Location via proxy:   [ UP ]  
[Report a bug]   [Manage cookies]                
Přeskočit na obsah

Žatec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o městě. O obci na Jihlavsku pojednává článek Žatec (okres Jihlava).
Žatec
Logo města
Náměstí Svobody s radnicí a trojičním sloupem
Náměstí Svobody s radnicí a trojičním sloupem
Znak města ŽatecVlajka města Žatec
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŽatec
Obec s rozšířenou působnostíŽatec
(správní obvod)
OkresLouny
KrajÚstecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°19′38″ s. š., 13°32′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel19 046 (2024)[1]
Rozloha42,68 km²[2]
Nadmořská výška233 m n. m.
PSČ438 01
Počet domů2 723 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.6
Počet ZSJ29
Kontakt
Adresa městského úřadunáměstí Svobody 1
438 01 Žatec 1
posta@mesto-zatec.cz
StarostaRadim Laibl (ANO)
Oficiální web: www.mesto-zatec.cz
Žatec na mapě
Žatec
Žatec
Další údaje
Kód obce566985
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žatec (německy Saaz) je město na severozápadě Česka, v Ústeckém kraji, v okrese Louny. Leží na řece Ohři. Žije zde přibližně 19 tisíc[1] obyvatel, což ze Žatce činí největší město okresu. Historické centrum s jeho průmyslovou čtvrtí z 19. století, ve které je největší koncentrace staveb spojených se zpracováním chmele a obchodováním, bylo roku 2023 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.[4] Žatec dne 18. dubna 2024 obdržel ocenění Historické město roku 2023[5] a osmkrát získal obdržení Historické město kraje.[6]

Historie

Ostrožna nad Ohří však byla poprvé opevněna už na konci pozdní doby halštatské.[7] V 8. a 9. století se na ní podle archeologických nálezů nacházela neopevněná osada, kterou v 1. polovině 10. století nahradilo žatecké hradiště.[8] První písemnou zmínku z roku 1004 o něm obsahuje kronika Dětmara z Merseburku.[9] V roce 1265 král Přemysl Otakar II. udělil Žatci městská privilegia. Velmi známé je dílo Oráč a smrt (Ackermann aus Böhmen) žateckého městského notáře Jana ze Žatce z roku 1400, považované za vrchol pozdně středověké německy psané literatury v českých zemích. Roku 1404 je poprvé zmiňován žatecký hrad.

Pohled na Žatec v 17. století
Pohled na vyvýšené centrum v 19. století

Husitství

Významnou úlohu Žatec sehrál v době husitské revoluce. Byl zpočátku, v době silného vlivu chiliasmu, dokonce považován za jedno z pěti měst (spolu s „městem Slunce“ Plzní, Louny, Klatovy a Slaným), která v nastávajícím konci světa uniknou zkáze. Ve městě působili významní husitští kněží Petr Němec a Petr Špička. V září roku 1421 město ustálo útok a měsíční obléhání během druhé křížové výpravy do Čech. Spolu s městy Louny a Slaným byl vytvořen žatecko-lounský svaz, v jehož čele stál Jakoubek z Vřesovic.

Doba pohusitská

V 16. století patřil Žatec mezi největší česká města a byl centrem Žateckého kraje. Krajským městem zůstal až do roku 1850.

Žatec se rovněž připojil ke stavovskému povstání. Jeho někdejší purkmistr – Maxmilián Hošťálek z Javořice – byl jedním z 27 českých povstalců popravených 21. června 1621 na Staroměstském náměstí. Třicetiletá válka znamenala výrazný úpadek a postupnou germanizaci dosud etnicky převážně českého města.

