Samegrelo: Porovnání verzí
m →top: odkaz |
m typografie |
||
Řádek 54: | Řádek 54: | ||
[[Soubor:Megrel map.png|náhled|vlevo|upright=0.7|Mapa Megrelie]] |
[[Soubor:Megrel map.png|náhled|vlevo|upright=0.7|Mapa Megrelie]] |
||
Megrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejího nástupnického státu [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]]–[[15. století]]) byla Megrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni|Dadianiů]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a megrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[kutaiské gubernie]]. Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Megrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Megrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]] |
Megrelie bývala ve [[starověk]]u součástí [[Kolchida|Kolchidy]] a jejího nástupnického státu [[Egrisi]] (nebo [[Řečtina|řecky]] ''[[Lazika]]''). V době vrcholného [[středověk]]u ([[11. století|11.]]–[[15. století]]) byla Megrelie začleněna do sjednoceného [[Gruzie|Gruzínského království]] a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v [[16. století]] získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak [[Osmanská říše|Osmanských]] [[Turci|Turků]], kterým muselo vyplácet [[tribut]]. Vládnoucím rodem se stal rod [[Dadieni|Dadianiů]]. V roce [[1803]] se knížectví dostalo pod ochranu [[Ruské impérium|carského Ruska]] na základě smlouvy mezi [[car]]em [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandrem I.]] a megrelským knížetem [[Grigol Dadiani|Grigolem]]. V letech [[1857]] až [[1867]] bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí [[kutaiské gubernie]]. Od roku [[1918]] do [[1921]] byla Megrelie součástí [[Gruzínská demokratická republika|Gruzínské demokratické republiky]], která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena [[Rudá armáda|Rudou armádou]] a přičleněna ke [[Gruzínská sovětská socialistická republika|Gruzínské SSR]]. Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] v roce [[1991]] se Megrelie stala opět součástí [[Gruzie]], ale v letech [[1992]]–[[1993]] se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s [[Gruzínsko-abchazský konflikt|válkou v Abcházii]], jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie. |
||
== Megrelská knížata == |
== Megrelská knížata == |
||
Řádek 103: | Řádek 103: | ||
* Nikoloz Dadiani ([[1853]]–[[1867]]) |
* Nikoloz Dadiani ([[1853]]–[[1867]]) |
||
** Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) ''(regent)'' |
** Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) ''(regent)'' |
||
** Grigol Dadiani( |
** Grigol Dadiani(1857–18??) ''(regent)'' |
||
** Zachariáš, biskup megrelský (18?? |
** Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) ''(regent)'' |
||
== Symbolika == |
== Symbolika == |
Verze z 22. 8. 2022, 13:45
Samegrelo, Samargalo, Megrelie, Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო Samegrelo; megrelsky სამარგალო Samargalo) je jedním z historických regionů na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Megrelů, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů.[1]
V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.
Historie
Megrelské knížectví სამეგრელოს სამთავრო
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11.–15. století) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem. V letech 1857 až 1867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie. Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 1992–1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.
Megrelská knížata
- Vardan I. Dadiani (legendární)
- Vardan II. Dadiani (1184–1213)
- Sergil Dadiani (1213–1250)
- Vardan III. Dadiani (1250–1260)
- Cotne Dadiani (1260–1300)
- Giorgi I. Dadiani (1300–1323)
- Mamia I. Dadiani-Gurieli (1323–1345)
- Giorgi II. Dadiani-Gurieli (1345–1384)
- Vamek I. Dadiani (1384–1396)
- Mamia II. Dadiani (1396–1414)
- Liparit I. Dadiani (1414–1470)
- Samsan ed-Daula Dadiani (1470–1474)
- Vamek II. Dadiani (1474–1482)
- Liparit II. Dadiani (1482–1512)
- Mamia III. Dadiani (1512–1532)
- Levan I. Dadiani (1532–1546)
- Giorgi III. Dadiani (1546–1574) (poprvé)
- Mamia IV. Dadiani (1574) (poprvé)
- Giorgi III. Dadiani (1574–1582) (podruhé)
- Mamia IV. Dadiani (1582–1590) (podruhé)
- Mamuka I. Dadiani (1590–1611)
- Levan II. Dadiani (1611–1657)
- Liparit III. Dadiani (1657–1658)
- Vamek III. Dadiani (1658–1661)
- Levan III. Dadiani (1661–1681)
- Levan IV. Dadiani (1681–1691)
- Giorgi IV. Čikovani (1691–1715)
- Kacia I. Dadiani (1704–1710)
- Bedžan Dadiani (1715–1728)
- Otia Dadiani (1728–1744)
- Kacia II. Dadiani (1744–1788)
- Grigol Dadiani (1788–1791) (poprvé)
- Mamuka II. Dadiani (1791–1793)
- Tariel Dadiani (1793–1794) (poprvé)
- Grigol Dadiani (1794–1802) (podruhé)
- Tariel Dadiani (1802) (podruhé)
- Grigol Dadiani (1802–1804) (potřetí)
- Levan V. Dadiani (1804–1840)
- Nino Bagrationi (1804) (regent)
- Nikoloz Dadiani (1804) (regent)
- Čkondideli Bessarion (1804) (regent)
- Beri Gelovani (1804) (regent)
- David Dadiani (1840–1853)
- Nikoloz Dadiani (1853–1867)
- Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) (regent)
- Grigol Dadiani(1857–18??) (regent)
- Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) (regent)
Symbolika
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný (1888-1909) v. 1.1.1908 (heslo zde online Archivováno 16. 3. 2007 na Wayback Machine.)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Samegrelo na Wikimedia Commons
- www.worldstatesmen.org - vládci Megrelie od 17. století