Vádí Ára: Porovnání verzí
m →Geografické vymezení: odkaz Al-Arian |
úprava po přesunu |
||
| (Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - reliéf |
|||
| ⚫ | |||
| loc-map = {{LocMap | Izrael | label=Vádí Ára | lat=32.5047 | long=35.1017 | position=left | caption=}} |
|||
| ⚫ | |||
}} |
|||
| ⚫ | |||
'''Vádí |
'''Vádí Ára''' ({{Vjazyce|ar}}: {{Cizojazyčně|ar|وادي عارة}}) nebo '''Bik'at Iron''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|בקעת עירון}}) je [[vádí]], údolí a geografický region v Izraeli s vysokým podílem obyvatelstva z řad [[Izraelští Arabové|izraelských Arabů]]. |
||
== Geografické vymezení == |
== Geografické vymezení == |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Vádí |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | Vádí Ára leží přibližně 55 km severovýchodně od [[Tel Aviv]]u a 35 km jihojihovýchodně od [[Haifa|Haify]]. Na jihovýchodě se dotýká [[Zelená linie (Izrael)|Zelené linie]], která odděluje Izrael v mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného [[Západní břeh Jordánu|Západního břehu Jordánu]]. |
||
Údolím protéká stejnojmenný vodní tok (hebrejsky nazývaný ''Nachal Iron''), který pramení v nadmořské výšce přes 300 metrů nedaleko vesnice [[Mej Ami]], jižně od města [[Umm al-Fahm]]. Teče pak směrem k západu výrazně zaříznutým údolím na severu ohraničeným planinou [[Ramat Menaše]]. Poblíž vesnice [[Barkaj]] vstupuje do [[Izraelská pobřežní planina|pobřežní planiny]] a v ní se spojuje s dalšími vodními toky a směřuje pak obloukem k jihu a opět k západu. Ústí do [[Středozemní moře|Středozemního moře]] severně od města [[Chadera]]. |
|||
V geografickém smyslu označuje Vádí |
V geografickém smyslu označuje Vádí Ára pouze oblast horního toku vádí Ára, před vstupem do pobřežní nížiny, a také přilehlý region, který je odvodňován k východu, do [[Jizre'elské údolí|Jizre'elského údolí]]. Společným rysem této oblasti je husté – většinově arabské osídlení v zdejší kopcovité krajině. Do Vádí Ára v geografickém a etnickém slova smyslu tak bývá například zahrnováno i arabské město [[Ma'ale Iron]], které přitom leží mimo povodí Vádí Ára. Další arabská sídla leží zase jihozápadně od Vádí Ára (například [[Baka-Džat]]), ale bývají rovněž někdy řazena do tohoto regionu, protože územně vytvářejí jeden celek se zdejšími arabskými městy a vesnicemi. |
||
Zdejší arabská sídla populační a plošnou expanzí vytvořila jednu téměř souvislou [[aglomerace|aglomeraci]] o délce 15 kilometrů. Jejími součástmi jsou od východu k západu následující arabská města: [[Ma'ale Iron]], [[Umm al- |
Zdejší arabská sídla populační a plošnou expanzí vytvořila jednu téměř souvislou [[aglomerace|aglomeraci]] o délce 15 kilometrů. Jejími součástmi jsou od východu k západu následující arabská města: [[Ma'ale Iron]], [[Umm al-Fahm]], [[Basma]], [[Ar'ara]], [[Kafr Kara]]. Každé z nich je složeno z několika částí, často původně samostatných vesnic, která jsou rozprostřena v krajině. Mezi Umm al-Fahm a Ar'ara si administrativní samostatnost udržela vesnice [[al-Arian]]. Jižně od Ar'ary pak ještě leží židovské město [[Kacir-Chariš]]. |
||
Region arabských sídel ve Vádí Ára bývá někdy považován za podmnožinu takzvaného [[Trojúhelník (Izrael)|Trojúhelníku]], který má ale územně širší vymezení a kromě Vádí Ára zahrnuje i pás arabských měst podél východního okraje pobřežní planiny, která se táhnou jižním směrem až ke [[Kafr Kasim]] východně od Tel Avivu. |
|||
== Dějiny == |
== Dějiny == |
||
Podél Vádí Ara vedla ve starověku Via Maris |
Podél Vádí Ara vedla ve starověku Via Maris – obchodní stezka spojující centra civilizace v [[Starověký Egypt|Egyptu]], Palestině a v [[Mezopotámie|Mezopotámii]].<ref name="Post Ara"/> Vádí Ára je významnou dopravní linií i v současnosti. Vede tudy [[Dálnice 65 (Izrael)|dálnice 65]]. |
