Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Lužany (okres Jičín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lužany
Lužany
Lužany
Znak obce LužanyVlajka obce Lužany
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJičín
Obec s rozšířenou působnostíJičín
(správní obvod)
OkresJičín
KrajKrálovéhradecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel618 (2024)[1]
Rozloha12,49 km²[2]
Katastrální územíLužany u Jičína
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ507 06
Počet domů227 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduLužany 144
507 06 Lužany u Jičína
urad@luzany.cz
StarostaIng. Martin Mitlöhner
Oficiální web: www.luzany.cz
Lužany
Lužany
Další údaje
Kód obce573159
Kód části obce89231
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lužany jsou vesnice a obecokrese JičínKrálovéhradeckém kraji. Nachází se na rozhraní Jičínské pahorkatiny a Krkonošského podhůří asi osm kilometrů východně od Jičína. V obci žije 618[1] obyvatel.

Ulicový půdorys vesnice a její délka převyšující čtyři kilometry jsou výsledkem spojení nejméně tří částí. Jižní část byla situována při Hradecké cestě, spojující Hradec Králové s Turnovem, střední část v okolí kostela a horní část pod hradem Mokřice.

První písemná zmínka o vesnici pochází z doby okolo roku 1052.[4] Pozdější zmínky jsou z let 1143 a 1255. Zpráva o lužanské plebánii pochází z 24. března 1355, kdy vesnice patřila Zbudovi z Lužan.

Kostel svaté Máří Magdaleny

Lužany byly rozděleny na nakolik samostatných statků, na nichž se v 16. století vystřídali různí vlastníci. Nejdéle držel část Lužan rod Konecchlumských z Konecchlumí, z nichž Mikuláš Konecchlumský prodal roku 1593 tzv. Pavlatovský dvůr Janu Jiřímu Kulemu z Chotče. Mikuláš byl bratrem Viléma Konecchlumského popraveného na Staroměstském náměstí v Praze roku 1621 za účast na stavovském povstání. Ten se určitý čas psával, jakož Vilém Konecchlumský z Konecchlumí, na mlýně v Lužanech. Z dalších rodů to byli např. Kameničtí z Vitiněvsi, Králové z Dobré Vody, Libákové z Radovesic, Lickové z Rýzmburku, páni z Oujezdce a Kounic, Vojičtí a další.

Roku 1584 se majiteli části Lužan stal Jaroslav ze Smiřic na Kostelci. Za panování jeho rodu dochází ke spojení několika vlastnických dílů Lužan. Tyto majetky se staly součástí panství Kumburk-Úlibice. Dědictví po Smiřických se nečestným způsobem, stejně jakož i jiných majetků, zmocnil Albrecht z Valdštejna. Po Valdštejnově smrti bylo panství postoupeno polnímu maršálku hraběti Rudolfovi z Tiefenbachu. Po jeho smrti roku 1653 spravovala panství vdova Marie Eva Alžběta, rozená ze Šternberku, do úmrtí roku 1676, kdy panství dle závěti zdědil Jan Norbert ze Šternberku. Šternberkové prodali panství roku 1710 hraběti Janu Josefovi z Trauttmansdorfu, jehož rod jej posléze držel do počátku 20. století.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Lužany u Jičína měří 1,25 km². Leží na rozhraní Jičínské pahorkatiny a Krkonošského podhůří. Jeho nejvyšším bodem je vrch Na Zámcích (451 metrů). Průměrná nadmořská výška území činí 310 metrů, nejnižší bod katastrálního území je v jihozápadní části ve výšce 292 metrů. Územím protéká několik menších vodních toků, a to na severu potok Studénka, který se pod vodní nádrží Marešák vlévá do Úlibického potoka. Střední a jižní částí protéká potok Lužanka. Oba toky se vlévají do Cidliny.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 1 264 1 200 1 140 1 038 948 844 836 641 608 572 502 463 537 537 571
Počet domů 147 149 151 154 157 166 197 184 163 158 147 190 193 213 227

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Obec je členem dvou spolků. Jedná se o dobrovolný svazek obcí Lázeňský mikroregion, který sdružuje obce podhůří Krkonoš. Jeho cílem je koordinování celkového rozvoje mikroregionu a společná propagace území. Obec je dále členem místní akční skupiny MAS Brána do Českého ráje. Jedná se o sdružení místních samospráv, podnikatelů a neziskových organizací, jejichž cílem je zapojit obyvatelstvo maximálně do dění v regionu a poskytnout mu možnost aktivně se účastnit na přípravě a realizaci plánů vycházejících ze zpracovaných strategických dokumentů.

