Šeng Š’-cchaj
| Šeng Š’-cchaj | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. prosince 1895 Kchaj-jüan |
| Úmrtí | 13. července 1970 (ve věku 74 let) Tri-Service General Hospital |
| Alma mater | Akademie japonské císařské armády |
| Povolání | politik |
| Politické strany | Kuomintang (od 1943) Komunistická strana Sovětského svazu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šeng Š’-cchaj (čínsky pchin-jinem Shèng Shìcái, znaky zjednodušené 盛世才, Wade-Gilesova transkripce Sheng Shih-ts’ai; 3. prosince 1895 Kchaj-jüan (provincie Liao-ning) – 13. července 1970 Tchaj-pej) byl vojenský vůdce, jenž spravoval Sin-ťiang (čínsky新疆; pinyin: Xīnjiāng) v období 1933–1944, které bylo poznamenáno sovětským vlivem. Působil také jako ministr zemědělství (1944–1945).[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Studium a počátek kariéry
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 3. prosince 1895 do rolnické rodiny, která pocházela z provincie Liao-ning. V mládí absolvoval studia v Šanghaji, poté se vydal studovat národní hospodářství do Tokia. V této době se začaly formovat jeho nacionalistické a zároveň marxistické myšlenky. Po návratu do Číny se roku 1919 účastnil Hnutí čtvrtého května. Ve dvacátých letech vstoupil do armády. V tomto období se opět vydal do Japonska, tentokrát za studiem na vojenské akademii, k čemuž mu pomohl Čankajšek. Sloužil kuomintangské armádě, která usilovala o nacionalistickou vládu v Číně, přestože členem Kuomintangu se kvůli svému marxistickému přesvědčení nestal.
Vláda v Sin-ťiangu
[editovat | editovat zdroj]Roku 1930 byl armádou poslán do Sin-ťiangu, který tou dobou ovládal Ťin Šu-žen. O rok později došlo k ujgurskému povstání, které byli schopni odrazit jen s pomocí Sovětského svazu. Ten si na oplátku vyžádal několik výsad, díky kterým byl schopen kontrolovat téměř celou oblast Sin-ťiangu.[2] Období Šeng Š'-cchajovy vlády se považuje za dobu velkých sovětských vlivů. V Urumči byl přítomen sovětský konzul, bez jehož vědomí nemohl Šeng Š'-cchaj učinit žádné rozhodnutí.
Vlády se chopil 12. dubna roku 1933. Svou politiku definoval šesti základními body: antiimperialismus, vazby se Sověty, rasová a národnostní rovnost, „čistá“ vláda, mír a rekonstrukce oblasti. Sin-ťiang se stal monopolem Sovětů, kteří zde měli bez souhlasu čínské nacionalistické vlády přístup ke všem přírodním zdrojům včetně ropy. Sovětský vliv se tak netýkal pouze armády, nýbrž celého hospodářství.[3] Šeng Š’-cchajova politika však byla silně anti-muslimská a anti-kazašská, zapříčinila proto roku 1937 islámské povstání. Šeng Š’-cchaj jej potlačil a brzy poté začaly ve spolupráci se Stalinem politické čistky, během nichž došlo k zatčení a odstranění údajných spiklenců. Bylo to období, kdy byl Sin-ťiang Sovětským svazem prakticky ovládán navzdory snahám Komunistické strany Číny o znovusjednocení této oblasti s vlastí. Sin-ťiang se ocitá v situaci, kdy byl sovětským loutkovým státem.[4] Roku 1938 Šeng Š’-cchaj navštívil Moskvu a stal se členem Komunistické strany Sovětského svazu.[5]
V prosinci roku 1941 vstoupily Spojené státy americké do války. Šeng Š’-cchaj viděl oslabenou pozici Sovětského svazu, a tak se v myšlenkách vrátil k čínské nacionalistické straně a také se stal členem Kuomintangu. Ze Sin-ťiangu vyhnal sovětské poradce a nechal odstranit mnoho členů Komunistické strany Číny včetně Mao Ce-mina, bratra Mao Ce-tunga. Po sovětském úspěchu v bitvě u Stalingradu se opět obrátil na sovětské síly a poslal v červnu 1943 Stalinovi dopis s žádostí o pomoc.[6] Stalin však odmítl a dopis poslal vůdci strany Kuomintang, Čankajškovi.
Následně je poté roku 1944 Šeng Š’-cchaj zbaven svého úřadu a poslán vykonávat jinou funkci do Čchung-čchingu. Ze Sin-ťiangu si kromě svého majetku odvezl také velké bohatství, kterého za dobu svého tamějšího působení nabyl. V letech 1944-1945 byl Čankajškem jmenován ministrem zemědělství.
Závěr života
[editovat | editovat zdroj]Roku 1949 se společně s armádou Kuomintangu stáhl na Tchaj-wan, kde 13. července 1970 zemřel. Se svou manželkou měli čtyři děti, z nichž dvě byly narozeny za dob jeho působení v Sin-ťiangu.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sheng Shicai: Chinese warlord. UP/CLOSED [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ TANRIDAGL, Gülzade. Le roman historique,véhicule du nationalisme ouïgour , Cahiers d’études sur la Méditerranée orientale et le monde turco-iranien [online] [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. DICKENS, Mark. The Soviets in Xinjiang 1911-1949 [online], 1990 [cit. 2019-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-09.
- ↑ GANDIL, Alexandre. Vie et mort des Républiques du Turkestan oriental (1933-1934 et 1944-1949). Asialyst [online] [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Le Xinjiang à partir de 1911 [online] [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Letter of Governor Shicai Sheng to CDES. Stalin, Molotov, and Voroshilov. WIlson Center: Digital Archive [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ 盛世才 [online] [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šeng Š’-cchaj na Wikimedia Commons
