Želina
| Želina | |
|---|---|
 Celkový pohled z vyhlídky na levém břehu nad jezem | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Rokle |
| Okres | Chomutov |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°21′51″ s. š., 13°17′32″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 55 (2021)[1] |
| Katastrální území | Rokle (13,57 km²) |
| Nadmořská výška | 280 m n. m. |
| PSČ | 432 01 |
| Počet domů | 14 (2011)[2] |
  Želina | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140686 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želina (německy Seelau, Sehlau ale i Sechlau) je malá vesnice, část obce Rokle v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km severozápadně od Rokle. Na začátku roku 2015 zde bylo evidováno 18 adres.[3] Želina leží v katastrálním území Rokle o výměře 13,57 km².[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice může být odvozen od osobního jména Žela[5] nebo ze slovanského slova želj s významem kopec nebo chlum.[6] V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Zelyna (1352), Zelina (1363), Selen (1499), Sela (1509), Seela a Seehla (1646), Sehlau (1676), Selau (1720), Selau, Zhlaw nebo Zehlawia (1787 a 1846), Želina a Seelau (1848) a Želina, Seelau, Sehlau (1854).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemnou zmínku o Želině z roku 1337[7] nacházíme v inkvizičních protokolech a k roku 1352 je doložena existence zdejšího kostela svatého Vavřince, ke kterému měli patronátní právo čeští panovníci. Někdy v 80. letech 13. století tu měl být založen klášter magdalenitek, ale jeho existence nebyla nikdy doložena věrohodnými prameny ani archeologicky.[7]
Ve druhé polovině 15. století osada patřila rodině kadaňských měšťanů Rurentwarcků, kteří ji roku 1479 prodali Gabrielu Leymerovi a od něj ji na přelomu 15. a 16. století získal jiný měšťan Baltazar z Jeseně. Za 137 kop grošů ji od něj roku 1509 Wolfgang Nürmperger.[6]
Po třicetileté válce měli patronátní právo ke kostelu majitelé vintířovského panství, kterými byla hrabata Losy z Losinthalu, jejichž erb je umístěn nad vchodem želinské fary. Vesnice pravděpodobně během války zanikla, protože není uvedena v berní rule ani v tereziánském katastru, který zde zmiňuje pouze dvůr s poli o výměře 205 strychů. Jedenáct domů zde zmiňuje až Topographie des Königreiches Böhmen Jaroslava Schallera z roku 1787. Ze starších záznamů však plyne, že kadaňská městská rada rozprodala část pozemků dvora jednotlivým rolníkům.[6]
Po roce 1850 se Želina stala nejprve místní částí Kadaňské Jeseně a před rokem 1880 byla převedena k Rokli.[8]
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Želina leží v údolí přímo na břehu Ohře v nadmořské výšce 280 m n. m., ale kostel s farou stojí asi o 0,5 km západněji výše nad řekou (300 m n. m.). Samotná vesnice stojí na prekambrických granulitech, ale do podloží kostela už zasahují třetihorní vulkanické horniny. Geomorfologicky spadá okolí do Podkrušnohorské oblasti, celku Mostecká pánev, podcelku Žatecká pánev a okrsku Čeradická plošina, ale železniční trať přibližně vymezuje hranici celku Doupovské hory. Z půdních typů převažují regozemě a kambizemě.[9] Jediným vodním tokem v okolí je řeka Ohře, která tvoří severní hranici katastrálního území.
V údolním svahu nad řekou se v blízkosti kostela se dochovalo drobné důlní dílo označované někdy jako Jeskyně pod svatým Vavřincem. Pravděpodobně se zde v blíže neznámé době těžil pegmatit, ze kterého se získával živec pro výrobu glazur a křemen použitelný při výrobě skla.[10]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]V minulosti žilo v obci výhradně německé obyvatelstvo, roku 1900 zde bylo v 11 domech napočítáno 67 obyvatel německé národnosti.[11] V roce 1921 měla Želina 77 obyvatel, z nichž bylo 39 mužů. 71 obyvatel se hlásilo k německé národnosti a zbylých šest k československé. Všichni byly římskými katolíky.[12] Při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 67 obyvatel, z toho třináct československé národnosti a 56 německé. Všichni byly římskými katolíky.[13]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 37 | 45 | 63 | 67 | 72 | 77 | 67 | 43 | 59 | 36 | 25 | 26 | 18 | 22 | 55 |
| Domy | 9 | 9 | 10 | 11 | 13 | 13 | 14 | 10 | — | 11 | 9 | 11 | 13 | 14 | 19 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Rokle. | |||||||||||||||
Hospodářství a doprava
[editovat | editovat zdroj]V Želině končí krátká silnice silnice III. třídy č. 22428, která odbočuje ze silnice II/224.[17] U odbočky je autobusová zastávka, autobusy do samotné vesnice nezajíždějí.
Jižně od vesnice vede železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec zvaná Doupovská dráha. Pravidelná osobní doprava v tomto úseku, mezi Kadaní a Kašticemi, není objednávána. Společnost Severočeské dráhy na ní provozuje občasné nostalgické jízdy.[18]
Prochází tudy zeleně značená turistická trasa z Kadaně na vrch Kolina a boční větev cyklotrasy č. 6.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Vavřince z první třetiny 13. století
- Fara
- Přírodní památka Želinský meandr
- Ve vesnici a jejím okolí byly v roce 1971 natáčeny některé scény českého filmu My tři a pes z Pětipes.[19]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Robert Anton Pöpl (1812–1866) – kněz
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2014-12-31 [cit. 2015-01-01]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 2014-12-11 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-01.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 828–829.
- ↑ a b c RAK, Petr. Rokle, Pokutice, Zásada u Rašovic. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2001. 40 s. Kapitola Želina, s. 28–31.
- ↑ a b PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Opevněné kostely na Chomutovsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 86 s. ISBN 978-80-904342-9-5. Kapitola Želina, s. 77.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (2. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. ISBN 80-250-1311-1. S. 618. Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ CENIA. Geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2014-12-30]. Dostupné online.
- ↑ KULHÁNEK, Jan. Zdokumentování důlního díla u obce Želina na Kadaňsku. Chomutov: Oblastní muzeum v Chomutově, 2013. 47 s. (Materiály a studie; sv. VIII). S. 5.
- ↑
Encyklopedické heslo Želina v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 248.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 133.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 380, 381. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 293. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelství silnic a dálnic. Silniční a dálniční síť ČR [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-05.
- ↑ Kdy jezdí naše vlaky? [online]. Severočeské dráhy [cit. 2016-01-07]. Dostupné online.
- ↑ My tři a pes z Pětipes [online]. Filmová místa.cz [cit. 2019-06-17]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Želina, s. 223–225.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želina na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Rokle na webu ČÚZK
