěl v penaltovém rozstřelu proměněným pokutovým kopem k postupu do finále turnaje. 30. června 1996 nastoupil v základní sestavě českého týmu ve finále proti Německu a odehrál 86 minut, poté jej trenér Dušan Uhrin nahradil Vladimírem Šmicrem. České reprezentaci se nepodařilo navázat na titul Československa z roku 1976 a souboj s Německem prohrála 1:2 po prodloužení zlatým gólem Olivera Bierhoffa.[27]
Konfederační pohár FIFA 1997
[editovat | editovat zdroj]Česká republika se zúčastnila Konfederačního poháru FIFA v roce 1997 v saúdskoarabském Rijádu, kam se kvalifikovala jako finalista Mistrovství Evropy z roku 1996, neboť vítězné Německo se odmítlo zúčastnit. V základní skupině B se český tým postupně střetl s Jihoafrickou republikou, Uruguayí a Spojenými arabskými emiráty.
V prvním utkání 13. prosince 1997 proti Jihoafrické republice střídal v 83. minutě Karel Poborský Vladimíra Šmicera za stavu 2:1 pro ČR, utkání skončilo remízou 2:2.[28] V dalším zápase 15. prosince 1997 proti Uruguayi nastoupil Poborský v základní sestavě a ve 40. minutě uviděl červenou kartu, český tým neudržel v oslabení remízu 1:1, vítězství Uruguaye zařídil v 88. minutě Marcelo Zalayeta.[29] V posledním utkání základní skupiny českého týmu proti Spojeným arabským emirátům 17. prosince 1997 se Poborský nepředstavil, ČR vyhrála vysoko 6:1.[30] Česká reprezentace obsadila se 4 body druhé místo ve skupině za 9-bodovou Uruguayí a v semifinále se střetla 19. prosince 1997 s Brazílií. Karel Poborský vystřídal v 82. minutě Michala Horňáka, ČR podlehla Brazílii 0:2.[31]
V zápase o třetí místo 21. prosince 1997 se ČR utkala se svým sokem ze základní skupiny Uruguayí, kterého tentokrát porazila 1:0 gólem Edvarda Lasoty. Karel Poborský vystřídal v 78. minutě Vladimíra Šmicera a mohl se radovat ze zisku bronzových medailí.[32]
EURO 2000
[editovat | editovat zdroj]Český tým se na Euro 2000 kvalifikoval deseti výhrami a v žebříčku FIFA se nacházel na druhém místě za Brazílií, přesto nepatřil k favoritům turnaje, octl se totiž v tzv. skupině smrti, kde se utkal s favorizovanými mužstvy Francie a Nizozemí a nevyzpytatelným Dánskem. V prvním zápase 11. června 2000 proti Nizozemí odehrál Karel Poborský celé utkání, v jehož závěru Frank de Boer proměnil pokutový kop nařízený italským rozhodčím Pierluigim Collinou a ČR prohrála 0:1.[33]
V dalším utkání 16. června s Francií se Karel Poborský prosadil gólově, ve 35. minutě proměnil pokutový kop a srovnal na průběžných 1:1. Tento gól však nevedl k bodovému zisku, neboť v 60. minutě vstřelil vítězný gól Francie Youri Djorkaeff a rozhodl tak o tom, že český tým nepostoupí do čtvrtfinále.[34] Poslední utkání 21. června 2011 s Dánskem bylo střetnutím dvou týmů, které již neměly šanci postoupit, lépe je zvládl český celek s Karlem Poborským v základní sestavě, když vyhrál 2:0.[35]
EURO 2004
[editovat | editovat zdroj]Na tomto evropském šampionátu byl český tým nalosován opět do poměrně těžké skupiny s Německem, Nizozemskem a Lotyšskem. V prvním utkání 15. června 2004 proti Lotyšsku prohrávalo Česko po gólu Mārise Verpakovskise 0:1, když v 73. minutě Karel Poborský předvedl u postranní čáry takřka baletní kreaci, ošálil dva lotyšské hráče a nacentroval do pokutového území, kde lotyšský brankář Aleksandrs Koļinko míč vyboxoval pouze k Milanu Barošovi, jenž ho po zpracování napálil do sítě. Marek Heinz zajistil pro české barvy v 85. minutě vítězství 2:1.[36]