Od 18. století do okupace

18. i 19. století znamenala další rozvoj pivovarnictví a pěstování chmele ve městě a okolí. V těch dobách byl založen např. nový pivovar na místě bývalého hradu na Žižkově náměstí (kde je dodnes), chmelařský spolek a chmelný trh. Co se týče správního vývoje, zůstal Žatec i po reformě krajského zřízení v roce 1788 sídlem kraje, od roku 1850 klesl na postavení okresního města. Během období průmyslové revoluce se ve městě rozvíjel průmysl, vznikla zde továrna na výrobu kartonu a papírových krabic, jeden z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku, vybudovaná podnikatelem Moritzem Lüdersdorfem,[10] či rozsáhlý areál Dreherova pivovaru. V roce 1930 žilo ve městě 18 tisíc obyvatel převážně německé národnosti, v říjnu 1938 bylo po Mnichovském diktátu připojeno k Třetí říši jako součást župy Sudetenland.

Druhá světová válka

ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Žatec se stal hraničním městem třetí říše. Koncem druhé světové války sloužilo město jako jeden velký lazaret a skrýš pro prchající vojáky Wehrmachtu. Poblíž města bylo vystavěno vojenské letiště, které sloužilo k testování nových, snad i „zázračných“ (dle říšského vůdce Hitlera) zbraní a jiné letecké techniky.

Vojenské letiště s betonovou dráhou pak ještě dlouho po válce sloužilo armádě ČSR a ČSSR a letka zde dislokovaná měla primárně za úkol ostrahu západní hranice se SRN. Na počátku 60. let pak odtud odstartovaly dva stroje typu MiG-15 proti narušiteli, kterého představovaly dva stroje americké armády typu Typhoon ze základny v SRN. Jeden stroj byl lehkou střelbou pilota ze žatecké základny částečně poškozen. I tak se však stihl vrátit nad území SRN, kde pár km za hranicemi nouzově přistál. Tento incident je jediný doložený bojový kontakt mezi československými piloty a piloty ze strany NATO.

Mezi piloty žateckého letiště také sloužil Oldřich Pelčák, pozdější člen připravované první neruské a neamerické kosmické posádky, kde druhým kandidátem z ČSSR byl Vladimír Remek, který byl nakonec pro tento úkol vybrán. V 80. letech a na začátku 90. let zde sloužil a výborně reprezentoval umění českých vojenských pilotů Václav Vašek, který vedle ruských a ukrajinských pilotů jako jediný předváděl se špičkovým nadzvukovým letounem prvek vysoké letecké akrobacie, tzv. „Zvon“.

Krátce před koncem války byl na dnešní západní nádraží proveden letecký nálet. Žatec byl osvobozen Rudou armádou.

Od konce druhé světové války do roku 1989

Ulice v historickém centru v roce 1994
ikona
Tato část článku není dostatečně ozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Po druhé světové válce nastalo vysídlení německého obyvatelstva a dosídlování Čechy. Na přelomu května a června 1945 došlo v Žatci divokého odsunu prováděném členy Revolučních gard a armádou. Tyto akce vyvrcholily postoloprtským masakrem.

V létě 1948 bylo ze žateckého letiště odesláno 24 letadel Avia S-199 (rozebraných na jednotlivé části a v útrobách velkých letadel uložených) v rámci vojenské pomoci Československa nově vzniklému státu Izrael (tzv. akce Žatec – Haifa). V souladu se stejnou akcí na podporu nového státu Izrael ze žateckého letiště (kódové označení Etzion) také startovaly plně vojensky vyzbrojené 3 ks tzv. létajících pevností s mezipřistáním na základně v Itálii a s cílem nad Egyptem, kde bombardovaly egyptské pozice a pomáhaly tak udržet část vojenských sil, které tak nemohly zasáhnout při napadení Izraele. Piloty byli Američané nebo Angličané.

Při správní reformě, 1. června 1960, Žatec politicky „neobhájil“ titul okresního města, kterým se staly 20 km vzdálené Louny. V roce 1961 byl Žatec vyhlášen městskou památkovou rezervací. V období 70. a 80. let dochází k bouřlivé výstavbě sídlišť, zejména v západní a jižní části města, jsou likvidovány cenné podměstské statky a rozsáhlé čtvrtě z 19. a počátku 20. století. Historické jádro města chátrá, většina finančních prostředků, přerozdělená do okresu, připadá do nového okresního města Louny.[zdroj⁠?!] Ze Žatce jsou postupně odstraňovány okresní úřady, soud, některé strategické podniky (mlékárna aj.), z chladicího zařízení nové mlékárenské linky je v Lounech vybudováno kluziště.[zdroj⁠?!] Tento stav přetrvával až do roku 1989, kdy Žatec nastoupil cestu vlastní obnovy.

