Adolf Doležal
| Adolf Doležal | |
|---|---|
| Narození | 18. února 1898 Kukleny  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 25. září 1978 (ve věku 80 let) Hradec Králové  Československo |
| Povolání | malíř, grafik a ilustrátor |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Adolf Doležal, křtěný Adolf Jan Emil (18. února 1898 Kukleny[1] (Hradec Králové) – 25. září 1978 Hradec Králové) byl český akademický malíř, grafik a ilustrátor.
Život
[editovat | editovat zdroj]Adolf Doležal se narodil v Kuklenách, dnešní části Hradce Králové v rodině poštovního úředníka Adolfa Doležala a jeho ženy Leopoldiny rodem Sejvlové z Farářství.[1]. V Hradci Králové studoval reálné gymnázium, kde získal první malířské školení na hodinách Antonína Hudce.[2] V roce 1914 navštěvoval Schlosser-Petersovu školu. V letech 1915–22 studoval na pražské Akademii výtvarných umění, nejprve rok u Josefa Loukoty, poté dva roky u Vlaho Bukovace, další dva roky u Maxmiliána Pirnera a poslední dva roky u Karla Krattnera.[3] V roce 1925 obdržel stipendium města Hradce Králové a odjel na šestiměsíční studijní pobyt do Francie. Zúčastnil se výstavy dekorativního umění v Paříži a pobýval též v Normandii v Le Havru, Remeši a Verdunu. Ještě v roce 1925 zvládl uspořádat v hradeckém muzeu svou první soubornou výstavu. V roce 1926 pokračoval ve svých studijních cestách na Šumavě (Buk pod Boubínem) či během kratšího letního pobytu v Krkonoších. Trvale ovšem pracoval v Hradci Králové.[4] V roce 1943 zajížděl na studijní cesty do Posázaví a na Českomoravskou vrchovinu.[2]
Tematicky bylo jeho dílo široce rozkročené, nicméně v něm převažovaly krajinomalby východních Čech a hlavně pohledy na stará zákoutí Hradce Králové a jeho bezprostředního okolí, většinově dnešních součástí města (Kukleny, Malšovice, Plačice, Kluky, Nový Hradec Králové, Zámeček, Třebeš, Libčany).[2] Nejprve byl zastáncem realismu. Maloval v duchu pozdní nápodoby impresionismu.[4] Jeho krajinné obrazy jsou zabydleny lidmi, často oráči, mlatci apod., věnoval se např. vyobrazení žní.[5] Kromě krajiny maloval také zátiší, zejména květinová, a portréty.
Prosadil se nejen v malířství, ale i dalšími výtvarnými technikami (dřevoryt, linoryt, litografie) jako grafik. Byl autorem plakátů, příležitostných grafik a ilustrací v knihách a časopisech. Nejvíce pracoval pro pražské nakladatelství Antonína Krále.[4] Na paměť požáru společné cihelny ve Svobodných Dvorech v roce 1925 vytvořil dřevoryt nazvaný Požár cihelny ve Dvorech Svobodných. Během první republiky pořídil pro Jednotu divadelních ochotníků Tyl v Kuklenách dekorace divadelní scény.
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]Samostatné výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1925 (15. listopadu až 6. prosince[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 121 obrazů a 33 kreseb[7], díla z období tří let po ukončení studií včetně studijní cesty po Francii[2]
- 1943 (5. až 24. prosince[6]), Městské muzeum, Hradec Králové – 150 děl[7], obrazy a kresby z let 1939–43, katalog k výstavě od Františka Tichého[2]
- 1946, knihkupectví Svoboda, Hradec Králové
Kolektivní výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1926, Zimní krajina, Městské průmyslové muzeum Hradec Králové[6]
- 1936, Souborná výstava prací členů SVU v Hradci Králové, Městské průmyslové muzeum Hradec Králové[6]
- 1940–1941, Národ svým výtvarným umělcům, Praha
- 1945/46, Skupina výtvarníků Hradec Králové, Městské muzeum Hradec Králové[6]
- 1954, Česká krajina 19.–20. století (ze sbírek krajské galerie), Hradec Králové
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Obrazy
[editovat | editovat zdroj]- Dělník, 1918 (Národní galerie Praha)
- Královéhradecký motiv, 1924 (Muzeum východních Čech v Hradci Králové)
Knižní ilustrace
[editovat | editovat zdroj]- Josef Jahoda: Duše domu, 1924
- Otokar Pospíšil: Tulák: Životopis dítěte, 1925
- Karel Stloukal: Eliška Rejčka: hradecká královna, 1942[4]
Zajímavosti
[editovat | editovat zdroj]- Jeho žena byla také malířkou.[2]
- V Hradci Králové bydlel na adrese Komenského 241.[8]
- V Hradci Králové – Malšovicích se nachází ulice Adolfa Doležala.[9]
- Podobiznu Adolfa Doležala vytvořil v roce 1925 Franta Líbal.[3]
- Na jaře roku 1923 proběhla v městském muzeu v Hradci Králové výstava Stavební živnosti a průmysl. Vystavený Doležalův obraz s pohledem na výstaviště a muzeum byl věnován Františku Ulrichovi, který jej věnoval muzeu.[6]
- V roce 1925 vytvořil pro královéhradecký sokol slavnostní prapor.[10]
- Za obraz Mlácení v Plačicích dostal dostal od rady Krajského národního výboru čestné uznání za záslužnou práci[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- 1936 Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic), 2.ročník, Českolipská knih a kamenotiskárna, Česká Lípa
- 1955 Dodatky ke slovníku československých výtvarných umělců, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
- 1993 Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1995 Signatury českých a slovenských výtvarných umělců, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
- 1998 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–1998 (II. D – G), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SOA Zámrsk, Matrika narozených 1898 v K uklenách, str.201. Dostupné online
- ↑ a b c d e f TICHÝ, František. Adolf Doležal [online]. Hradec Králové: Kulturní úřad města Hradce Králové, 1943 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Katalog souborné výstavy obrazů a kreseb akad. malíře Adolfa Doležala výstavní sál Musea v Hradci Král. : 15. listopad - 6. prosinec 1925 [online]. Hradec Králové: Městské museum, 1925 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b c d DOLEŽAL Adolf 18.2.1898-25.9.1978 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ a b Památce akademického malíře Adolfa Doležala: Cesty, kterými šel. S. 5. Nové Hradecko: orgán OV KSČ a ONV v Hradci Králové [online]. 1978 [cit. 2024-03-06]. S. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Výstavy 2008 a starší - Muzeum východních Čech v Hradci Králové. www.muzeumhk.cz [online]. [cit. 2023-08-09]. Dostupné online.
- ↑ a b MALINA, Jiří. Královéhradecké obrázky (63): Obrazy oslavil rodné město. Hradecké noviny [online]. 2001-05-26 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Adresář a schematismus velkého Hradce Králové [online]. Hradec Králové: 1931 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
- ↑ Sokolové ke státnímu svátku. Hradecké noviny [online]. 2001-10-29 [cit. 2024-03-06]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Adolf Doležal na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Doležal
- Databáze Národní knihovny ČR, Doležal, Adolf, 1898-1978
- Adolf Doležal v informačním systému abART
