Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf

Římskokatolická; farnost – děkanství; Varnsdorf
	Děkanský kostel sv. Petra a Pavla; s budovou děkanství vpravo vedle kostela
Základní údaje
Církev	římskokatolická
Vikariát	děčínský
Diecéze	litoměřická
Provincie	česká
Administrátor excurrendo	R.D. ThLic. Jacek Kotisz
Lokalizace farnosti
	Římskokatolická; farnost – děkanství; Varnsdorf
Území farnosti
	Varnsdorf
Kontakt
Adresa sídla	Lobendavská 112, Dolní Poustevna, 407 47, Česko
Souřadnice	50°54′43,92″ s. š., 14°37′13,44″ v. d.
Webové stránky	dekanstvi-varnsdorf.webnode.cz/nase-kostely/
E-mail	farnost.varnsdorf@dltm.cz
Datová schránka	qgipuxh
IČO	49888064 (VR)
Externí odkazy
	Databáze Ministerstva kultury České republiky
	Údaje v infoboxu aktuální k 7/2023
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost – děkanství Varnsdorf (lat. Warnsdorfium^[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Varnsdorf a v jeho okolí. Organizačně spadá do děčínského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Petra a Pavla ve Varnsdorfu.

Historie farnosti

Farnost je starobylá a existovala již před rokem 1384. Matriky zde byly vedeny od roku 1630. Farnost byla kanonicky znovuzřízena před rokem 1714. Od roku 1894 byla povýšena na děkanství.^[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:^{[p 1]}

1650 Andr. Graf
1715 Anton. Flor. Schossig
1718 Jos. Franc. Kelner
1753 Gotfried. Liesner
1759 Gotfried. Vetter
1765 Joan. Georg. Palme
1790 Ioan. Zephir Stolle (OFM Cap), † 25. 10. 1810^[3]
1811 Joachim Liebisch,^[4] n. 10. 10. 1780 Varnsdorf, o. 28. 3. 1804
1844 Jos. Němetz, n. 13. 12. 1798 Chabařovice, o. 7. 9. 1823
1850 Jos. Heller, n. 27. 6. 1800 Lbín, o. 3. 9. 1828
1854 chybí katalog
1855 Anton. Moeller, n. 6. 1. 1814 Liberec, o. 20. 8. 1837
1864 chybí katalog
1865 Franc. Wünsch, n. 19. 2. 1815 Štětí, o. 29. 7. 1841, † 17. 6. 1885
1886 Paul. Schirz, n. 30. 3. 1827 Lípa, o. 25. 7. 1851, † 30. 12. 1899
- 1. 8. 1894 — říjen 1896 Augustin Fibiger, kaplan, n. 20. 11. 1868 Bakov nad Jizerou, o. 14. 5. 1894 Řím, † 8. 5. 1936 Litoměřice
1901 Josef Funk, n. 27. 12. 1867 Vroutek, o. 24. 5. 1891, † 7. 11. 1924
1909 Gustav Josef Möngler, n. 26.7.1866 v 6 hodin ráno Loučné u Jiříkova (Lučany), čp. 26; byl synem Gustava Mönglera, který byl synem Carla Mönglera a Rosalie roz. Wenzel; a Magdaleny, která byla dcerou Josefa Hase a Magdaleny roz. Herbrich; gymnaziální studia absolvoval na Gymnáziu v Bohosudově; filosoficko-teologická studia v Litoměřicích; vysvěcen byl 24.5.1891; stal se děkanem ve Varnsdorfu, † 26.7.1921
- 1921 par. vacat, admin. interc. Jos. Jarschel
1922 Jos. Jarschel, n. 4. 7. 1870 Jiříkov, o. 5. 7. 1896, † 12. 10. 1931
- 1931 par. vacat, admin. interc. Jos. Klaus
1932 Aemil. Elstner, n. 10.7.1893 Schönbach, o. 2. 7. 1916
1. 3. 1946 Jan Vraštil
1. 5. 1951 Mojmír Melan
1. 11. 1951 Reinhold Czejarek
9. 11. 1966 Jiří Mickel
1. 11. 1981 Alexej Baláž, děkan, † 3. 11. 2016
8. 11. 2016 Vojtěch Suchý, SJ, admin. exc. in materialibus
1. 12. 2016 Jacek Kotisz, admin. exc.^[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Galerie duchovních

