Peklo u Nového Města nad Metují: Porovnání verzí
oprava preklepu značka: editace z Vizuálního editoru |
- překlepy; |
||
| (Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=[[Přírodní rezervace|přírodní rezervaci]]|druhý=[[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památce]]|stránka=Peklo (národní přírodní památka)}} |
{{Různé významy|tento=[[Přírodní rezervace|přírodní rezervaci]]|druhý=[[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památce]]|stránka=Peklo (národní přírodní památka)}} |
||
{{Upravit|nahradit reference odkazující jen na titulní stránky webů, zredukovat obrázky}} |
|||
{{Infobox - chráněné území |
{{Infobox - chráněné území |
||
| stát = |
| stát = Česko |
||
| typ = PR |
| typ = PR |
||
| název = Peklo u |
| název = Peklo u Nového Města nad Metují |
||
| obrázek = Metuje v Pekle 1.jpg |
|||
| datum vyhlášení = [[1. srpen|1. srpna]] [[1997]], [[24. březen|24. března]] [[2014]] |
| datum vyhlášení = [[1. srpen|1. srpna]] [[1997]], [[24. březen|24. března]] [[2014]] |
||
| vyhlásil = Okresní úřad Náchod |
| vyhlásil = Okresní úřad Náchod |
||
| kód = 1895 |
| kód = 1895 |
||
| umístění = [[Česká Čermná]], [[Jestřebí nad Metují]], [[Jizbice u |
| umístění = [[Česká Čermná]], [[Jestřebí nad Metují]], [[Jizbice u Náchoda]], [[Přibyslav nad Metují]], [[Sendraž]], [[Vrchoviny]] |
||
| nadmořská výška = 300–565 |
| nadmořská výška = 300–565 |
||
| zeměpisná šířka = 50.3786944 |
|||
| zeměpisná délka = 16.2045833 |
|||
| pojem nižšího celku = Okres |
| pojem nižšího celku = Okres |
||
| název nižšího celku = Náchod |
| název nižšího celku = Náchod |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 50 | lat_min = 24 | lat_sec = 1 | lon_deg = 16 | lon_min = 13 | lon_sec = 47 | caption = | label = Peklo u Nového Města<br />nad Metují | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }} |
|||
| commonscat = Peklo u Nového Města nad Metují (nature reserve) |
|||
| loc-map = {{LocMap | Česko | position = left | lat_deg = 50 | lat_min = 24 | lat_sec = 1 | lon_deg = 16 | lon_min = 13 | lon_sec = 47 | caption = | label = Peklo u Nového Města<br />nad Metují | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center }} |
|||
}} |
}} |
||
'''Peklo u |
'''Peklo u Nového Města nad Metují''' je [[Přírodní rezervace v Česku|přírodní rezervace]] poprvé vyhlášená roku 1977 o rozloze 319,89 [[Hektar|ha]].<ref name=":0" /> Další vyhlášení je datováno 1. srpna 1997. Tato vyhláška Okresního úřadu v Náchodě byla zrušena 24. března 2014 novým nařízením Královéhradeckého kraje k zřízení přírodní rezervace Peklo.<ref name="drusop.nature.cz, 2014-03-24" /> Rezervace je zároveň zařazená do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy [[Natura 2000]]. |
||
| příjmení = 1949- |
|||
Nachází se u hranic s Polskem mezi [[Nové Město nad Metují|Novým Městem nad Metují]], [[Náchod]]em a [[Česká Čermná|Českou Čermnou]] v okolí soutoku řek [[Metuje]] a [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. Je charakterizováno převážně lesními porosty s květnatými jedlovými bučinami a charakteristickou suťovou javořinou. Díky členitému reliéfu jsou zde bohaté submontánní a montánní druhy rostlin.<ref name="KHK" /> Nalezneme zde řadu chráněných a zvláště chráněných rostlin i vzácných obojživelníků a plazů, například [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]], [[Čáp černý|čápa černého]], [[Včelojed lesní|včelojeda lesního]] a mnoho dalších.<ref name=":0" /> |
|||
| jméno = David, Petr, |
|||
| titul = 666 přírodních krás České republiky |
|||
| oclc = 56862287 |
|||
| vydání = 1. vyd |
|||
| vydavatel = Kartografie |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = 224, 58 s. |
|||
| isbn = 8070117176 |
|||
}}</ref> Další vyhlášení je datováno 1. srpna 1997. Tato vyhláška Okresního úřadu v Náchodě byla zrušena 24. března 2014 novým nařízením Královéhradeckého kraje k zřízení přírodní rezervace Peklo.<ref>{{Citace elektronické monografie |
|||
| titul = Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2014 |
|||
| url = https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/full/v_25589_2.jpg |
|||
| vydavatel = Královéhradecký kraj |
|||
| datum vydání = 2014-03-24 |
|||
| datum přístupu = 2021-04-11 |
|||
}}</ref> Rezervace je zároveň zařazená do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy [[Natura 2000]]. Nachází se u hranic s Polskem mezi [[Nové Město nad Metují|Novým Městem nad Metují]], [[Náchod]]em a [[Česká Čermná|Českou Čermnou]] v okolí soutoku řek [[Metuje]] a [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. Je charakterizováno převážně lesními porosty s květnatými jedlovými bučinami a charakteristickou suťovou javořinou. Díky členitému reliéfu jsou zde bohaté submontánní a montánní druhy rostlin.<ref>{{Citace monografie |
|||
| titul = Přírodou z Polabí k hraničním horám : vybrané kapitoly o přírodě, krajině a životním prostředí Královéhradeckého kraje |
|||
| oclc = 294934872 |
|||
| vydání = 1. vyd |
|||
| vydavatel = Královéhradecký kraj |
|||
| místo = Hradec Králové |
|||
| počet stran = 264 s. |
|||
| isbn = 9788025427361 |
|||
}}</ref> Nalezneme zde řadu chráněných a zvláště chráněných rostlin i vzácných obojživelníků a plazů, například [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] ''(Salamandra salamandra)'', [[Čáp černý|čápa černého]] ''(Ciconia nigra)'', [[Včelojed lesní|včelojeda lesního]] ''(Pernis apivorus)'' a mnoho dalších. <ref name=":0" /> |
|||
== Lokalita == |
== Lokalita == |
||
Přírodní rezervace Peklo se nachází v podhůří [[Orlické hory|Orlických hor]], ve vzdálenosti přibližně 6 [[Kilometr|km]] od [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]]<ref name=":1" /> a [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 305 až 560 metrů.<ref name=":2" /> Jde o rozsáhlé území tvořené zařízlými ([[Epigenetika|epigenetickými]]) údolími [[Metujská niva|Metuje]] a jejího levostranného přítoku [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. V místě jejich soutoku leží stejnojmenná osada [[Peklo (Jestřebí)|Peklo]]. Údolí je orientováno ve směru severovýchod–jihozápad.<ref name=":1" /> Přilehlé skalní svahy obsahují množství skalních útvarů a balvanových moří s převýšením až 200 m. Jedná se o [[říční fenomén]] s dosavadním zastoupením původních a přírodě blízkých společenstev [[Suťový les|suťových lesů]] a [[Bučina|bučin]] s množstvím zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.<ref name=":2" /> Nejspíš je to zásluhou i toho, že [[Metuje]] i [[Olešenka]] mají stále velmi přírodní charakter tvořený štěrkovými a kamennými koryty s velkým spádem a [[peřej]]natým charakterem. Můžeme zde dokonce najít i štěrkové náplavy porostlé [[Vegetace|vegetací]].<ref name=":1" /> Toto vše dodává tomuto údolí velký ekologický význam.<ref name=":2" /> |
|||
Přírodní rezervace Peklo se nachází v podhůří [[Orlické hory|Orlických hor]], ve vzdálenosti přibližně 6 [[Kilometr|km]] od [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]]<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = s.r.o. |
|||
| jméno = VIZUS.CZ |
|||
| titul = AOPK ČR |
|||
| periodikum = AOPK ČR |
|||
| url = http://www.nature.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> a [[Nadmořská výška|nadmořské výšce]] 305 až 560 m n. m.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Úvodní stránka {{!}} Královéhradecký kraj |
|||
| periodikum = www.kr-kralovehradecky.cz |
|||
| url = http://www.kr-kralovehradecky.cz |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> Jde o rozsáhlé území tvořené zařízlými ([[Epigenetika|epigenetickými]]) údolími [[Metujská niva|Metuje]] a jejího levostranného přítoku [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. V místě jejich soutoku leží stejnojmenná osada Peklo. Údolí je orientováno ve směru severovýchod–jihozápad.<ref name=":1" /> Přilehlé skalní svahy obsahují množství skalních útvarů a balvanových moří s převýšením až 200 m. Jedná se o [[říční fenomén]] s dosavadním zastoupením původních a přírodě blízkých společenstev [[Suťový les|suťových lesů]] a [[Bučina|bučin]] s množstvím zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.<ref name=":2" /> Nejspíš je to zásluhou i toho, že [[Metuje]] i [[Olešenka]] mají stále velmi přírodní charakter tvořený štěrkovými a kamennými koryty s velkým spádem a [[peřej]]natým charakterem. Můžeme zde dokonce najít i štěrkové náplavy porostlé [[Vegetace|vegetací]].<ref name=":1" /> Toto vše dodává tomuto údolí velký ekologický význam.<ref name=":2" /> |
