Nejdek
| Nejdek | |
|---|---|
.JPG) náměstí Karla IV. | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Nejdek |
| Obec s rozšířenou působností | Karlovy Vary (správní obvod) |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°19′21″ s. š., 12°43′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 7 785 (2024)[1] |
| Rozloha | 52,27 km²[2] |
| Nadmořská výška | 568 m n. m. |
| PSČ | 362 21 |
| Počet domů | 1 526 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 10 |
| Počet k. ú. | 10 |
| Počet ZSJ | 16 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | náměstí Karla IV. 239 362 21 Nejdek posta@nejdek.ipodatelna.cz |
| Starostka | Ludmila Vocelková (ANO) |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Nejdek | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 555380 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nejdek (německy Neudek, v chebském sudetoněmeckém nářečí Naidek) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji, patnáct kilometrů severozápadně od Karlových Varů. Město se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde přibližně 7 800[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název města je odvozen ze středněhornoněmeckých slov nît a ecke. První označuje bojovou zuřivost, hněv nebo žárlivost a druhé znamená ostří, hrot, hranu nebo kout. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Neydek (1340, 1354), Nidek (1367), Naydek (1369), Neydek (1384 až okolo roku 1405), na Neideku (1525), Neydek (1590) nebo Neudek a Negdek (1847).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Nejdku pochází z roku 1340, kdy na zdejším hradě sídlil Petr Plik. Král Jan Lucemburský mu následujícího roku potvrdil lenní vlastnictví hradu. Stejný majetek patřil už Petrovu otci Konrádovi, který zemřel v roce 1335. Listina také zmiňuje nejdecká rýžoviště cínu.[5] Není známo, kdy byl Nejdek povýšen na město, ale nejstarší označení horní město se nachází na zvonu z roku 1576.[6]
Hornictví
[editovat | editovat zdroj]Dějiny města jsou spojeny s dobýváním a zpracováním kovů. Cínové doly byly znovu zmíněny roku 1364 a z roku 1410 pochází první zmínka o železářských hamrech. K největšímu rozmachu dolů na Nejdecku došlo v letech 1446–1602, kdy město patřilo Šlikům. Cín se rýžoval v okolí horských osad Rolava, Chaloupky, Jelení, Nové Hamry, Velflík a dalších. Aby zajistili dostatek vody, nechali Šlikové vybudovat Přebuzský příkop dlouhý šest kilometrů a Rudenský příkop dlouhý dvanáct kilometrů. Oba přiváděly vodu z Rolavy k rýžovištím. V samotném Nejdku se tavily rudy a zpracovávaly kovy. Vrchnostenská cínová huť ve městě působila údajně už v roce 1454. Aby si vrchnost udržela kontrolu nad rýžovišti, vydala tzv. nejdecké lesní cínové právo a zřídila horní úřad.[7] Vzhledem ke sporům Šliků s Ferdinandem I. a jejich povinnosti odvádět více peněz do zemské pokladny byl v Nejdku otevřen královský horní úřad, podřízený vrchnímu hornímu úřadu v Jáchymově.[8]
.jpg)
Rýžování cínové rudy dosáhlo vrcholu okolo roku 1570. Rýžoviště se tehdy nacházela především podél Rolavy, Černého a Rudného potoka. Pozůstatky rýžovišť jsou patrné zejména západně od Chaloupek. Spolu s rýžováním byly už kolem roku 1500 otevírány doly u Jelení, Rudného, Vysoké Pece, Javořiny, Bernova, Nových Hamrů, Oldřichova a Vysoké Štoly.[8] Před rokem 1600 ve městě pracovaly také dvě železářské hutě a v roce 1525 také hamr.[9]
Roku 1602 Šlikové Nejdek prodali Bedřichu Colonnovi z Felsu, jehož potomkům město roku 1632 zkonfiskoval Ferdinand III. za spolupráci se Švédy. Novým majitelem se v roce 1633 stal Heřman Černín z Chudenic.[6] Také podle Augusta Sedláčka získal Heřman Černín město po roce 1632,[10] ale Miloslav Bělohlávek uvedl, že Colonnům z Felsu byl Nejdek zkonfiskován při pobělohorských konfiskací a Heřman Černín je koupil už v roce 1623.[11]
Období úpadku
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Procházející vojska během třicetileté války drancovala okolí a do osady Poušť zavlekla nemoce, které se rozšířily i do Nejdku. Černínové na svých panstvích prováděli rekatolizaci, v jejímž důsledku z města odešlo mnoho lidí. Podle berní ruly z roku 1654 v Nejdku zůstalo jen 465 obyvatel.[6] Po válce klesal význam cínových dolů, ale těžba byla průběžně obnovována ještě dalších dvě stě let. Z železářských provozů po válce zůstal jen plechařský hamr a tři drátovny. Nejdecký horní uřad byl zrušen v roce 1851 a roku 1874 byla uzavřena i cínová huť.[9]