21. století

Dnes dochází k postupné obnově historických památek. Některé objekty ve městě chátrají, ale na jejich obnově se již pracuje. Východní část městského jádra je na tom velmi špatně (tj. oblast Chelčického náměstí), neboť byla v dřívějších letech obývána nepřizpůsobivými obyvateli. V roce 2006 byla provedena rekonstrukce náměstí Svobody (prostranství před radnicí).

Ve městě je nemocnice, gymnázium, dvě obchodní akademie, dvě odborná učiliště, čtyři základní školy, mateřské školy a speciální základní škola a dvě nádraží. Dále pak divadlo s digitálním kinem a 3D kinem, letní kino. Vydávají se Žatecké noviny a Žatecký týdeník. Bezpečnost zajišťuje Hasičský záchranný sbor, městská policie i Policie ČR, ve městě sídlí vojenská posádka (4. brigáda rychlého nasazení). Pracuje se na zásadní obnově a přestavbě kasáren v moderní vojenské městečko ve městě.

Od roku 2023 je město jako součást regionu Žatec a krajina žateckého chmele zapsané na seznam Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.[11]

Přírodní poměry

Žatec leží v jihozápadní části Ústeckého kraje na jižním okraji Mostecké pánve v podhůří Doupovských hor. Jižně od města se rozkládá přírodní park Džbán. Proti proudu řeky Ohře se nachází Vodní nádrž Nechranice s nejdelší sypanou hrází ve střední Evropě.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 237 domech 16 211 obyvatel, z nichž bylo 8 631 žen. 1 820 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 13 979 k německé a 53 k židovské. Žilo zde 14 321 římských katolíků, 648 evangelíků, 109 příslušníků Církve československé husitské a 907 židů.[12] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 671 domech 18 100 obyvatel. 3 156 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 14 422 k německé. Žilo zde 15 856 římských katolíků, 707 evangelíků, 231 příslušníků Církve československé husitské a 760 židů.[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021[14][15]
Obec Žatec
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 10 050 11 660 14 520 17 754 18 666 17 761 19 757 14 088 15 661 16 525 19 145 20 320 19 919 18 786 18 467
Místní část Žatec
Obyvatelé 8 869 10 425 13 234 16 188 17 130 16 211 18 100 13 174 14 582 15 608 18 368 19 699 19 266 18 139 18 346
Domy 695 759 885 1 034 1 197 1 237 1 671 2 059 1 791 1 726 1 866 2 015 2 134 2 264 2 723
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Velichov a Záhoří.
  • Věková struktura obyvatel obce Žatec roku 2011
    Věková struktura obyvatel obce Žatec roku 2011
  • Rodinný stav obyvatel obce Žatec roku 2011
    Rodinný stav obyvatel obce Žatec roku 2011
  • Vzdělání obyvatel obce Žatec roku 2011
    Vzdělání obyvatel obce Žatec roku 2011

Obecní správa

Části města

Kněžská brána, součást středověkého opevnění v Žatci

Město se skládá ze sedmi částí:

Zastupitelstvo a rada města

Žatecké zastupitelstvo zvolené v roce 2022 se skládá z osmi politických subjektů - ANO 2011 (8 mandátů), SPD, VPM (oba po 3 mandátech), ODS, STAN (oba po 2 mandátech); KSČM a nezávislí, Žatec srdce regionu – koalice TOP 09 a nezávislých, Piráti (všichni po 1 mandátu). Radu města sestavily ANO 2011, Volba pro město a ODS. Dle koaliční dohody byl v řijnu 2022 novým starostou zvolen Radim Laibl (ANO).[16]

Složení zastupitelstva po komunálních volbách v roce 2018

Hospodářství

Průmysl

Bývalé vojenské letiště bylo přeměněno na průmyslovou zónu Triangle. První velkou investicí byla již ukončená výroba displejů a televizorů japonských společností IPS Alpha a Hitachi. K roku 2018 funguje v jejich halách výroba vnitřního vybavení pro auta firmy Grammer. Od roku 2019 se rozbíhá výroba pneumatik korejské společnosti NEXEN TIRE. Největším zaměstnavatelem v zóně zůstává společnost Yanfeng s výrobou dílů pro automobilní průmysl.[17]

U jezu na Ohři na západním okraji města se nachází Malá vodní elektrárna Libočany.

