Urbain Le Verrier

Urbain Le Verrier
Urbain Le Verrier
Narození	11. března 1811; Saint-Lô
Úmrtí	23. září 1877 (ve věku 66 let); Paříž
Místo pohřbení	Hřbitov Montparnasse
Bydliště	Dolní Normandie
Alma mater	Lyceum Ludvíka Velikého; Polytechnická škola; Caenská univerzita
Povolání	astronom, matematik, politik, meteorolog a spisovatel
Zaměstnavatel	Pařížská observatoř
Ocenění	Copleyho medaile (1846); zahraniční člen Královské společnosti (1847); Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1868); Zlatá medaile Královské astronomické společnosti (1876); Všeobecná soutěž; … více na Wikidatech
Choť	Lucille Clotilde Choquet
Funkce	poslanec francouzského Národního shromáždění; člen Generální rady; senátor druhého Francouzského císařství
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urbain Jean Joseph Le Verrier (11. března, 1811 – 23. září, 1877) byl francouzský matematik, který se zabýval nebeskou mechanikou. Celosvětové slávy se dočkal po propočítání přesných souřadnic místa, kde by se měla nacházet osmá planeta sluneční soustavy – Neptun.

Jsou po něm pojmenovány krátery Le Verrier na Měsíci^[2]^[3] a Le Verrier na Marsu.^[4] Je také jedním ze 72 významných mužů, jejichž jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži. Roku 1857 získal Copleyho medaili.

Život a dílo

Le Verrier se narodil v severofrancouzském městě Saint-Lô. Po osmi letech na zdejším lyceu byl přijat na vyšší královské lyceum v Caen, kde v letech 1827–1830 studoval matematiku. V roce 1831 byl přijat na Pařížskou Polytechniku, kde po dva roky studoval chemii pod vedením samotného Josepha Gay-Lussaca. Verrier poté přestoupil na studium astronomie, kde se zabýval především nebeskou mechanikou. Po studiích přijal práci v pařížské hvězdárně, kde pracoval po většinu svého života a jejímž ředitelem se posléze stal.

Největším Le Verrierovým úspěchem byla matematická předpověď existence a výpočet pozice v té době neznámé planety Neptun, jež provedl na základě astronomických pozorování a výpočtů Alexise Bouvarda. Do této práce se pustil z podnětu tehdejšího ředitele pařížské hvězdárny Françoise Araga.^[5] Jak již bylo řečeno, jako podklad mu posloužila pouze matematická a astronomická pozorování oběžné dráhy tehdy poslední známé planety naší sluneční soustavy Uranu. Na dlouhé měsíce se Le Verrier ponořil do složitých výpočtů, jež měly vysvětlit malé, avšak neustále se opakující nesrovnalosti mezi Newtonovým gravitačním zákonem a Bouvardovým pozorováním oběžné dráhy Uranu.

Ve stejnou dobu prováděl v Anglii stejné výpočty, aniž o sobě navzájem věděli, britský astronom a matematik John Couch Adams.

Le Verrier oznámil svůj výpočet pozice neznámé planety, jež působí odchylku Uranovy oběžné dráhy, Francouzské akademii 31. srpna 1846, dva dny předtím, než Adams odeslal své výpočty Královské observatoři v Greenwichi. 18. září pak Le Verrier odeslal své výsledky Johannu Gottfriedu Galleovi na berlínskou observatoř. Jeho dopis dorazil pět dní nato, 23. září. Ještě téhož večera Galle s pomocí svého studenta Heinricha Louise d'Arresta a při použití Fraunhoferova refraktoru objevil v rozmezí odchylky 1° na předpovězeném místě poblíž rozhraní mezi souhvězdími Kozoroha a Vodnáře neznámé nebeské těleso. Pozorování následujícího večera potvrdilo, že nejde o hvězdu, ale o planetu. Těleso totiž změnilo vůči jiným hvězdám svou polohu.

Adamsův konečný výsledek označoval, jak se později ukázalo, místo vzdálené od skutečné pozice Neptunu 12°.

Ocenění

V prosinci 1846 se stal členem-korespondentem Pruské akademie věd. V roce 1847 byl přijat do American Academy of Arts and Sciences. V roce 1853 se stal ředitelem hvězdárny v Paříži, následníkem Françoise Araga. V roce 1863 se stal členem akademie Leopoldina. V roce 1876 byl oceněn zlatou medailí Královské astronomické společnosti.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Urbain Le Verrier na anglické Wikipedii.

↑ Les professeurs des facultés des lettres et des sciences en France au XIXe siècle (1808-1880).
↑ RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Le Verrier, s. 48/11.
↑ Crater Le Verrier on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
↑ Crater Le Verrier on Mars Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
↑ Arago summary. www-gap.dcs.st-and.ac.uk [online]. [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-07.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Urbain Le Verrier na Wikimedia Commons

[3a75bb9f45fd22be9d7f255e8ce0ee53ba13b83e-1] Les professeurs des facultés des lettres et des sciences en France au XIXe siècle (1808-1880).

[rukl3-2] RÜKL, Antonín. Atlas Měsíce. Praha: Aventinum, 1991. ISBN 80-85277-10-7. Kapitola Le Verrier, s. 48/11.

[iau-3] Crater Le Verrier on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

[iau2-4] Crater Le Verrier on Mars Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)

[5] Arago summary. www-gap.dcs.st-and.ac.uk [online]. [cit. 2008-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-07.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

72 jmen na Eiffelově věži

Severovýchodní strana	PETIET DAGUERRE WURTZ LE VERRIER PERDONNET DELAMBRE MALUS BREGUET POLONCEAU DUMAS CLAPEYRON BORDA FOURIER BICHAT SAUVAGE PELOUZE CARNOT LAME

Jihovýchodní strana	CAUCHY BELGRAND REGNAULT FRESNEL DE PRONY VICAT EBELMEN COULOMB POINSOT FOUCAULT DELAUNEY MORIN HAUY COMBES THENARD ARAGO POISSON MONGE

Jihozápadní strana	JAMIN GAY-LUSSAC FIZEAU SCHNEIDER LE CHATELIER BERTHIER BARRAL DE DION GOUIN JOUSSELIN BROCA BECQUEREL CORIOLIS CAIL TRIGER GIFFARD PERRIER STURM

Severozápadní strana	SEGUIN LALANDE TRESCA PONCELET BRESSE LAGRANGE BELANGER CUVIER LAPLACE DULONG CHASLES LAVOISIER AMPERE CHEVREUL FLACHAT NAVIER LEGENDRE CHAPTAL