K selskému povstání v roce 1680 se připojili i poddaní z Nejdku. Rebelie přerostla do o ozbrojeného střetu, po jehož potlačení byli vůdci vzbouřenců popraveni. Město také na sedm let ztratilo svá privilegia. O devadesát let později na Nejdek a okolí těžce dolehla velká neúroda, v jejímž důsledku vypukla v letech 1770–1771 morová epidemie, při které v nejdecké farnosti zemřelo asi dva tisíce lidí. K hladomorům docházelo i ve čtyřicátých letech devatenáctého století.[6] Od osmnáctého století se v Nejdku a okolí začaly vyrábět černé hedvábné paličkované krajky.[12]
Industrializace
[editovat | editovat zdroj]V devatenáctém století došlo k rozsáhlé industrializaci města. V roce 1813 byla otevřena nová železárna, v níž baron Heinrich Kleist roku 1836 zmodernizoval válcovnu plechů a pocínovnu, čímž železárnu proměnil v podnik evropského významu.[6] Rodina Petzoldů podnik v roce 1909 spojila s rotavskou železárnou do akciové společnosti Železárny Rotava–Nejdek, která patřila k největším v Rakousku-Uhersku. Jiným významným podnikem se stala továrna na česanou a mykanou přízi a výrobky z ovčí vlny založená Antonem Schmiegerem v roce 1843. Největšího rozvoje dosáhla v době první republiky.[13]
Od druhé poloviny devatenáctého století se rozvíjel také cestovní ruch. Turistickou dominantou Nejdecka se od roku 1897 stala rozhledna Pajndl na Tisovském vrchu. V roce 1908 u ní byla otevřena restaurace.[13]
Dvacáté století
[editovat | editovat zdroj]Rozvoj města přerušila první světová válka. Po jejím odeznění následoval vzestup průmyslu, ale po krátké době jej ukončila hospodářská krize.[13] Po roce 1945 byli z města i okolních vesnic vysídleni němečtí obyvatelé. Zejména venkovská sídla se nepodařilo dosídlit, a některé zcela zanikla.[12] Oblast Nejdecka patřila k osídlení s nejsilnějším podílem německy mluvících obyvatel západního Krušnohoří v Čechách, a to ještě před vznikem Československa. Ze statistik ze sčítání lidu v roce 1910 vyplývá, že v soudním okrese Nejdek žilo 24 247 obyvatel, z toho pouze čtyři Češi.[14] Proto byl po druhé světové válce problém, zajistit do správních komisí Čechy. V dopisu okresní správní komise v Nejdku ze dne 5. července 1945, který odešel dopis na ministerstvo vnitra se uvádí, že v soudním okrese Nejdek je ještě 18 obcí, kde nejsou vůbec žádní Češi, a komise je složena jen z Němců. Pokud do těchto obcí přijdou Češi natrvalo, budou samozřejmě jmenováni do místní správní komise.[15] Ve městě však byla obnovena a rozšířena výroba v kovozávodu Metalis, v přádelně i dalších podnicích. Po roce 1989 se významným zaměstnavatelem stala firma Witte Automotive.[12]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Město se rozkládá v údolí Rolavy a v několika menších údolích kolem. Město je v kopcovitém terénu Krušných hor a obklopují ho jehličnaté a smíšené lesy. Protéká jím řeka Rolava. Menší přítoky tvoří: Nejdecký potok (Rodišovka), na kterém se nachází vodní nádrž Lesík (využívána ke koupání a rybaření); Oldřichovský potok, Limnický potok a Lužecký potok.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 6 995 obyvatel (z toho 3 311 mužů), z nichž bylo 95 Čechoslováků, 6 753 Němců a 147 cizinců. V náboženství převažovala římskokatolická většina, ale 230 lidí patřilo k evangelickým církvím, dva k církvi československé, 37 k církvi izraelské a 34 jich bylo bez vyznání.[16] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 9 042 obyvatel: 262 Čechoslováků, 8 575 Němců, jednoho Žida, dva Poláky, tři Maďary a 192 cizinců. Stále převažovali římští katolíci, ale žilo zde také 345 evangelíků, patnáct členů církve československé, 56 členů církve izraelské, deset členů jiných nezjišťovaných církví a 763 lidí bez vyznání.[17]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 6 724 | 7 747 | 7 651 | 9 122 | 11 678 | 11 626 | 14 556 | 7 984 | 8 423 | 8 787 | 8 893 | 8 180 | 8 600 | 8 145 |
| Počet domů | 875 | 1 010 | 1 071 | 1 181 | 1 343 | 1 405 | 1 859 | 2 238 | 1 349 | 1 220 | 1 142 | 1 223 | 1 299 | 1 440 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 2 865 | 3 404 | 3 574 | 4 740 | 6 937 | 6 995 | 9 042 | 6 121 | 6 710 | 7 407 | 7 782 | 7 267 | 7 550 | 6 946 |
| Počet domů | 334 | 364 | 405 | 483 | 608 | 663 | 933 | 1 154 | 1 101 | 866 | 830 | 885 | 917 | 982 |
Místní části
[editovat | editovat zdroj]V letech 1961–1991 k městu patřily i Rudné a Vysoká Pec a od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 také Rájec a Smolné Pece.[19]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Městem prochází železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt a silnice II. třídy II/220.
