Červenka (okres Olomouc)
| Červenka | |
|---|---|
.JPG) Kaple sv. Pavlíny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Litovel |
| Obec s rozšířenou působností | Litovel (správní obvod) |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′8″ s. š., 17°5′1″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 447 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,30 km²[2] |
| Katastrální území | Červenka |
| Nadmořská výška | 236 m n. m. |
| PSČ | 784 01 |
| Počet domů | 426 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Obecní úřad Červenka Svatoplukova 16 784 01 Červenka epodatelna@obeccervenka.cz |
| Starosta | Renata Dvořáková |
| Oficiální web: www | |
  Červenka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 552186 |
| Kód části obce | 21032 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v Olomouckém kraji, Okrese Olomouc 18 km severozápadně od Olomouce a 3 km severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Moravy. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]V prvním písemném dokladu z roku 1287 je vesnice jmenována německým jménem Schwarzbach ("Černý potok"), které se v němčině užívalo až do 20. století. Česky je jméno vesnice doloženo až z roku 1616 jako Černá či Černé (písemný doklad je nejednoznačný). Lidově se do 20. století užívalo ve vsi samotné jméno Černé (v nářeční podobě Černý), v okolních vesnicích pak Černová. Původní jméno vesnice asi bylo Čermná nebo Čermné od přídavného jména čermný - "červený", podoba Černá/Černé (na níž je založeno i německé jméno) by pak vznikla nedbalou výslovností. Vesnice by pak byla pojmenována podle červené barvy půdy či zabarvení vody v některém místním vodním toku. V polovině 19. století se v písemných pramenech objevuje podoba Červinka, o něco později (nejpozději 1872) upravená na Červenka. Alois Vojtěch Šembera se pokusil zavést jméno Čermné.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.
Během první světové války byli z červenského nádraží odváženi vojíni k ruským hranicím na Halič. Z Červenky bylo povoláno 176 branců, mužů ve věku 18 až 50 let.
V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle.[5]
V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí byla i Červenka.[6] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Červenka | 621 | 693 | 773 | 872 | 988 | 979 | 958 | 859 | 1144 | 1152 | 1270 | 1257 | 1314 | 1437 |
| Počet domů | část Červenka | 92 | 101 | 110 | 120 | 128 | 145 | 174 | 208 | 228 | 230 | 278 | 319 | 339 | 385 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
- Kaple sv. Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
- Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
- Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d'Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová – Přerov (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 2006–2008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]- HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich montáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
- AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
- Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
- Lachnit – LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
- DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
- Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- František Flasar (1903–1989), malíř a štukatér
- František Dvořák (1920–2015), historik umění
- Oldřich Kylar (1922–1974), válečný pilot[9][10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel sv. Alfonse -
Zámek, později klášter, dnes domov pro seniory -
Nádraží
_(5).jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 163, 164.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83 a 537.
- ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Červenka [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Čeští RAFáci - Czech RAF Crew. www.rafaci.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Diskusní fórum modelářů • Zobrazit téma - Oldřich Kylar u 313 perutě RAF. www.modelforum.cz [online]. [cit. 2023-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MOTLOVÁ, Jana, a kol. Obec Červenka. Brno: F.R.Z. agency, 2017. 204 s. ISBN 978-80-88131-23-6.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Encyklopedické heslo Červenka v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Obrázky, zvuky či videa k tématu Červenka na Wikimedia Commons - http://www.obeccervenka.cz/ – obecní stránky
- http://registry.czso.cz/irso/cisdet.jsp?orgkodcis=53&kodcis=43&kod=552186&z=1604530&selvaz=61[nedostupný zdroj] – Český statistický úřad
- http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-2103.htm – Města a obce online
