Samegrelo: Porovnání verzí
Souřadnice: 42°34′30″ s. š., 41°40′40″ v. d.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) |
infobox region, přesun část obsahu do článku Megrelské knížectví |
||
| (Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 21 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - region |
|||
[[Soubor:Megrel map.png|thumb|right|250px|Mapa Samegrela]] |
|||
| úřední název česky = Samegrelo |
|||
'''Samegrelo''', '''Samargalo''', '''Mingrelie''', '''Megrelie''' nebo dříve '''Odiši''' ([[Gruzínština|gruzínsky]]: სამეგრელო ''Samegrelo''; [[Mingrelština|mingrelsky]]: სამარგალო ''Samargalo'') je jednou z historických [[knížectví]] na západě [[Gruzie]]. Je obývaná převážně národem [[Mingrelci|Mingrelců]], kteří bývají někdy považováni za subetnikum [[Gruzínci|Gruzínců]].<ref>[[Ottův slovník naučný]] (1888-1909) v. 1.1.1908 (heslo zde [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/422345-mingrelci online])</ref> |
|||
| obrázek = |
|||
| popisek = |
|||
| úřední název = სამეგრელო |
|||
| vlajka = Flag of The Principality of Mingrelia (Portolan 1560).svg |
|||
| článek o vlajce = |
|||
| znak = Coat of arms of Principality of Samegrelo.svg |
|||
| článek o znaku = |
|||
| hymna = |
|||
| článek o hymně = |
|||
| motto = |
|||
| článek o mottu = |
|||
| překlad motta = |
|||
| mapa = Historical Samegrelo in modern international borders of Georgia.svg |
|||
| popisek mapy = Historický region Samegrelo v rámci Gruzie |
|||
| hlavní město = [[Zugdidi]] |
|||
| rozloha = 9 983 |
|||
| nejvyšší hora = |
|||
| výška nejvyšší hory = |
|||
| časové pásmo = |
|||
| počet obyvatel = 522 019 |
|||
| hustota = |
|||
| jazyk = [[megrelština]], [[gruzínština]] |
|||
| národnosti = [[Megrelové]] |
|||
| náboženství = [[Gruzínská pravoslavná církev|pravoslaví]] |
|||
| součást státu = |
|||
| forma administrativní jednotky = [[Historické území|historický region]] |
|||
| forma administrativní jednotky 2 = |
|||
| dělení jednotky = |
|||
| titul představitele = |
|||
| představitel = |
|||
| titul představitele 2 = |
|||
| představitel 2 = |
|||
| zkratka = |
|||
| předvolba = |
|||
| doména = |
|||
| web = |
|||
| web 2 = |
|||
}} |
|||
'''Samegrelo''', '''Samargalo''', '''Megrelie''', '''Mingrelie''' nebo dříve '''Odiši''' ({{vjazyce2|ka|სამეგრელო}}, ''Samegrelo'', [[Megrelština|megrelsky]] სამარგალო, ''Samargalo'') je jedním z [[Historické území|historických regionů]] na západě [[Gruzie]]. Je obývaná převážně národem [[Megrelové|Megrelů]], kteří bývají někdy považováni za subetnikum [[Gruzíni|Gruzínů]].<ref>[[Ottův slovník naučný]] (1888–1909) v. 1. 1. 1908 (heslo zde [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/422345-mingrelci online] {{Wayback|url=http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/422345-mingrelci |date=20070316221403 }})</ref> |
|||
Mingrelie zaujímala velkou část dnešního [[region]]u [[Samegrelo-Zemo Svaneti]] (bez [[Svanetie]]) a jihovýchodní část [[Abcházie]] a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město [[Zugdidi]]. |
|||
V minulosti se zde nacházelo '''[[Megrelské knížectví]]''' ({{vjazyce2|ka|სამეგრელოს სამთავრო}}), které zaujímalo velkou část dnešního [[region]]u [[Samegrelo-Horní Svanetie]] (bez [[Svanetie]]) a jihovýchodní část [[Abcházie]] a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město [[Zugdidi]]. |