Druhý zápas nastoupila česká reprezentace 19. června 2004 na stadionu v Aveiru proti Nizozemsku. V památném utkání prohrávala záhy 0:2, ale dokázala otočit na 3:2 a jako jediná si zajistit postup do čtvrtfinále již ve druhém kole (napomohly tomu remízové zápasy ostatních soupeřů ve skupině), navíc z prvního místa. Když trenér Karel Brückner stáhl ze hřiště chybujícího Zdeňka Grygeru a nahradil ho Vladimírem Šmicrem, na místo pravého obránce se posunul Karel Poborský. V 88. minutě přišla jeho chvíle, brankář Edwin van der Sar k němu vyrazil Heinzovu střelu, český záložník s defenzivními úkoly se však neukvapil, místo střely volil přihrávku lépe postavenému Vladimíru Šmicerovi, jenž dával vítězný gól na 3:2 do prázdné brány.[37]
V posledním vystoupení českého celku v základní skupině si trenér mohl dovolit 9 změn v sestavě, Karel Poborský se dostal na hřiště až v 70. minutě. Česko porazilo Němce 2:1 a vyhrálo skupinu s plným počtem bodů (9).[38]
Ve čtvrtfinále 27. června 2004 narazilo národní mužstvo na Dánsko, tým vyznávající taktéž ofenzivní hru. Ve 49. minutě otevřel skóre hlavičkující Jan Koller po centru Karla Poborského. V 63. minutě našel Poborský přihrávkou za obranu tentokrát Milana Baroše, jenž obloučkem přelstil dánského brankáře Thomase Sørensena. Baroš poté přidal ještě jednu branku a české mužstvo zvítězilo nad skandinávským soupeřem přesvědčivě 3:0.[39]
V semifinále se favorizovaný český tým utkal s překvapením turnaje Řeckem a podlehl mu 0:1 po prodloužení, rozhodl stříbrný gól Traianose Dellase. Karel Poborský odehrál celý zápas.[40]
Karel Poborský se stal se 4 asistencemi nejlepším nahrávačem turnaje.
Mistrovství světa 2006
[editovat | editovat zdroj]Na MS 2006 se střetla česká reprezentace v základní skupině E postupně s USA, Ghanou a Itálií. První zápas 12. června 2006 proti USA vyhrál český tým jednoznačně 3:0, Poborský se podílel na druhé brance v síti Američanů. 17. června 2006 přichází prohra 0:2 s týmem Ghany, Poborský byl střídán v 55. minutě Jiřím Štajnerem.[41] 22. června prohrává česká reprezentace stejným poměrem i poslední zápas základní skupiny s Itálií a s turnajem se loučí na nepostupovém třetím místě se ziskem 3 bodů za Itálií a Ghanou. Karel Poborský odehrál první poločas a poté byl opět vystřídán Jiřím Štajnerem.[42]
Reprezentační góly a zápasy
[editovat | editovat zdroj]Seznam gólů Karla Poborského v A-mužstvu České republiky [43]
Datum | Stadion | Soupeř | Skóre (min.)[p. 1] | Výsledek | Soutěž | Gól[p. 2] | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | 23. 6. 1996 | Villa Park, Birmingham, Anglie | Portugalsko | 1:0 (53.) | 1:0 | EURO 1996 | padl ze hry [44] |
2 | 8. 9. 1999 | Na Stínadlech, Teplice | Bosna a Hercegovina | 3:0 (67.) | 3:0 | Kvalifikace na EURO 2000 | padl ze hry [45] |
3 | 16. 6. 2000 | Jan Breydel Stadion, Brusel, Belgie | Francie | 1:1 (35.) | 1:2 | EURO 2000 | pokutový kop [46] |
4 | 2. 9. 2000 | Sofie, Bulharsko | Bulharsko | 0:1 (73.) | 0:1 | Kvalifikace na MS 2002 | pokutový kop [47] |
5 | 16. 10. 2002 | Na Stínadlech, Teplice | Bělorusko | 1:0 (7.) | 2:0 | Kvalifikace na EURO 2004 | padl ze hry [48] |
6 | 10. 9. 2003 | Letná, Praha | Nizozemí | 2:0 (38.) | 3:1 | Kvalifikace na EURO 2004 | padl ze hry [49] |
7 | 12. 11. 2003 | Na Stínadlech, Teplice | Kanada | 3:0 (56.) | 5:1 | přátelské utkání | padl ze hry [50] |