|||
Dle pověstí se jedná o |
Dle pověstí se jedná o údolí [[přízrak]]ů. Byl zde údajně spatřen bezhlavý kůň, bludičky, či velký ohnivý sud, kutálející se z kopce. Tento sud pokaždé narazil na kámen, rozpadl se a vyletěl z něj ohnivý kohout. I čarodějnice se zde údajně scházely ke svým obřadům.<ref name=":0" /> |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Původně se na tomto území nacházel mlýn v |
Původně se na tomto území nacházel mlýn v majetku Josefy Novákové, ten od ní ale odkoupil továrník Josef [[Bartoňové z Dobenína|Bartoň z Dobenína]], majitel [[Nové Město nad Metují (zámek)|novoměstského zámku]]. Roku 1910 jej nechal přestavět architektem [[Dušan Jurkovič|Dušanem Jurkovičem]] na výletní restauraci v [[Secese|secesním]] stylu.<ref name=":3" /> |
||
| titul = Domů |
|||
| periodikum = www.infocentrum-nmnm.cz |
|||
| url = http://www.infocentrum-nmnm.cz |
|||
| jazyk = cs-cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Alois Jirásek]] o |
[[Alois Jirásek]] o Pekle napsal povídku a jako kulisa se Peklo objevilo například ve filmech ''[[Musíme si pomáhat]]'' či ''Smrt talentovaného ševce''.<ref name=":3" /> |
||
První pokusy o |
První pokusy o ochranu pocházejí již z 30. let 20. století a týkaly se ochrany lesů. Během dalších let proběhly neúspěšné pokusy o ochranu či zařazení údolí do státní přírodní rezervace.<ref name=":2" /> Až 1. srpna 1997 byla zřízena přírodní rezervace.<ref name="drusop.nature.cz" /><ref name=":0" /> |
||
| příjmení = info@tmapy.cz |
|||
| jméno = T-MAPY spol. s r.o., |
|||
| titul = Ústřední seznam ochrany přírody |
|||
| periodikum = drusop.nature.cz |
|||
| url = http://drusop.nature.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref><ref name=":0" /> |
|||
== Přírodní poměry == |
== Přírodní poměry == |
||
=== Geomorfologie === |
=== Geomorfologie === |
||
Peklo je součástí [[Orlická oblast|Orlické oblasti]], přesněji pak [[Náchodská vrchovina|Náchodské vrchoviny]] a její Ohnišovské pahorkatiny a Sedloňovské vrchoviny. Svahy jsou tvořeny rozmanitými kamennými útvary s |
Peklo je součástí [[Orlická oblast|Orlické oblasti]], přesněji pak [[Náchodská vrchovina|Náchodské vrchoviny]] a její Ohnišovské pahorkatiny a Sedloňovské vrchoviny. Svahy jsou tvořeny rozmanitými kamennými útvary s rozdílným původem a stářím, od [[Třetihory|třetihorních]] žokovitých balvanů přes [[Tor (skalní tvar)|skály typu tor]] po [[Čtvrtohory|čtvrtohorní]] [[Mrazový srub|mrazové sruby]], suťová pole, svahové úpady či balvanová moře a proudy.<ref name=":1" /><ref name=":2" /> Ve čtvrtohorách se zde objevily i tvary modelované sněhem a ledem: nivační sníženiny či kryoplanační terasy. Kozí hřbet (564 m) je významným bodem v údolí Olešenky.<ref name=":2" /> |
||
=== Geologie a pedologie === |
=== Geologie a pedologie === |
||
Podkladem jsou novoměstské fylity – [[Proterozoikum|proterozoické]] přeměněné [[Hornina|horniny]] s |
Podkladem jsou novoměstské fylity – [[Proterozoikum|proterozoické]] přeměněné [[Hornina|horniny]] s částečným zastoupením [[granodiorit]]ů a permských [[Sedimentární hornina|sedimentů]].<ref name=":2" /> Severovýchodní část je tvořena převážně granodiority novohrádeckého masivu a červeně zabarvenými sedimenty prvohorního stáří.<ref name=":1" /><ref name=":4" /> V řečišti Olešenky a na skalnatých útvarech ve svazích Kozího hřbetu můžeme najít hrubozrnný narůžovělý [[granodiorit]] v podobě velkých balvanů. Druhohorní horniny, tedy horniny spodního [[turon]]u můžeme nalézt podél západního okraje lokality v horní části svahu údolí Metuje, jedná se hlavně o [[Slínovec|slínovce]] a jejich směsi s jehlicemi [[Houbovci|hub]] ([[Opuka|opuky]]).<ref name=":1" /> Působením vlhkého a teplého klimatu během třetihor se zde můžeme setkat s žokovitými balvany, a izolovanými skalami typu tor.<ref name=":4" /> Čtvrtohorní sedimenty jsou převážně v úzkém lemu [[Fluviální svahové pochody|fluviálních]] štěrků a písků podél řek.<ref name=":1" /> Celé území je tedy charakteristické rozmanitostí [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]], to je způsobené rozdílnými klimatickými podmínkami během třetihor a čtvrtohor.<ref name=":4" /> Lesní půda je převážně typu [[kambizem]]ě, v případě květnatých bučin se jedná o mezotrofní kambizemě, u bikových bučin o oligotrofní kambizemě a u smrkových porostů jsou charakteristické [[podzol]]ové (dystrické) kambizemě.<ref name=":2" /> |
||
[[Soubor:Skály peklo.jpg|náhled|upright|Skalní vegetace]] |
|||
| titul = Geologické lokality - Významné geologické lokality v České republice |
|||
| periodikum = lokality.geology.cz |
|||
| url = http://lokality.geology.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> V řečišti Olešenky a na skalnatých útvarech ve svazích Kozího hřbetu můžeme najít hrubozrnný narůžovělý [[granodiorit]] v podobě velkých balvanů. Druhohorní horniny, tedy horniny spodního [[turon]]u můžeme nalézt podél západního okraje lokality v horní části svahu údolí Metuje, jedná se hlavně o [[Slínovec|slínovce]] a jejich směsi s jelicemi hub ([[Opuka|opuky]]).<ref name=":1" /> Působením vlhkého a teplého klimatu během třetihor se zde můžeme setkat s žokovitými balvany, a izolovanými skalami typu tor.<ref name=":4" /> Čtvrtohorní sedimenty jsou převážně v úzkém lemu [[Fluviální svahové pochody|fluviálních]] štěrků a písků podél řek.<ref name=":1" /> Celé území je tedy charakteristické rozmanitostí [[Reliéf (geografie)|georeliéfu]], to je způsobené rozdílnými klimatickými podmínkami během třetihor a čtvrtohor.<ref name=":4" /> Lesní půda je převážně typu [[kambizem]]ě, v případě květnatých bučin se jedná o mezotrofní kambizemě, u bíkových bučin o oligotrofní kambizemě a u smrkových porostů jsou charakteristické [[podzol]]ové (dystrické) kambizemě.<ref name=":2" /> |
|||
[[Soubor:Skály peklo.jpg|náhled|''Skalní vegetace'']] |
|||
=== Hydrologie === |
=== Hydrologie === |
||
[[Soubor:Soutok peklo.jpg|náhled| |
[[Soubor:Soutok peklo.jpg|náhled|upright|Soutok Metuje a Olešenky]] |
||
V |
V této lokalitě se nacházejí dva významnější toky, [[Metuje]] a její levostranný [[přítok]] [[Olešenka]], přičemž oba formují hluboké údolí, ve kterém se Peklo nachází. Toky mají převážně přírodní ráz s velkým spádem a [[peřej]]natým charakterem. Koryta toků jsou štěrkovitá a kamenitá. V Metuji můžeme nalézt mohutné balvany, skalní útvary či výjimečně i štěrkové náplavy porostlé [[Vegetace|vegetací]]. Řeky velmi ovlivňují [[mikroklima]] této [[Přírodní rezervace|rezervace]]. Například Kopecký (1957) uvedl, že rozdíl minimálních teplot mezi údolím Metuje a vrcholem „U koníčka“ činí za jistých podmínek v noci až 6,5 [[Stupeň Celsia|°C]].<ref name=":2" /> |
||
=== Klimatologie === |
=== Klimatologie === |
||
Podle [[Klasifikace podnebí|Quita]] (1971) se Peklo řadí do oblasti |
Podle [[Klasifikace podnebí|Quita]] (1971) se Peklo řadí do oblasti MT7, tedy oblasti s normálně dlouhým, mírným až mírně teplým létem, s krátkým přechodným obdobím, mírným jarem, mírně teplým podzimem a zimou normálně dlouhou, mírně teplou suchou až mírně suchou s krátkým obdobím se sněhovým pokryvem a do oblasti MT5 s normálním až krátkým létem, popřípadě mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, mírným jarem a podzimem, zimou normálně dlouhou, mírně chladnou, suchou či až mírně suchou a normální či až krátkou sněhovou pokrývkou. |
||
Průměrný měsíční úhrn [[Srážky|srážek]] během roku činí 661 [[Milimetr|mm]] a průměrné měsíční [[Teplota|teploty]] během roku 7,3 [[Stupeň Celsia|⁰C]].<ref name=":2" /> |