||
V březnu [[1949]], když končila [[první arabsko-izraelská válka]], požádal izraelský premiér [[David ben Gurion]] na poslední chvíli [[Jordánsko|jordánského]] krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]], aby souhlasil se změnou linie příměří a zahrnul do území pod izraelskou kontrolou i vádí |
V březnu [[1949]], když končila [[první arabsko-izraelská válka]], požádal izraelský premiér [[David ben Gurion]] na poslední chvíli [[Jordánsko|jordánského]] krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]], aby souhlasil se změnou linie příměří a zahrnul do území pod izraelskou kontrolou i vádí Ára. Šlo o strategicky a dopravně důležitý pruh území, který zajišťoval spojení mezi pobřežím a Jizre'elským údolím. Abdalláh nakonec souhlasil a zdejší oblast, která během války nebyla nikdy dobyta Izraelci, se tak ocitla pod správou židovského státu. Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel ovládnutých v letech 1948–1949 Izraelem zde ale bylo ponecháno původní arabské obyvatelstvo.<ref name="Post Ara">{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[The Washington Post]], August 14, 2005 |
| vydavatel = [[The Washington Post]], August 14, 2005 |
||
| titul = Aluf Benn: Trading Places, Can a Land Swap Keep Jews From Being a Minority in Their Own State? |
| titul = Aluf Benn: Trading Places, Can a Land Swap Keep Jews From Being a Minority in Their Own State? |
||
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/08/13/AR2005081300091.html |
| url = http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2005/08/13/AR2005081300091.html |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
||
[[Soubor:Arara 02.jpg| |
[[Soubor:Arara 02.jpg|náhled|vlevo|500px|Celkový pohled na město Ar'ara]] |
||
Díky rapidnímu populačnímu nárůstu se z vádí |
Díky rapidnímu populačnímu nárůstu se z vádí Ára stalo jedno z hlavních center arabského etnika v Izraeli. Stojí zde druhé největší arabské město v Izraeli [[Umm al-Fahm]] s {{formatnum:45000}} obyvateli, ale i mnohá další lidnatá sídla. Například populace v [[Ar'ara]], která byla roku [[1945]] na úrovni jen málo přes 2000 obyvatel, dosáhla v roce [[2009]] téměř {{formatnum:17000}}.<ref name="Arara">{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = Palestine Remembered |
| vydavatel = Palestine Remembered |
||
| titul = Welcome To 'Ar'ara |
| titul = Welcome To 'Ar'ara |
||
| url = http://www.palestineremembered.com/GeoPoints/_Ar_ara_557/index.html |
| url = http://www.palestineremembered.com/GeoPoints/_Ar_ara_557/index.html |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref><ref name=CBS2009>{{Citace elektronické monografie |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref><ref name="CBS2009">{{Citace elektronické monografie |
||
| |
|vydavatel = ročenky [[Izraelský centrální statistický úřad|Centrálního statistického úřadu]] |
||
| |
|titul = לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 |
||
| |
|url = http://www1.cbs.gov.il/population/new_2010/table3.pdf |
||
| |
|jazyk = anglicky, hebrejsky |
||
| |
|datum přístupu = 2010-04-11 |
||
|url archivu = https://web.archive.org/web/20101121034400/http://cbs.gov.il/population/new_2010/table3.pdf |
|||
|datum archivace = 2010-11-21 |
|||
|nedostupné = ano |
|||
}}</ref> |
|||
Během [[Druhá intifáda|druhé intifády]] se tento region kvůli blízkosti palestinských území stal častým dějištěm teroristických útoků. Například 1. května [[2001]] zabil útočník při odpálení bomby jednoho člověka a devět jich zranil. 28. dubna 2001 tu došlo k útoku na projíždějící vůz a výsledkem byl jeden mrtvý muž a čtyři zranění ženy. 20. března [[2002]] došlo na křižovatce Musmus ve Vádí |