Chmelařství a pivovarnictví

Oblast, jíž je Žatec střediskem, proslula pěstováním chmele. Pěstování chmele je rovněž inspirací pro každoroční chmelové slavnosti – tzv. Dočesná. Ve městě se nachází muzeum chmele, významný Chmelařský institut a sídla mnoha společností zabývajících se obchodem s touto komoditou. Žatecký chmel je ve světě velmi ceněný díky velkému obsahu hořkých aromatických látek (lupulin).

Právě díky chmelu a Dočesné je Žatec známý v celém Česku. Na chmelové brigády jezdili studenti ze všech koutů České i Slovenské republiky.

Ve městě sídlí Pivovar Žatec, jenž své pivo úspěšně vyváží do světa a pravidelně získává ocenění na degustacích v ČR, ale i ve světě. V červnu 2006 vyhrálo Žatecké pivo na Mezinárodním pivním festivalu v australském Sydney.

Ve městě působí recesistické občanské sdružení Chrám chmele a piva, které pořádá slavnosti Chmelfest a snaží se o propagaci nejen Žatce jako města chmele, ale i celé chmelařské oblasti v okolí.

Doprava

Žatcem vede silnice I/27, na kterou se v něm napojují silnice II. třídy: II/225, II/250 a II/227. Z železničních tratí městem prochází železniční tratě Žatec–Obrnice, Lužná u Rakovníka – Chomutov a Plzeň–Žatec, které se křižují ve stanici Žatec.

Společnost

Nyní je ve městě koupaliště s wellnes centrem a sportovištěm, město disponuje 2 fotbalovými hřišti, z toho jedno je přístupné pro veřejnost. Dále je zde digitální, 3D a letní kino, divadlo, nahrávací studio a mnoho obchodů jako například Obchodní Centrum Kaufland, které zahrnuje obchody Takko, Sportisimo, Kik, Elektro, Dračík, Jysk a další. Dále zde funguje Tesco, Lidl, Penny Market, Norma, Exe, ArmyShop, kavárny, cukrárny, čajovna a skateshop.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Žatci.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie
  • Roubený dům na předměstí
    Roubený dům na předměstí
  • Trojiční sloup na náměstí
    Trojiční sloup na náměstí
  • Dům s galerií a muzeem na Masarykově ulici
    Dům s galerií a muzeem na Masarykově ulici
  • Žatecká synagoga
    Žatecká synagoga
  • Domy na hlavním náměstí
    Domy na hlavním náměstí
  • Mederův dům
    Mederův dům

V Regionálním muzeu K. A. Polánka byla v květnu roku 2002 otevřena stálá expozice Kabinet chmelových známek dokumentující historický vývoj a teritoriální rozšíření chmelových známek v Čechách. V současnosti expozice obsahuje bezmála 1300 vystavených sbírkových předmětů a je tak největším vystavovaným souborem svého druhu v České republice. Část těchto známek je k vidění ve Chmelařském muzeu. K expozici se váží webové stránky, které detailně pojednávají o jednotlivých druzích těchto pracovních známek.[19]

Zaniklé stavby

Roku 1715 byla na žateckém náměstí vysvěcena nově postavená Loretánská kaple. Založena byla z odkazu lékárníka a žateckého radního Johanna Clemense Calderara. Roku 1738 ji poškodil požár, ale v krátké době byla opravena a její fasádu ozdobily sochy od J. K. Vettera. Roku 1790 byla Santa Casa odsvěcena a přestavěna na obytný dům, který byl po roce 1945 zbořen.[20][21]

