Kapradina laločnatá
Kapradina laločnatá | |
---|---|
Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
Čeleď | kapraďovité (Dryopteridaceae) |
Rod | kapradina (Polystichum) |
Binomické jméno | |
Polystichum aculeatum (L.) Roth, 1799 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) patří mezi mohutné, vytrvalé rostliny se vzpřímenými listy. Ty jsou 50 až 70 cm dlouhé, 6 až 14 cm široké, tuhé, svrchu lesklé a dvakrát zpeřeně složené. Vyrůstají ze silného plazivého oddenku a vytrvávají přes zimu. Lístečky jsou kopinatého tvaru a osinkatě zubaté, uspořádány ve spodní části listu vstřícně a v horní části střídavě. Nejspodnější horní lísteček je vždy výrazně (až dvakrát) větší než ostatní. To je velmi význačný rozlišovací znak této kapradiny.[1] Čepel se k bázi a vrcholu postupně zužuje. Je dlouze špičatá a tmavě zelená. Řapík bývá 5 až 20 cm dlouhý a do 7 mm tlustý. Ostěra vytrvává. Výtrusové kupky jsou velké. Výtrusy dozrávají od července do září.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Kapradina laločnatá se vyskytuje zřídka. Proto je zaznamenána v Červeném seznamu C4 (vzácnější taxony vyžadující další pozornost – méně ohrožené).
Ve světě se kapradina laločnatá vyskytuje převážně v horských oblastech střední Evropy, na Kavkazu, přes Himálaj na Dálný východ. Dále ji lze nalézt v severní Africe. Někdy je tento druh však chápan za ubikvistu, tzn., že je všudypřítomný. Výskyt se tedy udává i v pohoří a v tropech.
V České republice je rozšířena značně nerovnoměrně. Roste většinou v podhorských a horských suťových a svahových lesích, převážně na skeletových, avšak humózních půdách. Je to převážně lesní druh, ale roste i na výsluní. Vyžaduje ale stále vlhko. Občas se vyskytuje i v horských vysokobylinných nivách a také na zastíněných vlhkých kamenných zídkách a skalách. Kapradina má ráda vápnité substráty. Pokud jsou ale nevápnité, tak se jim zcela nevyhýbá.
Vyskytuje se na Šumavě u Nové Pece, ve Slezsku a častěji na Moravě. Občas se pěstuje jako okrasná rostlina na zahradách. Je hojnější než Polystichum lonchitis a Polystichum braunii.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hejný, S.: Květena České republiky 1. Praha: ACADEMIA, 1997. ISBN 80-200-0643-5
- Kubát, K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: ACADEMIA, 2002. ISBN 80-200-0836-5
- Kremer B.P., Muhle H., Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : IKAR, 1998. ISBN 80-7176-804-9
- Šomšák Stanislav a kol., Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin. PŘÍRODA, a.s., 1997. ISBN 80-07-00989-2
- Studnička M., Kapradiny, atlas domácích a exotických druhů. Praha: ACADEMIA, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu kapradina laločnatá na Wikimedia Commons
- Galerie kapradina laločnatá na Wikimedia Commons
- Taxon Polystichum aculeatum ve Wikidruzích
- http://www.paukertova.cz/view.php?cisloclanku=2007090003