Během [[Druhá intifáda|druhé intifády]] se tento region kvůli blízkosti palestinských území stal častým dějištěm teroristických útoků. Například 1. května [[2001]] zabil útočník při odpálení bomby jednoho člověka a devět jich zranil. 28. dubna 2001 tu došlo k útoku na projíždějící vůz a výsledkem byl jeden mrtvý muž a čtyři zranění ženy. 20. března [[2002]] došlo na křižovatce Musmus ve Vádí Ára k sebevražednému útoku na autobus, při kterém bylo zabito sedm lidí. K činu se přihlásil [[Palestinský islámský džihád]]. Ještě vážnější byl další sebevražedný atentát na autobus z 21. října 2002 s 13 oběťmi. I v tomto případě útočil islámský džihád.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = Jewish Virtual Library |
| vydavatel = Jewish Virtual Library |
||
| titul = Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles |
| titul = Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles |
||
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Terrorism/victims.html |
| url = http://www.jewishvirtuallibrary.org/jsource/Terrorism/victims.html |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
||
Vlna terorismu pak ale opadla, zejména poté, co byl tento region od palestinských oblastí počátkem 21. století fyzicky oddělen [[Izraelská bezpečnostní bariéra|Izraelskou bezpečnostní bariérou]], která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.<ref>{{Citace elektronické monografie |
Vlna terorismu pak ale opadla, zejména poté, co byl tento region od palestinských oblastí počátkem 21. století fyzicky oddělen [[Izraelská bezpečnostní bariéra|Izraelskou bezpečnostní bariérou]], která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| Řádek 50: | Řádek 59: | ||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> |
||
I část místního arabského obyvatelstva s izraelským občanstvím ale má nejasný postoj k loajalitě s židovským státem. V regionu okolo Umm al- |
I část místního arabského obyvatelstva s izraelským občanstvím ale má nejasný postoj k loajalitě s židovským státem. V regionu okolo Umm al-Fahm má silné pozice [[Islámské hnutí v Izraeli|Islámské hnutí]]. Na počátku druhé intifády, v říjnu [[2000]], proběhly v Izraeli arabské demonstrace. Těch se ve Vádí Ára účastnily tisíce lidí, kteří zablokovali zdejší dálniční tah. Došlo ke konfrontaci s [[Izraelská policie|policií]] a dva obyvatelé z Umm al-Fahm a jeden z Baka-Džat byli zastřeleni. Po těchto nepokojích výrazně poklesl turistický ruch v tomto regionu a izraelští Židé omezili své návštěvy v zdejších obcích.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[Haaretz]], March 21, 2010 Nisan 6, 5770 |
| vydavatel = [[Haarec|Haaretz]], March 21, 2010 Nisan 6, 5770 |
||
| titul = Ran Shapira: Joint Jewish-Arab initiatives revitalize neighbor relations in Wadi Ara |
| titul = Ran Shapira: Joint Jewish-Arab initiatives revitalize neighbor relations in Wadi Ara |
||
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1157765.html |
| url = http://www.haaretz.com/hasen/spages/1157765.html |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11 |
| datum přístupu = 2010-04-11 |
||
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100324042000/http://www.haaretz.com/hasen/spages/1157765.html |
|||
| datum archivace = 2010-03-24 |
|||
| nedostupné = ano |
|||
}}</ref> |
|||
== Úvahy o odstoupení regionu od Izraele == |
== Úvahy o odstoupení regionu od Izraele == |
||
Počátkem 21. století začali někteří izraelští politici prosazovat odstoupení arabských regionů podél vádí |
