Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Maryša

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Maryša (rozcestník).
Maryša
Leopolda Dostalová jako Maryša (Národní divadlo, 1901)
Základní informace
AutorVilém Mrštík a Alois Mrštík
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Maryša v podání Divadelního souboru domu kultury v Krupce, Orfeum Kadaň

Maryša je dramatická divadelní hra-tragédie Aloise a Viléma Mrštíků z roku 1894. Jde o nejvýznamnější výsledek vzájemné spolupráce bratří Mrštíků a patří k vrcholům jejich tvorby.

Námět, který si Alois přivezl z Těšan, původně zamýšlel zpracovat jako román, ale na Vilémův popud jej spolu napsali jako drama. Premiéra Maryši, dramatu o pěti jednáních, byla v Národním divadle v Praze 9. května 1894 (účinkující v hlavní roli paní Benoniová, v dalších pak pánové Vojan v roli Francka, Slukov jako mlynář Vávra a Mošna v roli Lízala, režie pan Chvalovský), v Brně pak 27. října 1894.

Autoři při vzniku divadelní hry vycházeli (velmi volně) z životních osudů Mariany Horákové[1] z Těšan, která se jako dvacetiletá provdala za Felixe Turka, původem z Borkovan, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti ho však neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovali tři další děti (společně se jim narodilo 7 dětí, z nichž 4 zemřely v dětském věku). Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: „Napsáno drama, prožito větší“. [2] Hra byla v Těšanech poprvé provedena až po smrti bratří Mrštíků v roce 1926.[3][4]

Hra je řazena k tomu nejlepšímu z české realistické dramatické tvorby; dodnes je často uváděna na domácích scénách. Například v Městském divadle Zlín s premiérou 26. dubna 2008 (derniéra 9. března 2010) v režii Martina Františáka, hrají: Petra Hřebíčková (Maryša – za roli byla roku 2008 oceněna cenou Thálie), Dušan Sitek (Lízal), Radoslav Šopík (Vávra).

Rodný dům Marie Turkové

Děj

[editovat | editovat zdroj]

Postavy

[editovat | editovat zdroj]
  • Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za Vávru
  • Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, uvědomuje si své chyby
  • Vávra – mlynář, vdovec, svou první ženu (a potom i Maryšu) bije, Maryšu si bere proto, aby mu sloužila a ne z lásky
  • Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, chasník – rekrut, miluje Maryšu

Popis děje

[editovat | editovat zdroj]
Maryša Vávru otráví jedem v kávě

Příběh řeší majetkové poměry a nerovný vztah muže a ženy; je ostrou kritikou poměrů na vesnici.

Děj se odehrává na moravské vesnici. Mladá dívka – Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala, miluje však Francka, synka z chudé rodiny, který je právě odveden na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu, a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem (otrušík) nasypaným do kávy.

Jazyk a styl

[editovat | editovat zdroj]

Do děje jsou začleněny kroje, lidové písně. Ve hře je často používáno nářečí, které je kombinací hanáckého, slováckého a brněnského dialektu.

Adaptace díla

[editovat | editovat zdroj]

Opera

[editovat | editovat zdroj]

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsal Emil František Burian stejnojmennou operu, která měla premiéru v Brně 16. dubna 1940

Balet

[editovat | editovat zdroj]

Na motivy dramatu bratří Mrštíků napsali Alena Pešková a Petr Wajsar stejnojmenný balet, který měl premiéru v Plzni (Divadlo Josefa Kajetána Tyla) 14. března 2009. V hlavní rolích Zuzana Hradilová a Ivona Jeličová (Maryša).

Film

[editovat | editovat zdroj]

Na motivy dramatu bratří Mrštíků režisér Josef Rovenský natočil v roce 1935 stejnojmenný film. V hlavních rolích: Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta.

Rozhlasová adaptace

[editovat | editovat zdroj]

Dílo online

[editovat | editovat zdroj]
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša : drama v pěti jednáních s proměnou. Praha: Otto, 1925. Dostupné online. Digitalizovaná podoba vydání z roku 1925. 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša. Praha: Městská knihovna v Praze, 2011. Dostupné online. Elektronické vydání textu (e-kniha). 
  • MRŠTÍK, Alois; MRŠTÍK, Vilém. Maryša: drama v pěti jednáních s proměnou. 31. vyd. Praha: Otakar Růžička, 1940. Dostupné online. 

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2024-10-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj! [online]. Skleněný kostel [cit. 2017-10-02]. Dostupné online. 
  3. ↑ Archivovaná kopie. www.tesany.cz [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-25. 
  4. ↑ http://www.radio.cz/cz/rubrika/cestujeme/marysa-zila-v-tesanech
  5. ↑ Vilém Mrštík, Alois Mrštík: Maryša na stránkách Českého rozhlasu

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maryša&oldid=24338391“