|||
=== Flora === |
=== Flora === |
||
Peklo je tvořeno převážně přírodními [[biotop]]y s |
Peklo je tvořeno převážně přírodními [[biotop]]y s [[Vegetace|vegetací]] ovlivněnou [[Abiotický faktor|abiotickými faktory]]. Těmi jsou geologický substrát – novoměstské fylity a příkré svahy, orientace ke světovým stranám a členitý reliéf zahloubeného údolí obou řek. Nejrozsáhlejší porosty můžeme nalézt pod Koníčkem a na lokalitě jménem Pecinka. |
||
[[Soubor:Smíšenost lesa peklo.jpg|náhled|''Smíšenost lesa'']] |
|||
[[Soubor:Smíšenost lesa peklo.jpg|náhled|upright|Smíšený les]] |
|||
Co se týká významných druhů rostlin, můžeme zde vidět [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] ''(Abies alba)'', [[Udatna lesní|udatnu lesní]] ''(Aruncus vulgaris)'', [[jilm menší]] ''(Ulmur minor)'', [[jilm drsný]] (''Ulmus glabra),'' [[jmelí bílé]] ''(Viscum album)'',<ref name=":2" /> které je vázáno na [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] ''(Avies alba)''.<ref name=":1" /> |
|||
Co se týká významných druhů rostlin, můžeme zde vidět [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] (''Abies alba''), [[Udatna lesní|udatnu lesní]] (''Aruncus vulgaris''), [[jilm menší]] (''Ulmur minor''), [[jilm drsný]] (''Ulmus glabra''), [[jmelí bílé]] (''Viscum album''),<ref name=":2" /> které je vázáno na [[Jedle bělokorá|jedli bělokorou]] (''Avies alba'').<ref name=":1" /> |
|||
[[Bučina|'''Květnaté bučiny''']] jsou na většině území přeměněny na [[Smíšený les|smíšené porosty]], případně jehličnaté [[Monokultura|monokultury]]. Zbylá místa, kde se tyto [[Bučina|bučiny]] vyskytují, jsou převážně na úpatí svahů obou řek a můžeme zde spatřit například [[Lilie zlatohlavá|lilii zlatohlavou]] ''(Lilium marrtagon)''.<ref name=":2" /> |
|||
[[Květnatá bučina|Květnaté bučiny]] jsou na většině území přeměněny na [[Smíšený les|smíšené porosty]], případně jehličnaté [[Monokultura|monokultury]]. Zbylá místa, kde se tyto [[Bučina|bučiny]] vyskytují, jsou převážně na úpatí svahů obou řek a můžeme zde spatřit například [[Lilie zlatohlavá|lilii zlatohlavou]] (''Lilium marrtagon'').<ref name=":2" /> |
|||
[[Suťový les|'''Suťových lesů''']] je zde daleko méně než bučin, ale patří také k velmi významným (společně s [[Acidofilní bučina|acidofilními bučinami]] a vegetací silikátových skal). Jelikož se nacházejí na strmých kamenitých svazích, jsou málo ovlivněny lidskou činností. Ve [[Stromové patro|stromovém patře]] převažuje [[javor klen]] ''(Acer pseudoplatanus)'' a dále zde můžeme viděl [[javor mléč]] ''(Acer platanoides)'', [[buk lesní]] ''(Fagus sylvatica),'' [[habr obecný]] ''(Carpinus batulus)'' a mnoho dalších. Z bylin je to [[papratka samičí]] ''(Athyrium filix-femina)'' či [[třtina rákosovitá]] ''(Calamagnrostis arundinacea)''.<ref name=":1" /> |
|||
[[Suťový les|Suťových lesů]] je zde daleko méně než bučin, ale patří také k velmi významným (společně s [[Acidofilní bučina|acidofilními bučinami]] a vegetací silikátových skal). Jelikož se nacházejí na strmých kamenitých svazích, jsou málo ovlivněny lidskou činností. Ve [[Stromové patro|stromovém patře]] převažuje [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus'') a dále zde můžeme viděl [[javor mléč]] (''Acer platanoides''), [[buk lesní]] (''Fagus sylvatica''), [[habr obecný]] (''Carpinus batulus'') a mnoho dalších. Z bylin je to [[papratka samičí]] (''Athyrium filix-femina'') či [[třtina rákosovitá]] (''Calamagnrostis arundinacea'').<ref name=":1" /> |
|||
Skály zde vytvářejí velmi variabilní prostředí díky [[mikroklima]]tickým podmínkám s mnohými mozaikami (vlhké skály s mechorosty a kapradinami, vegetace slunných skal, vegetace balvanových a suťovým moří apod.). Na pravém břehu [[Metuje]] můžeme ve skalách nalézt například silně ohroženou [[Kapradina Braunova|kapradinu Braunovu]] ''(Polystichum braunii)'' nebo [[Kapradina laločnatá|kapradinu laločnatou]] ''(Polystrichum aculeatum)'', která je uvedena v [[Červený seznam IUCN|červeném seznamu ČR.]] <ref name=":2" /> |
|||
Skály zde vytvářejí velmi variabilní prostředí díky [[mikroklima]]tickým podmínkám s mnohými mozaikami (vlhké skály s mechorosty a kapradinami, vegetace slunných skal, vegetace balvanových a suťovým moří apod.). Na pravém břehu [[Metuje]] můžeme ve skalách nalézt například silně ohroženou [[Kapradina Braunova|kapradinu Braunovu]] (''Polystichum braunii'') nebo [[Kapradina laločnatá|kapradinu laločnatou]] (''Polystrichum aculeatum''), která je uvedena v [[Červený seznam IUCN|červeném seznamu ČR]].<ref name=":2" /> |
|||
Hlavním biotopem jsou [[Acidofilní bučina|'''acidofilní bučiny''']], které jsou díky heterogenitě podmínek velmi variabilní. Vyskytují se převážně v jihozápadní části [[Metuje]] či jihovýchodní části údolí [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. Z důsledků lesnického hospodaření mají hlavní podíl [[Jehličnany|jehličnanů]] a to převážně [[Smrk ztepilý|smrku ztepilého]] ''(Picea abies)'', je ale pravdou, že ten se zde původně vyskytoval i přirozeně, ovšem jen vzácně a to díky poloze údolí a návaznosti na [[Orlické hory]]. Dalším přirozeným [[Relikt (biologie)|reliktem]] je zde i [[borovice lesní]] ''(Pinus sylvestris)'' a to na skalních stanovištích. I přes ohrožení zvěří, se v mnohých podrostech často nachází bukové zmlazení, výjimečněji i zmlazení [[Jedle bělokorá|jedle bělokoré]] ''(Abies alba)''. |
|||
Hlavním biotopem jsou [[Acidofilní bučina|acidofilní bučiny]], které jsou díky heterogenitě podmínek velmi variabilní. Vyskytují se převážně v jihozápadní části [[Metuje]] či jihovýchodní části údolí [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. Z důsledků lesnického hospodaření mají hlavní podíl [[Jehličnany|jehličnanů]] a to převážně [[Smrk ztepilý|smrku ztepilého]] (''Picea abies''), je ale pravdou, že ten se zde původně vyskytoval i přirozeně, ovšem jen vzácně a to díky poloze údolí a návaznosti na [[Orlické hory]]. Dalším přirozeným [[Relikt (biologie)|reliktem]] je zde i [[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris'') a to na skalních stanovištích. I přes ohrožení zvěří, se v mnohých podrostech často nachází bukové zmlazení, výjimečněji i zmlazení [[Jedle bělokorá|jedle bělokoré]] (''Abies alba''). |
|||
'''[[Bylinné patro]]''' je velmi variabilní, někdy až chybí. Nejčastějšími bylinami jsou [[bika bělavá]] ''(Luzula luzuloides)'', [[věsenka nachová]] ''(Prenanthes purpurea)'', [[metlička křivolaká]] ''(Avenella flexuosa)'' a mnohé další. <ref name=":1" /> V [[Niva (řeka)|nivních]] polohách byly zaznamenány [[bledule jarní]] ''(Leucojum vernum),'' [[sněženka podsněžník]] ''(Galanthus nivalis),'' [[zvonek širokolistý]] ''(Campanula latifolia)'', [[rožec hajní]] ''(Carestium lucorum)'', [[podbílek šupinatý]] ''(Lanthraea squamaria)'' apod. Louky na pravém břehu [[Olešenka (potok)|Olešenky]] jsou významné výskytištěm kriticky ohroženého [[Vstavač osmahlý|vstavače osmahlého]] ''(Orchis ustulata)'' a ohroženého [[Vstavač mužský|vstavače mužského]] ''(Orchis mascula).'' <ref name=":2" /> |
|||
[[Bylinné patro]] je velmi variabilní, někdy až chybí. Nejčastějšími bylinami jsou [[bika bělavá]] (''Luzula luzuloides''), [[věsenka nachová]] (''Prenanthes purpurea''), [[metlička křivolaká]] (''Avenella flexuosa'') a mnohé další.<ref name=":1" /> V [[Niva (řeka)|nivních]] polohách byly zaznamenány [[bledule jarní]] (''Leucojum vernum''), [[sněženka podsněžník]] (''Galanthus nivalis''), [[zvonek širokolistý]] (''Campanula latifolia''), [[rožec hajní]] (''Carestium lucorum''), [[podbílek šupinatý]] (''Lanthraea squamaria'') apod. Louky na pravém břehu [[Olešenka (potok)|Olešenky]] jsou významné výskytištěm kriticky ohroženého [[Vstavač osmahlý|vstavače osmahlého]] (''Orchis ustulata'') a ohroženého [[Vstavač mužský|vstavače mužského]] (''Orchis mascula'').<ref name=":2" /> |
|||
