Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

5-hydroxymethylcytosin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
5-hydroxymethylcytosin
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Model molekuly
Model molekuly
Obecné
Systematický název4-amino-5-(hydroxymethyl)pyrimidin-2(1H)-on
Sumární vzorecC5H7N3O2
Vzhledbílé krystaly[1]
Identifikace
Registrační číslo CAS1123-95-1
PubChem70751
ChEBI76792
SMILESC1=NC(=O)NC(=C1CO)N
InChIInChI=1S/C5H7N3O2/c6-4-3(2-9)1-7-5(10)8-4/h1,9H,2H2,(H3,6,7,8,10
Vlastnosti
Molární hmotnost141,13 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

5-Hydroxymethylcytosin (5hmC) je pyrimidinová bázeDNA odvozená od cytosinu. Má význam v epigenetice, protože hydroxymethylová skupina na cytosinu může gen vypínat nebo zapínat. Poprvé byla tato sloučenina pozorována v roce 1952 u bakteriofágů.[2][3] V roce 2009 byl 5-hydroxymethylcytosin nalezen také v lidských a myších mozcích[4] a embryonálních kmenových buňkách.[5]

U savců se vytváří oxidací 5-methylcytosinu, kterou řídí TET enzymy.[6]

5-Hydroxymethylcytosin je pravděpodobně obsažen ve všech savčích buňkách, ale množství se výrazně liší podle druhu buňky. Nejvyšší koncentrace se objevují v neuronech centrální nervové soustavy.[7][8][9]

Množství hydroxymethylcytosinu v buňkách roste s věkem.[7][10]

Přesná funkce této báze není známa, ale předpokládá se, že reguluje expresi genů nebo demethylaci DNA; tuto hypotézu potvrzuje skutečnost, že umělou DNA obsahující 5-hydroxymethylcytosinové (5hmC) zbytky lze po zavedení do savčích buněk přeměnit na DNA s holými cytosiny.[11]

Výskyt 5hmC je výrazně vyšší v zárodečných buňkách, kde se zřejmě podílí na celkové demethylaci DNA.[12]

V DNA embryonálních kmenových buněk byl nalezen 5-formylcytosin, produkt oxidace 5-hydroxymethylcytosinu a možný meziprodukt oxidační demethylace 5-methylcytosinu,[13] i když v myších tkáních nebyla zaznamenána významná množství meziproduktů této demethylace.[9] Předpokládá se, že je 5-hydroxymethylcytosin obzvláště významný pro centrální nervovou soustavu, protože se zde nachází v největších množstvích.[9] 5-Hydroxymethylcytosin se vyskytuje také u nestálých nukleozomů, které během diferenciace buněk často mění místa.[14]

Hromadění 5-hydroxymethylcytosinu v postmitotických neuronech bývá spojováno s „funkční demethylací“, která zprostředkovává transkripci a expresi genů.[15]

Bakterie a fágy

[editovat | editovat zdroj]

Bakteriofágy vyvinuly 5hmC pravděpodobně za účelem zamezení rozpoznání restrikčními enzymy bakterií. T4 fág používá 5hmC pouze v průběhu replikace, kdy navíc hydroxylovou skupinu glykosyluje.[16]

Některé bakterie si oproti tomu vyvinuly restrikční enzymy zaměřené na místa obsahující 5hmC; příkladem je PvuRts1I, objevený v roce 1994.[17]

5hmC u T4 is je vytvářen genomovým proteinem 42, deoxycytidylát-5-hydroxymethyltransferázou; (EC 2.1.2.8). Glykosylační reakce sprostředkovávají DNA alfa-glukosyltransferáza (EC 2.4.1.26), DNA beta-glukosyltransferáza (EC 2.4.1.27), a glukosyl-DNA beta-glukosyltransferáza (EC 2.4.1.28).

5-Hydroxymethylcytosin objevil Skirmantas Kriaucionis, při zkoumání úrovní 5-methylcytosinu u dvou různých druhů neuronů. Všiml si významného množství neznámé látky, kterou poté identifikoval jako 5-hydroxymethylcytosin.[18]

Laboratoř L. Aravinda využila nástroje bioinformatiky a určila, že tato látka pravděpodobně vzniká působením TET enzymů, které mají oxidovat 5-methylcytosin na 5-hydroxymethylcytosin.[19] Výsledky byly předvedeny in vitro a v živých myších a lidských buňkách týmy, který vedli Anjana Rao a David R. Liu.