8 | 1. 3. 2006 | Atatürkův olympijský stadion, Istanbul | Turecko | 0:1 (20.) | 2:2 | přátelské utkání | pokutový kop [51] |
- Zápasy Karla Poborského v A-mužstvu České republiky [43]
Rok | Zápasy | Góly |
---|---|---|
1994 | 6 | 0 |
1995 | 5 | 0 |
1996 | 12 | 1 |
1997 | 9 | 0 |
1998 | 8 | 0 |
1999 | 11 | 1 |
2000 | 10 | 2 |
2001 | 11 | 0 |
2002 | 10 | 1 |
2003 | 8 | 2 |
2004 | 11 | 0 |
2005 | 10 | 0 |
2006 | 7 | 1 |
Celkem | 118 | 8 |
Fotbalový funkcionář
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2006 je předsedou představenstva fotbalového klubu SK Dynamo České Budějovice, v roce 2009 se stal členem výkonného výboru Českomoravského fotbalového svazu.[52] Od roku 2011 byl předsedou nově vzniklé České asociace fotbalových hráčů,[53] jejímž cílem je hájit zájmy fotbalistů při jednání s kluby, Fotbalovou asociací ČR a dalšími organizacemi a zajišťovat jim právní a sociální podporu. K 30. červnu 2013 Poborský na post předsedy ČAFH rezignoval vzhledem k množství úkolů, která má v klubu SK Dynamo.[54]
V červnu 2007 se stal technickým vedoucím reprezentace ČR, tuto funkci spočívající v řešení úkolů spojených s provozem týmu vykonával do dubna 2009, kdy během zasedání výkonného výboru ČMFS rezignoval.
Podnikatelská a politická angažovanost
[editovat | editovat zdroj]Již v roce 1998 vstoupil Karel Poborský se svými kamarády z Třeboně Jiřím Šimečkem a Martinem Sedláčkem, kteří tehdy neměli na rozjezd společnosti dost peněz a obávali se vysokých úvěrů, jako společník a spolumajitel do firmy Resi Třeboň spol. s r.o. Vyrábějí zdravotní lůžka a polohovací lehátka, přes polovinu produkce vyvážejí do západní Evropy.[1] V srpnu 2003 založili manželé Poborští firmu Poborský s.r.o., která podniká s realitami a od února 2006 také v hostinské činnosti. V centru Českých Budějovic koupili dům (Dr. Stejskala 427/13), v němž zřídili kavárnu Dolcetto, v Praze v Pařížské vlastní byt. V srpnu 2005 se Karel Poborský stal společně s Jiřím Irrou vlastníkem firmy Poborský VIII sport, s.r.o., která provozovala síť obchodů Stevesport se sportovními potřebami v pěti českých městech. Společníkem v této firmě byl Poborský až do února 2011.[1] V krajských volbách 2012 kandidoval na 8. místě kandidátky jihočeské ODS.[55] Ve volbách získal 2266 preferenčních hlasů, posunul se na kandidátce ODS z osmého místa na třetí a byl zvolen do krajského zastupitelstva Jihočeského kraje.[56] V březnu 2013 však jeho zastupitelský mandát zanikl se změnou trvalého bydliště, neboť se z osobních důvodů odstěhoval z Hluboké nad Vltavou do Prahy.[57]
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Karel Poborský je ženatý, s manželkou Marcelou mají syna Patricka a dceru Kláru. V březnu 2013 se kvůli své nové partnerce odstěhoval od rodiny z domu v jihočeském městě Hluboká nad Vltavou do Prahy.[57]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Klubové
[editovat | editovat zdroj]SK Slavia Praha
- 1× vítěz 1. české fotbalové ligy (1995/1996)
Manchester United FC
- 1× vítěz Premier League (1996/1997)
AC Sparta Praha
- 2× vítěz 1. české fotbalové ligy (2002/2003, 2004/2005)
- 1× vítěz Poháru ČMFS (2003/2004)
Reprezentační
[editovat | editovat zdroj]- 1× účast na MS (2006 - základní skupina)
- 3× účast na ME (1996 - 2. místo, 2000 - základní skupina, 2004 - 3. místo)
- 1× účast na Konfederačním poháru FIFA (1997 - 3. místo)
Individuální
[editovat | editovat zdroj]- 1× vítěz ankety Fotbalista roku v ČR (1996 - společně s Patrikem Bergrem) [58]