'''Stinné a vlhké skály s mechorosty, slunné skály a vlhká balvanová a suťová moře''' jsou významným fenoménem. Skalní útvary poskytují velmi variabilní prostředí, může se jednat o suché skály bez plošek [[humus]]u, které jsou pak často bez vegetace [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]], či o skály s ploškami [[humus]]u, které naopak mohou mít vegetaci rozvinutou. Najdeme zde pak třeba [[osladič obecný]] ''(Polypodium vulgare)'', [[sleziník červený]] ''(Asplenium truchomanes)'', [[Brusnice borůvka|brusnici borůvku]] ''(Vaccinium myrtillus)'' a mnoho dalších. |
|||
Stinné a vlhké skály s mechorosty, slunné skály a vlhká balvanová a suťová moře jsou významným fenoménem. Skalní útvary poskytují velmi variabilní prostředí, může se jednat o suché skály bez plošek [[humus]]u, které jsou pak často bez vegetace [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]], či o skály s ploškami [[humus]]u, které naopak mohou mít vegetaci rozvinutou. Najdeme zde pak třeba [[osladič obecný]] (''Polypodium vulgare''), [[sleziník červený]] (''Asplenium truchomanes''), [[Brusnice borůvka|brusnici borůvku]] (''Vaccinium myrtillus'') a mnoho dalších. |
|||
K chráněným druhům rostlin zde patři [[kapradina hrálovitá]] ''(Polystichum lonchitis)'' – kriticky ohrožený druh, [[Kapradina Braunova|kapradina plevinatá]] ''(Polytrichum Braunii)'' – druh silně ohrožený, [[vstavač mužský]] ''(Orchis mascula)'' – druh silně ohrožený a druhy ohrožené, kterými jsou [[vranec jedlový]] ''(Huperzia selago)'', [[plavuň pučivá]] ''(Lycopodium annotinum)'' , [[bledule jarní]] ''(Leucojum vernum),'' [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] ''(Lilium martagon),'' [[měsíčnice vytrvalá]] ''(Lunaria rediviva),'' [[prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis)'', [[vemeník dvoulistý]] ''( Platanthera bifolia )'', [[pampeliška bahenní]] ''(Taraxacum sect. Palustria)''. Z obojživelníků se jedná o [[Čolek velký|čolka velkého]] ''(Triturus cristatus)'' – kriticky ohrožený, druhy silně ohrožené – [[Čolek horský|čolka horkého]] ''(Ichthyosaura alpestris)'' , [[Čolek obecný|čolka obecného]] ''(Lissotriton vulgaris)'', [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] ''(Salamandra salamandra)''. U plazů se to týká [[Užovka hladká|užovky hladké]] ''(Coronella austriaca)'' – kriticky ohrožené, [[Ještěrka obecná|ještěrky obecné]] ''(Lacerta agilis)'' – silně ohrožené. A z ptáků to jsou silně ohrožené druhy – [[holub doupňák]] ''(Columba oenas)'', [[čáp černý]] ''(Ciconia nigra)'', [[lejsek malý]] ''(Ficedula parva)'', [[krahujec obecný]] ''(Accipiter nisus)'', druhy ohrožené – [[výr velký]] ''(Bubo bubo)'', [[jestřáb lesní]] ''(Accipiter gentilis)'', [[lejsek šedivý]] ''(Muscicapa epulata)'', [[ťuhýk obecný]] ''(Lanius collurio),'' [[krkavec velký]] (''Corvus corax)'', [[ořešník kropenatý]] ''(Nucifraga caryocatactes),'' [[krkavec velký]]''(Corvus corax''). A ze '''savců''' silně ohrožený [[rejsek horský]] ''(Sorex alpinus)'' a ohrožený [[plch velký]] ''(Glis glis)''. Oblast spravuje [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = Metují |
|||
K chráněným druhům rostlin zde patři [[kapradina hrálovitá]] (''Polystichum lonchitis'') – kriticky ohrožený druh, [[Kapradina Braunova|kapradina plevinatá]] (''Polytrichum Braunii'') – druh silně ohrožený, [[vstavač mužský]] (''Orchis mascula'') – druh silně ohrožený a druhy ohrožené, kterými jsou [[vranec jedlový]] (''Huperzia selago''), [[plavuň pučivá]] (''Lycopodium annotinum''), [[bledule jarní]] (''Leucojum vernum''), [[Lilie zlatohlavá|lilie zlatohlávek]] (''Lilium martagon''), [[měsíčnice vytrvalá]] (''Lunaria rediviva''), [[prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis''), [[vemeník dvoulistý]] (''Platanthera bifolia''), [[pampeliška bahenní]] (''Taraxacum'' sect. ''Palustria''). Z obojživelníků se jedná o [[Čolek velký|čolka velkého]] (''Triturus cristatus'') – kriticky ohrožený, druhy silně ohrožené – [[Čolek horský|čolka horkého]] (''Ichthyosaura alpestris''), [[Čolek obecný|čolka obecného]] (''Lissotriton vulgaris''), [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] (''Salamandra salamandra''). U plazů se to týká [[Užovka hladká|užovky hladké]] (''Coronella austriaca'') – kriticky ohrožené, [[Ještěrka obecná|ještěrky obecné]] (''Lacerta agilis'') – silně ohrožené. A z ptáků to jsou silně ohrožené druhy – [[holub doupňák]] (''Columba oenas''), [[čáp černý]] (''Ciconia nigra''), [[lejsek malý]] (''Ficedula parva''), [[krahujec obecný]] (''Accipiter nisus''), druhy ohrožené – [[výr velký]] (''Bubo bubo''), [[jestřáb lesní]] (''Accipiter gentilis''), [[lejsek šedivý]] (''Muscicapa epulata''), [[ťuhýk obecný]] (''Lanius collurio''), [[krkavec velký]] (''Corvus corax''), [[ořešník kropenatý]] (''Nucifraga caryocatactes''), [[krkavec velký]] (''Corvus corax''). A ze savců silně ohrožený [[rejsek horský]] (''Sorex alpinus'') a ohrožený [[plch velký]] (''Glis glis''). Oblast spravuje [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]].<ref name="Metují" /><ref name="www.botany.cz" /> |
|||
| jméno = Město Nové Město nad |
|||
| titul = Občan - Nové Město nad Metují - oficiální stránky |
|||
[[Soubor:Kapradina peklo.jpg|náhled|upright|Kapradina]] |
|||
| periodikum = www.novemestonm.cz |
|||
| url = http://www.novemestonm.cz |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin |
|||
| periodikum = www.botany.cz |
|||
| url = http://www.botany.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Soubor:Kapradina peklo.jpg|náhled|''Výskyt mnohých druhů kapradin'']] |
|||
{{Galerie |
{{Galerie |
||
| Řádek 154: | Řádek 87: | ||
=== Fauna === |
=== Fauna === |
||
Nalézt zde můžeme také významné druhy [[Živočichové|živočichů]], z |
Nalézt zde můžeme také významné druhy [[Živočichové|živočichů]], z obratlovců jsou to například [[klínatka rohatá]] (''Opjigomphus cecilia''), [[lišaj pupalkový]] (''Proserpinus proserpina''), [[modrásek bahenní]] (''Maculinea nausithous''), [[Svižníci|svižník]] ''Cindela sylvicola'', [[Střevlíkovití|střevlík]] ''Carabus irregularis'' a mnoho dalších. |
||
Jako hnízdící ptáky zde můžeme spatřit [[Výr velký|výra velkého]] '' |
Jako hnízdící ptáky zde můžeme spatřit [[Výr velký|výra velkého]] (''Bubo bubo''), [[Čáp černý|čápa černého]] (''Ciconia nigra''), [[Kulíšek nejmenší|kulíška nejmenšího]] (''Galucidium passerinum''), [[Holub doupňák|holuba doupňáka]] (''Columba oenas''), [[Včelojedi|včelojeda]] (''Pernis apivorus'') apod.<ref name=":1" /> |
||
Z |
Z obojživelníků lze jmenovat [[Čolek horský|čolka horského]] (''Triturus aplestris''), [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (''Bufo bufo'') a [[Mlok skvrnitý|mloka skvrnitého]] (''Salamandra salamandra''). |
||
Z |
Z plazů se zde nachází [[ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis''), [[ještěrka živorodá]] (''Zootoca vivipara''), [[slepýš křehký]] (''Anguis fragilis'') a [[užovka hladká]] (''Coronella austriaca''). |
||
Dále zde můžeme narazit na [[Rejsek horský|rejska horského]] '' |
Dále zde můžeme narazit na [[Rejsek horský|rejska horského]] (''Sorex alpinus''), [[Vydra říční|vydru říční]] (''Lutra lutra'') a [[Veverka obecná|veverku obecnou]] (''Sciurus vulgaris''), kteří patří mezi chráněné druhy savců.<ref name=":2" /> |
||
{{Galerie |
{{Galerie |
||
| Řádek 181: | Řádek 114: | ||
== Ochrana == |
== Ochrana == |
||
Peklo je evropsky významnou lokalitou zařazenou v [[Natura 2000]], IV. kategorií (řízená rezervace) podle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]. Jedná se o zvláště chráněné území<ref name="AOPK ČR" /> a hlavním úkolem je ochrana unikátních přírodních jevů, utvářených kombinací lesů, skal, vodních stanovišť, a jejich zachování. Zde se jedná hlavně o sladkovodní toky svazu Ranunculion fluitantis a Callitricho–Bratrachion<ref name=":2" /> (chudá společenstva vodních [[Mikrofyt|makrofyt]], osidlujících koryta tekoucích vod, nejčastěji tvořená [[Rdesnovité|rdesy]], [[Řasy|řasami]], [[lakušník]]y a [[mechorosty]] [[Vegetační stupňovitost|nížinného až montánního stupně]]),<ref name="www.biomonitoring.cz" /> [[Křemičitany|silikátové]] sutě střední Evropy, silikátové skalnaté svahy s [[Chasmofyty|chasmofytickou]] vegetací, [[Bučina|bučiny]] a lesy svazu Tilio-Acerion<ref name=":2" /> (skalní a [[Suťový les|suťové]] lesy s dominancí například [[javor]]u).<ref name="www.biomonitoring.cz." /> |