5-Hydroxymethylcytosin u savců jako první pozoroval R. Yura v roce 1972,[20] ale tento objev je sporný. Yura nalezl velmi vysoké koncentrace 5-hmC v krysích mozcích a játrech, kde zcela nahradil 5-methylcytosin. Tento výsledek byl v rozporu s veškerými předchozími výzkumy složení savčí DNA, a další skupiny jej nedokázaly zopakovat.[21]

Po objevu 5-hydroxymethylcytosinu se objevily pochybnosti o studiích methylace DNA využívajících hydrogensiřičitanové sekvencování.[22]

5-Hydroxymethylcytosin se při hydrogensiřičitanovém sekvenování chová podobně jako jeho prekurzor, 5-methylcytosin.[23] Data tímto postupem získaná tak bude třeba přehodnotit a ověřit, jestli je přeměněnou bází 5-methylcytosin, nebo 5-hydroxymethylcytosin. V roce 2012 laboratoř, kterou vedl Chuan He objevila postup, jak vyřešit detekci 5-hydroxymethylcytosinu jako 5-methylcytosinu při běžném hydrogensiřičitanovém sekvenování s využitím oxidačních vlastností TET enzymů, přičemž byl postup nazván TAB-seq.[24][25]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 5-Hydroxymethylcytosine na anglické Wikipedii.