Sport

Mezi válkami působil ve městě úspěšný německý fotbalový klub DSV Saaz.[22] Na počátku třicátých let složil silný profesionální tým zvaný Wunderelf (zázračná jedenáctka), který trénoval bývalý reprezentant Otakar Škvain-Mazal. Absolvoval dokonce jeden ročník nejvyšší československé soutěže (1935/1936). V této sezóně za něj nastupoval například i československý reprezentant Ľudovít Rado nebo rakouský reprezentant Johann Hoffmann. Klub zanikl v důsledku vysídlení Němců z Československa. Ve městě později působil vojenský fotbalový klub VTJ Žatec. Odehrál pět sezón v druhé nejvyšší soutěži (1977/1978, 1978/1979, 1979/1980, 1985/1986, 1986/1987). Zanikl roku 1991 sloučením s FK Teplice.

V roce 1989 se v Žatci konalo Mistrovství Československa v cyklokrosu.

Zajímavosti

Žatecká nej

Nejmenší chmelnice světa vedle žatecké radnice
  • Hrob nejstaršího pivaře světa – Lojzy Lupulína (recese)[23]
  • Nejmenší chmelnička na světě (na náměstí Svobody)[24]
  • Nejmenší pivovar na světě (pokusný pivovar ve Chmelařském institutu)[25]
  • Největší sklad chmele na světě[25]
  • Největší chmelařská oblast ČR (zahrnuje okresy Louny, Rakovník, Kladno, Chomutov a už pěstitelsky neaktivní okresy Plzeň-sever a Rokycany)[26]
  • Žatecko je nejsušší oblastí ČR (srážkový stín Doupovských a Krušných hor)[27]
  • Druhá největší synagoga v Čechách[28]

Dočesná

Podrobnější informace naleznete v článku Dočesná.

Tato akce vznikla původně jako oslava dočesání posledního chmelového štoku a v průběhu let doznávala mnoha proměn. V dnešní podobě se těžištěm oslav a zábavy stalo centrální náměstí Svobody, kde je před radnicí umístěno hlavní pódium, na kterém se po oba dny střídají zábavné pořady především hudebních žánrů. Nedílnou součástí jsou chmelové a pivní soutěže, mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě. Výjimečnost programu umocňuje historická divadelní scénka jejímž vyvrcholením je pasování vybraného pěstitele do rytířského stavu a jeho dekorování chmelovým věncem, slavnostní narážení pivního sudu a strhnutí posledního štoku v nejmenší chmelnici na světě, která se nachází přímo na žateckém náměstí. Speciální programy jsou na dalších dvou scénách. Na dětské scéně do podvečera probíhají pásma soutěží, písniček a her. Ve večerních hodinách na tomto pódiu probíhá rockový program, nechybí vystoupení známých rockových hvězd. Druhou scénu tvoří pódium s programem zaměřeným na folkovou a country muziku. Na žatecké Dočesné se představují pivovary z celé České republiky, ale i ze zahraničí.[29]

Ve filmu a televizi

Seriálové Náměstíčko je ve skutečnosti náměstí Maxmiliána Hošťálka v Žatci
Kostelík svatého Václava na Dolním předměstí

Ve městě se díky jeho starobylé podobě natáčí ročně několik filmů, seriálů a reklam. Množství českých a zahraničních děl zde nelze uvést, protože neustále přibývají neuvěřitelným tempem, ale asi nejznámější českým divákům bude seriálová tvorba České televize Náměstíčko, Náves, Příkopy, Nemocnice na kraji města, či Já, Mattoni. Do Žatce sjíždí filmové štáby snad z celého světa a natáčí zde zejména historické filmy, zejména s židovskou tematikou. Ve městě funguje muzeum filmů natáčených v Žatci.