Počátkem 21. století začali někteří izraelští politici prosazovat odstoupení arabských regionů podél vádí Ára a jejich připojení k případnému palestinskému státu. Toto téma prosazoval zejména [[Avigdor Lieberman]] ze strany [[Jisra'el bejtenu|Jisra'el Bejtejnu]]. Výměnou za tuto korekci hranice měl Izrael získat palestinský souhlas s anexí některých bloků židovských osad na Západním břehu Jordánu.<ref name="Post Ara"/> |
||
Případné vyčlenění arabských sídel ve Vádí |
Případné vyčlenění arabských sídel ve Vádí Ára z Izraele by ale nebylo jednoduché, protože od roku [[1948]] zde Izrael zřídil i některá židovská sídla zejména [[Kacir-Chariš]] a [[Mej Ami]]. Právě Kacir-Chariš byl od počátku 90. let 20. století koncipován v rámci programu [[Jišuvej ha-Kochavim]] jako nové město, které mělo posílit židovské demografické pozice v tomto příhraničním regionu většinově osídleným Araby. Tyto plány se sice nepodařilo zcela naplnit, ale v březnu [[2010]] izraelská vláda ustavila zvláštní výbor pro podrobné plánování výstavby v Chariš, kde se nyní počítalo se zřízením velkého města pro {{formatnum:50000}} [[charedim|ultraortodoxních Židů]]. Proti plánované výstavbě protestovali někteří místní Arabové i sekulární Židé. Ti se obávali, že výstavba ultraortodoxního města nakonec přesáhne povolený limit a dojde k vytvoření obytného souboru se 100 000 obyvateli.<ref name="Harish2010">{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = Arutz Sheva |
| vydavatel = Arutz Sheva |
||
| titul = Plans for New Hareidi City Proceed Amid Protests |
| titul = Plans for New Hareidi City Proceed Amid Protests |
||
| url = http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/136503 |
| url = http://www.israelnationalnews.com/News/News.aspx/136503 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> Někteří dokonce mluvili o možném nárůstu města až na 150 000 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> Někteří dokonce mluvili o možném nárůstu města až na 150 000 obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie |
||
| vydavatel = [[Jerusalem Post]], 14. března [[2010]] |
| vydavatel = [[Jerusalem Post]], 14. března [[2010]] |
||
| titul = Gov’t approves plan to build haredi city in Harish |
| titul = Gov’t approves plan to build haredi city in Harish |
||
| url = http://www.jpost.com/Home/Article.aspx?id=170948 |
| url = http://www.jpost.com/Home/Article.aspx?id=170948 |
||
| jazyk = anglicky |
| jazyk = anglicky |
||
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> Myšlenku na převedení vádí |
| datum přístupu = 2010-04-11}}</ref> Myšlenku na převedení vádí Ára pod případný palestinský stát odmítají i místní Arabové. Starosta Umm al-Fahm ji označil za rasistickou a nepřijatelnou.<ref name="Post Ara"/> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
{{Portál Izrael}} |
|||
=== Reference === |
=== Reference === |
||
<references /> |
<references /> |
||
| Řádek 81: | Řádek 92: | ||
* [[Jizre'elské údolí]] |
* [[Jizre'elské údolí]] |
||
=== Externí odkazy === |
|||
{{Geo dms|32|30|28|N|s|35|6|10|E|v|type:landmark:IL}} |
|||
* {{Commonscat}} |
|||
{{Portály|Geografie|Izrael}} |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Vádí v Haifském distriktu|Ára]] |
|||
[[ar:وادي عارة]] |
|||
[[Kategorie:Přítoky Středozemního moře (Asie)]] |
|||
[[en:Wadi Ara]] |
|||
| ⚫ | |||
[[es:Uadi Ara]] |
|||
| ⚫ | |||
[[he:נחל עירון]] |
|||
Aktuální verze z 5. 5. 2024, 07:24
| Vádí Ára | |
|---|---|
| Délka | 20 km |
| Stát |  Izrael |
  Vádí Ára | |
| Souřadnice | 32°29′39″ s. š., 35°3′16″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vádí Ára (arabsky: وادي عارة) nebo Bik'at Iron (hebrejsky בקעת עירון) je vádí, údolí a geografický region v Izraeli s vysokým podílem obyvatelstva z řad izraelských Arabů.