|||
== Historie == |
== Historie == |
||
{{související|Megrelské knížectví}} |
|||
Mingrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejím nástupnickým státem [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]] - [[15. století]]) byla Mingrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Mingrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Mingrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a mingrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[kutaiské gubernie]]. Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Mingrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Mingrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]] - [[1993]] se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s [[Gruzínsko-abcházský konflikt|válkou v Abcházii]], jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie. |
|||
[[Soubor:Mingrelian language map - en.png|náhled|vlevo|upright=0.7|Mapa jazyka v Megrelii]] |
|||
Megrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejího nástupnického státu [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]]–[[15. století]]) byla Megrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni|Dadianiů]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a megrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[Kutaiská gubernie|kutaiské gubernie]]. |
|||
Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Megrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Megrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]]–[[1993]] se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s [[Gruzínsko-abchazský konflikt|válkou v Abcházii]], jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie. |
|||
== Mingrelská knížata == |
|||
* Vardan I. Dadiani (legendární) |
|||
* Vardan II. Dadiani ([[1184]] - [[1213]]) |
|||
* Sergil Dadiani ([[1213]] - [[1250]]) |
|||
* Vardan III. Dadiani ([[1250]] - [[1260]]) |
|||
* Cotne Dadiani ([[1260]] - [[1300]]) |
|||
* Giorgi I. Dadiani ([[1300]] - [[1323]]) |
|||
* Mamia I. Dadiani-Gurieli ([[1323]] - [[1345]]) |
|||
* Giorgi II. Dadiani-Gurieli ([[1345]] - [[1384]]) |
|||
* Vamek I. Dadiani ([[1384]] - [[1396]]) |
|||
* Mamia II. Dadiani ([[1396]] - [[1414]]) |
|||
* Liparit I. Dadiani ([[1414]] - [[1470]]) |
|||
* Samsan ed-Daula Dadiani ([[1470]] - [[1474]]) |
|||
* Vamek II. Dadiani ([[1474]] - [[1482]]) |
|||
* Liparit II. Dadiani ([[1482]] - [[1512]]) |
|||
* Mamia III. Dadiani ([[1512]] - [[1532]]) |
|||
* Levan I. Dadiani ([[1532]] - [[1546]]) |
|||
* Giorgi III. Dadiani ([[1546]] - [[1574]]) ''(poprvé)'' |
|||
* Mamia IV. Dadiani ([[1574]]) ''(poprvé)'' |
|||
* Giorgi III. Dadiani ([[1574]] - [[1582]]) ''(podruhé)'' |
|||
* Mamia IV. Dadiani ([[1582]] - [[1590]]) ''(podruhé)'' |
|||
* Mamuka I. Dadiani ([[1590]] - [[1611]]) |
|||
* Levan II. Dadiani ([[1611]] - [[1657]]) |
|||
* Liparit III. Dadiani ([[1657]] - [[1658]]) |
|||
* Vamek III. Dadiani ([[1658]] - [[1661]]) |
|||
* Levan III. Dadiani ([[1661]] - [[1681]]) |
|||
* Levan IV. Dadiani ([[1681]] - [[1691]]) |
|||
* Giorgi IV. Čikovani ([[1691]] - [[1715]]) |
|||
* Kacia I. Dadiani ([[1704]] - [[1710]]) |
|||
* Bedžan Dadiani ([[1715]] - [[1728]]) |
|||
* Otia Dadiani ([[1728]] - [[1744]]) |
|||
* Kacia II. Dadiani ([[1744]] - [[1788]]) |
|||
* Grigol Dadiani ([[1788]] - [[1791]]) ''(poprvé)'' |
