Villeret

Villeret
	; znak
Poloha
Souřadnice	47°9′35″ s. š., 7°1′10″ v. d.
Nadmořská výška	740 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Bernský Jura
	Villeret Villeret, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	16,22 km²
Počet obyvatel	925 (2018)
Hustota zalidnění	57 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.villeret.ch
PSČ	2613
Označení vozidel	BE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Villeret je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 925^[1] obyvatel.

Geografie

Villeret leží v nadmořské výšce 740 m, vzdušnou čarou 17 km západně od města Biel/Bienne a 1,5 km severovýchodně od Saint-Imier. Obec leží v centrální části údolí Vallon de Saint-Imier po obou stranách toku řeky Schüss (francouzsky Suze), na soutoku s potokem Le Bez, který vytéká z rokle Combe Grède.

Území obce o rozloze 16,2 km² pokrývá poměrně úzký úsek údolní nivy údolí Vallon de Saint-Imier. Centrální část zabírá údolí řeky Schüss, které je široké přibližně 300 metrů. Na severu zasahuje území do antiklinály Montagne du Droit (až 1255 m n. m.) a do sníženiny u Les Breuleux. Na jihu se Villeret rozprostírá až k výšinám masivu Chasseral, kde leží nejvyšší bod obce ve výšce 1590 m n. m., jen kousek západně od vrcholu Chasseral. Na vrcholu Chasseralu se tvrdá nadložní hornina během milionů let rozpadla a erodovala, čímž vznikl severní a jižní hřeben. Mezi nimi se nachází antiklinální údolí, které již bylo erodováno až k další vrstvě tvrdých hornin. Severní hřeben, který se nachází ve výšce 1494 m n. m. v pohoří Cornette, je v obci Villeret přerušen nápadným erozním údolím Combe Grède. Část rokle a jejího okolí je přírodní rezervací. Na širokých hřebenech Montagne du Droit a řetězce Chasseral se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď jednotlivě, nebo ve skupinách. Nadmořská výška pohoří Chasseral je již nad hranicí regionálního lesa. V roce 1997 byla 4 % rozlohy obce pokryta zastavěnou plochou, 51 % lesy a lesními porosty, 44 % zemědělstvím a méně než 1 % neproduktivní půdou.

Villeret zahrnuje četné jednotlivé farmy roztroušené po celém údolí a na vrcholcích Jury. Sousedními obcemi jsou Saint-Imier, Nods a Cormoret v kantonu Bern, Les Breuleux a Muriaux v kantonu Jura a Val-de-Ruz v kantonu Neuchâtel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1390 pod identickým jménem Villeret.^[2]

Do roku 1797 patřil Villeret k panství Erguel, které podléhalo basilejskému knížecímu biskupství. Za francouzské nadvlády (1797–1813) byl nejprve součástí départementu Mont-Terrible, poté départementu Haut-Rhin. V roce 1815 obec připadla kantonu Bern. V roce 1951 se Villeret oddělil od farnosti Saint-Imier; reformovaný kostel byl postaven v letech 1936–1937. Až do poloviny 18. století se na březích řeky Schüss nacházely kovárny, mlýny, hamry a pily, které přitahovaly další vážené řemeslníky (hřebíkáře, zámečníky, kováře). Od roku 1725 změnil strukturu obce hodinářský průmysl a jeho mecenáši, jako byla rodina Blancpainů, působící v tomto odvětví od roku 1735; vznikaly zde továrny, obytné čtvrti a veřejná zařízení. Otevření železniční tratě Biel – Les Convers – La Chaux-de-Fonds v roce 1874 podpořilo rozmach, který vyvrcholil v roce 1910. Krize hodinářství ve 30. a 70. letech 20. století obec těžce zasáhla. Rozhodnutí společností Cartier a Straumann (zubní implantáty a nástroje) o umístění svých závodů v roce 1993, resp. 2000, podpořilo místní průmysl; Cartier však v roce 2003 svou továrnu, navrženou Jeanem Nouvelem, uzavřel. Přírodní rezervace Combe-Grède/Chasseral, založená v roce 1932, je turistickou atrakcí.^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1850	1900	1910	1930	1950	1960	1970	1980	1990	2000
Počet obyvatel	970	1422	1507	1253	1155	1125	1057	884	986	901

83,1 % obyvatel hovoří francouzsky, 11,3 % německy a 2,4 % albánsky (stav v roce 2000). Počet obyvatel Villeretu, který dosáhl svého maxima v roce 1910, klesl do roku 1950 téměř o 25 %. Po přechodném období stagnace následoval další výrazný pokles počtu obyvatel během hospodářské krize v 70. letech 20. století.

Hospodářství

Až do první poloviny 19. století bylo pro Villeret charakteristické především zemědělství. Již od roku 1725 se však začalo rozvíjet hodinářství v domácké výrobě a malých dílnách. Až do 19. století se lesy využívaly k výrobě dřevěného uhlí. V polovině 19. století nastal rychlý hospodářský vzestup a vznikly hodinářské továrny. Stále zde existují pracovní místa v hodinářském průmyslu (Cartier), ve výrobě přesných nástrojů a v místním obchodě. Důležitou roli stále hraje také zemědělství, v němž převažuje chov dobytka a chov dojnic a v údolí se částečně hospodaří na orné půdě.

Doprava

Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici 30 z Biel/Bienne do La Chaux-de-Fonds.

Železniční trať z Bielu do Les Convers se stanicí ve Villeret byla otevřena 30. dubna 1874.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Villeret BE na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Villeret [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-30 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Villeret na Wikimedia Commons
(francouzsky) Oficiální stránky obce

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] GAGNEBIN-DIACON, Christine. Villeret [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2012-05-30 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]