Geografické vymezení
[editovat | editovat zdroj]
Vádí Ára leží přibližně 55 km severovýchodně od Tel Avivu a 35 km jihojihovýchodně od Haify. Na jihovýchodě se dotýká Zelené linie, která odděluje Izrael v mezinárodně uznávaných hranicích od okupovaného Západního břehu Jordánu.
Údolím protéká stejnojmenný vodní tok (hebrejsky nazývaný Nachal Iron), který pramení v nadmořské výšce přes 300 metrů nedaleko vesnice Mej Ami, jižně od města Umm al-Fahm. Teče pak směrem k západu výrazně zaříznutým údolím na severu ohraničeným planinou Ramat Menaše. Poblíž vesnice Barkaj vstupuje do pobřežní planiny a v ní se spojuje s dalšími vodními toky a směřuje pak obloukem k jihu a opět k západu. Ústí do Středozemního moře severně od města Chadera.
V geografickém smyslu označuje Vádí Ára pouze oblast horního toku vádí Ára, před vstupem do pobřežní nížiny, a také přilehlý region, který je odvodňován k východu, do Jizre'elského údolí. Společným rysem této oblasti je husté – většinově arabské osídlení v zdejší kopcovité krajině. Do Vádí Ára v geografickém a etnickém slova smyslu tak bývá například zahrnováno i arabské město Ma'ale Iron, které přitom leží mimo povodí Vádí Ára. Další arabská sídla leží zase jihozápadně od Vádí Ára (například Baka-Džat), ale bývají rovněž někdy řazena do tohoto regionu, protože územně vytvářejí jeden celek se zdejšími arabskými městy a vesnicemi.
Zdejší arabská sídla populační a plošnou expanzí vytvořila jednu téměř souvislou aglomeraci o délce 15 kilometrů. Jejími součástmi jsou od východu k západu následující arabská města: Ma'ale Iron, Umm al-Fahm, Basma, Ar'ara, Kafr Kara. Každé z nich je složeno z několika částí, často původně samostatných vesnic, která jsou rozprostřena v krajině. Mezi Umm al-Fahm a Ar'ara si administrativní samostatnost udržela vesnice al-Arian. Jižně od Ar'ary pak ještě leží židovské město Kacir-Chariš.
Region arabských sídel ve Vádí Ára bývá někdy považován za podmnožinu takzvaného Trojúhelníku, který má ale územně širší vymezení a kromě Vádí Ára zahrnuje i pás arabských měst podél východního okraje pobřežní planiny, která se táhnou jižním směrem až ke Kafr Kasim východně od Tel Avivu.
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]Podél Vádí Ara vedla ve starověku Via Maris – obchodní stezka spojující centra civilizace v Egyptu, Palestině a v Mezopotámii.[1] Vádí Ára je významnou dopravní linií i v současnosti. Vede tudy dálnice 65.
V březnu 1949, když končila první arabsko-izraelská válka, požádal izraelský premiér David ben Gurion na poslední chvíli jordánského krále Abdalláha, aby souhlasil se změnou linie příměří a zahrnul do území pod izraelskou kontrolou i vádí Ára. Šlo o strategicky a dopravně důležitý pruh území, který zajišťoval spojení mezi pobřežím a Jizre'elským údolím. Abdalláh nakonec souhlasil a zdejší oblast, která během války nebyla nikdy dobyta Izraelci, se tak ocitla pod správou židovského státu. Na rozdíl od mnoha jiných arabských sídel ovládnutých v letech 1948–1949 Izraelem zde ale bylo ponecháno původní arabské obyvatelstvo.[1]
Díky rapidnímu populačnímu nárůstu se z vádí Ára stalo jedno z hlavních center arabského etnika v Izraeli. Stojí zde druhé největší arabské město v Izraeli Umm al-Fahm s 45 000 obyvateli, ale i mnohá další lidnatá sídla. Například populace v Ar'ara, která byla roku 1945 na úrovni jen málo přes 2000 obyvatel, dosáhla v roce 2009 téměř 17 000.[2][3]
Během druhé intifády se tento region kvůli blízkosti palestinských území stal častým dějištěm teroristických útoků. Například 1. května 2001 zabil útočník při odpálení bomby jednoho člověka a devět jich zranil. 28. dubna 2001 tu došlo k útoku na projíždějící vůz a výsledkem byl jeden mrtvý muž a čtyři zranění ženy. 20. března 2002 došlo na křižovatce Musmus ve Vádí Ára k sebevražednému útoku na autobus, při kterém bylo zabito sedm lidí. K činu se přihlásil Palestinský islámský džihád. Ještě vážnější byl další sebevražedný atentát na autobus z 21. října 2002 s 13 oběťmi. I v tomto případě útočil islámský džihád.[4]
