Nábytek novověku

Novověk se objevuje na konci 15. století. Přináší mnoho změn v kultuře, ale také v umění. Což neznamená, že tyto změny nastaly ve všech zemích světa naráz, ale postupně se rozvíjely a vyvíjely po 400 let. V architektuře tyto změny nejprve přináší renesanční sloh, který vychází z antických prvků. Po renesanci nastupuje baroko, které působí velmi bohatě a honosně. Rokoko, jakož to další sloh, je známý zprohýbaností nábytku. A posledním slohovým útvarem je klasicismus, jehož stavby a nábytek mají pravidelné linie.^[1]

Renesance

Gotiku vystřídala renesance, s čím souvisí, že šlechta opouštěla málo pohodlné hrady a stavěla si zámky, které si zařizovala v novém slohu.

Nábytek

Nábytek zůstal v podstatě stejný jako v gotice, ale býval honosnější a více zdobený. Jako ozdobný prvek užívají obloukové arkády. Truhly byly zdobené štukem se zlacenými detaily a objevuje se na nich zvířecí či lidská maska, tzv. maskaron, kdy truhly mají nohy provedené ve tvaru zvířecích, a to většinou lvích tlap.^[2]

Sedací nábytek

Renesance dávala přednost masivnímu sedacímu nábytku povrchově upraveného pouze mořením a voskováním. Výraznou novinkou byl čalouněný sedací nábytek, kdy křesla a židle byli potažené hedvábným plyšem, kůží či sametem. Potahy byli často vyplněny slámou nebo koňskými žíněmi. Z Itálie se rozšířila tzv. lombardská židle, což je konstrukce z rovných hranolů spojených plochými širokými příčkami, tvořící podstavu, sedák i opěradlo. Dalším typem byla kombinace truhly a lavice, s pevným plným opěrákem. Nebo lavice s opěrákem, který bylo možno převracet na obě strany.^[3]

Tvar a ornamentika

Hojně byla využívaná technika mramorové mozaiky a inkrustace. Byly využívany při výplní dveří v sakristiích či světských nábytkových předmětů. Začal se uplatňovat způsob obarvování plátků dřeva namáčením v různých olejích. Na plochách nábytku byly sestavovány i figurální motivy, zátiší, veduty a náročné ornamenty. Zdobení nábytku obohatila technika "benátská mozaika", což byla jemná práce s perletí. Byla doplňována ušlechtilými kovy a intarzií.^[4]

Baroko

Odkazy

Reference

↑ NĚMEC, Václav; GERNEŠOVÁ, Hana. [cit. 2016-02-21]. Kapitola Úvod do novověku. Dostupné online.
↑ WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy od antiky po současnost. Praha: Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-2034-0. Kapitola V. Kultury novověku, s. 73,76.
↑ LOSOS, Ludvík. Historický nábytek. Praha: Grada Publishing, 2013. 272 s. ISBN 987-80-247-3546-7. Kapitola Renesance, s. 102,103.
↑ DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění. Praha: Grada Publishing, 2000. 309 s. ISBN 80-7169-655-2. Kapitola Kapitola z historie nábytkového umění renesance, s. 71,72.

Literatura

WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy od antiky po současnost. Praha : Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-2034-0. Kapitola V. Kultury novověku.
LOSOS, Ludvík. Historický nábytek. Praha : Grada Publishing, 2013. 272 s. ISBN 987-80-247-3546-7. Kapitola Renesance.
DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění. Praha : Grada Publishing, 2000. 309 s. ISBN 80-7169-655-2. Kapitola Kapitola z historie nábytkového umění renesance.

Externí odkazy

http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=94 - představitelé renesančního umění
http://www.antiquemobel.cz/vyber-starozitnosti/ - Starožitný nábytek
Téma Architektura ve Wikicitátech

[htm-1] NĚMEC, Václav; GERNEŠOVÁ, Hana. [cit. 2016-02-21]. Kapitola Úvod do novověku. Dostupné online.

[Literatura-2] WÖHRLIN, Traugott. Nábytkové slohy od antiky po současnost. Praha: Grada Publishing, 2008. 224 s. ISBN 978-80-247-2034-0. Kapitola V. Kultury novověku, s. 73,76.

[Literatura2-3] LOSOS, Ludvík. Historický nábytek. Praha: Grada Publishing, 2013. 272 s. ISBN 987-80-247-3546-7. Kapitola Renesance, s. 102,103.

[Literatura3-4] DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění. Praha: Grada Publishing, 2000. 309 s. ISBN 80-7169-655-2. Kapitola Kapitola z historie nábytkového umění renesance, s. 71,72.

[1]

[2]

[3]

[4]