Tyrkys
Tyrkys | |
---|---|
krystaly tyrkysu společně s pyritem | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | CuAl6(PO4)4(OH)8.4H2O |
Identifikace | |
Barva | tyrkysově modrá, modrozelená |
Vzhled krystalu | krátce sloupcovité krystaly, povlaky, ledvinité agregáty nebo nejčastěji kusový |
Soustava | trojklonná |
Tvrdost | 5 - 6 |
Lesk | voskový |
Štěpnost | dokonalá podle {001} a dobrá dle {010} |
Index lomu | nα=1,610 nβ=1,615 nγ=1,650 |
Vryp | bílý až nebesky modrý |
Hustota | 2,6 - 2,9 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | HCl |
Ostatní | lom lasturnatý až nerovný |
Tyrkys je matný modro-zelený minerál, chemicky tetrahydrát tetrakis(fosforečnanu) oktakis(hydroxidu) hexahlinito-měďnatého, či CuAl6(PO4)4(OH)8.4H2O. Byl znám pod mnoha jmény, ale uchytilo se až jméno tyrkys, které pochází z francouzského turques, což bylo označení pro Turky, protože se tento kámen prvotně přivážel z Turecka do Evropy z historických perských nalezišť. Plinius starší tento minerál označoval jako Callait a Aztékové jej znali pod názvem Chalchihuitl.
Vznik
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o sekundární minerál vznikající v přípovrchových částech hornin bohatých na vodu a se zvýšeným obsahem mědi a fosforu a to v sedimentech, především v pískovcích. Magmatického původu bývá ve vulkanitech bohatých na dutiny, které rád vyplňuje.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–6, matný, hustota 2,6–2,9 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001} a dobrá dle {010}, lom lasturnatý až nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: tyrkysově modrá až modrozelená. Lesk voskový, průhlednost: může být i průhledný nebo průsvitný, vryp bílý, s nádechem do modra.
- Chemické vlastnosti: Složení: Al 19,90 %, Cu 7,81 %, P 15,23 %, H 1,98 %, O 55,07 %, je rozpustný v HCl. Zahřívá-li se tyrkys v uzavřené nádobě, ztrácí vodu a barví se dočerna. Před dmuchavkou se netaví a nebarví plynový plamen zeleně - díky této reakci je možné snadno odlišit napodobeniny.
Odrůdy
[editovat | editovat zdroj]Agaphit
[editovat | editovat zdroj]Agaphit je odrůda tyrkysu s výrazným skelným leskem namísto klasického voskového. Jediné naleziště se nachází v Íránu.
Rashleighit
[editovat | editovat zdroj]Rashleighit je železem bohatá odrůda tyrkysu. Jedná se o mezičlen mezi tyrkysem a chalkosideritem. Byl popsán z lokality jeho nálezu a to Bunny Mine, Cornwall v Anglii
Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Vyskytuje se společně s Alofánem, Chalcedonem, Kaolinitem, Limonitem, Montmorillonitem, Pyritem a Wavellitem.
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]- U města Vielsalm, v masívu Stavelot v belgických Ardénách - naleziště až 5mm velikých ledvinitých agregátů
- Apache Canyon Mines v Tyrkysových Horách ve státě Kalifornie, USA - vzácné bledě modrozelené veliké kusové krystaly, pseudomorfní po krystalech berylu
- V oblasti Nishapur, na 2012 metrů vysokém vyrcholku Ali-mersai, vzdálený deset kilometrů od hlavního města Mashhad provincie Khorasan v Íránu - toto prastaré naleziště vydává vzorky nebesky modré barvy, které po následné dehydrataci zahřátím mění barvu na nádhernou sytě modrozelenou
- Důl Kipushi, Kongo
Využití
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o velmi vzácný a cenný nerost, jenž byl používán jako klenot a dekorační kámen po tisíce let. Své oblíbenosti vděčí své neobyčejné barvě, která je způsobená příměsí mědi. Aztékové vkládali tyrkys spolu se zlatem, křemenem, malachitem, jadeitem, korály a lasturami, do pravděpodobně ceremoniálních mozaikových objektů, jako jsou masky (některé s lidskou lebkou jako základna), nožů a štítů. Přírodní pryskyřice, asfalt a vosk byly použity pro spojení tyrkysu na základní materiál, což bylo obvykle dřevo, ale také používali kosti nebo mušle. V Persii byl tyrkys národním kamenem po tisíciletí. Používal se převážně na dekoraci objektů (např.: do uzdy od turbanů), mešit a dalších významných staveb uvnitř i venku. Perský styl a použití tyrkysu byl později zanesen do Indie. Jeho vliv lze vidět na zlatých špercích (společně s rubíny a diamanty) a v budovách jako je například Tádž Mahal. Perský tyrkys měl často rytiny se zbožnými slovy v arabštině, které byly poté vykládané zlatem. Egyptské použití tyrkysu sahá hluboko do minulosti prvních civilizací, ne-li dříve. Pravděpodobně nejvíce známé kusy tyrkysu jsou ty, které byly objeveny z Tutanchamonova hrobu. Dále zdobí prsteny a náhrdelníky, vše společně se zlatem. Klenot byl zpracováván do kuliček, které se používaly jako výplň. Často ho vyřezávali do motivu skaraba, doprovázený karneolem, lapisem lazuli a barevným sklem. Tyrkys byl spojený s bohyní Hathor. Byl natolik oblíbený u starých Egypťanů, že se stal prvním drahokamem, který napodobovali glazovanou keramikou.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu tyrkys na Wikimedia Commons
- (anglicky) Tyrkys na webu mindat.org
- (anglicky) Tyrkys na portálu webmineral.com
- (německy) Tyrkys v atlasu minerálů