|||
Peklo je evropsky významnou lokalitou zařazenou v [[Natura 2000]], IV. kategorií (řízená rezervace) podle [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]. Jedná se o zvláště chráněné území<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = s.r.o. |
|||
| jméno = VIZUS.CZ |
|||
| titul = AOPK ČR |
|||
| periodikum = AOPK ČR |
|||
| url = http://www.ochranaprirody.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> a hlavním úkolem je ochrana unikátních přírodních jevů, utvářených kombinací lesů, skal, vodních stanovišť, a jejich zachování. Zde se jedná hlavně o sladkovodní toky svazu Ranunculion fluitantis a Callitricho–Bratrachion<ref name=":2" /> (chudá společenstva vodních [[Mikrofyt|makrofyt]], osidlujících koryta tekoucích vod, nejčastěji tvořená [[Rdesnovité|rdesy]], [[Řasy|řasami]], [[lakušník]]y a [[mechorosty]] [[Vegetační stupňovitost|nížinného až montánního stupně]])<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = biomonitoring.cz |
|||
| periodikum = www.biomonitoring.cz |
|||
| url = http://www.biomonitoring.cz |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref>, [[Křemičitany|silikátové]] sutě střední Evropy, silikátové skalnaté svahy s [[Chasmofyty|chasmofytickou]] vegetací, [[Bučina|bučiny]] a lesy svazu Tilio-Acerion<ref name=":2" /> (skalní a [[Suťový les|suťové]] lesy s dominancí například [[javor]]u).<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = biomonitoring.cz |
|||
| periodikum = www.biomonitoring.cz. |
|||
| url = http://www.biomonitoring.cz. |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> |
|||
Na území Pekla můžeme najít i |
Na území Pekla můžeme najít i jednu z mála [[Recentní organismus|recentních]] lokalit výskytu [[Šikoušek zelený|šikouška zeleného]] (''Buxbaumia viridis'') v [[Královéhradecký kraj|Královéhradeckém kraji]].<ref name=":2" /> |
||
Významným zásahem do |
Významným zásahem do [[Geomorfologie|geomorfologických poměrů]] byla výstavba silnice z Nového Města nad Metují pro potřeby obrany republiky roku 1937, ta později ovlivnila i rozrůstání osady Peklo a intenzivnější rekreační využívání. Dalšími negativními zásahy pak bylo další rozšiřování dopravní sítě, zornění některých travních porostů, intenzivní [[hnojení]] a [[meliorace]], které se projevily [[eutrofizace|eutrofizací]] původně na živiny chudých stanovišť, a znečištění obou toků. |
||
Peklo je rozčleněno do několika [[Honitba|honiteb]] a to i |
Peklo je rozčleněno do několika [[Honitba|honiteb]] a to i z důsledku negativního okusu zvěří, převážně [[muflon]]y, ale i [[Srnec obecný|srnčí]] a [[Černá zvěř|černou zvěří]]. |
||
Cílem novodobé péče o |
Cílem novodobé péče o rezervaci je zabránit příliš urychlené obnově a tím tedy vzniku ploch nárostů a mlazin, aby byla zachována maloplošně skupinově bohatá vertikální, horizontální a druhová struktura porostů, včetně ponechávání starých, odumřelých a dožívajících dřevin, chránit živou i neživou přírodu v co možná nejsouvislejším [[Areál (biologie)|areálu]] a zachovat přírodní jevy utvářené kombinací lesních, skalních a vodních stanovišť. Největšími problémy jsou necitlivé zásahy lesnického hospodaření, velikost sečí, okus [[zvěř]]í a těžké prosazování vhodných dřevin přirozené skladby pro daná stanoviště. |
||
Předmětem ochrany jsou i |
Předmětem ochrany jsou i útvary neživé přírody a to právě [[žokovité balvany]], skalní výchozy a [[suťová pole]]. Území je rozděleno na tři zóny ochrany. V první, nejcennější zóně, se s výjimkou likvidace [[Lýkožrout smrkový|lýkožrouta smrkového]] hospodaří bezzásahově. V druhé zóně převažují bučiny, v třetí pak méně hodnotné jehličnaté porosty.<ref name=":5" /> |
||
| příjmení = info@tmapy.cz |
|||
| jméno = T-MAPY spol. s r.o., |
|||
| titul = Ústřední seznam ochrany přírody |
|||
| periodikum = drusop.nature.cz |
|||
| url = http://drusop.nature.cz/ |
|||
| datum přístupu = 2017-12-16 |
|||
}}</ref> |
|||
== Turismus == |
== Turismus == |
||
Autobusem je nejvýhodnější dojet na zastávku ''Na Rychtě'' v Novém Městě nad Metují, ale autobusy jezdí i do ostatních okolní obcí. Některé roky je též provozována turistická autobusová linka přímo do Pekla, právě ze zastávky Nové Město nad Metují, Na Rychtě.<ref name="VelkaDobrodruzstvi.cz" /> Auto lze zaparkovat u [[Peklo (turistická chata)|restaurace Peklo]] (Bartoňova útulna), případně u vstupu do rezervace na rozcestí U Liščí Boudy. I přes velké [[Turistika|turistické]] využívání území nemá turismus [[negativ]]ní dopad na území ani předměty [[Ochrana přírody|ochrany]]. Nežádoucí jsou pouze velké sportovní akce.<ref name=":5" /> |
|||
{{Upravit část|poznámky=}} |
|||
'''Přístupnost:''' celoroční, vhodná pěšky, na kole, autem, z části i pro inline brusle) |
|||
[[Turismus]] se v Pekle začal rozvíjet již během 19. století. Vznikla zde i síť lesních cest a silnice z [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]], vybudovaná původně v rámci výstavby hraničního opevnění v letech 1936–1938.<ref name=":4" /> |
|||
'''Veřejná doprava:''' nejbližší autobusová zastávka je ''Rychta'' v Novém Městě nad Metují , o prázdninových víkendech lze využít autobusové linky z Nového Města do Pekla. Vlaková zastávka v Novém Městě nad Metují na [[Železniční trať Týniště nad Orlicí – Meziměstí|železniční trati z Týniště nad Orlicí do Meziměstí]]. |
|||
'''Možnost parkování:''' ve středu rezervace u [[Peklo (turistická chata)|restaurace Peklo]] (Bartoňova útulna), případně u vstupu do rezervace na rozcestí U Liščí Boudy. |
|||
Turismus v Pekle se dá pojmout několika způsoby. Buďto jako výlet autem, kdy je nejvýhodnější zaparkovat na rozcestí U Liščí Boudy a dále pokračovat po [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|červené turistické trase]] až k Bartoňově útulně. Tato cesta je přibližně 3,8 [[Kilometr|km]] a její součástí jsou krásné scenérie údolí [[Metuje]]. |
|||
Další možností je cesta z Nového Města nad Metují až do vedlejšího města Náchoda dlouhá asi 13 km. Z autobusové zastávky Rychta v [[Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]] je [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|trasa značená červeně]] až k Bartoňově útulně (vzdálenost asi 5,5, km) a odtud již po [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|žluté]] směrem na autobusové a vlakové nádraží v [[Náchod]]ě (asi 7,5 [[Kilometrovník|km]]). Od útulny do [[Náchod]]a se již jedná o asfaltovou cestu vhodnou i pro [[inline brusle]], či kolo, |
|||
Třetí možností je pěší okruh z Nového Města nad Metují''',''' dlouhý přibližně 16 km. Opět je vhodné vyjít z autobusové zastávky v Novém Městě k Bartoňově útulně. Od ní ale již po [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|modré]] až do obce [[Sendraž]] (asi 3,6 [[Kilometr|km]]). Poté po [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|zelené]] do [[Libchyně]] a cestou Libchyňským údolím až na Husovo náměstí v Novém Městě n. M. Odsud je to již jen asi 1,2 [[Kilometr|km]] centrem (Komenského ulicí) zpátky na autobusové nádraží.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Peklo {{!}} Nové Město nad Metují |
|||
| periodikum = itras.cz |
|||
| url = http://itras.cz/peklo/ |
|||
| jazyk = cs |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> |
|||
I přes velké [[Turistika|turistické]] využívání území nemá turismus [[negativ]]ní dopad na území ani předměty [[Ochrana přírody|ochrany]]. Nežádoucí jsou pouze velké sportovní akce. <ref name=":5" /> |
|||
== Ubytování == |
|||
Ubytování je možné v [[Peklo (turistická chata)|Bartoňově útulně]], otevřené celoročn'''ě'''. Turistická chata, postavená pro majitele novoměstského panství podle návrhu [[Dušan Jurkovič|Dušana Jurkoviče]], se nachází v nadmořské výšce 360 [[Nadmořská výška|m n. m]]<nowiki/>poblíž soutoku [[Metuje]] a [[Olešenka (potok)|Olešenky]]. Dále je zde k dispozici dětské hřiště, parkoviště a mnoho dalšího. <ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| příjmení = max24 |