Filmy (částečně) natáčené v Žatci:

Rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Žatec a krajina žateckého chmele se dostaly na seznam UNESCO. ČT24 [online]. 2023-09-18 [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Město Žatec získalo prvenství v soutěži Historické město roku 2023. Žatecký a lounský deník. 2024-04-18. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. 
  6. ↑ ČTK. Historickým městem Ústeckého kraje je poosmé za sebou Žatec. České noviny. 2024-03-30. Dostupné online [cit. 2024-04-24]. 
  7. ↑ Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 55. (česky, německy) 
  8. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl I. Zrození státu (872–972). Praha: Libri, 2006. 272 s. ISBN 80-7277-308-9. S. 191. 
  9. ↑ LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců. Díl II. Léta krize a obnovy (972–1012). Praha: Libri, 2008. 282 s. ISBN 978-80-7277-231-5. S. 199. 
  10. ↑ Stará papírna - Žatec - Muzea, galerie či jiné soubory sbírkových předmětů - Česká republika - Ústecký kraj. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-07-24]. Dostupné online. 
  11. ↑ Žatec and the Landscape of Saaz Hops [online]. UNESCO World Heritage Centre [cit. 2024-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 232. 
  13. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 404. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  15. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  16. ↑ KASSAL, Tomáš. Žatec má nové vedení města, starostou je Radim Laibl. www.mesto-zatec.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ DRAHÝ, Lukáš. Průmyslová Zóna Triangle - Kontakty na investory. www.industrialzonetriangle.com [online]. [cit. 2018-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-12. 
  18. ↑ Mederův dům a město Žatec bodují v soutěžích. Propamátky. 2021, roč. 10, čís. 1, s. 23. Dostupné online. 
  19. ↑ Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci
  20. ↑ BUKOVSKÝ, Jan. Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. S. 150.
  21. ↑ Čechura, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. S. 299.
  22. ↑ KRÁL, Lubomír. Historie německé kopané v Čechách. [s.l.]: MJF 280 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86284-59-0. Google-Books-ID: fO6uAAAACAAJ. 
  23. ↑ chmelobrana.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  24. ↑ 52. ROČNÍK SLAVNOSTÍ CHMELE – dočesná.cz
  25. ↑ a b Ubytování Žatec. www.hotely.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  26. ↑ Svaz pěstitelů chmele ČR: Tisková zpráva 18. 8. 2008. www.kisuk.cz [online]. [cit. 2010-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10. 
  27. ↑ Žatec slaví milénium. Radio Prague International [online]. 2004-06-25 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  28. ↑ KAMLER, M. Židovská synagoga. www.krasnecesko.cz [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  29. ↑ Žatecká Dočesná. Dočesná [online]. [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  30. ↑ Apple natočil vánoční reklamu v Česku. Z několika možných míst si nakonec vybral Žatec [online]. živě.cz, 2016-12-04 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ Hoštálkovo náměstí pokryl sníh už v říjnu [online]. Žatecký deník, 2016-10-24 [cit. 2017-02-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ ÚSTÍ///AUSSIG - architektura na severu Čech. www.usti-aussig.net [online]. [cit. 2017-01-18]. Dostupné online. 

Literatura

Související články

Externí odkazy

Části města Žatec
Části obce
Města, městyse a obce okresu Louny
Bitozeves • Blatno • Blažim • Blšany • Blšany u Loun • Brodec • Břvany • Cítoliby • Čeradice • Černčice • Deštnice • Dobroměřice • Domoušice • Holedeč • Hříškov • Hřivice • Chlumčany • Chožov • Chraberce • Jimlín • Koštice • Kozly • Krásný Dvůr • Kryry • Lenešice • Libčeves • Liběšice • Libočany • Libořice • Lipno • Lišany • Líšťany • Louny • Lubenec • Měcholupy • Nepomyšl • Nová Ves • Nové Sedlo • Obora • Očihov • Opočno • Panenský Týnec • Peruc • Petrohrad • Pnětluky • Počedělice • Podbořanský Rohozec • Podbořany • Postoloprty • Raná • Ročov • Slavětín • Smolnice • Staňkovice • Toužetín • Tuchořice • Úherce • Velemyšleves • Veltěže • Vinařice • Vrbno nad Lesy • Vroutek • Vršovice • Výškov • Zálužice • Zbrašín • Žatec • Želkovice • Žerotín • Žiželice
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žatec&oldid=24221403“