Vlna terorismu pak ale opadla, zejména poté, co byl tento region od palestinských oblastí počátkem 21. století fyzicky oddělen Izraelskou bezpečnostní bariérou, která zde vyrostla jako v jednom z prvních úseků a sleduje přibližně trasu původní Zelené linie.[5]
I část místního arabského obyvatelstva s izraelským občanstvím ale má nejasný postoj k loajalitě s židovským státem. V regionu okolo Umm al-Fahm má silné pozice Islámské hnutí. Na počátku druhé intifády, v říjnu 2000, proběhly v Izraeli arabské demonstrace. Těch se ve Vádí Ára účastnily tisíce lidí, kteří zablokovali zdejší dálniční tah. Došlo ke konfrontaci s policií a dva obyvatelé z Umm al-Fahm a jeden z Baka-Džat byli zastřeleni. Po těchto nepokojích výrazně poklesl turistický ruch v tomto regionu a izraelští Židé omezili své návštěvy v zdejších obcích.[6]
Úvahy o odstoupení regionu od Izraele
[editovat | editovat zdroj]Počátkem 21. století začali někteří izraelští politici prosazovat odstoupení arabských regionů podél vádí Ára a jejich připojení k případnému palestinskému státu. Toto téma prosazoval zejména Avigdor Lieberman ze strany Jisra'el Bejtejnu. Výměnou za tuto korekci hranice měl Izrael získat palestinský souhlas s anexí některých bloků židovských osad na Západním břehu Jordánu.[1]
Případné vyčlenění arabských sídel ve Vádí Ára z Izraele by ale nebylo jednoduché, protože od roku 1948 zde Izrael zřídil i některá židovská sídla zejména Kacir-Chariš a Mej Ami. Právě Kacir-Chariš byl od počátku 90. let 20. století koncipován v rámci programu Jišuvej ha-Kochavim jako nové město, které mělo posílit židovské demografické pozice v tomto příhraničním regionu většinově osídleným Araby. Tyto plány se sice nepodařilo zcela naplnit, ale v březnu 2010 izraelská vláda ustavila zvláštní výbor pro podrobné plánování výstavby v Chariš, kde se nyní počítalo se zřízením velkého města pro 50 000 ultraortodoxních Židů. Proti plánované výstavbě protestovali někteří místní Arabové i sekulární Židé. Ti se obávali, že výstavba ultraortodoxního města nakonec přesáhne povolený limit a dojde k vytvoření obytného souboru se 100 000 obyvateli.[7] Někteří dokonce mluvili o možném nárůstu města až na 150 000 obyvatel.[8] Myšlenku na převedení vádí Ára pod případný palestinský stát odmítají i místní Arabové. Starosta Umm al-Fahm ji označil za rasistickou a nepřijatelnou.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Aluf Benn: Trading Places, Can a Land Swap Keep Jews From Being a Minority in Their Own State? [online]. The Washington Post, August 14, 2005 [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Welcome To 'Ar'ara [online]. Palestine Remembered [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ לוח 3.- אוכלוסייה, ביישובים שמנו מעל 2,000 תושבים ב-30.06.2009 [online]. ročenky Centrálního statistického úřadu [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-21. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ Fatal Terrorist Attacks in Israel Since the Declaration of Principles [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ran Shapira: Joint Jewish-Arab initiatives revitalize neighbor relations in Wadi Ara [online]. Haaretz, March 21, 2010 Nisan 6, 5770 [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-24. (anglicky)
- ↑ Plans for New Hareidi City Proceed Amid Protests [online]. Arutz Sheva [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Gov’t approves plan to build haredi city in Harish [online]. Jerusalem Post, 14. března 2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vádí Ára na Wikimedia Commons