|||
| titul = eKempy.cz {{!}} KATALOG všech kempů, autokempy, chaty, apartmány |
|||
| periodikum = www.ekempy.cz |
|||
| url = http://www.ekempy.cz |
|||
| datum přístupu = 2017-11-25 |
|||
}}</ref> |
|||
[[Turismus]] se v Pekle začal rozvíjet již během 19. století. Vznikla zde i síť lesních cest a silnice z [[Nové Město nad Metují|Nového Města nad Metují]], vybudovaná původně v rámci výstavby hraničního opevnění v letech 1936–1938.<ref name=":4" /> |
|||
== Fotogalerie == |
== Fotogalerie == |
||
<gallery> |
<gallery> |
||
Soubor:PekelskeUdoli Matr Metuje.jpg|Metuje v |
Soubor:PekelskeUdoli Matr Metuje.jpg|Metuje v Pekelském údolí |
||
Soubor:PekelskeUdoli Matr PohledZKoničku.jpg|Pohled na |
Soubor:PekelskeUdoli Matr PohledZKoničku.jpg|Pohled na Peklo z Koníčku (507 m n. m.) |
||
Soubor:Cesta peklo.jpg|Cesta do |
Soubor:Cesta peklo.jpg|Cesta do Náchoda od Bartoňovy útulny lemovaná smíšeným lesem |
||
Soubor:Cesta2peklo.jpg|Cesta do |
Soubor:Cesta2peklo.jpg|Cesta do Náchoda od Bartoňovy útulny lemovaná smíšeným lesem |
||
Soubor:Lávka peklo.jpg|lávka vedoucí k |
Soubor:Lávka peklo.jpg|lávka vedoucí k soutoku Metuje a Olešenky |
||
Soubor:Louka peklo.jpg|Podzimní louka Pekelského údolí |
Soubor:Louka peklo.jpg|Podzimní louka Pekelského údolí |
||
Soubor:Mladé jehličnany peklo.jpg|mladé jehličnany |
Soubor:Mladé jehličnany peklo.jpg|mladé jehličnany |
||
Soubor:Řeka peklo.jpg|Metuje |
Soubor:Řeka peklo.jpg|Metuje |
||
Soubor:Řeka 4 peklo.jpg|Metuje – peřeje |
Soubor:Řeka 4 peklo.jpg|Metuje – peřeje |
||
| Řádek 265: | Řádek 145: | ||
Soubor:Skála 6 peklo.jpg|skalní vegetace |
Soubor:Skála 6 peklo.jpg|skalní vegetace |
||
</gallery> |
</gallery> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references |
<references> |
||
<ref name="KHK">{{Citace monografie| titul = Přírodou z Polabí k hraničním horám : vybrané kapitoly o přírodě, krajině a životním prostředí Královéhradeckého kraje| oclc = 294934872| vydání = 1. vyd| vydavatel = Královéhradecký kraj| místo = Hradec Králové| počet stran = 264| isbn = 9788025427361}}</ref> |
|||
<ref name="VelkaDobrodruzstvi.cz">{{Citace elektronického periodika| titul = Z pohádkového města nad Metují do Pekla | periodikum = Velká dobrodružství | url = https://www.velkadobrodruzstvi.cz/vylety-s-tajenkou/vylet-z-pohadkoveho-mesta-nad-metuji-do-pekla }} </ref> |
|||
<ref name=":0">{{Citace monografie| příjmení = David| jméno = Petr| titul = 666 přírodních krás České republiky| oclc = 56862287| vydání = 1| vydavatel = Kartografie| místo = Praha| počet stran = 224| isbn = 8070117176}}</ref> |
|||
<ref name="drusop.nature.cz, 2014-03-24">{{Citace elektronické monografie| titul = Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2014| url = https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/full/v_25589_2.jpg| vydavatel = Královéhradecký kraj| datum vydání = 2014-03-24| datum přístupu = 2021-04-11| url archivu = https://web.archive.org/web/20210411093852/https://drusop.nature.cz/customer_data/vyhlasky/full/v_25589_2.jpg| datum archivace = 2021-04-11| nedostupné = ano}}</ref> |
|||
<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika| titul = AOPK ČR| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR| url = http://www.nature.cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika| titul = Úvodní stránka| periodikum = www.kr-kralovehradecky.cz| url = http://www.kr-kralovehradecky.cz| jazyk = cs| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika| titul = Domů| periodikum = www.infocentrum-nmnm.cz| url = http://www.infocentrum-nmnm.cz| jazyk = cs-cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name="drusop.nature.cz">{{Citace elektronické monografie| titul = Ústřední seznam ochrany přírody| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR| url = http://drusop.nature.cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika| titul = Geologické lokality - Významné geologické lokality v České republice| periodikum = lokality.geology.cz| url = http://lokality.geology.cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name="Metují">{{Citace elektronického periodika| příjmení = Metují| jméno = Město Nové Město nad| titul = Občan - Nové Město nad Metují - oficiální stránky| periodikum = www.novemestonm.cz| url = http://www.novemestonm.cz| jazyk = cs| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name="www.botany.cz">{{Citace elektronického periodika| titul = BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin| periodikum = www.botany.cz| url = http://www.botany.cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name="AOPK ČR">{{Citace elektronického periodika| titul = AOPK ČR| periodikum = AOPK ČR| url = http://www.ochranaprirody.cz| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name="www.biomonitoring.cz">{{Citace elektronického periodika| titul = biomonitoring.cz| periodikum = www.biomonitoring.cz| url = http://www.biomonitoring.cz| jazyk = cs| datum přístupu = 2017-11-25| url archivu = https://web.archive.org/web/20171129130707/http://www.biomonitoring.cz/| datum archivace = 2017-11-29| nedostupné = ano}}</ref> |
|||
<ref name="www.biomonitoring.cz.">{{Citace elektronického periodika| titul = biomonitoring.cz| periodikum = www.biomonitoring.cz.| url = http://www.biomonitoring.cz.| jazyk = cs| datum přístupu = 2017-11-25}}</ref> |
|||
<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika| titul = Ústřední seznam ochrany přírody| periodikum = drusop.nature.cz| url = http://drusop.nature.cz/| datum přístupu = 2017-12-16}}</ref> |
|||
</references> |
|||
=== Související články === |
=== Související články === |
||
| Řádek 281: | Řádek 192: | ||
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Náchod]] |
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Náchod]] |
||
[[Kategorie:Chráněná území v Podorlické pahorkatině]] |
[[Kategorie:Chráněná území v Podorlické pahorkatině]] |
||
[[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2014]] |
|||
[[Kategorie:Přírodní lesy v Česku]] |
|||
[[Kategorie:Lesy v okrese Náchod]] |
|||
[[Kategorie:Lesy v Podorlické pahorkatině]] |
|||
[[Kategorie:Údolí v okrese Náchod]] |
[[Kategorie:Údolí v okrese Náchod]] |
||
[[Kategorie:Údolí v Podorlické pahorkatině]] |
[[Kategorie:Údolí v Podorlické pahorkatině]] |
||
[[Kategorie:Česká Čermná]] |
[[Kategorie:Česká Čermná]] |
||
[[Kategorie:Jestřebí (okres Náchod)]] |
[[Kategorie:Jestřebí (okres Náchod)]] |
||
[[Kategorie: |
[[Kategorie:Příroda v Náchodě]] |
||
[[Kategorie:Nové Město nad Metují]] |
[[Kategorie:Nové Město nad Metují]] |
||
[[Kategorie:Přibyslav (okres Náchod)]] |
[[Kategorie:Přibyslav (okres Náchod)]] |
||
[[Kategorie:Sendraž]] |
[[Kategorie:Sendraž]] |
||
[[Kategorie:Přírodní lesy v Česku]] |
|||
[[Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 2014]] |
|||
Verze z 22. 6. 2024, 22:00
 Peklo u Nového Města nad Metují | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
 | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1. srpna 1997, 24. března 2014 |
| Vyhlásil | Okresní úřad Náchod |
| Nadm. výška | 300–565 m n. m. |
| Rozloha | 465,19 ha[1] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Náchod |
| Umístění | Česká Čermná, Jestřebí nad Metují, Jizbice u Náchoda, Přibyslav nad Metují, Sendraž, Vrchoviny |
| Souřadnice | 50°22′43,32″ s. š., 16°12′16,56″ v. d. |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
  Peklo u Nového Města nad Metují | |
| Další informace | |
| Kód | 1895 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Peklo u Nového Města nad Metují je přírodní rezervace poprvé vyhlášená roku 1977 o rozloze 319,89 ha.[2] Další vyhlášení je datováno 1. srpna 1997. Tato vyhláška Okresního úřadu v Náchodě byla zrušena 24. března 2014 novým nařízením Královéhradeckého kraje k zřízení přírodní rezervace Peklo.[3] Rezervace je zároveň zařazená do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000.