U severního okraje Lužan se nachází rybník Marešák s rozlohou asi 3,5 hektaru a s šest metrů vysokou hrází. Rybník byl původně vybudován roku 1964 jako retenční nádrž určená k závlaze polí. Název dostal po Antonínu Marešovi, který stál za jeho zrodem. Nádrž začala být využívána ke koupání, později ke stanování. Postupem času se okolí proměnilo v rekreační oblast se dvěma kempy.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Interiér kostela
  • Ve středu vesnice stojí kostel svaté Máří Magdaleny s farou. Jednolodní dispozice kostela je orientována k jihovýchodu. V jejím čele se nachází hranolová věž s hlavním vstupem; chrámová loď s rozměry 23 × 13 metrů je zaklenuta plochou zrcadlovou klenbou. Půlkruhové kněžištěvalenou klenbou je zakončeno konchou vyplněnou třemi trojbokými výsečemi. Podoba kostela pochází z let 1797–1800, kdy byl původní kostel s dřevěnou věží přestaven v klasicistním slohu dle plánů J. Thomy. V kupoli věže jsou, z původních čtyř, umístěny dva zvony – velký a malý umíráček. Velký zvon pochází z roku 1778. Ve spodní části má latinský nápis „Fulgure et tempestate libera nos Domine Jesu Christe“, tj. „Od hromobití a blesků ochraňuj nás Pane Ježíši Kriste“. Vnitřní zařízení pochází vesměs z druhé poloviny 19. století. V kostele jsou i varhany, které roku 1869 postavil pražský varhanář Karel Vocelka. Varhany byly v roce 2017 opraveny varhanářem Radomilem Rejškem, který je po letech zprovoznil. Kostel nyní spadá pod farnost Železnice.
  • Před kostelem u nově vydlážděné přístupové cesty stojí zrenovované sousoší, v jehož střední části, na vyvýšeném podstavci je na kříži ukřižovaný Ježíš Kristus, po jeho levé straně stojí svatý Václav ve středověké zbroji s praporem a štítem s vyobrazenou svatováclavskou orlicí. Na straně pravé je Jan Nepomucký s palmovou ratolestí a krucifixem. Ve středovém zrcadle je vložena deska s nápisem: „Vždyť jsou lid můj synové nezapírající Boha: a tedy učiněn jest jim Spasitelem. Isaiaš 63.8.“
  • V dolní části vesnice stojí před domem čp. 32 socha svatého Vojtěcha z roku 1781.
  • U křižovatky před bývalým hostincem Marijánky je v ohrádce z dřevěného plůtku a pískovcových kvádrů kříž s Ježíšem. Přední část soklu vyplňuje reliéfně pojatá celá postava Panny Marie. Na dřík navazuje vlastní plastika Ukřižovaného, z jejíž paty vystupují reliéfně voluty, a v jejich středu je umístěna lebka s kostí. Socha je datována v roce 1786 a jedná se o nejstarší sochu v obci. Nedaleko je umístěna dřevěná zvonička, kterou nechal zhotovit v roce 1878 Josef Končinský.
  • Severně od vesnice se na výběžku vrchu Na Zámcích nachází pozůstatky hradu Mokřice ze 14. až 15. století.

Narodil se zde Josef Končinský (1832–1910), středoškolský profesor a překladatel z řečtiny.[7]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lužany, s. 698. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Sedmdesáté narozeniny. Národní politika. 1902-11-21, roč. 20, čís. 320, s. 5. Dostupné online [cit. 2020-06-12]. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]