Železniční zastávky
[editovat | editovat zdroj]- Nejdek
- Nejdek zastávka
- Nejdek-Oldřichov (původně Oldřichov u Nejdku)
- Nejdek-Sejfy (původně Nové Hamry, zast.)
- Nejdek-Suchá (původně Suchá u Nejdku)
- Nejdek-Tisová (původně Tisová u Nejdku)
Společnost
[editovat | editovat zdroj]- Muzeum Nejdek
- Mattoniho muzeum Nejdek
- Městská knihovna
- Kino Nejdek
- Divadlo Nejdek
- Kulturní dům Nejdek
- Kruh přátel hudby
Každoročně se zde pořádá v červnu Nejdecká pouť a v prosinci Krušnohorský vánoční jarmark. Pravidelně každý měsíc od září do května se koná koncert vážné hudby v rámci Kruhu přátel hudby. Koncerty se konají ve velkém sále kina. V kulturním domě v Nejdku se každý měsíc koná hudební koncert (rock, bigbeat, jazz aj.). Nejdecké Mattoniho muzeum je zaměřeno na historii podnikatele Heinricha Mattoniho. Je zde umístěn a vystavován rozsáhlý archiv společnosti, jediný dochovaný soubor památek na tohoto karlovarského rodáka svého druhu.
Spolek Exulant sdružuje potomky českých exulantů pro víru a zájemce o dějiny českých protestantů.[20]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj].jpg)
- Hrad Nejdek je zřícenina románsko-gotické věže, zbytek původního hradu postaveného v období kolem roku 1250[21]
- Nejdecká křížová cesta – vybudována v letech 1851–1858
- Nejdecký zámek z počátku sedmnáctého století. Současná podoba je z přestavby roku 1889.
- Kostel svatého Martina byl původně gotická stavba připomínaná v roce 1354, která byla v letech 1755 1756 barokně přestavěna a o více než polovinu zvětšena.
- Evangelický kostel Vykupitele je neogotický kostel z roku 1904, nápadný svou zdvojenou jehlancovou střechou věže.
- Krušnohorský semmering – horská část druhé nejvýše položené železniční trati v ČR, která vede z Karlových Varů do německého Johanngeorgenstadtu
- Buková alej v ulici Pod Lesem s 11 památnými stromy buků lesních
- Čtveřice lip srdčitých u Zimů
- Javor u Hanáků
- Lípa u benzinové stanice
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kateřina z Redernu (1564–1617), šlechtična
- Ignác Sichelbarth (1708–1780) – misionář, malíř a mandarín na císařském dvoře v Pekingu
- Wenzel Kuhn (1854–1933) – poslanec Říšské rady
- Heinz Kurt Henisch (1922–2006) – fyzik, profesor fyziky a historie fotografie
- Vladimír Ráž (1923–2000) – český herec
- Ladislav Schejbal (* 1936) – fotbalista
- Petr Rychlý (* 1965) – český herec, komik a moderátor
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Johanngeorgenstadt, Německo
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nejdek, Neudek, s. 195.
- ↑ URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 220. Dále jen Horní města Krušných hor (2014).
- ↑ a b c d e Horní města Krušných hor (2014), s. 222.
- ↑ Horní města Krušných hor (2014), s. 230.
- ↑ a b Horní města Krušných hor (2014), s. 231.
- ↑ a b Horní města Krušných hor (2014), s. 233.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Nejdek hrad, s. 183.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Nejdek – zámek, s. 228.
- ↑ a b c Horní města Krušných hor (2014), s. 225.
- ↑ a b c Horní města Krušných hor (2014), s. 223.
- ↑ KAFKA, Josef. Grégrova příručka – Politicko-národohospodářský kalendář. 1. vyd. Praha: Grégr a syn, 1912. 498 s. S. 161.
- ↑ WIEDEMANN, Andreas. Pojď s námi budovat pohraničí!": osídlování a proměna obyvatelstva bývalých Sudet 1945-1952. Praha: Obzor, 2016. 471 s. ISBN 978-80-7260-337-4. S. 87.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 233.
- ↑ a b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869–2011 [online]. [cit. 2019-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 489, 642, 475, 520. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ O nás [online]. exulant.evangnet.cz [cit. 2019-11-06]. Dostupné online.
- ↑ Památky. www.kr-karlovarsky.cz [online]. [cit. 2010-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-15.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nejdek na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Nejdek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