Nachází se u hranic s Polskem mezi Novým Městem nad Metují, Náchodem a Českou Čermnou v okolí soutoku řek Metuje a Olešenky. Je charakterizováno převážně lesními porosty s květnatými jedlovými bučinami a charakteristickou suťovou javořinou. Díky členitému reliéfu jsou zde bohaté submontánní a montánní druhy rostlin.[4] Nalezneme zde řadu chráněných a zvláště chráněných rostlin i vzácných obojživelníků a plazů, například mloka skvrnitého, čápa černého, včelojeda lesního a mnoho dalších.[2]
Lokalita
Přírodní rezervace Peklo se nachází v podhůří Orlických hor, ve vzdálenosti přibližně 6 km od Nového Města nad Metují[5] a nadmořské výšce 305 až 560 metrů.[6] Jde o rozsáhlé území tvořené zařízlými (epigenetickými) údolími Metuje a jejího levostranného přítoku Olešenky. V místě jejich soutoku leží stejnojmenná osada Peklo. Údolí je orientováno ve směru severovýchod–jihozápad.[5] Přilehlé skalní svahy obsahují množství skalních útvarů a balvanových moří s převýšením až 200 m. Jedná se o říční fenomén s dosavadním zastoupením původních a přírodě blízkých společenstev suťových lesů a bučin s množstvím zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.[6] Nejspíš je to zásluhou i toho, že Metuje i Olešenka mají stále velmi přírodní charakter tvořený štěrkovými a kamennými koryty s velkým spádem a peřejnatým charakterem. Můžeme zde dokonce najít i štěrkové náplavy porostlé vegetací.[5] Toto vše dodává tomuto údolí velký ekologický význam.[6]
Dle pověstí se jedná o údolí přízraků. Byl zde údajně spatřen bezhlavý kůň, bludičky, či velký ohnivý sud, kutálející se z kopce. Tento sud pokaždé narazil na kámen, rozpadl se a vyletěl z něj ohnivý kohout. I čarodějnice se zde údajně scházely ke svým obřadům.[2]
Historie
Původně se na tomto území nacházel mlýn v majetku Josefy Novákové, ten od ní ale odkoupil továrník Josef Bartoň z Dobenína, majitel novoměstského zámku. Roku 1910 jej nechal přestavět architektem Dušanem Jurkovičem na výletní restauraci v secesním stylu.[7]
Alois Jirásek o Pekle napsal povídku a jako kulisa se Peklo objevilo například ve filmech Musíme si pomáhat či Smrt talentovaného ševce.[7]
První pokusy o ochranu pocházejí již z 30. let 20. století a týkaly se ochrany lesů. Během dalších let proběhly neúspěšné pokusy o ochranu či zařazení údolí do státní přírodní rezervace.[6] Až 1. srpna 1997 byla zřízena přírodní rezervace.[8][2]
Přírodní poměry
Geomorfologie
Peklo je součástí Orlické oblasti, přesněji pak Náchodské vrchoviny a její Ohnišovské pahorkatiny a Sedloňovské vrchoviny. Svahy jsou tvořeny rozmanitými kamennými útvary s rozdílným původem a stářím, od třetihorních žokovitých balvanů přes skály typu tor po čtvrtohorní mrazové sruby, suťová pole, svahové úpady či balvanová moře a proudy.[5][6] Ve čtvrtohorách se zde objevily i tvary modelované sněhem a ledem: nivační sníženiny či kryoplanační terasy. Kozí hřbet (564 m) je významným bodem v údolí Olešenky.[6]
Geologie a pedologie
Podkladem jsou novoměstské fylity – proterozoické přeměněné horniny s částečným zastoupením granodioritů a permských sedimentů.[6] Severovýchodní část je tvořena převážně granodiority novohrádeckého masivu a červeně zabarvenými sedimenty prvohorního stáří.[5][9] V řečišti Olešenky a na skalnatých útvarech ve svazích Kozího hřbetu můžeme najít hrubozrnný narůžovělý granodiorit v podobě velkých balvanů. Druhohorní horniny, tedy horniny spodního turonu můžeme nalézt podél západního okraje lokality v horní části svahu údolí Metuje, jedná se hlavně o slínovce a jejich směsi s jehlicemi hub (opuky).[5] Působením vlhkého a teplého klimatu během třetihor se zde můžeme setkat s žokovitými balvany, a izolovanými skalami typu tor.[9] Čtvrtohorní sedimenty jsou převážně v úzkém lemu fluviálních štěrků a písků podél řek.[5] Celé území je tedy charakteristické rozmanitostí georeliéfu, to je způsobené rozdílnými klimatickými podmínkami během třetihor a čtvrtohor.[9] Lesní půda je převážně typu kambizemě, v případě květnatých bučin se jedná o mezotrofní kambizemě, u bikových bučin o oligotrofní kambizemě a u smrkových porostů jsou charakteristické podzolové (dystrické) kambizemě.[6]
Hydrologie
V této lokalitě se nacházejí dva významnější toky, Metuje a její levostranný přítok Olešenka, přičemž oba formují hluboké údolí, ve kterém se Peklo nachází. Toky mají převážně přírodní ráz s velkým spádem a peřejnatým charakterem. Koryta toků jsou štěrkovitá a kamenitá. V Metuji můžeme nalézt mohutné balvany, skalní útvary či výjimečně i štěrkové náplavy porostlé vegetací. Řeky velmi ovlivňují mikroklima této rezervace. Například Kopecký (1957) uvedl, že rozdíl minimálních teplot mezi údolím Metuje a vrcholem „U koníčka“ činí za jistých podmínek v noci až 6,5 °C.[6]
Klimatologie
Podle Quita (1971) se Peklo řadí do oblasti MT7, tedy oblasti s normálně dlouhým, mírným až mírně teplým létem, s krátkým přechodným obdobím, mírným jarem, mírně teplým podzimem a zimou normálně dlouhou, mírně teplou suchou až mírně suchou s krátkým obdobím se sněhovým pokryvem a do oblasti MT5 s normálním až krátkým létem, popřípadě mírným až mírně chladným, suchým až mírně suchým, přechodným obdobím normálním až dlouhým, mírným jarem a podzimem, zimou normálně dlouhou, mírně chladnou, suchou či až mírně suchou a normální či až krátkou sněhovou pokrývkou.
Průměrný měsíční úhrn srážek během roku činí 661 mm a průměrné měsíční teploty během roku 7,3 ⁰C.[6]
Flora
Peklo je tvořeno převážně přírodními biotopy s vegetací ovlivněnou abiotickými faktory. Těmi jsou geologický substrát – novoměstské fylity a příkré svahy, orientace ke světovým stranám a členitý reliéf zahloubeného údolí obou řek. Nejrozsáhlejší porosty můžeme nalézt pod Koníčkem a na lokalitě jménem Pecinka.
Co se týká významných druhů rostlin, můžeme zde vidět jedli bělokorou (Abies alba), udatnu lesní (Aruncus vulgaris), jilm menší (Ulmur minor), jilm drsný (Ulmus glabra), jmelí bílé (Viscum album),[6] které je vázáno na jedli bělokorou (Avies alba).[5]
Květnaté bučiny jsou na většině území přeměněny na smíšené porosty, případně jehličnaté monokultury. Zbylá místa, kde se tyto bučiny vyskytují, jsou převážně na úpatí svahů obou řek a můžeme zde spatřit například lilii zlatohlavou (Lilium marrtagon).[6]
Suťových lesů je zde daleko méně než bučin, ale patří také k velmi významným (společně s acidofilními bučinami a vegetací silikátových skal). Jelikož se nacházejí na strmých kamenitých svazích, jsou málo ovlivněny lidskou činností. Ve stromovém patře převažuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a dále zde můžeme viděl javor mléč (Acer platanoides), buk lesní (Fagus sylvatica), habr obecný (Carpinus batulus) a mnoho dalších. Z bylin je to papratka samičí (Athyrium filix-femina) či třtina rákosovitá (Calamagnrostis arundinacea).[5]
Skály zde vytvářejí velmi variabilní prostředí díky mikroklimatickým podmínkám s mnohými mozaikami (vlhké skály s mechorosty a kapradinami, vegetace slunných skal, vegetace balvanových a suťovým moří apod.). Na pravém břehu Metuje můžeme ve skalách nalézt například silně ohroženou kapradinu Braunovu (Polystichum braunii) nebo kapradinu laločnatou (Polystrichum aculeatum), která je uvedena v červeném seznamu ČR.[6]
Hlavním biotopem jsou acidofilní bučiny, které jsou díky heterogenitě podmínek velmi variabilní. Vyskytují se převážně v jihozápadní části Metuje či jihovýchodní části údolí Olešenky. Z důsledků lesnického hospodaření mají hlavní podíl jehličnanů a to převážně smrku ztepilého (Picea abies), je ale pravdou, že ten se zde původně vyskytoval i přirozeně, ovšem jen vzácně a to díky poloze údolí a návaznosti na Orlické hory. Dalším přirozeným reliktem je zde i borovice lesní (Pinus sylvestris) a to na skalních stanovištích. I přes ohrožení zvěří, se v mnohých podrostech často nachází bukové zmlazení, výjimečněji i zmlazení jedle bělokoré (Abies alba).