- ME 1996 All-Star Team
- 3× Osobnost ligy v ČR (2003, 2004, 2005)[58]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Během zápasu Karel Poborský vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
- ↑ Gól padl a) ze hry; b) z trestného kopu; c) z pokutového kopu.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Kariéra po kariéře. reflex.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b SK Dynamo České Budějovice: Karel Poborský
- ↑ a b Oblouček z dálky. Jiné než krásné góly Poborský nestřílel, iDNES.cz, cit. 5. 4. 2013
- ↑ a b c d e f NOVÁK, Jaromír. Poborský prodloužil, pokračuje ve Spartě. iDNES.cz [online]. 2004-7-20 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ a b c d PALIČKA, Jan, ŠVÉD Jan. Poborský na životním vrcholu. iDNES.cz [online]. 2001-2-27 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Poborský zatím s Benfikou neprodloužil. iDNES.cz [online]. 2000-12-21 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ a b NOVÁK, Jaromír. Poborský bere Spartu jako výzvu. iDNES.cz [online]. 2002-5-15 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ PALIČKA, Jan, MAFA. Poborský ztratil Nedvěda, má partu Italů. iDNES.cz [online]. 2001-8-1 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jaromír. Začátek být lepší nemohl, říká Poborský. iDNES.cz [online]. 2001-1-15 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Poborský přemýšlí o návratu domů. iDNES.cz [online]. 2001-10-16 [cit. 2012-7-7]. Dostupné online.
- ↑ Odejde Poborský do AC Milán?. iDNES.cz [online]. 2001-12-13 [cit. 2012-7-7]. Dostupné online.
- ↑ a b PACEK, Daniel, MF DNES. Nejsem příživník, říká fotbalista Poborský. iDNES.cz [online]. 2002-9-27 [cit. 2012-7-7]. Dostupné online.
- ↑ Poborský dostal nabídku ze Sparty. iDNES.cz [online]. 2002-3-25 [cit. 2012-7-7]. Dostupné online.
- ↑ a b Poborský potvrdil úmysl odejít z Lazia. iDNES.cz [online]. 2002-5-7 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Juventusu k titulu pomohl Poborský. iDNES.cz [online]. 2002-5-5 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jaromír. Poborský: Ve Spartě se mi zkrátka líbí. iDNES.cz [online]. 2004-7-20 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ ŠVÉD, Jan. Nedvědem bych být nechtěl, říká Poborský. iDNES.cz [online]. 2005-6-13 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Poborský: Nejsem sparťanský hromosvod. iDNES.cz [online]. 2005-5-1 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jaromír. Hřebík - Poborský, teď už otevřený boj. iDNES.cz [online]. 2005-9-20 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Hřebík - Poborský složil funkci kapitána Sparty. iDNES.cz [online]. 2005-9-21 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ a b Hřebík - Poborský dostal SMS, že má padáka. iDNES.cz [online]. 2005-9-22 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Hřebík - Když je Spartě krušno, zazáří Poborský. iDNES.cz [online]. 2003-8-26 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Poborský bude hrát za své Budějovice. iDNES.cz [online]. 2005-9-23 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Poborský se proti Slavii rozloučí s kariérou. iHNed.cz [online]. 2007-5-25 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Fotbal.cz: Turecko - ČR 1:4
- ↑ NOVÁK, Miloslav. Poborského lob a paráda Ronalda. Jak Češi hráli proti Portugalcům. iDNES.cz [online]. 2012-6-19 [cit. 2012-7-6]. Dostupné online.
