Aikinit
| Aikinit | |
|---|---|
 Aikinit z lokality Berezovsk na Urale (ze sbírek Mineralogického muzea v Bonnu) | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | PbCuBiS3 |
| Identifikace | |
| Barva | šedočerná |
| Vzhled krystalu | jehlicovité |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 2 - 2,5 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Vryp | šedočerný |
| Hustota | 7,07 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | HNO3 |
Aikinit (Chapman, 1843), chemický vzorec PbCuBiS3 je kosočtverečný minerál.
Nazván podle svého objevitele a dlouholetého tajemníka Geological Society of London, anglického chemika a mineraloga Arthura Aikina (1773 – 1854).
Původ
[editovat | editovat zdroj]- hydrotermální – vyskytuje se vzácně na hydrotermálních žilách.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Krystaly prizmatické až jehlicovité, protažené podle osy c do velikosti až 1 m, rýhované rovnoběžně s [001]. Na krystalech byly zjištěny tvary b {010}, i {130}, f {120}, m {110} a e {210}. Také celistvý, zřídka hvězdicovité agregáty.
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2,5, hustota 7,07 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {010}, lom nerovný.
- Optické vlastnosti: Barva: tmavě olověně šedá, špinavě hnědá, měděně červená. Na vzduchu měděně nebo žlutě nabíhá, přičemž na něm vykvétají proužky malachitu. Lesk kovový, průhlednost: neprůhledný, vryp šedočerný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Pb 35,98 %, Cu 11,03 %, Bi 36,29 %, S 16,70 %. Snadno taje, kypí a černá, v HNO3 se rozpouští za vylučování PbSO4 a S.
Polymorfismus a řady
[editovat | editovat zdroj]- tvoří řadu aikinit – bismutin
Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Získávání
[editovat | editovat zdroj]Společně s těžbou dalších minerálů.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Zdroj bismutu.
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Málo rozšířený minerál.
- Česko – je znám z Horní Krupky ze štoly Barbora spolu s krupkaitem a bismutinem jako bílý nebo šedý minerál
- Slovensko – z Dobšiné v izometrických zrnech 0,5 - 1 cm velkých na lokalitě Hirschkohlung
- Rusko – Berezovsk na Urale – až 14 cm velké, typicky jehlicovité a vláknité agregáty na křemeni
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 412–413
- Petrícek, Vaclav and Emil Makovicky (2006), Interpretation of selected structures of the bismuthinite – aikinite series as commensurately modulated structures: Canadian Mineralogist: 44(1): 189-206.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Aikinit na Wikimedia Commons - (anglicky) Aikinit na webu mindat.org
- (anglicky) Aikinit na webu Webmineral
- (německy) Aikinit v atlasu minerálů
- (anglicky) Mineral data publishing (PDF)