Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Samegrelo: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m top: odkaz
m typografie
Řádek 54: Řádek 54:
[[Soubor:Megrel map.png|náhled|vlevo|upright=0.7|Mapa Megrelie]]
[[Soubor:Megrel map.png|náhled|vlevo|upright=0.7|Mapa Megrelie]]


Megrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejího nástupnického státu [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]]–[[15. století]]) byla Megrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni|Dadianiů]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a megrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[kutaiské gubernie]]. Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Megrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Megrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]] - [[1993]] se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s [[Gruzínsko-abchazský konflikt|válkou v Abcházii]], jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.
Megrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejího nástupnického státu [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]]–[[15. století]]) byla Megrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni|Dadianiů]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a megrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[kutaiské gubernie]]. Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Megrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Megrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]][[1993]] se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s [[Gruzínsko-abchazský konflikt|válkou v Abcházii]], jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.


== Megrelská knížata ==
== Megrelská knížata ==
Řádek 103: Řádek 103:
* Nikoloz Dadiani ([[1853]]–[[1867]])
* Nikoloz Dadiani ([[1853]]–[[1867]])
** Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) ''(regent)''
** Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) ''(regent)''
** Grigol Dadiani(1857 - 18??) ''(regent)''
** Grigol Dadiani(1857–18??) ''(regent)''
** Zachariáš, biskup megrelský (18?? - 18??) ''(regent)''
** Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) ''(regent)''


== Symbolika ==
== Symbolika ==

Verze z 22. 8. 2022, 13:45

Samegrelo v rámci Gruzie

Samegrelo, Samargalo, Megrelie, Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო Samegrelo; megrelsky სამარგალო Samargalo) je jedním z historických regionů na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Megrelů, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů.[1]

V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.

Historie

Megrelské knížectví
 სამეგრელოს სამთავრო 
 Imeretské království 15571867 Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Megrelie a další státy po rozpadu Gruzínského království
Obyvatelstvo
Státní útvar
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium (vazalství)
Státní útvary a území
Předcházející
Imeretské království Imeretské království
Následující
Ruské impérium Ruské impérium
Mapa Megrelie

Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11.15. století) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem. V letech 18571867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie. Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 19921993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.

Megrelská knížata

Znak dynastie Dadianiů
  • Vardan I. Dadiani (legendární)
  • Vardan II. Dadiani (11841213)
  • Sergil Dadiani (12131250)
  • Vardan III. Dadiani (12501260)
  • Cotne Dadiani (12601300)
  • Giorgi I. Dadiani (13001323)
  • Mamia I. Dadiani-Gurieli (13231345)
  • Giorgi II. Dadiani-Gurieli (13451384)
  • Vamek I. Dadiani (13841396)
  • Mamia II. Dadiani (13961414)
  • Liparit I. Dadiani (14141470)
  • Samsan ed-Daula Dadiani (14701474)
  • Vamek II. Dadiani (14741482)
  • Liparit II. Dadiani (14821512)
  • Mamia III. Dadiani (15121532)
  • Levan I. Dadiani (15321546)
  • Giorgi III. Dadiani (15461574) (poprvé)
  • Mamia IV. Dadiani (1574) (poprvé)
  • Giorgi III. Dadiani (15741582) (podruhé)
  • Mamia IV. Dadiani (15821590) (podruhé)
  • Mamuka I. Dadiani (15901611)
  • Levan II. Dadiani (16111657)
  • Liparit III. Dadiani (16571658)
  • Vamek III. Dadiani (16581661)
  • Levan III. Dadiani (16611681)
  • Levan IV. Dadiani (16811691)
  • Giorgi IV. Čikovani (16911715)
  • Kacia I. Dadiani (17041710)
  • Bedžan Dadiani (17151728)
  • Otia Dadiani (17281744)
  • Kacia II. Dadiani (17441788)
  • Grigol Dadiani (17881791) (poprvé)
  • Mamuka II. Dadiani (17911793)
  • Tariel Dadiani (17931794) (poprvé)
  • Grigol Dadiani (17941802) (podruhé)
  • Tariel Dadiani (1802) (podruhé)
  • Grigol Dadiani (18021804) (potřetí)
  • Levan V. Dadiani (18041840)
    • Nino Bagrationi (1804) (regent)
    • Nikoloz Dadiani (1804) (regent)
    • Čkondideli Bessarion (1804) (regent)
    • Beri Gelovani (1804) (regent)
  • David Dadiani (18401853)
  • Nikoloz Dadiani (18531867)
    • Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) (regent)
    • Grigol Dadiani(1857–18??) (regent)
    • Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) (regent)

Symbolika

Odkazy

Reference

  1. Ottův slovník naučný (1888-1909) v. 1.1.1908 (heslo zde online Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine.)

Externí odkazy