Bylinné patro je velmi variabilní, někdy až chybí. Nejčastějšími bylinami jsou bika bělavá (Luzula luzuloides), věsenka nachová (Prenanthes purpurea), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a mnohé další.[5] V nivních polohách byly zaznamenány bledule jarní (Leucojum vernum), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), zvonek širokolistý (Campanula latifolia), rožec hajní (Carestium lucorum), podbílek šupinatý (Lanthraea squamaria) apod. Louky na pravém břehu Olešenky jsou významné výskytištěm kriticky ohroženého vstavače osmahlého (Orchis ustulata) a ohroženého vstavače mužského (Orchis mascula).[6]
Stinné a vlhké skály s mechorosty, slunné skály a vlhká balvanová a suťová moře jsou významným fenoménem. Skalní útvary poskytují velmi variabilní prostředí, může se jednat o suché skály bez plošek humusu, které jsou pak často bez vegetace cévnatých rostlin, či o skály s ploškami humusu, které naopak mohou mít vegetaci rozvinutou. Najdeme zde pak třeba osladič obecný (Polypodium vulgare), sleziník červený (Asplenium truchomanes), brusnici borůvku (Vaccinium myrtillus) a mnoho dalších.
K chráněným druhům rostlin zde patři kapradina hrálovitá (Polystichum lonchitis) – kriticky ohrožený druh, kapradina plevinatá (Polytrichum Braunii) – druh silně ohrožený, vstavač mužský (Orchis mascula) – druh silně ohrožený a druhy ohrožené, kterými jsou vranec jedlový (Huperzia selago), plavuň pučivá (Lycopodium annotinum), bledule jarní (Leucojum vernum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pampeliška bahenní (Taraxacum sect. Palustria). Z obojživelníků se jedná o čolka velkého (Triturus cristatus) – kriticky ohrožený, druhy silně ohrožené – čolka horkého (Ichthyosaura alpestris), čolka obecného (Lissotriton vulgaris), mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). U plazů se to týká užovky hladké (Coronella austriaca) – kriticky ohrožené, ještěrky obecné (Lacerta agilis) – silně ohrožené. A z ptáků to jsou silně ohrožené druhy – holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia nigra), lejsek malý (Ficedula parva), krahujec obecný (Accipiter nisus), druhy ohrožené – výr velký (Bubo bubo), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), lejsek šedivý (Muscicapa epulata), ťuhýk obecný (Lanius collurio), krkavec velký (Corvus corax), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), krkavec velký (Corvus corax). A ze savců silně ohrožený rejsek horský (Sorex alpinus) a ohrožený plch velký (Glis glis). Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.[10][11]
.jpg)
.jpg)
Fauna
Nalézt zde můžeme také významné druhy živočichů, z obratlovců jsou to například klínatka rohatá (Opjigomphus cecilia), lišaj pupalkový (Proserpinus proserpina), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), svižník Cindela sylvicola, střevlík Carabus irregularis a mnoho dalších.
Jako hnízdící ptáky zde můžeme spatřit výra velkého (Bubo bubo), čápa černého (Ciconia nigra), kulíška nejmenšího (Galucidium passerinum), holuba doupňáka (Columba oenas), včelojeda (Pernis apivorus) apod.[5]
Z obojživelníků lze jmenovat čolka horského (Triturus aplestris), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).
Z plazů se zde nachází ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).
Dále zde můžeme narazit na rejska horského (Sorex alpinus), vydru říční (Lutra lutra) a veverku obecnou (Sciurus vulgaris), kteří patří mezi chráněné druhy savců.[6]
_Phengaris_nausithous_nausithous_-_Mokra_Poland_-_male.jpg)
.JPG)
_Bia=25C5=2582owieza.jpg)
Ochrana
Peklo je evropsky významnou lokalitou zařazenou v Natura 2000, IV. kategorií (řízená rezervace) podle IUCN. Jedná se o zvláště chráněné území[12] a hlavním úkolem je ochrana unikátních přírodních jevů, utvářených kombinací lesů, skal, vodních stanovišť, a jejich zachování. Zde se jedná hlavně o sladkovodní toky svazu Ranunculion fluitantis a Callitricho–Bratrachion[6] (chudá společenstva vodních makrofyt, osidlujících koryta tekoucích vod, nejčastěji tvořená rdesy, řasami, lakušníky a mechorosty nížinného až montánního stupně),[13] silikátové sutě střední Evropy, silikátové skalnaté svahy s chasmofytickou vegetací, bučiny a lesy svazu Tilio-Acerion[6] (skalní a suťové lesy s dominancí například javoru).[14]
Na území Pekla můžeme najít i jednu z mála recentních lokalit výskytu šikouška zeleného (Buxbaumia viridis) v Královéhradeckém kraji.[6]
Významným zásahem do geomorfologických poměrů byla výstavba silnice z Nového Města nad Metují pro potřeby obrany republiky roku 1937, ta později ovlivnila i rozrůstání osady Peklo a intenzivnější rekreační využívání. Dalšími negativními zásahy pak bylo další rozšiřování dopravní sítě, zornění některých travních porostů, intenzivní hnojení a meliorace, které se projevily eutrofizací původně na živiny chudých stanovišť, a znečištění obou toků.
Peklo je rozčleněno do několika honiteb a to i z důsledku negativního okusu zvěří, převážně muflony, ale i srnčí a černou zvěří.
Cílem novodobé péče o rezervaci je zabránit příliš urychlené obnově a tím tedy vzniku ploch nárostů a mlazin, aby byla zachována maloplošně skupinově bohatá vertikální, horizontální a druhová struktura porostů, včetně ponechávání starých, odumřelých a dožívajících dřevin, chránit živou i neživou přírodu v co možná nejsouvislejším areálu a zachovat přírodní jevy utvářené kombinací lesních, skalních a vodních stanovišť. Největšími problémy jsou necitlivé zásahy lesnického hospodaření, velikost sečí, okus zvěří a těžké prosazování vhodných dřevin přirozené skladby pro daná stanoviště.
Předmětem ochrany jsou i útvary neživé přírody a to právě žokovité balvany, skalní výchozy a suťová pole. Území je rozděleno na tři zóny ochrany. V první, nejcennější zóně, se s výjimkou likvidace lýkožrouta smrkového hospodaří bezzásahově. V druhé zóně převažují bučiny, v třetí pak méně hodnotné jehličnaté porosty.[15]
Turismus
Autobusem je nejvýhodnější dojet na zastávku Na Rychtě v Novém Městě nad Metují, ale autobusy jezdí i do ostatních okolní obcí. Některé roky je též provozována turistická autobusová linka přímo do Pekla, právě ze zastávky Nové Město nad Metují, Na Rychtě.[16] Auto lze zaparkovat u restaurace Peklo (Bartoňova útulna), případně u vstupu do rezervace na rozcestí U Liščí Boudy. I přes velké turistické využívání území nemá turismus negativní dopad na území ani předměty ochrany. Nežádoucí jsou pouze velké sportovní akce.[15]
Turismus se v Pekle začal rozvíjet již během 19. století. Vznikla zde i síť lesních cest a silnice z Nového Města nad Metují, vybudovaná původně v rámci výstavby hraničního opevnění v letech 1936–1938.[9]
Fotogalerie
-
Metuje v Pekelském údolí -
Pohled na Peklo z Koníčku (507 m n. m.) -
Cesta do Náchoda od Bartoňovy útulny lemovaná smíšeným lesem -
Cesta do Náchoda od Bartoňovy útulny lemovaná smíšeným lesem -
lávka vedoucí k soutoku Metuje a Olešenky -
Podzimní louka Pekelského údolí -
mladé jehličnany -
Metuje -
Metuje – peřeje -
Skalní vegetace -
skalní vegetace
Odkazy
Reference
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ a b c d DAVID, Petr. 666 přírodních krás České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie 224 s. ISBN 8070117176. OCLC 56862287
- ↑ Nařízení Královéhradeckého kraje č. 5/2014 [online]. Královéhradecký kraj, 2014-03-24 [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11.
- ↑ Přírodou z Polabí k hraničním horám : vybrané kapitoly o přírodě, krajině a životním prostředí Královéhradeckého kraje. 1. vyd. vyd. Hradec Králové: Královéhradecký kraj 264 s. ISBN 9788025427361. OCLC 294934872
- ↑ a b c d e f g h i j k AOPK ČR. www.nature.cz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r Úvodní stránka. www.kr-kralovehradecky.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Domů. www.infocentrum-nmnm.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam ochrany přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Geologické lokality - Významné geologické lokality v České republice. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ METUJÍ, Město Nové Město nad. Občan - Nové Město nad Metují - oficiální stránky. www.novemestonm.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ BOTANY.cz - Zajímavosti ze světa rostlin. www.botany.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ AOPK ČR. AOPK ČR [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ biomonitoring.cz. www.biomonitoring.cz [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-11-29.
- ↑ biomonitoring.cz. www.biomonitoring.cz. [online]. [cit. 2017-11-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Ústřední seznam ochrany přírody. drusop.nature.cz [online]. [cit. 2017-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Z pohádkového města nad Metují do Pekla. Velká dobrodružství [online]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Peklo na Wikimedia Commons
- Kategorie IUCN IV
- Přírodní rezervace v okrese Náchod
- Chráněná území v Podorlické pahorkatině
- Chráněná území v Česku vyhlášená roku 2014
- Přírodní lesy v Česku
- Lesy v okrese Náchod
- Lesy v Podorlické pahorkatině
- Údolí v okrese Náchod
- Údolí v Podorlické pahorkatině
- Česká Čermná
- Jestřebí (okres Náchod)
- Příroda v Náchodě
- Nové Město nad Metují
- Přibyslav (okres Náchod)
- Sendraž