- ↑ Footballdatabase.eu: Germany - Czech republic 2:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: South Africa - Czech Republic 2:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - Uruguay 1:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - United Arab Emirates 6:1 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Brazil - Czech Republic 2:0 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - Uruguay 1:0 (anglicky)
- ↑ Fotbal.cz: Nizozemsko - ČR 1:0
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - France 1:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Denmark - Czech Republic 0:2 (anglicky)
- ↑ Eurofotbal.cz: Česko - Lotyšsko 2:1
- ↑ Eurofotbal.cz: Nizozemsko - Česko 2:3
- ↑ Eurofotbal.cz: Německo - Česko 1:2
- ↑ Eurofotbal.cz: Dánsko - Česko 0:3
- ↑ Eurofotbal.cz: Řecko - Česko 1:0 po prodloužení
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - Ghana 0:2 (anglicky)
- ↑ Footballdatabase.eu: Czech Republic - Italy 0:2 (anglicky)
- ↑ a b Statistiky Karla Poborského na stránkách Fotbalové asociace České republiky
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Portugalsko 1:0
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Bosna a Hercegovina 3:0
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Francie 1:2
- ↑ Fotbal.cz: Bulharsko - ČR 0:1
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Bělorusko 2:0
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Nizozemsko 3:1
- ↑ Fotbal.cz: ČR - Kanada 5:1
- ↑ Fotbal.cz: Turecko - ČR 2:2. nv.fotbal.cz [online]. [cit. 2012-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-01-21.
- ↑ Hašek je novým předsedou svazu, fotbal směřuje ke změně. iHNed.cz [online]. [cit. 2011-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-03.
- ↑ Fotbalisté mají konečně svou asociaci, která se postaví i za lepiče plakátů. fotbal.sport.cz [online]. [cit. 2011-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-11.
- ↑ Poborský odstoupil z čela České asociace fotbalových hráčů. idnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Poborský bude hrát opět s číslem osm. Tentokrát v dresu jihočeské ODS. iDnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ Poborský slibuje nasazení, Pouzar s mandátem zastupitele váhá. iDnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Poborský se přestěhoval, přišel tak o post krajského zastupitele. iDnes.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ a b Fotbal.cz: Historie ankety Fotbalista roku Archivováno 6. 7. 2018 na Wayback Machine. (stránky Fotbalové asociace České republiky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 285.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Poborský na Wikimedia Commons
- Profil Karla Poborského na webu Fotbal.cz
- Čeští fotbalisté
- Fotbaloví záložníci
- Čeští fotbaloví reprezentanti
- Čeští sportovní funkcionáři
- Čeští podnikatelé
- Fotbalisté TJ Jiskra Třeboň
- Fotbalisté SK Dynamo České Budějovice
- Fotbalisté FK Viktoria Žižkov
- Fotbalisté SK Slavia Praha
- Fotbalisté AC Sparta Praha
- Fotbalisté Manchesteru United
- Fotbalisté Benfiky Lisabon
- Fotbalisté Lazia Řím
- Vítězové 1. české fotbalové ligy
- Bronzoví medailisté z ME ve fotbale
- Narození v roce 1972
- Narození 30. března
- Narození v Jindřichově Hradci
- Hráči Mistrovství světa ve fotbale 2006
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2004
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 2000
- Hráči Mistrovství Evropy ve fotbale 1996