Opukový lom u Přední Kopaniny
 Opukový lom u Přední Kopaniny | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 Celkový pohled od jihu na činnou část lomu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. září 1988 |
| Vyhlásil | Národní výbor hl. m. Prahy |
| Nadm. výška | 330–351 m n. m. |
| Rozloha | 1,94 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 6 |
| Umístění | Přední Kopanina |
| Souřadnice | 50°6′53,28″ s. š., 14°17′26,52″ v. d. |
  Opukový lom u Přední Kopaniny | |
| Další informace | |
| Kód | 1109 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny je významnou geologickou lokalitou. Správu této přírodní památky (PP) provádí Magistrát hlavního města Prahy. Nachází se zde stratotyp bělohorského souvrství. Je zde odkrytý profil hranice cenomanu s turonem. Tzv. zlatá opuka z tohoto lomu je používaná už od středověku a kámen je v posledních sto letech užíván zejména při rekonstrukci pražských památek.
Lokalita
[editovat | editovat zdroj]
Přírodní památka Opukový lom u Přední Kopaniny o rozloze 1,94 ha[3] se nachází na samém severozápadním pomezí Prahy při jižním okraji místní části Přední Kopanina mezi dálnicí D7 (na Kladno a Slaný) a ulicí K Tuchoměřicům. Stěna lomu se nachází na jihovýchodě území památky. Přístup hlavní příjezdovou cestou od severu přes budovy správce lomu je uzavřen. Ke stěně lomu je možný přístup cestou z východní stany. Velká část přírodní památky mimo samotný těžební prostor zarůstá vegetací.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Lom byl pro těžbu opuky užíván už od první poloviny 12. století, kdy z ní byla postavena zdejší rotunda svaté Maří Magdaleny[4], avšak první písemně doložené využití této opuky najdeme až ve druhé polovině 19. století, kdy byla použita pro výrobu oltářů pro kostel sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně (1863). V letech 1868–1873 se používala při rekonstrukci chrámu sv. Víta, který byl postaven z bělohorské opuky, která v té době byla již vytěžená. Dále se kopaninská opuka používala k mnoha sochařským, architektonickým i stavebním dílům, zejména při obnově pražských památek.[5]
V červenci roku 1988 vyhlásil Národní výbor hl. m. Prahy tento lom za zvláště chráněné území. V roce 2006 bylo pozměněno vymezení území památky. [6]
Lomy se v obci původně nacházely dva a až v roce 1948 došlo k jejich spojení v jeden.
[3] Momentálně je těžba v lomu pozastavena.[7] Doposud vytěžená opuka se nadále využívá při opravách pražských památkových budov, jelikož nahrazuje původní kámen, který byl na jejich stavbu využit.
Těžba zde se musela provádět ručně jen s minimální mechanizací, jelikož by odstřely a těžká technika poškodily trhlinami skalní bloky, které by pak nebyly použitelné pro sochařství. Nejžádanější je vrstva zlaté opuky.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Geologie
[editovat | editovat zdroj]V lomu byly těženy křídové sedimenty. Jedná se o jemnozrnné, šedé až žlutavé opuky bělohorského souvrství (spodní turon), kterým se také říká zlatá opuka. Petrograficky se jedná o písčito vápnité prachovce až jílovité vápence. Velký podíl v nich mají i jehlice houbovců, takže se jedná o spongilit. Sedimentace probíhala v relativně klidném prostředí. To nastalo po prohloubení moře ve spodním turonu. Najdeme zde také pyritové konkrece někdy zvětrané na limonit. V lomu je odkrytý vrstevní sled o mocnosti přibližně dvanáct metrů, samotná zlatá opuka je přítomna ve vrstvě 80 až 120 centimetrů mocné a nachází se na bázi zpřístupněného sledu vrstev. Podloží opuk je tvořeno měkkými vápnitými slínovci a jílovci. Tato vrstva ukazuje na eustatický zdvih hladiny na hranici cenomanu a turonu.[8] Nachází se zde uznávaný stratotyp bělohorského souvrství. [9]
Paleontologie
[editovat | editovat zdroj]Kopaninské opuky jsou chudé na makrofosílie. Najdeme zde úlomky schránek mlžů a dírkonošců (foraminifera). Řídce se zde vyskytují i mlži Inoceramus labiatus, Inoceramus hercynicus, Inoceramus cuvieri. Z hlavonožců jsou to amoniti Lewesiceras paramplum a Collignoceras woolgari. Také zde můžeme najít plže Leptomaria seriatogranulata a Turitella multistriata.
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]Původně činná část lomu je území bez botanického významu – naopak je nutno bránit zarůstání. Ale do okrajové části areálu zasahuje cenná enkláva skalní kostřavové stepi a fragmenty květnané stepi. Vhodné podmínky pro tyto stepi umožňuje opukové podloží s vysokým obsahem vápníku.
Z plazů zde byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis), z ptáků rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus). [10]
Ochrana
[editovat | editovat zdroj]Důvodem ochrany je zajistit nerušenou existenci geologických objektů a umožnit jejich další studium, zachovat poslední
zbytky přirozených společenstev (skalní step) a zajistit lomové stěny.[6] Jedná se o uznaný stratotyp bělohorského souvrství (spodní turon), kde je dobře patrná hranice s korycanskými vrstvami.[3] Ložisko a lom Přední Kopanina jsou významnou geologickou lokalitou.[9]
Je nutné bránit zarůstání a další těžbě, dále udržovat přístupnost ke geologickému profilu. [6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Opukový lom u Přední Kopaniny na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ a b c Přední Kopanina - Opukové lomy [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Přední Kopanina - Rotunda svaté Máří Magdaleny [online]. [cit. 2019-10-26]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Praha: pražská příroda [cit. 2019-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-08.
- ↑ a b c Plán péče o přírodní památku Opukový lom Přední Kopanina, 2017 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ Kamenolomy: Fakulta životního prostředí UJEP [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
- ↑ CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: AVČR, 1999. ISBN 80-200-0680-X. Kapitola Přední kopanina, Tuchoměřice a Tiché údolí u Roztok, s. 211–113.
- ↑ a b ZELENKA, Přemysl. Česká geologická služba, 1.10.2003, rev. 9.9.2009 [cit. 2019-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Chráněná území Prahy. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2006-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-04.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHLUPÁČ, Ivo. Vycházky za geologickou minulostí Prahy a okolí. Praha: Akademia, 2003. 279 s. ISBN 80-200-0680-X. Kapitola Přední Kopanina, Tuchoměřice a Tiché údolí u Roztok, s. 211–213.