  1. https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/15337
  2. R. A. Warren. Modified bases in bacteriophage DNAs. Annual Review of Microbiology. 1980, s. 137–158. DOI 10.1146/annurev.mi.34.100180.001033. 
  3. G. R. Wyatt; S. S. Cohen. A new pyrimidine base from bacteriophage nucleic acids. Nature. 1952, s. 1072–1073. DOI 10.1038/1701072a0. PMID 13013321. Bibcode 1952Natur.170.1072W. 
  4. S. Kriaucionis; N. Heintz. The nuclear DNA base 5-hydroxymethylcytosine is present in Purkinje neurons and the brain. Science. 2009, s. 929–930. DOI 10.1126/science.1169786. PMID 19372393. Bibcode 2009Sci...324..929K. 
  5. M. Tahiliani, et al. Conversion of 5-methylcytosine to 5-hydroxymethylcytosine in mammalian DNA by MLL partner TET1. Science. 2009, s. 930–935. Dostupné online. DOI 10.1126/science.1170116. PMID 19372391. Bibcode 2009Sci...324..930T. 
  6. 5-Hydroxymethylcytosine. www.nextbio.com [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-04. 
  7. a b M. Münzel, et al. Quantification of the Sixth DNA Base Hydroxymethylcytosine in the Brain. Angewandte Chemie International Edition. 2010, s. 5375–5377. DOI 10.1002/anie.201002033. PMID 20583021. 
  8. A. Szwagierczak, et al. Sensitive Enzymatic Quantification of 5-Hydroxymethylcytosine in Genomic DNA. Nucleic Acids Research. 2010, s. e181. DOI 10.1093/nar/gkq684. PMID 20685817. 
  9. a b c D. Globisch, et al. Tissue Distribution of 5-Hydroxymethylcytosine and Search for Active Demethylation Intermediates. PLOS One. 2010, s. e15367. DOI 10.1371/journal.pone.0015367. PMID 21203455. Bibcode 2010PLoSO...515367G. 
  10. C.-X. Song, et al. Selective chemical labeling reveals the genome-wide distribution of 5-hydroxymethylcytosine. Nature Biotechnology. 2010, s. 68–72. DOI 10.1038/nbt.1732. PMID 21151123. 
  11. Junjie U. Guo; Yijing Su; Chun Zhong; Guo-li Ming; Hongjun Song. Hydroxylation of 5-Methylcytosine by TET1 Promotes Active DNA Demethylation in the Adult Brain. Cell. 2011, s. 423–434. DOI 10.1016/j.cell.2011.03.022. PMID 21496894. 
  12. J. A. Hackett; R. Sengupta; J. J. Zylicz; K. Murakami; C. Lee; T. Down; M. A. Surani. Germline DNA demethylation dynamics and imprint erasure through 5-hydroxymethylcytosine. Science. 2012-12-06, s. 448–452. DOI 10.1126/science.1229277. PMID 23223451. 
  13. Toni Pfaffeneder, Benjamin Hackner, Matthias Truss, Martin Münzel, Markus Müller, Christian A. Deiml, Christian Hagemeier, Thomas Carell. The Discovery of 5-Formylcytosine in Embryonic Stem Cell DNA. Angewandte Chemie International Edition. 2011-06-30, s. 7008–7012. DOI 10.1002/anie.201103899. PMID 21721093. 
  14. Vladimir Teif; Daria A. Beshnova; Yevhen Vainshtein; Caroline Marth; Jan-Philipp Mallm; Thomas Höfer; Karsten Rippe. Nucleosome repositioning links DNA (de)methylation and differential CTCF binding during stem cell development. Genome Research. 2014-05-08, s. 1285–1295. DOI 10.1101/gr.164418.113. PMID 24812327. 
  15. M. Mellén; P. Ayata; N. Heintz. 5-hydroxymethylcytosine accumulation in postmitotic neurons results in functional demethylation of expressed genes. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. 2017, s. E7812–E7821. DOI 10.1073/pnas.1708044114. PMID 28847947. Bibcode 2017PNAS..114E7812M. 
  16. Alexandra L. Bryson, Young Hwang, Scott Sherrill-Mix, Gary D. Wu, James D. Lewis, Lindsay Black, Tyson A. Clark, Frederic D. Bushman, Sankar Adhya. Covalent Modification of Bacteriophage T4 DNA Inhibits CRISPR-Cas9. mBio. 2015-06-16, s. e00648. DOI 10.1128/mBio.00648-15. PMID 26081634. 
  17. J. G. Borgaro; Z. Zhu. Characterization of the 5-hydroxymethylcytosine-specific DNA restriction endonucleases. Nucleic Acids Research. 2013, s. 4198–4206. DOI 10.1093/nar/gkt102. PMID 23482393. 
  18. A, T, G, C and What?, popsci.com
  19. L. M. Iyer, et al. Prediction of novel families of enzymes involved in oxidative and other complex modifications of bases in nucleic acids. Cell Cycle. 2009, s. 1698–1710. DOI 10.4161/cc.8.11.8580. PMID 19411852. 
  20. N. W. Penn; R. Suwalski; C. O'Riley; K. Bojanowski; R. Yura. The presence of 5-hydroxymethylcytosine in animal deoxyribonucleic acid. Biochemical Journal. 1972, s. 781–790. DOI 10.1042/bj1260781. PMID 4538516. 
  21. R. M. Kothari; V. Shankar. 5-Methylcytosine content in the vertebrate deoxyribonucleic acids: species specificity. Journal of Molecular Evolution. 1976, s. 325–329. ISSN 0022-2844. DOI 10.1007/BF01743628. PMID 933178. Bibcode 1976JMolE...7..325K. 
  22. 5 hydroxymethylcytosine analysis techniques [online]. [cit. 2011-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-10. 
  23. Jin SG et al. (Jun 2010) Examination of the specificity of DNA methylation profiling techniques towards 5-methylcytosine and 5-hydroxymethylcytosine, Nucleic Acids Research 2010 Jun 1;38(11):e125
  24. M. Yu, G. C. Hon, K. E. Szulwach, C. X. Song, L. Zhang, A. Kim, X. K. Li, Q. Dai, Y. Shen, B. Park, J. H. Min, P. Jin, B. Ren, C. He. Base-resolution analysis of 5-hydroxymethylcytosine in the mammalian genome. Cell. 2012, s. 1368–1380. DOI 10.1016/j.cell.2012.04.027. PMID 22608086. 
  25. C. X. Song, K. E. Szulwach, Y. Fu, Q. Dai, C. Yi, X. Li, Y. Li, C. H. Chen, W. Zhang, X. Jiang, J. Wang, L. Zhang, T. J. Looney, B. Zhang, L. A. Godley, L. M. Hicks, B. T. Lahn, P. Jin , C. He. Selective chemical labeling reveals the genome-wide distribution of 5-hydroxymethylcytosine. Nature Biotechnology. 2011, s. 68–72. DOI 10.1038/nbt.1732. PMID 21151123. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]