|||
* Mamuka II. Dadiani ([[1791]] - [[1793]]) |
|||
* Tariel Dadiani ([[1793]] - [[1794]]) ''(poprvé)'' |
|||
* Grigol Dadiani ([[1794]] - [[1802]]) ''(podruhé)'' |
|||
* Tariel Dadiani ([[1802]]) ''(podruhé)'' |
|||
* Grigol Dadiani ([[1802]] - [[1804]]) ''(potřetí)'' |
|||
* Levan V. Dadiani ([[1804]] - [[1840]]) |
|||
**Nino Bagrationi (1804) ''(Regent)'' |
|||
**Nikoloz Dadiani (1804) ''(Regent)'' |
|||
**Čkondideli Bessarion (1804) ''(Regent)'' |
|||
**Beri Gelovani (1804) ''(Regent)'' |
|||
* David Dadiani ([[1840]] - [[1853]]) |
|||
* Nikoloz Dadiani ([[1853]] - [[1867]]) |
|||
**Jekatěrina Čavčandaze (1853 - 1857) ''(Regent)'' |
|||
**Grigol Dadiani(1857 - 18??) ''(Regent)'' |
|||
**Zachariáš, biskup mingrelský (18?? - 18??) ''(Regent)'' |
|||
== |
== Odkazy == |
||
=== Reference === |
|||
<references/> |
<references/> |
||
*[http://www.worldstatesmen.org/Georgia.html#Mingrelia www.worldstatesmen.org] - vládci Mingrelie od 17. století |
|||
=== Externí odkazy === |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
* [http://www.worldstatesmen.org/Georgia.html#Mingrelia www.worldstatesmen.org] – vládci Megrelie od 17. století |
|||
{{Autoritní data}} |
|||
{{Portály|Gruzie}} |
{{Portály|Gruzie}} |
||
[[Kategorie:Historické provincie Gruzie]] |
|||
[[Kategorie:Historické provincie Gruzie]] |
|||
[[ar:مينغريليا]] |
|||
[[ca:Mingrèlia]] |
|||
[[cv:Мегрели]] |
|||
[[de:Mingrelien]] |
|||
[[en:Samegrelo]] |
|||
[[eo:Samegrelo]] |
|||
[[es:Mingrelia]] |
|||
[[et:Samegrelo]] |
|||
[[fi:Samegrelo]] |
|||
[[he:סמגרלו]] |
|||
[[hu:Mingrélia]] |
|||
[[hy:Մեգրելիա]] |
|||
[[it:Mingrelia]] |
|||
[[ka:სამეგრელო]] |
|||
[[lt:Megrelija]] |
|||
[[os:Мегрели]] |
|||
[[pl:Megrelia]] |
|||
[[ru:Мегрелия]] |
|||
[[sv:Megrelien]] |
|||
[[tr:Megrelya]] |
|||
[[uk:Мінгрелія]] |
|||
Aktuální verze z 23. 7. 2024, 08:07
| Samegrelo სამეგრელო | |
|---|---|
 znak .svg) vlajka | |
| Geografie | |
 Historický region Samegrelo v rámci Gruzie | |
| Hlavní město | Zugdidi |
| Souřadnice | 42°34′30″ s. š., 41°40′40″ v. d. |
| Rozloha | 9 983 km² |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 522 019 |
| Jazyk | megrelština, gruzínština |
| Národnostní složení | Megrelové |
| Náboženství | pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Gruzie |
| Druh celku | historický region |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samegrelo, Samargalo, Megrelie, Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო, Samegrelo, megrelsky სამარგალო, Samargalo) je jedním z historických regionů na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Megrelů, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů.[1]
V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Související informace naleznete také v článku Megrelské knížectví.
Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11.–15. století) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem. V letech 1857 až 1867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie.
Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 1992–1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný (1888–1909) v. 1. 1. 1908 (heslo zde online Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine.)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samegrelo na Wikimedia Commons - www.worldstatesmen.org – vládci Megrelie od 17. století