Augustin Fibiger
Gustav Josef Möngler, děkan ve Varnsdorfu
Winzenz Hille, profesor katechetiky ve Varnsdorfu od roku 1907
Josef Franz Patzelt, rodák z Varnsdorfu
Josef Funk
Jan Vraštil
Mojmír Melan
Alexej Baláž
Vojtěch Suchý

Kněží rodáci

Josef Franz Patzelt (* 13. března 1853 Vansdorf, čp. 92), byl synem Antona Patzelta - tkalce, vnukem Franze Patzelta - tkalce a Theresie roz. Lischka; matka se jmenovala Veronika, dcera Franze Seidkmanna - domkáře a Rosalie roz. Günnekrudové. Gymnaziální studia absolvoval na gymnáziu v Bohosudově a filosoficko-teologická studia v klášteře redemptoristů v Mauternu ve Štýrsku. Na kněze byl vysvěcen v roce 1876. Působil jako kooperátor ve Furthu, dále provisor ve Furthu, kooperátor v Badenu; farář v Drasenhofenu, kde se stal čestným občanem Drasenhofenu a od roku 1901 byl farářem v Hafnerbergu.

Území farnosti

Do farnosti náleží území obce:^[2]^[5]

Varnsdorf (Warnsdorf^{[p 2]})

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.	Kostel sv. Petra a Pavla	Varnsdorf	bližší informace o bohoslužbách	50°54′44″ s. š., 14°37′13″ v. d.	děkanský farní kostel^[2]^[6]	18203/5-4022 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
2.	Kostel sv. Karla Boromejského	Varnsdorf	bližší informace o bohoslužbách	50°54′3″ s. š., 14°37′34″ v. d.	filiální kostel^[2]^[7]	26839/5-4042 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
3.	Hřbitovní kaple	Varnsdorf	bohoslužby příležitostně	50°54′38″ s. š., 14°36′33″ v. d.	hřbitovní kaple	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Dolní Poustevna, jehož součástí je i farnost – děkanství Varnsdorf. Od 3. listopadu 2016, kdy zemřel její děkan Alexej Baláž, je farnost – děkanství Varnsdorf spravována excurrendo. Přehled farních kolatur je v tabulce farních obvodů děčínského vikariátu.

Odkazy

Poznámky

↑ Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
↑ Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference

↑ MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 416.
↑ ^a ^b ^c ^d Macek, s. 202.
↑ ^a ^b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023.
↑ PODLEŠÁK, Jiří. Historie výstavby kostela sv. Františka z Assisi na Studánce. In: Filip Mágr, Renata Procházková, Ivo Vondrovský, Jarmila Winklerová a Josef Zbihlej. Mandava 2022. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2022-11. ISBN 978-80-906729-5-6. S. 1361.
↑ Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
↑ Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Karla Boromejského, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze

[latina-3] Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.

[němčina-7] Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

[1] MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 416.

[Macek-2] Macek, s. 202.

[archiv-4] Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2023.

[Podlesak-5] PODLEŠÁK, Jiří. Historie výstavby kostela sv. Františka z Assisi na Studánce. In: Filip Mágr, Renata Procházková, Ivo Vondrovský, Jarmila Winklerová a Josef Zbihlej. Mandava 2022. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2022-11. ISBN 978-80-906729-5-6. S. 1361.

[6] Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2020-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23.

[8] Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Petra a Pavla, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.

[9] Katalog biskupství litoměřického, Kostel sv. Karla Boromejského, Varnsdorf [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.

[1]

[2]

[p 1]

[3]

[4]

[5]

[p 2]

[6]

[7]