Adliswil
| Adliswil | |
|---|---|
 Adliswil a údolí řeky Sihl | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°18′45″ s. š., 8°31′32″ v. d. |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Horgen |
  Adliswil Adliswil, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,77 km² |
| Počet obyvatel | 18 731 (2017)[1] |
| Hustota zalidnění | 2 410,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8134 |
| Označení vozidel | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adliswil je město v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 19 tisíc[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Adliswil se nachází v údolí řeky Sihl mezi masivy Albis a Zimmerberg v těsné blízkosti Curychu. Lesy pokrývají třetinu rozlohy obce, osídlení a doprava téměř polovinu a 20 % je stále využíváno zemědělsky.
Sousedními obcemi jsou Curych, Kilchberg, Rüschlikon, Langnau am Albis a na druhé straně pohoří také Stallikon, který patří do okresu Affoltern.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Hroby z raného středověku nalezené u hranic s Curychem dokládají osídlení. Nejdříve byly osídleny svahy Zimmerbergu a Albisu, protože dno údolí podél řeky Sihl bylo opakovaně ohrožováno záplavami.[2]
Místní jméno je doloženo od 11./12. století (kolem roku 1050, na kopii ze 16. století, jako Adelenswile, před rokem 1140 pak jako ad Adololdiswile) a vychází z kombinace starohornoněmeckého osobního jména Adalolt, staršího Adalwalt, a koncovky -wīlāri, která se v alamanském období často používala k označení nových zemědělských osad. Místní jméno tedy znamená „u statku Adalwalta“.[3]
Most přes řeku Sihl je doložen již v roce 1475. V 15. století je také zmiňován první mlýn s jezem. Adliswil patřil pod správu curyšských kostelů Grand a Fraumünster a klášterů Muri a Rüti a v roce 1406 byl převeden pod město Curych.[2]
V letech 1942–1945 se v Adliswilu nacházel druhý největší internační tábor ve Švýcarsku, který byl zřízen v důsledku německé okupace jižní Francie. Byl umístěn v prostorách nepoužívané mechanické tkalcovny hedvábí. Zejména němečtí Židé, kteří předtím našli útočiště v jižní Francii, se pak snažili uprchnout do Švýcarska. Tranzitní tábor, který byl navzdory své velikosti mezi obyvatelstvem málo známý kvůli své vojenské izolaci, nabízel místo pro přibližně 500 osob.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1634 | 1836 | 1900 | 1941 | 1960 | 1990 | 2010 | 2012 | 2016 | 2021 | 2022 | |||
| Počet obyvatel | 315 | 941 | 4717 | 5101 | 9078 | 15 776 | 16 488 | 17 997 | 18 651 | 19 028 | 19 243 | |||
V roce 2022 se 18,02 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 25,84 % k římskokatolické církvi a 56,14 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[4]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V 19. století, kdy byla založena velká přádelna Mechanische Seidenweberei Adliswil (MSA), zažila obec silný růst v důsledku industrializace. V obci sídlil také výrobce čokolády Norma, který se později sloučil se společností Cima-Norma S.A. v Dangio-Torre (dnes obec Blenio v kantonu Ticino).
Mnoho obyvatel pracuje v Curychu. Většina místních podniků působí v terciárním sektoru. Zejména pojišťovny (Generali, Swiss Re) umístily část své administrativy do Adliswilu. Lichtenštejnský výrobce nářadí Hilti má v Adliswilu své švýcarské ústředí. V Adliswilu pracuje ve všech odvětvích celkem asi 5000 lidí.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Nádraží Adliswil leží na trati Sihltalbahn a je obsluhováno vlakovou linkou S4 systému curyšské S-Bahn. Provoz trati zajišťuje společnost Sihltal-Zürich-Uetliberg-Bahn (SZU). Souběžně s tratí vede hlavní silnice z Curychu přes Adliswil a Sihlbrugg do kantonu Zug.
V obci Adliswil provozuje SZU z pověření vlastníků lanovou dráhu Adliswil–Felsenegg (LAF), která byla postavena v roce 1954. LAF je jedinou veřejnou pozemní lanovou dráhou v kantonu Curych.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Ferdinand Kübler (1919–2016), cyklista
- Ernst Gisel (1922–2021), architekt a pedagog
- Jürg Röthlisberger (* 1955), judista
- Kamil Krejčí (* 1961), česko-švýcarský herec a režisér
- Bettina Bungeová (* 1963), tenistka
- Dominik Blum (* 1964), hudebník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adliswil na německé Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b c ILLI, Martin. Adliswil [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-05-20 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (německy)
- ↑ KRISTOL, Andres. Lexikon der schweizerischen Gemeindenamen. Frauenfeld/Lausanne: [s.n.], 2005. ISBN 2-601-03336-3. S. 76. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adliswil na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
